Můj ex má nereálné představy. Potřebuji slyšet nestranné názory.
@misakri Proc by si mela zakl.zjistovat sve moznosti ohledne prace a dalsich veci? Je to cerstve,jeste nevi,jak to cele dopadne,a podle me je nesmysl,aby kvuli momentalni situaci menila praci a synovi skolu a bydleni. Vse ma zajistene a zavedene. Na reseni takovych veci je hafo casu,a navic on je ten kdo chce odejit,tak jestli je to takovy format,tak jim snad necha bydleni. Proc by se zakl. mela stehovat a malemu nabourat vse na co byl zvykly? Kdyz to neni nutne,vyprdla bych se na nejake sondovani ohledne hledani bytu apod.,akorat zbytecna starost navic..
@lendy1 Jde taky o pohodlnost/lenost/neschopnost ci nechut resit problemy, nekomunikaci, atd., v dusledku cehoz nakonec jde o nadherny sex s prvni zenou, se kterou nic resit nemusi. A pak se borti vztahy, opousti rodiny nebo se lze, dokud to nepraskne. Ja proste v takovem chovani frustrovaneho chudacka nevidim. Asi se nazorove neshodneme.
Ale on nemá co cítit nebo necitit. Nevím, zda jste manželé, ale to je celkem jedno. Jednou jste se rozhodli založit rodinu a měli byste spolu být v dobrém o ve zlém. Že vztahu se neutika proto, ze jste rok a půl špatně komunikovali. To by musely být mnohem závažnější důvody. A až ta jeho nová bude mít zdravotní problémy, potíže s dítětem, rodici nebo v praci a přestane s ní být sranda, ro zas ro přestane cítit a půjde o dům dál? Ve vztahu by si lidé měli být oporou a nejake problémy jsou vždy a všude. Jediné, co je otázkou, je samozřejmě to, zda ti "ex" stojí za to, když má takováhle přístup k životu. To si musíš odpovědět sama, ale myslím, že zatím o něj pořád stojíš. Spíš je tedy otázka, jestli je šance, aby začal pracovat sám na sobě a plnit své závazky a neutikal vždy od problémů.
@ariadna12 vzdy jsou na vse potreba dva...na vztah, rozbiti i napravu...jinak nema nic smysl. Toho jsem si treba ja vedoma a pokud by to u nas dopadlo nejak pozitivne, ale neresili by se ty duvody proc k tomu doslo, tak to radeji brzo vzdam, protoze to nema smysl a po case by to bylo zase tam, kde uz jsme byli a prisla by jina milenka nebo milenec.
On si své chyby uvědomil ja také... Ale je zamilovaný takže víc než jasne, že jakakoliv snaha či fakta by nic nezměnili. On našel to co mu doma chybělo a těžko uvěří že kdybychom na tom oba pracovali můžeme být časem opět šťastný... Sám napsal že těch 12let nebyla jen hrůza... Že je mu to líto...a ano pokud bychom se oba změnili, snažili na tom pracovat je to chlap za kterého stojí bojovat... Pokud by se změnit on nechtěl... Ať raději zůstane někde jinde, u nějaké jiné... A za čas by se stejně dopracoval k tomu samému... Bohužel
@verena máš pravdu, ve všem... Jenže on ztratil chuť cokoliv měnit protože žil v tom, že je to vše z mé strany... Ani jeden z nás nevěděl kde se stala chyba, až teď... Je zamilovaný, vidí v ní jen to hezké a pokud ja nebudu dělat problémy s malým (což nebudu) nemá důvod přemýšlet nad tím, že opustil rodinu...prostě má teď to co jsem mu ja nedala a v jeho očích jsem jen matka jeho dítěte... Lásku má jinde...
@hopehope ahoj, muzu se zeptat, co jsi mu ty nemohla dat, ze to bylo natolik nutno hledat jinde?
