• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Nechci, aby se s dcerou stýkala manželova přítelkyně

20. ledna 2014 
Čo keby sme prestali preberať Zanettin život. Má pravdu, že sem prišla prispieť so svojimi skúsenosťami a nie žiadať názory ostatných. Prepáč, Zanett.
28. lis 2008 v 16:56  • Odpověz  •  To se mi líbí
no asi tak kveta :wink:
28. lis 2008 v 16:58  • Odpověz  •  To se mi líbí
ano, presne tak, diskuze neni o mne, ale o bobykovi. Tim padem se loucim, pac nemam chut se vracet do diskuze, kde urcite narazim na nejaky radoby moralisty :stuck_out_tongue_closed_eyes:
28. lis 2008 v 17:02  • Odpověz  •  To se mi líbí
luci: to co píšeš v první části souhlas
to co ve druhé -kdyby si tvůj partner našel po rozchodu jinou (samozřejmě ti nic takového nepřeju) a syna bral na společné výlety apod. by ti vadilo ...můžu se tedy ptát ..ty by sis nikdy nenašla už žádného parnera a nepředstavila ho synovi ...jelikož pro otce to bude tatáž situace, ne
nebo: jak sis mohal zamilovat syna svého ex? neměla jsi na něj vůbec nějaký špatný vliv? ....blbé otázky, že ... jenže ty jsi byla vlastně v téže roli
28. lis 2008 v 17:12  • Odpověz  •  To se mi líbí
Hup samozřejmě by mi to evadilo,časem..ale né že si najde jinou a hned jí představí malého..malému to může zblbnout hlavu a oni se za chvíli rozejdou a malý by byl zklamaný..
Já syna svého ex milovala,ale když jsme se rozešli,oplakal to asi nejvíc on a to mi bylo moooc líto:frowning2:Takže kdyby se to stalo i teď nám,nepřála bych malému to samé víš?
28. lis 2008 v 17:30  • Odpověz  •  To se mi líbí
Děti si rychle někoho zamilují...ale je jasné že kdyby to s tou dotyčnou myslel vážně a už by to chvíli trvalo,nebránila bych..právě ptoto,že bych si taky někoho našla...ale u mě by bylo to samé..hned do toho plést ´děti prostě nééé,můj názor no..
28. lis 2008 v 17:33  • Odpověz  •  To se mi líbí
luci: jj ..to je jasné, že ho neseznamovat po prvním rande ....ale pokud spolu žijí, příjde mi to opravdu v pořádku ...
já vím, že to je těžké ... ale řekla bych že ani ne tak pro děti, jako pro ego opuštěné
hlavně u ročního miminka ... ta přece mají naprosto minimální pamě´co se týká lidí - prostě u nich platí sejde z očí sejde z mysli .... určitš jiné to už je u dvoletého a staršího
28. lis 2008 v 17:40  • Odpověz  •  To se mi líbí
Já nechápu kde se vzal ten výraz PŮJČOVAT dítě, dítě prostě má dva rodiče a buď je s jednim nebo s druhým a je normální že oba dva si dříve nebo později najdou partnery a dítě se s nimi bude stýkat, to je přirozené. Bobyk píše že má právo vědět kde a s kým je její dcera, jenže otec má stejná práva a také se asi neptá kde kdy byla a s kým. Je mi jasný, že ta situace kdy chlap opustil rodinu je asi složitá, ale snažila bych se dělat vše pro to, aby dítě vědělo, že má oba rodiče a oba ho mají rádi. Jinak se absolutně ztotožňuji s názorem Aponchie že v tomhle případě jde jen o žárlivost a ta by se měla v zájmu dítěte snažit potlačit. Samozřejmě nevím jestli bych to dokázala takhle řešit s klidnou hlavou kdyby mě chlap opustil, ale jeho přítelkyni bych do toho až tolik nezatahávala, spíš bych řešila ten rozchod jako takový.
28. lis 2008 v 17:47  • Odpověz  •  To se mi líbí
To ano..je to stejně komplikované tohle řešt že?A určitě je něco jiného řešit to jen tak a být přímo v té situaci..eď koukám..Ty jsi NJ?Já jezdím k našim do Frénu:slight_smile:
28. lis 2008 v 17:48  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jejda holky,tak já odpoledne nejsem a tady takovej atak na Zanett :unamused: :unamused: Docela dost hustý teda. :confounded:
Já si teda její názory přečtu ráda,myslím,že je upřímná a prostě to napíše narovinu.Asi to někomu nejde pod nos. :unamused:
Hup souhlas,čím menší dítě,tím lepší adaptace v jiném prostředí.U větších dětí je to pak o moc těžší. :wink:
Já si myslím,že to Bobyk zvládne,chce to čas,je to ještě fakt dost těžká rána a i jejímu chlapovi z toho určitě není nejlíp. :zipper_mouth:
28. lis 2008 v 17:53  • Odpověz  •  To se mi líbí
nicmene formulace :pujcovat dite zni trosku jako nejaka vec :grinning:
28. lis 2008 v 17:55  • Odpověz  •  To se mi líbí
Helcah, lip bych to nenapsala....takze souhlasim, ale ono se tohle vsechno fakt v realu asi resi strasne spatne....jak uz jsem napsala na minuly strance, ja bych byla nemozna.....NEMOZNA ex!
28. lis 2008 v 18:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
Maar já taky.Naštěstí jsem s tím neměla problém,páč můj ex se o malýho vůbec nezajímal.Takže jsem ani nemožná bejt nemohla. :wink:
28. lis 2008 v 18:21  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj, muj pritel ma kazdy druhy vikend syna, obcas ho musim vyzvednout ja, neb muj je jeste v praci, me se komunikovat s jeho ex moc nechce, zatimco ona je schopna me pozvat na kafe... :wink:
28. lis 2008 v 18:23  • Odpověz  •  To se mi líbí
bobyku stále jste manželé, takže tvůj manžel má na děti stejné právo jako ty, do té doby než bude ustanoveno komu děti připadnou. Tam pak můžeš žádat aby ze začátku byli schůzky za tvojí přítomnosti, ale ruku na srdce nemyslíš, že by to mohlo ještě více narušit vztah otec- dcera, kdyby tě měli stále za zády ?
Určitě je to moc těžké a neříkám, že není, ale zkus tvému manželovi trochu v tomto důvěřovat. Pokud se dítě vrací z dvojhodinové návštěvy spokojené, tak bych to nějak nehrotila, je fakt ještě malé.

