Manželova rodina se o nás nezajímá
...s manželem jsme spolu 2 roky...jeho rodina je veliká, má spoustu sourozenců, tetiček, strýčků,. atp....problém je ten, že mám pocit že ze strany jeho rodiny je taková nějaká "podpora" nás absolutně nulová.....a to mě strašně mrzí...bydlíme spolu cca 150 km od jeho rodiny, jsme blíže té mojí...každopádně už při plánování svatby- celá byla v naší režii, jak finančně, ta organizačně...tak moji rodiče se snažili zapojovat, pomoct, hrozně je to bavilo...jeho rodina prostě jen přijela, oslavila, odjela....čekala jsem aspoň otázku, jestli něco nepotřebujeme, nechceme s něčím pomoct...prostě nic..,.pak jsme začali stavět...veškeré práce na stavbě oddřel manžel s mým tatínkem...vím, že jeho rodina to k nám měla dál, ale ani jeden jediný víkend se nenabídli, že by přijeli pomoct...vlastně se ani n
nezeptali, jestli něco potřebujeme....strašně mě jejich přístup mrzí, mám pocit jako by se o nás vůbec nezajímali...a teď když čekáme miminko mě to mrzí o dost víc...jen se zeptají, jak mi je a hotovo....mám obavy, že k nám ani nijak jezdit nebudou ( tak jako doposud) a malý si k nim nevytvoří vztah...a já ho tam pak na sílu například na prázdniny posílat rozhodně nebudu,,,,možná dělám z komára velblouda, ale fakt mě ten jejich přístup moc mrzí....přitom manžel by pro ně udělal první poslední...a odezva z jejich strany žádná...zažil někdo něco podobného?
@kamino ale ja zas neocekavam pomoc od nich, o tom to je, resime si vse sami 😉 jako jo, kdyz mela babicka mrtvici, tak jsme tam prijeli pomahat, kdyz jsem rodila, tak tchyne cely den hlidala myho syna, ale nejaky rezani dreva atd., to by me nenapadlo vubec po nekom chtit. Kazdopadne pro me fakt po dlouhy dobe zajimava diskuze 😉
Já myslím, že je to hodně o povaze. Třeba moje tchýně ráda pomůže, ale musím ji oslovit, poprosit, když něco chci, jinak se většinou nevnucuje a mě to teda i tak vyhovuje. Věřím tomu, že to není o tom, že je nezajímáte, ale že prostě mají rádi svůj klid a nechce se jim jezdit takovou dálku. Ani si nedovedu představit, jak by se měli zapojit do příprav svatby, když jste od sebe tak daleko. Nevidím jiné východisko, než si s nimi na rovinu promluvit a probrat to, jak to vnímají oni. 😉
@zuzineckah Protoze nehodlám trávit volny čas péčí o něčí barák. Řezání dřeva fakt není důvod, aby někdo někomu pomáhal! Co to bude příští týden? Nebude potřeba vymalovat?
Pokud to má zakladatelka tak, že dorazi za tchanovcema a tam řekne širší rodině, at přijedou na drevo, uz se nedivim, ze se ji snaží vsichni vyhnout a boji se zeptat, zda něco nepotřebuje🙂
jo a ještě je fajn sledovat, jak se chlapy hecují, jak se čepejří, jak je kdo silnej, jak to kdo umí s pilou apod. 😀 . Sice druhej den, nebo lépe až doma, lezou jak pavouci a nechávají si foukat bebíčka, tak při práci jsou samý vtip a sval 😀
Některý komentáře už jsou tak trochu mimo dotaz tazatelky bych řekla ;)
@sisstin vidíš, můj brácha takhle hluší se svým švagrem pořád. Z toho dřeva přitom nemá žádný přímý profit (švagr žije s rodinou v dvougeneračním baráku s matkou, bráchovou tchyní, zatímco můj brácha žije s manželkou ve městě), ale zase když tchyně sklízí ze zahrady, tak mají celé léto vystaráno se zeleninou a ovocem, nebo mu švagr s čímkoliv pomůže (vrtání, malování a pod), vyblbnou se motorce. Nemluvě o tom, že tyhle jejich "makačky" jsou vždycky také o grilování, slivovičce a pod., takže spíš rodinná sešlost, byť doplněná někdy opravdu náročnou prací. Jasně, že když je bratr po noční, nebo se na ni chystá, tak švagrovi prostě řekne ne. A domluví se na jindy.