@sudylichozrout odcizili jsme se navzájem... Takže mě chybělo v podstatě to samé co jemu... Láska, porozumění, cit, pohlazení... Dělali jsme si jen vzájemně naschvály... Jeden druhému dělal to co ho nejvíce štvalo...sex bylo jediné co nás jako partnery drželo pohromadě ještě... To nám klapalo super
@sudylichozrout
@hopehope Četla jsem začátek, kde to @hopehope popisuje a připadá mi to jako klasická krize po narození dítěte - taky jsme si tím prošli s velmi podobným scénářem - jen bez toho, že by to vygradovalo v rozchod. Myslím, že to zažívá spousta párů, je to hodně náročné období.
@hopehope podle toho posledního příspěvku mi připadá, že se jedná o takový ten klasický bludný kruh, kdy je jeden druhým permanentně ukřivděný a je to kolotoč hádek a rozmrzelosti.
Těžko se z toho dostává ven, ale rozhodně to jde. Rozvod nebo rozchod, je snadné řešení, ale hloupé. Protože pokud ve vztahu nefiguruje fakt joo velký problém, pak stojí za to, ty společné krize překonat, jinak člověk po zbytek života stráví v nestálých vztazích a stále bude něco hledat. A kór když je v tom i dítě.
Ale to asi nemá smysl psát tobě - když ty nejsi iniciátor rozchodu ☹ Já bych si na tvém místě stanovila jasná pravidla - nedělala bych EX druhý náhradní domov, kam si bude chodit lízat rány, až začnou s tou novou první hádky a problémy, ale také bych nedělala zle ani žádné justy.
Uzpůsob si to i podle sebe, jak ti to bude vyhovovat - známá taky ,,díky rozvodu" získala super vysněnou práci, protože najednou se EX musel (nechtěl o děti přijít), podstatně víc starat a zapojovat do péče. Takže se z toho snaž chytře využít co nejvíc pro svůj prospěch 🙂 a uvidíš, jak se to bude vyvíjet. To teď stejně nevymyslíš, jak to může vypadat za rok, za dva........
@michaela_2 máš naprostou pravdu. A já třeba toto manželovi napsala-viz. ten první odstavec, protože on v té zamilovanosti toto neviděl...ale musí si na to přijít sám
@michaela_2
@hopehope přesně, měl by si uvědomit že zamilovanost netrvá věčně a krize ve vztazích jsou a pokud bude z každého vztahu odcházet protože ho to v něm nebaví bez snahy s tím něco dělat (kort když je v tom dítě) tak se mu může stát že zůstane nakonec sám.. Ale to si musí uvědomito on sám. Když si to sám neuvědomuje a skáče ze vztahů do vztahu tak asi neni tak skvělý a užasný a nestojí za to trápení!
@michaela_2 Hezky a velmi trefně popsáno!
Ano, on mi jen řekl že takhle už to dal nešlo a proto se teď rozhodl když má jinou... Věřím že s odstupem bychom to mohli zvládnout... Měli jsme velké problémy... Denní hádky apod... Ona dva jsme byli nešťastní... Ale problém je ten... Že nevím vlastně i když ho chci zpět jak dál... Jestli tedy ať se odstehuje a tráví čas s malým tak jak to bude vyhovovat oběma nebo to nechat být s tím že treba ani za čas nebude chtít jít... Nikdo neví jak toto dopadne a myslím si že on sám se v tom placa... Že 12let je dlouhá doba a že na to nemůže jen tak zapomenout... Neuvědomuje si, že tu druhou vlastně vůbec nezná, že se zamiloval do první která mu podala ruku. Píše to krásné co chce slyšet...
Pořád říká jak neumí mluvit a najednou s ni o všem mluví? Jak nefér sakra
@hopehope dokážu si představit,jak se to v tobě pere. Když už má člověk konečně pocit,že pobral trochu rozumu,tak si nakráčí on a cit,který tam pořád je,totálně rozseká veškerou soudnost,odhodlání a hrdost. Znám to až moc dobře. Čas ti pomůže si to všechno urovnat,ale když se budete denně vídat a hlavně když spolu budete dál spát,je to jako sypat si sůl do rány,prostě se nebude hojit.
