Milenec vs. manžel
Nikdy jsem nečekala, že zrovna mě by něco takového mohlo potkat, žel stalo se: po 12 letech vztahu jsem se bezhlavě zamilovala, zamilovaná jsem byla od září, ale až v červnu se z nás stali milenci a musím říct, že i on ztratil hlavu. Jenže on je volný, má sice 3,5 letého syna s jehož matkou nežije a tak si začal malovat společnou budoucnost, dokonce naznačil i možnost dítěte, což jsem tedy odmítla. Tento týden mě chce představit svým rodičům ! Já mu přitom říkala, že si nedokážu představit rozbít rodinu.
My máme dvě děti 9 a 7 let a já jsem na zhroucení, manžel všechno ví a já kr..a se nedokážu rozhodnout. Prostě v tom lítám ode zdi ke zdi. Ač jsme všichni tři vysokoškolsky vzdělaní, málem z oboru, poradit si neumíme ... Když se něco takového stalo kamarádům tak jsem byla nekompromisní a úplně jsem tu kamarádku zatratila, nechápala jsem. Možná bych potřebovala aby mi někdo otevřel oči, abych byla schopná se na věc podívat s odstupem a bez emocí. Nejhorší je, že mám ráda i svého muže a strašně mě mrzí, že jsem mu takto ublížila. Proto prosím o jakoukoli radu, ideálně od někoho, kdo si tím prošel. Je mi 41, myslela jsem, že už bych mohla mít rozum a jsem přitom v koncích .... Nemůžu rozbít fungující rodinu, ale žít ve třech nejde. Vzdát se toho druhého teď asi nedokážu. Vždycky jsem v životě vyhledávala vzrušení,a le myslela jsem, jak mě děti krásně zklidnily a ono asi ne. Bohužel, což mě neomlouvá, máme komplikované vztahy v rodině. Budu vděčná za každou, i negativní reakci.
@aviv Proboha v genech to urcite není,je to jen vase rozhodnuti a svadet to na geny je nesmysl.Opravdu nevim jak poradit,opravdu to musite udelat sama.Mozna prave po zkušenostech vase matka moc dobře vi,ze udelala chybu.Kdyby ste k muzi citila odpor a nemela ho rada,tak by vase situace byla pochopitelna ale tohle me hlava opravdu nebere,zvlast když stále udrzujete vztah s obouma.Hlavne pozor abyste se nerozhodovala moc dlouho abyste na konec neskončila sama az toho budou mit oba dva dost.
@aviv s tou story o byválce bych byla opatrná. Známí s nimi nezili, nežijí. Přesně takovou story nakecal jeden, co mi ho dohodila kamarádka. Vyklubal se z něj nebezpečny sociopat. Psychicky tu zenu týral. Mne to napadlo hned jak jsi napsala, ze te chce představit rodičům. Trochu manipulace. Nemusí to tak byt, ale historku o zle ženě bych brala s rezervou.
A me tehdy nikdo nevěřil! Tahal me po policajtech, byl to geniální chytrý člověk. Akorát, ze ta jeho genialita sloužila špatnému úceku. Ani známí... Jeho i moje kamarádky, ani policie. Dokud jsem neukázala maily asms jak se mnou komunikoval. A to byli specializovaní na domácí násilí! Jediné co mi pomohlo bylo důvěřuj, ale prověřuj a ze jsem se o te problematice informovala při prvních pochybách. Aby ti nerozbil rodinu a pak jsi nebyla další zla žena v pořadí. To jen poznámka k těm známým ☺ líbí se mi, ze o tom přemýšlís racionálně. ☺
Ono to souvisí s tím ze jemu je jedno ze jeho dítě nemá úplnou rodinu...místo toho aby se snažil to urovnat....
Byla bych hodne opatrná...
Jak se to dozvěděl manžel??
