Manžel se mi mění před očima, chci utéct

Zdravím milé maminky, vím že z těchto diskuzí je tu nespočet, ale potřebuji se svěřit a sebrat odvahu změnit svůj život. Žijeme s manželem 11 let v manželství a 1,5 rok předtím. Nikdy nebyl ten vysluvený getleman, ale něco mě k němu táhlo. přožili jsme toho opravdu hodně..zlé.. a zlé a se vším jsme se poprali..jakžtakž.
Ale od narození našeho syna se vše obrátilo a je to čím dál horší.
Synovi je 3,5 roku a mažel s ním neztrávil ani půl dne sám, přebalil ho maximálně jednou, nikdy ho nekrmil, a na procházku ho vzal co bych spočítala na prstech jedné ruky... pořád jsem si říkala, že se bojí malého mimča a že až prcek vyroste bude to lepší. Ale o moc lepší to tedy není.
Nejde všechno popsat aby jste rozuměli mému pohledu a toho jak se manžel mění. Vím že teď je určitě i chyba na mé straně, protože už se nensžím něco zachraňovat. Vždycky jsem všechno řešila a zachraňovala já, sklonila hlavu a byla puťka nechala si všechno líbit..( nejspíš si na to zvykl) Ale taky jsem se s příchodem syna změnila a občas se manželovi postavila. Jenže vždy k mé škodě.
1. Všechno otočí proti mě, to že je prcek nemocnej, můžu za to já, všechny záporný vlastnosti má po mě. Jsem špatná matka z jeho pohledu. Ale já to vidím jinak.Jsem sním od narození 24 hodin denně, on s ním nebyl ani půl dne sám. A když se má člověk starat ještě o domácnost v domě, zahradu atd. a hrát si s dítětem (podotýkám žádný čas na sebe nemám- Jediné moje neřesti jsou kniha a PC jak utýct trochu do jiného světa (ale na pc hledám práci, oblečení apod.) a manželovi se to nelíbí, prý tak syna zanedbávám a on nic neumí....dělá přitom jako bych na pc vysela 24 hodin denně.☹ Ale s nad mě pochopí jiná mamča co utíká ke knize a pc když malej spí nebo najde činost s hračkami.
2. synovi se věnuji, chodíme na procházky, hrajeme si čteme, tvoříme. jezdíme na výlety.../jenže jen já a syn a občas noje máma) Manžel někdy přijde s práce a ani prckovi neřekne ahoj a lehne. Někdy si přijde pophrát max půl hoďky nebo se sním osprchuje a pak nemám čas.
3. Když je manžel nemocnej...nevidíme co celou domu...je zalezlej aby nás nekazil. Ale když jsem nemocná já musím zvládat všechno.
4. Manžel mě nikdy nepochválí. Vůbec nejí jen lemtá pivo. Když navařím řekne že se to nedá jíst ☹( Nejíme jako rodina.
5. Ale on ze sebe delá nejlepšího otce na světě, ale já to tak teda nevidím a on si to neechá vysvětlit.
6. Řekne mi že se neumím vyjadřovat, neumím mluvit (No jasně když nechodím mezi lidi, a dělám jenom zvuky zvířátek a čtu pohádky) když jsem šla na pohovor, ohledně práce byl to nejhorší pohovor v mém živitě. Chybí mi lidi ale manžel mi neumožní snimi být. Žádné kamarádky ani sousedky ke mě nechodí na kafe jak vidí manžela prchají a hledají výmluvy. (nedivím se jim)
7. Začíná být agresivní, na prckovi narozeniny, po hádce když nepřijeli prckovi jeho rodiče popřát jsme se chytli a on mě škrtil a táhl z obýáku až do kuchyně. Nebyli v tom pěsti ale ta rychlá škrtící agrese mě tak překvapila, byla jsem v takových šoku, že jsem utekla před dům a zavolala na něj policajty. On ležel s prckem v posteli a tvářil se jak milijus e že nic neudělal. Nepřišel se mi omluvit, nekál se nic podobného ještě mšě utvrdil v tom že jsem to zavinila já a že za všechno můžu. Pak ve slabé chvilce jen naznačil, že ho mrzelo že rodiče nepřijeli prckovi popřát. Ale žádá omluva. A já mu odpustila...
8. Když mi nadává je neskutečně hrubej i před synem, nadávámi do pi.. a do ku.. Já teda taky dokážu řvát ale nikdy mu sprostě nenadávám. To mě u něho štve jako by mě nenáviděl. Ale nechce se vzdát půlky domu tak radši mě bude deptat ať odejdu.
9. Poslední hádky kkdyž jsem prckovi stahovala pohádku (protože zase se ve školce nachladil) dostala jsem nadáno že jsem fůrie a trávím všechen čas na pc a prcek jen čučí na bednu (Jo tak sním mám jít asi ven a skákat když chrchlá jak stoletej stařec) neměla jsem sílu se ani obhájit...chtěl mi notebook rozbít ale naštěstí to odnesla jen myš.
10.Sex nemáme už nemůžu se přetvařovat nemůžu, prostě na něho nemám chuť nepřitahuje mě. Sprostě mi nadává, nepochválí mě a ještě čeká že budu po vůli??? Nemůžu a to určitě situaci komplikuje, protože se nemá kde ventilovat.
11. Včera jsme byli na výletě já s prckem a sbábi a poprvé v životě jsem záviděla!!! Byli jsme v nákupním centru a vedle nás byla rodinka se dvěma dětmi mimi v kočárku a asi 4 letá holčička. A manžel pomáhal obstarat obě děti pomohl manželce s jídlem. Krmil, převlíkal, krájel, držel bez námitek s usměvem. A mě bylo dobreku že takovou rodinu prckovi dát nemůžu a žačalo to ve mě hlodat ským to vlastně žiju ..
12 Když to vydržím jak to bude vypadat třeba za 3 roky?? Nakonec to odnese syn.
13 Už se dívám i na pronájmy ale je těžké vyhodit okolo 7500-9000 za zařízený pronájem. Začínat znovu s holým zadkem ???? A náš pan dokonalý bude vklidu ve velkým a zařízeným domě a bude s e smát...
14 Úplně se bojím mu říct že takhle to dál nejde, že s tím musíme něco udělat. Nejlepší by bylo prodat domek a každej si z něho pořídíme nové bydlení... Ale na toto on nikdy nepřistoupí.
15 Nikdy mi na prcka nepřispěl ani korunu, všechno jídlo, oblečení, hračky táhnu sama... (On si buduje dům) (Pak se mi nemůže divit že hledám bšechno nejlevnější oblečení hračky na netu abych mohla prckovidát to co je potřeba) a ještě jsem ta nejhorší na světě.
16 Holky má takovýmu člověku cenu zase odpouštět?? Upřímně se přiznám že na to nemám sílu ale nemám ani sílu začít znova s holým zadkem, ale statečně o tom uvažuju. Asi potřebuju nakopnout ,aby se prckem měl dobře... A nežil v tom co mezi námi s manželem není.
Díky za každý postřeh a naději a sílu kterou pošlete.