Vím že máš pravdu... Ale bojím se že když ho teď,, vyhodím,, že mu vlastně potvrdím že sve rozhodnutí je správné... Jenže čekat až ho to přejde aby uvažoval hlavou? Čekat na něco co nemusí přijít? Každý čtvrtek den na něj koukat smát se a dělat že nic... Třeba se sám nedokáže časem definitivně rozhodnout a odejít, ale třeba jen čeká až ja budu úplně v klidu a mohl stejně odejít... Nevim co je v této situaci to nejlepší... Nechat ho ať dělá co chce, nebo mu nastolit pravidla a že společně bydlet nemůžeme... Bojím se aby to druhé rozhodnutí ho nepřesvědčilo, že je to správně... Chjo... Kdybych mohla vrátit čas zpět...
@hopehope Víš, ono to bude asi znít tvrdě, ale lidi se prostě scházejí a rozcházejí. Kdyby měl zájem s tebou být, nedělal by teď takové harakiri. Takže se zařiď dle svého, stanovte si pravidla, jak budete po rozchodu fungovat jako rodiče a jinak ho nech, ať si jde svou cestou. Čím víc budeš tlačit na pilu, tím víc ho budeš hnát k té druhé. Sama v sobě si stanov určitou lhůtu, do které bys byla ochotná ho vzít zpět, kdyby zjistil, že doma bylo lépe než s tou novou ženou. Buď se mu to rozleží, až opadne chemie (cca 4 měsíce), bude se chtít vrátit a na vztahu makat, což by byla dobrá varianta, protože už byste měli oba srovnané myšlenky a věděli byste, co musíte zlepšit. Nebo mu s ní bude opravdu lépe a s tím ty už pak nic neuděláš. A ani bys neměla, pokud ti na něm záleží.
@sudylichozrout já ti budu oponovat s tím harakiri-kdyby s ní opravdu nechtěl být, sbalí se a jde, má kam jít-do pronájmu, k milence. Není to tak, opravdu...sice spousta lidí nevěří, ale ti chlapy v téhle situaci, co řeší zakladatelka a já...i pro ně to opravdu není běžná situace a sami tápou, snaží se neubližovat víc než to jde..atd. Nedělejte z nich prosím ty největší bídáky na světě, ta chyba proč milenka je chybou obou ne jen toho manžela/přítele. Milenka je jen vrchol ledovce. A stejně tak s tou nespokojeností ve vztahu to mohlo dopadnout i obráceně: manžel/přítel by třeba teď řešil milence ženy, vždy někdo udělá ten první krok, když je ten vztah v nepořadku. Ano, ten krok měl být jiný než milenka.
Jinak souhlasím, stanovit pravidla, žádný sex a pod., doluvit se na návštěvách syna a penězích...a vše dodržovat
Zamilovanost trvá cca 6m, ale max. 2 roky, 4m je krátká doba, ale taky záleží, zda se vídají jen občas (tím se vše prodlužuje) nebo s milenkou budou bydlet.
@lendy1 Vždyť já z chlapů bídáky vůbec nedělám 🙂 Naopak, říkám, že ho má nechat být, ať si to v sobě on srovná a vybere si s chladnou hlavou.
@hopehope mě jen napadá, neřeš co by jsi měla dělat aby... Zkus to dělat tak, jak ty budeš v rámci možností nejspokojenější, nejklidnější, nejvyrovnanější. Týden je krátká doba... A vrátit čas, všechno se děje pro něco... Držím palce, ať to dopadne jakkoli, ať je to nakonec dobře 😉.
to je strašně složitá situace, v jednom časopise jsem četla že milence to neusnaďnovat, tudíž by to bylo pro to ho netlačit do odchodu, on k tomu stejně zanedlouho dojde sám a vyřeší se to za tebe... to fakt těžko říct, asi spíš začít si zároveň plánovat svojí budoucnost sama bez něho... přemýšlet o tom.
