...s manželem jsme spolu 2 roky...jeho rodina je veliká, má spoustu sourozenců, tetiček, strýčků,. atp....problém je ten, že mám pocit že ze strany jeho rodiny je taková nějaká "podpora" nás absolutně nulová.....a to mě strašně mrzí...bydlíme spolu cca 150 km od jeho rodiny, jsme blíže té mojí...každopádně už při plánování svatby- celá byla v naší režii, jak finančně, ta organizačně...tak moji rodiče se snažili zapojovat, pomoct, hrozně je to bavilo...jeho rodina prostě jen přijela, oslavila, odjela....čekala jsem aspoň otázku, jestli něco nepotřebujeme, nechceme s něčím pomoct...prostě nic..,.pak jsme začali stavět...veškeré práce na stavbě oddřel manžel s mým tatínkem...vím, že jeho rodina to k nám měla dál, ale ani jeden jediný víkend se nenabídli, že by přijeli pomoct...vlastně se ani n
nezeptali, jestli něco potřebujeme....strašně mě jejich přístup mrzí, mám pocit jako by se o nás vůbec nezajímali...a teď když čekáme miminko mě to mrzí o dost víc...jen se zeptají, jak mi je a hotovo....mám obavy, že k nám ani nijak jezdit nebudou ( tak jako doposud) a malý si k nim nevytvoří vztah...a já ho tam pak na sílu například na prázdniny posílat rozhodně nebudu,,,,možná dělám z komára velblouda, ale fakt mě ten jejich přístup moc mrzí....přitom manžel by pro ně udělal první poslední...a odezva z jejich strany žádná...zažil někdo něco podobného?
Ja jsem treba od moji rodiny dostala k narozeni dcery 18tisic, od tchanovcu nejakou hracku. Ale beru, ze u nich je normalni si penize nedavat, kdyz uz, tak si daji darky. U nas se zas treba davaji jen penize, darky neresime asi od mych 13 let. Ono opravdu je to vsude jinak a podle me nema cenu se tim trapit 😕 ale ja jsem takova, ze kdyby bylo na mne, nestykam se s rodinou ani moji ani partnerovou, nejsem tenhle typ, ale kvuli detem se snazim, aby nebyly ochuzene o vztahy s prarodici 🙂
@zuzineckah je to hodne i o povaze, me by treba doted nenapadlo, ze nad timhle nekdo premysli 😅
@domca89
@japona ja.nevim,asi.cteme rozdilne prispevky.. ja.pochopila, ze tazatelce je.lito.nezajem. Je.ze sve rodiny zvykla.na jiny pristup. Chapu ji, mam to dame, jen obracene. Pritele rodice jsou skveli, z niceho nedelaji vedu, maji zajem a mi rodice maji svuj zivot, tata vidi prcka 2x za rok . Nejsme.si moc blizci. Ja jsem si zvykla, vim to, ze kazdy je z jineho testa ale neubranim se povzdechu, ze je to skoda.. bohuzel i jejich, protoze prcek k nim nebude mit takovy vztah. Musim rict, ze mama se po jednom nasem hovoru lepsi, ale musela jsem ji to rict natvrdo...
@novela123 otázka je, jestli jste je o pomoc pořádali. Pokud má manžel velkou rodinu, mohl zorganizovat velkou pomáhací akci. Nečekala bych, že se budou sami nabízet, ale když si o pomoc řeknete, že ji dostanete. U nás v rodině to aspoň tak funguje, pokud neřeknu, že potřebuju pomoct, nikdo mi pomoc nevnucuje.
@japona ok...zvala jsem je několikrát- samozřejmě ne na pracovní víkend, ale prostě jen na návštěvu, nepřijeli nikdy...zeptají se jak mi je, když tam přijedeme a hotovo...- ok, beru jako že se zajímají....že by se zeptali, jak se stavbou finišujeme, jak se nám daří v práci v podnikání, tak nic.....
Já chápu některé pisatelky, které tvrdí, že rodiče nemají povinnost dětem pomáhat se stavbou domu, s hlídáním dětí, či s čímkoliv jiným...já ale žiji v jiném světě. Přijde mi NAPROSTO normální a hezké, že rodiče pomáhají svým dětem nejen do té doby, kdy jsou schopny sami jet do školy autobusem, či si psát samostatně úkoly, ale i později, v dospělosti. Máme dvě dcery a nedokážu si představit, že bych se v jejich dospělosti buď já či manžel s pomocí nenabídla. To, že by případně odmítly, je jejich věc 😀 , nicméně případnou pomoc bych svým dětem nabídla nikoliv z povinnosti či z musu, ale prostě proto, že je miluji a věková hranice v této souvislosti pro mě prostě neexistuje.
Já taky své mamince (tatínka už bohužel nemám..) pomáhám, ačkoliv je aktivní a samostatná. Ne vždy mou pomoc chce či potřebuje, ale zeptat se, zda něco nepotřebuje, mi přijde naprosto přirozené a proto zakladatelku tématu chápu, že jí postoj rodiny jejího muže mrzí. I kdyby skutečnou pomoc nepotřebovali, je přece krásné slyšet a vědět, že se o jejich rodinu alespoň zajímají a zeptají se.