maart ty by byla opravud raději, kdyby hypoteticky tvoje děti nesnášeli novou partnerku tvého ex ? Představ si situaci, že by je měl co 14 dní, "tvoje" děti by ji nesnášeli. Upřímně osobně bych byla raději kdyby moje děti měli novou ženu mého ex rády. Každopádně matka je jen jedna.

Lucinecko dítě z rozchodu může být zklamané a smutné, když "ztratí" někoho koho mělo rádo a s kým se stýkalo často a pravidelně, a myslím, že je jedno jestli je to teta od tatínka, vlastní teta , strejda, babička a nebo někdo jiný s kým bylo často a rádo, může to být i oblíbená paní učitelka ve škole a nebo školce. Dle mého se toho nedá zas tak moc uchránit, ale nejsem zastánce toho ukázat nové parnera dětem hned po prvním randeti.

Můj manžel má dvě děti z předchozího vztahu, holky 17 a 13 let, seznámili jsme se když té mladší bylo 8. MM mě svým dětem představil až když jsme čekali společné dítě, nevím kdy by mě s nima seznámili , kdybychom dítě nečekali tak brzy po seznámení, možná po pár týdnech a nebo měsících, těžko říci. Holky k nám jezdí co 14 dní na víkend, mám je ráda ale né mateřskou láskou, mám je ráda jako děti někoho blízkého, asi jako děti nevlastní sestry a nebo sestřenice. Jasně, že mě občas něčím točí, to určitě já je taky, ale jsou tu a budou tu pořád.
A myslím, že každý kdo jde do vztahu s mužem co nějaké děti má, tak by měl počítat s eventualitou, že by se mohlo stát cokoliv, že by děti byly trvale u něj. To by měla mít na paměti každá co si s někým takovým začne.
Navíc my máme štěstí v tom, že "naše" ex je velmi rozumná, vzdělaná, milá a hodná osoba. Takže tam problém s komunikací není. Vím, že to v ní bojovalo, ale i ona sama ví, že kdyby štvala děti proti svému bývalému a jeho novému životu, tak by to nejvíc odnesli děti.
A ještě jedna věc soupeřit s parnerovými dětmi je dle mého "cesta do pekel", jsou to přeci děti, né soci.
28. lis 2008 v 18:26  • Odpověz  •  To se mi líbí
......Lakme, tak to vis, ze kdyby na to opravdu prislo, tak bych byla samozrejme radsi, kdyby deti "macechu" maly rady a ona je...ale ja si to proste nejak neumim predstavit no....V podstate si myslim, ze bych mohla byt take rozumna a mila ex-manzelka, i presto mam takovy neprijemny pocit, ze bych holt nebyla.... :sweat_smile: :wink: ....Nastesti je to u nas jenom teorie, mame spolecne s manzelem 3 deti, milujeme je, sebe navzajem, takze pevne verim, ze se do takovehle situace nikdy nedostaneme :slight_smile: .
28. lis 2008 v 18:32  • Odpověz  •  To se mi líbí
No Kejko, taky vyresena situace.... :unamused: , asi pro maleho v te dobe ne nejlepe, ale mozna jednodussi pro Tebe...
28. lis 2008 v 18:35  • Odpověz  •  To se mi líbí
Maar malýmu to bylo jedno,páč mu byl rok a půl v tý době a pak už měl jiného tátu,on se ho ten debil nevšímal,ani když jsme byli spolu.Pro mě to bylo samozřejmě v pohodě,nemusela jsem nic řešit. :slight_smile: :wink:
28. lis 2008 v 18:37  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tak to jo, tak to takhle asi bylo fakt nejlepsi.
28. lis 2008 v 18:38  • Odpověz  •  To se mi líbí
Aspoň Kveta to pochopila :wink:
Zanett, jsi moc vztahovačná, neradím, nesoudím, jen říkám svůj názor, že pokud nejsem schopna přijmout partnerovy děti ( což málokdo dovede ), tak do toho vztahu nelezu. Taky jsem měla kamaráda, který zůstal s dítětem sám a prostě do vztahu jsem s ním nešla, protože mi to nepřišlo fér vůči těm dětem, protože bych nechtěla být " macecha". Radši si budu vychovávat svoje rozmazlený spratečky než cizí :stuck_out_tongue_closed_eyes: .
Píšu jen svůj názor na věc a tvoje příspěvky jsou mi proti srsti, protože ty děti v té vaší rodině ani nemůžou být šťastné, když o nich tak píšeš. Jsou to jen děti, ty jsi dospělá ženská, která si se spoustou věcí umí poradit, vysvětlit, ale ty děti si asi prožily už své a pokud jsou v prostředí, kdy je " macecha" nepřijala, tak se jim dobře nežije. A nemysli si, že ty děti to nevycítí, jak o nich smýšlíš.
Myslím, že nepotřebuju mít od tebe povolení na to, abych zde napsala svůj názor, ikdyž o mě slyšíš poprvé :wink:
28. lis 2008 v 18:45  • Odpověz  •  To se mi líbí
btw jak mam dopredu poznat,ze je nedokazu prijmout?treba to chce cas ne? :slight_smile:
28. lis 2008 v 18:48  • Odpověz  •  To se mi líbí
Lakme jj to máš pravdu,musí se počítat se vším,ale realita je pak trošku jiná.Ono je něco jinýho mít dítě jednou za 14dní na víkend,dovolenou atd. nebo ho pak mít doma už napořád.Já sama se přiznám,že bych to asi nerozchodila. :unamused: I když MPho kluk je docela hodnej,nikdy jsem s ním neměla větší problémy,ale hádky byly s chlapem,tak si nedovedu představit,že by u nás bydlel .Je jasný,že kdyby se fakt nedalo nic dělat,tak ho na ulici nenechám. :wink: Naštěstí to dopadlo,jak mělo.S jeho mámou se znám x let,takže taky velký problémy nebyly a můj prostřední syn s ním chodil do třídy a teď spolu maturujou,ale nikdy se nekamarádili i když spolu byli hodně často.Je to divný? :confused: Není,páč je to možná i tím,že kluk je jedináček,má všechno na co si vzpomene,trochu falešnej i vůči mě a jeho tátovi-tak to vidím já a s mýma dětma se život nikdy nemazlil. :unamused: Ale to už je jiná kapitola......
Tady jde o Bobyka a její diskuzi-půjčovat dítě,jak to udělat,prostě trochu poradit.... :wink:
28. lis 2008 v 18:53  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jo Apo právě o to jde-to dopředu nemůžeš vědět.To je dost dobrá otázka :wink: :wink: :wink:
28. lis 2008 v 18:55  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tak pokud vím, že nemám extra vztah k dětem, tedy k cizím, tak bych do toho nešla. Ono "cizí" děti ve vztahu jsou vždycky " komplikace"
28. lis 2008 v 19:14  • Odpověz  •  To se mi líbí
Zas na druhou stranu pokud chci být s chlapem, který má děti, tak bych ty děti měla brát jako součást partnera, protože ty mu nikdo neodpáře. A když to některým není po chuti a děti jsou překážkou, tak je to prohraný boj rpo všechny
28. lis 2008 v 19:16  • Odpověz  •  To se mi líbí
ale prosim te nursik :wink: nikdy nevis dopredu co bude
28. lis 2008 v 19:24  • Odpověz  •  To se mi líbí
Nursik přesně tak, pokud nepřijmu parnera i s dětma, tak raději vycouvat.