Ahoj.Chápu Te,že je Ti to líto.Moje ráda je neres to a tchanovce a nech je plavat.Můj tchán se objeví jednou za půl roku a to není schopný jedinými vnukovi ani odpovědět na otázku.A tchýně nás má taky na háku.Objeví se jednou za čas a s malým taky nemá žádný vztah.Manžela to mrzelo....že má tak úžasného syna a jeho rodiče ho ignorují.No zvyknul si a neřešíme to ani jeden.Moji rodiče bydlí 700 km od nás.Vidíme se 6 krat do roka a malyho zbožňují a malej je taky.
No v podstatě co si neuděláme tak to nemáme.Taky máme domeček a postupně ho dodelavame.Jde to.Hlavně že sme zdraví 🙂
Upřímně si nedovedu představit situaci kdy budou tchanovce stáří a nemocní a budou potřebovat pomoc.Po x letech nezájmu pak máme o ně pečovat?
@zuzineckah z "rodinna seslost" mam pupinky az na pr... 😅
@novela123 Ahoj, tvému příspěvku rozumím a chci ti jen říct, že u nás je to velice podobné. Tchánovci od nás bydlí dvě zastávky MHD a od chvíle, kdy jsme oznámili, že čekáme miminko (termín máme příští týden) se jedinkrát nezeptali dokonce ani na to, jestli je všechno v pořádku. Ohledně svatby to stejné - angažovanost nulová. Prostě přišli, poseděli a odešli. Moje oblíbená historka pak je ta, když jsme se stěhovali. Bydleli jsme v paneláku a ve vedlejším bytě bydlela manželova babička. Oni k ní zrovna přišli na návštěvu, když nás potkali na schodech, jak táhneme každý kupu věcí, další hromady naskládané na chodbě před bytem, něco už odnesené dole před domem. No a tchán se na mě podíval, jak táhnu kus nábytku, a prohlásil - "mám ti nechat dole otevřené dveře?" 😀 Prostě je každá rodina jiná, jinak nastavená. Pro mě to byl taky velký nezvyk, protože naše rodina funguje úplně jinak. Z mého pohledu mnohem líp. Ale pokud oni nemají zájem, prostě to beru jak to je, nevnucuju se a říkám si, že každý svého štěstí strůjcem. Výhodu vidím u nás v tom, že manžel to vnímá podobně jako já a už teď víme, že se budeme snažit v naší budoucí rodině nastavit model podobný tomu z mé rodiny, a ne manželovy. Taky není na škodu mít "odstrašující příklad", ne? 🙂
Chápu, že tě to mrzí, dokážu se do tvé situace myslím vcítit velice dobře. Ale koneckonců takovýto rodinný model je oproti některým historkám o šílených tchýních ještě zlatý. 🙂
@japona ty si úplně mimo, tvé odpovědi nemají hlavu ani patu, chytáš se slovíček a zcela opomíjíš podstatu diskuze 😉
@sisstin já to mám ráda. Kamarádi jsou to většinou staří a sedli jsme si i s jejich partnery, děti se mají rádí. Takové podobné akce jsou 2x maximálně 3x za rok, takže žádná hrůza. Ale každý jsme jiný. Já jsem za ně ráda, protože vím, že kdybych fakt něco potřebovala, co nezvládneme vlastními silami, že mám někoho, kdo mi pomůže. A o tom kamarádství taky je. Jsou to lidi se kterýma se nemusíme vidět třeba půl roku, ale jsou tam furt a když se vidíme, je to stejné jako kdyý jsme spolu trávili každý den...
@sisstin zjevně máte ty vztahy nastavené úplně jinak 😉
@japona nemyslím, že je úplně nutné, abys to podávala takto...několikrát jsem tu řekla, že neočekávám, že se kvůli nám všichni zblázní, ale když manžel poprosí své bratry, jestli by mu nemohli dojet pomoct se dřevem, že je toho dost a nechce tam tahat mě- v osmém měsíci (nebo proto tomu se taky ohradíš, že když něco chci mám si to udělat sama?), nebo naše rodiče, tak jsem čekala, že reakce bude jiná...o to smutnější, když se sami naši kamarádi nabídnou, že přijedou a pomůžou...už tomu aspoň trochu rozumíš??
