Manžel pracuje stále z domu. Jak zvládnout ponorkovou nemoc?
Ahoj, chci zde zjistit, zda jsem nesnašenlivá a mám vyšinuté názory nebo jsem normální🙂
Radši to píšu anonymně...
Můj manžel má trochu specifickou práci. Ta specifičnost se projevuje jeho obrovskou pracovní svobodou. Občas má nějaké "závazky", že někde musí být ale poslední dobou je toho nějak pomálu a já nestačím regenerovat. Prostě je doma skoro pořád. Když už jde do práce tak tak 2x týdně a to ještě rozhodně tam není celý den ale hezky brzy odpoledne přispěchá zpět. Odchází taky pozdě. Mezitím si skočí třeba do fitka. Takže každé ráno PO- NE stejné.
Když je doma, nikde se na práci ani nezavře. Prostě ani málem nepoznám, že pracuje. Už jsem z toho unavená, celý Covid byl doma. A ted je doma taky pořád. Dřív aspoň jezdil na služebky ale teď už snad 5 mesíců nikde nebyl. Na pivo jde tak 1x za měsíc. Jinak nic.
Máme dvě děti, ty podle mě vůbec netuší jak to vypadá když někdo chodí do práce. Hrozně mi schází takový ten režim, týden/víkend. Takový ten řád. To že chlap přijde z práce a je unevaneý a já ho můžu politovat jak to měl těžké. To, že prostě vidím pracovitost. On mi furt říká, že je strašně produktivní a že ostatní u nich nejsou. A že do práce nepůjde, že ho tam všichni ruší. A doma ale má otevřené dveře, lítají tu děti a to mu nevadí. On je tak flexibilní, že si vše zařídí takže hlídání babičky potřebujem minimálně. Pro mě je to hrozný zabiják vztahu, pořád spolu, žádné novinky, prostě jak dva ocasi.
Já jsem zatím doma, hledám si práci. Končí mi mateřská. Ale prostě chci mít chvilku klid. Uplně se těším když nějak náhodou musí. tento týden např. jde do práce na 2 a půl dne a už mi hlásil, že příští týden bude mít volnější. Jakože tam půjde 1x asi. Řešili jsme to Xkrát už dřív, když byly děti ještě měnší, že prostě nechci strávit mateřskou s ním za zadkem. I jsme měli samozřejmě ponorku. Vše jakože chápe ale za pár dní to spadlo vždy do stejných kolejí a poslední měsíce mám pocit, že je doma pořád. Od Vánoc malé ostrůvky nepřítomnosti.
Když tady čtu jak vaši muži makají, vlastně závidím...
Jinak peníze vydělá manžel, o ty nejde.Ale peníze nejsou vše a prostě mi chybí taková ta partnerská sounáležitost a klid🙂
Tyjo jako bych četla o své kamarádce, jen s tím rozdílem, že nemají děti, tak uvažuje o rozchodu.
Má moc fajn chlapa, se kterým si rozumím, ale naprosto chápu, že uvažuje o rozchodu, už docela dlouho. A vždycky mu dá ultimátum, něco se trochu pohne, a pak je to zase totéž. Je na ní evidentně závislý (a žárlivý), přijde mi jako nedospělý - a nejsem sama, společný kamarád prý prohlásil, že mu ten hoch připomíná jeho před pár lety. Nic neřešil, nic nemusel, v práci volnost, on sám mohl cokoli... A ten kamarádky partner nic sám nenaplánuje, ale vadí mu, když kamarádka pak jde někam sama, když on některé její Potřeby Taky ignoruje. (A jako pusobi to na mě jako že jí má spíš jako náhradní mámu v něčem - prostě jen vyměnil ženu na které je závislý)
Radila jsem jí se na něj vykašlat a sama někam chodit když potřebuje, a buď to ten vztah ustoji, nebo ne. A vím, jak těžké to je. Ale jak říkám, nemají děti.
Ta poradna by mohla u vás asi dost Pomoct 🙂
Máme to podobně😃😅 manžel v práci jen 2x týdně. Ale od brzkého rána až do 8 večer. Jinak stále doma. Introvert jako ja, takže téměř bez kamarádů,🙈 v podstatě nikam nechodí. K tomu nemá svoji pracovnu kam bych ho zavřela 😅 někdy je to těžké a ty dva dny, kdy jsem doma sama, jsou někdy opravdu vysvobození.🤭 Ale zase to má i obrovské výhody. Kdykoliv v týdnu potřebuji něco zařídit tak nemusím čekat, až přijde z nějaké práce.
Ja tedy nevím, ale me prijde super, ze si muze manzel hrat s detma, doma neco udelat ( mate dum ci byt?).Aspon u nas to tak bylo.Na druhou stranu si ted celkem užívám, ze je v práci 😀😀😀
Já ti docela rozumim. Manzel taky dlouhodobe HO. Nemame ponorku ve vztahu, ale obcas me stve, ze se citim jak pod kontrolou a musim vic varit. Nejhorsi je ovsem ta bezbrehost pracovni doby. Proste nemam nejmensi tuseni, kdy kolik odpracoval, takze se furt omezuju, aby mel dost klidu, a pak jdu kolem a koukam, ze si cte zpravy. Bohuzel se nam to nedari nejak vymyslet lip a taky ted s 3 detma, kdy jen nekoho rano vodime do skoly/skolky, je pohodlnejsi byt na to vypravovani rano 2, prip.nechat jedno dite vyspavat. Takze ma to 2 strany, samozrejme. I ja ho casto pri praci rusim..