@hopehope no je to dost možné, spíš by ses připravovat kvůli sobě měla ☹ ale ono se to snadno řekne blbě udělá, uplě to chápu taky jsem čekala pár týdnu na verdikt manžela, nakonec to utnul a pak až teprve mu to začalo docházet. Pak když jsem mu řekla že už ho zpět nechci tak se mi najednou hroutil k nohám 🙄 ale každý chlap je jiný 😖 .
@sudylichozrout jak jsem psala v množném čísle, tak to už jsem myslela všeobecně, ne přímo na tebe 🙂
Moje vlastní zkušenost ještě trvající. Manžel si po 12 letech manželství taky našel milenku. Já na to přišla paradoxně 1. Května. Jak dlouho to už trvalo nevím protože pracuje v zahraničí a domů jezdil nepravidelně. Ale vlastně už nejezdil domů sni na víkend. Když tak seděl u počítače. Když jsem se ho tedy zeptala jak to je tak nejprve mlžil, potom přiznal pravdu a že nejlépší bude když se rozvedeme. Že domů bude jezdit jednou za 14 dní na víkend. A že chce trávit čas se svýma dcerama 7,4 roky sám, protože ho to ohromě posiluje. Do té doby ho moc nezajímaly. A milenku má protože špatně uklízím. Řekla jsem, že budu svině, ale rozvádět se nebudu, z baráku se neodstěhuji a ať klidně jde. Vystěhovala jsem ho z ložnice do pracovny - to nesl úplně nejhůř. A ať nechá doma velké auto a sám si vezme nákupní tašku nebo dodávku. Před ním jsem se tvářila jako hrdina, ale jinak jsem brečela jako želva. Vnitřeně jsem si dala čas do vánoc. Nakonec jsme si léto s holkama užily, koupily letenky do Anglie za sestrou a po táboře jsem mu ještě řekla, že by měl platit výživné na děti a pozemek který není ve sjm nechat napsat na mě, aby nás nevykopnul potom jen tsk na ulici. Vlastně jsme s ním přestaly počítat - i když vnitřně to bylo hrozný. Nejprve si vesele jezdil na slovensko místo za vlastníma dětima a naráz se karta začala obracet. Začal psát sms, volat holkám, jezdit i víc domů. Že už to tam ukončil, a je doma, že to jsem chtěla. Nakonec to trvalo ještě měsíc a něco než teď sám přijel že by se mě chtěl velice omluvit za to co udělal. Že už to tam vše ukončil, odvezl si věci a snaží se to naoravit. Jako jesťe nejásám, ale vnitřně jásám. Teď už jen přestat myslet na ty věci co řekl o rozvodu, atd. A najít zase důvěru v něho, věřit že jede opravdu do německa pracovat a ne na slovensko za ní. Užil si léto podle svého a teď uvidíme. Probrečených nocí bylo hodně, ale před ním ani jedna. Začala jsem si víc vážit sama sebe. Tak uvidíme co bude dál.
@lendy1 Tak - i kdyby se chtěl vrátit později než po měsíci, tak tazatelka - když bude chtít - mu může dát šanci. Navíc mi přijde, že u mužů často funguje ještě jeden efekt - a sama jsem to zažila na vlastní kůži - že totiž, dokud cítí, že má partnerku jistou, že na něm visí, že ona je ta, co si nechá vše líbit a co nikdy neodejde, nemá on důvod cokoliv měnit. Často až poté, co ona ukáže, že má taky svoje hranice, za které nepůjde a že se taky může zvednout a odejít, on si uvědomí, co může ztratit a začne o ni usilovat.
Stalo se mi víckrát, že muž, který se se mnou původně rozešel, se chtěl vrátit poté, co jsem odešla středem...