Ono to bych treba mohla i resit, ze svagrovd o 3m mladsi dcera nez nase je "oblibenejsi", protoze ona nekoji (mala byla predcasne a dlouho v nemocnici) a je jina nez ja (mam ji rada), takze mala uz tam byla treba na cely den, protoze ona se byla bavit (znova, nic proti ni nemam, je fajn). Ja malou kojim co hodinu, a nejsem "pujcovaci", proste jsem s ni 24h denne, tchyne ji vidi jen v nedeli na dve hodiny. Je mi jasny, ze dite dcery a jeste dite, ktere s nima travi vic casu bude vic oblibene nez dite snachy, ktere vidi malo. Ja radim se nad tim vubec nezamyslet a neresit 😉
@sisstin to chápu, každý jsme nějaký 🙂 Jednak je to povaha, jednak to, v čem člověk vyrůstá. U nás je taky normální, že se jako rodina navzájem zajímáme, rodiče obzvlášť. Ale i sourozenci. Když je to potřeba a je to v našich silách, tak si vždycky pomůžeme. Někdy třeba jen radou, někdy fyzicky. Finančně si naštěstí vystačíme všichni 🙂 manželova rodina funguje podobně. Dá se říct, že jsme pořád tak nějak v kontaktu a považuji to za naprosto samozřejmé. Takže si dokážu představit, že kdybych najednou narazila na jiné fungování, nezájem a pod., tak by mě to taky rozložilo... proto zakladatelku chápu.
@evulina77 manžel má 7 sourozenců, z toho 4 bráchové jsou svobodní, nezadaní..když je požádal jestli by mu nepřijeli pomoct kvůli dřevu, tak to byl velký problém....řešil jsme to u nich doma, že se jich zeptal, tchán u toho byl, ten ani nemuknul...kluci že tam něco mají, jeden jde den před tím na akci, další chtěl jít někam jinam...chápu, měli program, ale nikdo se třebas ani nenabídnul na jiný termín...
@zuzineckah tak ale to by ji mel partner rict ne, jak to u nich chodi 😉
@zuzineckah Však v pohodě, neberu to jako utok 🙂 My si doma také pomáháme, neberu to ale jako samozřejmost a rozhodně bych se nezlobila, když by se nám na barák vyprdli.
@zuzineckah Máš pravdu, špatně jsem to napsala. Stejně si ale myslím, že je to opravdu z komára velbloud.. 🙂
@novela123 ahoj, ačkoliv manželova rodina je mnohem menší, než ta moje, a nebydlí zas tak daleko, tak zrovna při plánování svatby jsme na tom byli podobně. Jeho rodina nám dokonce nedala ani svatební dar 😀 😀 ne, že bych byla na prachy, ale myslím, že je to dost trapný. Ani nám nepoděkovali, když odjížděli ze svatební hostiny. Kdyby aspon řekli "bylo to hezký, děkujeme" nebo tak něco, prostě nic 😀 Mrzí mě to do dnes, ale na hlavu se kvůli tomu stavit nebudu, ať se na ni postaví třeba oni 😀 Chápu, že je ti to líto, ale některý lidi prostě nezměníš a nic s tim neuděláš. Buď ráda, že máš podporu ze srany své rodiny, stejně jako já, a raději to neřeš, dělá to akorát zle...
Každopádně do svatby jsme měli vztahy púohodobý, bez problému. Od svatby je to k posrání. A to jsme se brali po 8 letech a ještě před svatbou se nám narodilo dítě.
přesně jak píše @zuzineckah ..... nezlobím se na nikoho, nejsem dotčená, uražená, ani nic...jen celý život funguju jinak....a jelikož beru manželovu rodinu jako MOJI rodinu, hůř se mi s tím vnitřně vyrovnává....to je vše...
@novela123 tak to je škoda. U nás, když se něco dělá, tak se příjede v pátek, když je čas, udělají se přípravné práce, v sobotu se od rána maká a večer se všichni zboří a zapaří, v neděli ještě neco pošolichá a po obědě se jede domů. Když je léto a je možnost, přijedou i ženský s dětma a je z toho pěkná akcička a i se dost odělá a i se pokecá a popaří. Co to třeba zkusit touto cestou? A taky dost dlouho dopředu, jim to říct. Pokud je tam tolik chlapů v rodině, pomoct by měli, to je snad i jejich povinnost. A třeba pomůže, že pak po práci budete mít třeba bečku piva a rožnění...
@domca89 to já jsem asi šťastný člověk 😀 Jak naši, tak tcháni jsou naprosto skvělí lidé, s kterými bych se mohla vidět klidně denně. Bohužel jsme od obou příliš daleko, od našich úplně v háji... Ale navštěvujeme se, co to jde a když to nejde osobně, tak skype aspoň každý druhý den 🙂
Moje máma je samozřejmě trochu vrtna, ale už ví, kdy se má stáhnout a funguje to báječně. Občasné "dotěrné" otázky, či nevyžádané rady ji klidně odpustím, jak se vidíme málo, tak jsem holt taky mírnější 😀 Ale co se týče vnoučat, tak jsou obě strany bezkonkurenční. A vůbec ve všem. Jsme za svou rodinu strašně moc vděční 😵
Ja to ma jak @japona, samozrejme by jsme pomohli rodicum nebo babicce, kdyby se neco posralo tezce. Ale kdyby po mne chtela svagrova rezat drevo, tak si taky klepu na celo. Doma makam jak barvena, studuju a kdyz konecne budu mit volnou sobotu po 8 mesicich, tak jit nekam hakovat? 😕
@japona Tohle opravdu nepochopím! Já zas nevidím jediný důvod proč nepomoct. Jednou my jemu, pak on nám. Od toho snad rodina je, ne...
No je to zajimava diskuze 🙂 ja opravdu funguju jen v nuklerani rodine, sirsi uz jde mimo me 😉
@sisstin
@rainbow_x holky, nic ve zlém, ale opravdu nevím, jak jste na tohle mohly přijít 🙂 Vždyť v každém příspěvku jen zdůraznila, že ji mrzí nezájem ze strany manželovi rodiny. A pouze jako příklad absolutního opaku uvedla aktivitu své rodiny - ale nikdy ani slovem nenapsala, že snad očekává to samé.