aponchie, kejko no uplně všechno jistě vědět nejde, ale lze si položit několik otázek jako : jsem schopná být s jeho dětmi každých 14 dní? Dovedla bych si představit, že by se něco stalo a byla bych s nima pořád? Vidím v nich děti a nebo soky či překážku naší velké lásky? Byla bych raději kdyby se s nima partner neviděl?

Myslím, že když si člověk opravdu pravdivě na takové otázky odpoví, tak sám uvidí, jestli je schopen to zvládnout. Myslím, že po pár setkání s dětmi s tím jak se chovají k vám jako přítelkyni jejich otce a jak se chovají k otci samotnému, si myslím, že vetšina bude mít jasno. Jestli jim ten vztah " za to stojí". Jinak je dle mého lepší ze vztahu vycouvat.

Kejko myslím si, že bych to "napořád" rozdýchala. Vyrůstala jsem s nevlastní sestrou a pak později s námi bydlel i jeden nevlastní bratr. Sestra byla od mámy, bratr od táty, jen my dvojčata jsme byly jejich společní.
28. lis 2008 v 19:44  • Odpověz  •  To se mi líbí
Nursík ty víš o tom tak prd :slight_smile:
28. lis 2008 v 19:45  • Odpověz  •  To se mi líbí
lakme a ikdyz si to stokrat reknu tak to jeste neznamena ,ze to tak bude to je scestne
28. lis 2008 v 19:46  • Odpověz  •  To se mi líbí
Když mi bylo asi 8 +-, tak přišel bratr jestli s námi nemůže bydlet, bylo mu asi 22. A tak s námi než si "zařídil" svůj život nějaký ten čas bydlel. Takže jsem opravdu připravená i na to, že by se i toto mohlo stát. :slight_smile:
28. lis 2008 v 19:47  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek