Nemohu si pomoci. Žárlím zbytečně?

Ahoj holky , většinou sem nic moc nepíšu ,ale potřebuji se svěřit. Předem píši , že vím ,že jsem žárlivá. S manželem jsme 4 a půl roku , je o 9 let mladší než já. V bývalé práci nastoupila slečna svobodná ,bezdětná . Manžel si s ní hodně sedl ,ale na můj vkus až moc ,půl roku jsem poslouchala ona tohle ,ona tamto ,ona mě placla přes zadek. Když zaměstnání změnil , myslela jsem ,že vše utichlo ,pak jsem zjistila že si píší a volají když je v práci a já doma. Slečna manžela poměrně uhání . Manžel v tom nevidím problém já ano . Je mi to nepříjemné a vadí mi to. Nemohu se nějak z té žárlivosti vymanit a říkat si ,že o nic nejde mi nepomáhá . Dnes jel manžel k bývalému kolegovi na kafe říkám ok ,ale doufám ,že ona tam nebude . Ne nebude o ničem nevím . Přijel domů a říkal co kolega jak se má a tak a já mu říkám a co ona jak se má? Manžel se začal culit a vypadlo z něj že tam byla . Lhal moc dobre věděl ,že tam bude .Teď je uražený,protože sem mu vynadala že mi lhal .Já se mohu zbláznit ta slečna mi.opavdu vadí ,jiné ne ,ona ano. Jak by jste se k tomu postavily vy ?