@aviv holka, tebe pali dobre bydlo a manzle ,co si neumi dupnout, nic lepsiho me nenapada. Evidentne je moc hodny a mel by s tim zacit neco delat, kdyz uz mu utika druha zena, na druhou stranu zacinat manzelstvi predmanzelskou smlouvou take o necem svedci, duvera tam nebyla asi nikdy, byla tam tedy vubec nekdy laska nebo to bylo cele vztah z rozumu a ted se ti najendou zapalila lytka a nevis ci jsi?
@aviv
V genech asi ne, to není alkoholismus. Spíš člověk, co vidí a slyší doma, pak považuje víc za normu, i když realita je jinde. Dnes je to všechno uvolněné, hlavně vztahy, nikdo nic neřeší...Aspoň můj milenec furt mlel, že je to normální, že se milujeme...Ale když přišlo na lámání chleba, tak naše rodina z něj nebyla vůbec nadšená a ta jeho že mě taky ne. Ze začátku všichni jakože v pohodě, ale pak se to přiostřilo. Nakonec to i on sám ve vypjatých chvílích používal proti mě. Že jsem odešla od manžela, udržovala paralelní vztah,..Že to mělo své důvody, které předtím chápal....No hnus.
A taky mě okouzlilo, že byl citlivý na hudbu, umění, hrál, maloval, zvířátka, příroda, kdežto můj manžel je takove trochu poleno, morous a život s ním je někdy jak s důchodcem. Ale přesto jsem se k němu vděčně vrátila. Protože má správně nastavené hodnoty.
Nechtěně se v uměleckém prostředí pohybuji, umělci jsou většinou strašně nelogičtí, bohémští a rozervaní. Jednu chvíli naslibují hory doly a druhou jsou v trapu a chytají můzy, když je nejvíc potřebuješ. Jenom minimum lidí mi přijde, že opravdu tvoří něco hodnotného a mají to v hlavě srovnané.
To bere fakt naivní dvacítky, on je tak citlivý, má rád Krásno, podporuje mou duši v rozletu,...Že je nepraktický děvkař, neřeší.
Úplně záměrně bych si žádného takového nevybrala.
Jednu dobu jsem byla vernisáži a afterparty na terasách tak přesycená, že jsem úplně existenčně toužila po někom pragmatickem. Naštěstí okruh mých přátel je dost různorodý, takže nebyl problém.
A jelikož milenec nakonec byl psychopat, dala bych si pozor na ta velká gesta, též jezdil 300 km, dělal blazniviny, postavil se manželovi, hned bydlení, dítě,...A nakonec chlap k nežití a nějaká post traumatická reakce mi bude dojíždět ještě dlouho...
@aviv nikdo z nás tě nemá právo soudit. Je to tvůj život a tvoje rozhodnutí. Ale jak píšou holky - zamilovanost je chemie, která časem odezní a co ti zbyde? Rozbité manželství, střídává péče, možná i zloba vlastních dětí, že jsi odešla???
Nic není tak růžové, jak se na první pohled zdá. 😉 realita vždy všechny dožene .
@aviv ja bych milence pustila k vode a zustala s manzelem. Jednou sis ho vzala, tak uz jenom z tohoto duvodu bych o zachranu vztahu bojovala. Drzim se v zivote toho, ze ''Nema se se vztahu nikdy odchazet k nekomu, ale od nekoho''. Pokud ve tvem vztahu neni zadny problem a nechala ses akorat zblbnout jinde, tak se ti uplne to samy muze stat znovu a znovu. Viz pripad v moji rodine.. chlap zenaty uz po ctvrte a kazda jeho partnerka byla naprosto normalni. A ted se opravdu dobre nema.. soudy o deti, tahanice o penize.. kazdy rozchod je velmi slozity, kdyz jsou v tom deti. Kdysi mi nekdo rikal, ze o citech se da rozhodovat predevsim hlavou, ze 'srdce' to rozhodnuti vzdy dozene. Neverila jsem tomu a zila v tom, ze 'lasku clovek neovlivni', a casem zjistila ze ji clovek skutecne ovlivni. Dle meho nazoru nejvic obdivuhodne je to, kdyz nekdo umi okolnim nastraham odolat a vydrzet ve funkcnim vztahu nekolik desitek let. Je to daleko krasnejsi, nez kdyz nekdo utika za prvnim ''super chlapem'', kteryho potka, a pak za nekolik let zase utece za jinym.