Podle me si nektere z vas vybiraji jen cast z toho, co zakladatelka napise a to potom kritizujete. A pritom jste vubec nebraly v potaz, ze tchanovci casto pomahaji bratrovi manzela, ktery od nich bydli jeste dal. Chapu, ze to zakladatelku mrzi. O jednoho syna maji zajem a o druheho ne.
@novela123 hele, to mas treba i s tim, ze nekomu po porodu prijede maminka (tchyne), nebo ma chlap dovolenou atd. Mne nikdo nepomahal, neprijel, chlap sel do prace a fungovala jsem normalne. A nenapadlo by me, ze by mel nekdo pomahat. Proste kazdej jsme na tom jinak, ja treba v devatym mesici makala, chodika do skoly na 12h denne o vikendech atd. A nevadilo mi to. Kazdej sneseme neco jinyho. Nejde predpokladat, ze kdyz mam neco nejak ja, ze to tak maj i lidi kolem me 😉
@novela123 ja bych se tim proste netrapila, dulezity je, ze ty fungujes ve sve nejblizsi rodine, mas fajn rodice atd, na partnerovu rodinu bych hodila bobek. Nekdo nema ani to, co mas ty. A je taky mozny, ze partnerova rodina to tak vubec vnimat nemusi, pokud jste na tohle tema nehodili rec 😉
@novela123 Ja ti naprosto rozumim, u nas to same. Pomoc se stavbou neocekavame ani nechceme, ale to, ze nam ke svatbe nedali ani pitome papirove blahoprani, mi fakt prijde divne. Nejde o penize, zadne nechceme, ale o princip a alespon spetku zajmu. U nas je to jeste trochu extrem v tom, ze se ani nezeptaji, jak se mame, mam rizikovejsi tehotenstvi a ani jednou se nezajimali, jestli je vse ok.. uz jsem je 2 roky nevidela, s detma za nimi jezdit nehodlam, jejich smula, ze nebudou mit vnoucata. Manzel to nastesti plne chape, taky by pry nechtel travit cas v podstate s cizimi lidmi.. a podotykam, ze jsme si nikdy nic neudelali nebo se nepohadali.. snazila jsem se byt mila a napomocna, ale po letech jednostrannych snah jsem se na to proste vykaslala..
@sisstin Mne taky nikdo nepomahal, manžel ještě v šestinedělí odjel pracovně na 14dni pryc.. Teda zeptal se, zda to nemá odložit, to zas jo🙂 Ale stejne by chodil na celý den do prace a k mrnousovi nevstaval, tak v tom nebyl moc rozdíl🙂 A mit tu kohokoliv "na pomoc" by me spis stresovalo. A to máme vztahy v rodině normální..
@novela123 Prostě to ber tak, že každá rodina má své zvyky, každý je jiný. Vy se družíte, scházíte se, jste prostě otevřenější v citech, máte větší potřebu se stýkat. Oni budou uzavřenější, ale to neznamená, že se nemají rádi, anebo že nemají rádi vás. Jsou prostě jiní. Takže na Tvém místě bych možná zvolila taktiku častěji zvát, anebo aspon telefonovat, popovídat si. Ono pro člověka, který to má zavedeno jinak, je váš způsob dost nepochopitelný, to se stává. Taky jsme se takhle sešli v rodině, no a musíme to tak brát. Prostě každý má právo žít tak, jak mu vyhovuje. Ale opravdu to neznamená, že by tě neměli rádi nebo se netěšili na vnouče.
@japona my jezdíme s i s dětma pomáhat kamarádovi na dřevo na chatu. Je toho vždycky celá vlečka, kácí se stromy a dělají se z toho špalky a pak se to přiveze k chatě a skládá se to a chystá na štípání štípačkou. Je to práce pro 5-6 chlapů skoro na celý den. Ženský vaří, dělají svačinářky, občas vypomůžou chlapům, některé dělají výlety nebo hry s dětma, večer zapějeme u táboráku a něco upečeme. Prostě fajn akce. No jak tak koukám, vždycky máme práci prokládanou nějakou akcí s ohněm a pivem a žrádlem 😀 , ale ono to funguje. Jak s rodinou, tak s kamarádama. Prostě střední věk asi 😎 . Pracuje se, ale u toho se i utužují vztahy a není to jen o zábavě, ale i o zábavě...