Nevim, proste pro me to, ze se clovek zamiluje jinde, neni duvod odchazet ze vztahu, a spis je to duvod naprosto utnout kontakt s tim milencem a hledat zase ty duvody, proc ses zamilovala do manzela.
Jina situace je ta, kdy je ve vztahu zavazny problem a clovek chce z toho vztahu odejit. Ale jak rikam, odejit proto, ze vztah nefunguje, neutikat za nekym tretim.
A taky kdyz jsou v tom deti.. podle me kdyz uz si clovek s nekym udela deti, tak pokud se z dotycneho nevyklube nasilnik, psychopat, zavislak na alkoholu nebo jinych latkach, nekdo, kdo vytvari tunu dluhu a podobne, tak by clovek mel s tim druhym zustat a udrzovat hezky vztah a lasku uz jenom proto, ze to dluzi tem detem a tomu druhemu. Rozbit detem cely zivot a vsechny jejich jistoty jenom z rozmaru, protoze jsem se zakoukala jinde? Fakt detinske chovani. Vim jaky to je se do nekoho totalne zblaznit a mit pocit, ze to neovlivnis, mela jsem pekne dlouho romanek se zenatym chlapem a bylo to jako dost silna droga (to jsem jeste nebyla s manzelem), ale prave jsem z toho zaroven zjistila, ze az opadne chemie, tak vztah staveny na chemii a velke lasce muze pod tim skryvat velke prazdno a neni nad vztah, ktery je postaven na jistotach a spolecnych hodnotach.
Souhlasím s @karlajasmine ... malování můžete navštěvovat kdekoliv a s manželem bych pracovala na nové vášni a zpestření vztahu.
Vcera jsem o tom milenec a rodina doma diskutovala se starsim muzem. Pry u chlapu je v celku bezne, ze si povyrazi, ale vraci se spokojene domu, maloktery zenaty se zamiluje. Ze jakoby utuzuje svuj vztah. Ale u nas zenskych, kdyz jsme v pozici milenek je to horsi, protoze se temer vzdy zamilujeme...
Souhlasite s tim tvrzenim?
@belleelle Ano. Souhlasím. Po zkušenostech i rozhovorech s muži si myslím, že minimum se umí bláznivě zamilovat. Se všemi těmi emocemi jako ženy. Vždy je v tom nějaký kalkul, jsou to prostě rozumoví tvorové. Ať už si vyberou ženu pro to, že je krásná, dostupná, ochotná, úslužná, baví je,...Vždy mají v hlavě nějaký plán, aby zachovali svoje vlastní jistoty.
Ať už je to vzdělaný muž a citlivá duše, vždy chce to zázemí, jídlo a oprané ponožky. A usměvavou ženu. Když utíká od jedné k druhé, věří, že to s ní bude lepší. Coz je velké očekávání. Ale zároveň, jak má své jisté, už se tak nesnaží, je to zbytečná energie. Neznám nikoho ze stabilních párů, kdo by vyvyšoval nějaké chvilkové emoční zážitky nad to, že se na druhého můžou spolehnout, ze něco zařídí, když je potřeba, apod.
@shine2015 O takovém románovém milenci, co udělá cokoliv kvůli osudové lásce, bych si stejne myslela, že není úplně vyrovnaný. Rozum už mě nepustí.
Oni toho naplkají, ale když přijde na skutky... Ještě chlap, co už má něco za sebou a není mu dvacet a první láska.
Většinou si pro život vyberou nejlepší model poměr ,,cena a výkon"...Úplně zblbnutí bych v tom nehledala. Ale samozřejmě nic nelze generalizovat.
@aviv tezke to rozhodnuti 🙂...ja bych asi kvuli detem zustala s manzelem...po urcitych zkusenostech uz nehazarduju,ted jste zamilovani,ale za rok to tak byt nemusi...zjistis ze ma neco co se ti nelibi a bude...nevim jestli ho znas natolik,ze muzes rict,ze vis o jeho spatnych strankach..proc neni s tou zenou co mel?takze takhke bych to videla ja,ikdyz zamilovanost je svine😀
Zamilování přejde a po 3 letech to s milencem bude stejný jako s manželem. Řekla bych, že je to skoro nevyhnutelný pravidlo.
@aviv kdyz ke clovek zblblej a zamilovanej, tak je to super...ta chemie, vasnivej sex atd... Je to rozhodne jine nez doma. Kazat moral rozhodne nebudu, kazdy vime sve a zijeme si vlastni zivot. Ale pamatuj, clovek cely zivot chce to co nema. Ohrnuje nos nad tim co ma, byt si to vytvoril sam a sam se proto rozhodl. Z toho co pises, se mi trochu zda, ze je s tve strany trochu zneuzivani situace. To neni moc hezke... Postavit si stesti na nestesti nekoho jineho, neni zrovna super. Tyhle veci at chces nebo ne, se vraceji. A zkus se na to podivat z manzelovo pohledu a co ty deti? Tvuj zaludek bych chtela mit... Mozna jsem to napsala primo a bez okolku, ale to si opravdu myslim. Ja za svobodna byla dost velka zaletnice, byl to muj jakysi sport 😀 Tak manzelstvi je trochu jina vec, potazmo jsou-li tam deti. Asi si chces nechat rozbit sve manzelstvi, kdyz to nechas dojit tak daleko!? Misto abys zkusila zapracovat na svem manzelstvi, co bys chtela jinak... Navic zivot z bohemem no to je dalsi sci-fi. Promin ze tykam, ale prislo mi to osobnejsi a navic jsem ti to napsala, jako bych to rekla sve nejlepsi kamaradce. Tak hodne stesti ve vyberu a omlouvam se za primost 😉
Moji rodiče před cca 10ti lety (tehdy jim bylo 40) oba měli milence. O mamce jsem to věděla jenom já, o tátovi bohužel každý. Tehdy už jsem s nimi nebydlela ale pamatuji si, že v říjnu nám mamka oznámila, že se budou rozvádět. Táta se odstěhoval. Nevím co se pak stalo, ale u Štědrovečerní večeře v ten samý rok jsme zase seděli všichni pospolu a rodiče byli jak čerstvě zamilovaní puberťáci... Dodnes jsou spolu a spokojení 🙂 Prostě nikdy nevíš co se stane. Doufám, že se rozhodneš správně a budete všichni šťastní 🙂
@delphyls: omlouvat se nemusíš, upřímnost se cení, já sama vím, že se nyní nechovám zrovna ukázkově, nicméně svědomí pracuje, to mi věř
@karlajasmine : ''Nema se se vztahu nikdy odchazet k nekomu, ale od nekoho''. To je trefné.
@bonavoxa : díky za pohled z odvrácenější strany. O tom všem jsem také přemýšlela, jak bych řešila, kdyby byl věčně na večeřích se sběrateli, na vernisážích. Já si alespoň částečně zachovávám chladnou hlavu, např. jsem velmi rezolutně odmítla mít s ním dítě - i to už padlo ! A přiznám se, když jsem viděla jeho byt, šla jsem do kolen, to přiznávám.
@bamishop : manžel je opravdu strašně hodný a je pravda, že já jsem vyhledávala to vzrušení a povyražení. Můj život byl často nahoru dolu- co se vztahů týká, prožívala jsem vášnivé románky - do doby než jsem se vdala. Manžela jsem ráda měla, ale byl v tom kus vypočítavosti i rozumu: viděla jsem, že to umí s dětmi a byla jsem si jistá, že je a bude výborný otec, to já si nebyla jistá sebou, zda budu dobrá matka- nikdy jsem neměla ráda malé děti. S tou smlouvou to byl tak, že jsem z oboru, prostě jsem měla pocit, že ta smlouva je dobrá - a mimoto jsem vydělávala víc než manžel. Nyní je to samosebou úplně jinak, jsem skoro desátým rokem v domácnosti, pracovat jsem začala nedávno a pouze na dva dny v týdnu. Samozřejmě mateřství mě naštěstí v tomto změnilo, dětem se opravdu věnuji a miluji je celým srdcem. Tedy své, cizí stále tak nějak nemusím .) Když jsem hledala na netu články o nevěře, našla jsem tzv. pravidlo tří "S" mužů, které ženy opouští : je to brutální, ale jsou to muži slabí, slušní a spolehliví. , i moje máma mi napsala, že tak hodnýho chlapa už nenajdu. Však jsem psala, že se chovám jak utržená ze řetězu. Nicméně čeká nás 14denní dovolená a ono se to po ní snad nějak vyvrbí.
@japona : on tedy nepije, ale kouří - to mě teda taky štve. asi opravdu ti umělci nebudou takové terno.
ja tomu rikam docasne poblouzneni🙂 pokud s manzelem fungujete -nerozbijela bych rodinu.....ta zamilovanost vyprcha.....
A jak se to manžel dozvěděl? Neřekl mu to náhodou ten nový nápadník?
@aviv taky mam slusneho a spolehliveho, jen se naucil nenechat si kalet na hlavu a od te doby to mame doma barvitejsi, ono je fajn, kdyz i ten chlap je spokojenej, ne se tak jenom tvari, pak je s nim doma mnohem veselejs nez kdyz si necha vsechno libit. Zkuste ho mit vic rada, ukazte, ze si ho vazite, to pomuze vyjet ze zajeteho stereotypu, dost mozna Vas prekvapi, kdyz mu dovolite byt zase chlap a ne takovyhle podpantoflak, co si musi nechat vsechno libit, aby udrzel rodinu pohromade. Budte zena a dovolte manzelovi byt muzem, pak uvidite, ze toho milence k zivotu nepotrebujete, protoze co hledate muzete mit doma v jendom baleni...
@galatea_a: no, on to asi tušil, že to mezi náma jiskří, já blbá jsem mu něco řekla, třeba to, že mě chodí doprovázet- zdůvodňovala jsem to tím, že mi pomáhá nosit domů výkresy apod. , začala jsem se asi doma chovat jinak, zpívala jsem si a tak .) Také jsme po každé lekci chodili do hospody, tam nás ale chodilo víc, no, ale ten půlnoční doprovod jsem měla jen já ... Bylo toho víc a ve finále si přečetl smsku ( dala jsem mu svůj tel. kvůli nějakému hovoru - no a on si pak naklikal poslední příchozí, ze které jasně vyplynulo, že jsme se líbali ) ... no, bylo pak dusno a pak zavolal i jemu, chtěl s e sním jít poprat, ale já mu v tom zabránila, nechtěla jsem, aby udělal ostudu dětem ( oni totiž také chodí malovat a s náma na ten kroužek chodí i jejich lektorka ).
@aviv v genech, aby to bylo omluvitelne smyslem, ze jsi se tak narodila a nic s tim nejde delat, to neni 😀 Ale muzes mit podedeny urcity charakterovy rys, kdy te nestavi strach, ktery by casto nekoho dalsiho zastavil v procesu neceho...nevery, nebo minimalne toho, to rici manzelovi...v tomto pripade🙂 Kazdopadne, kdyz dojde na temperamentove a charakterove vlastnosti cloveka, tak to neni neco jako sexuali orientace a da se s tim pracovat 😀