• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Nenávist mé sestry ke mně poté, co se mi narodilo dítě

21. prosince 2013 
autor
@beruska1121 Ahoj, nepíšeš proč si myslíš že se Váš vztah se ségrou začal zhoršovat, ani nepíšeš jak ségra vychází s ostatními lidmi. U nás je to asi kvůli závisti (si myslím) a ségra teda nevychází s hodně lidma, resp. skoro všechny kolem sebe nesnáší nebo se s nimi aspoň nebaví, vůči mě je ta její nenávist nejsilnější. Je pravda, že situace je kvůli tomu v rodině někdy hrozná, i s našima se kvůli tomu občas pohádám, nebýt ségry asi by žádné hádky nebyly. Přestala jsem jí řešit, vyhýbám se jí. Jediné co se možná podaří (možná!) že se moje a její děti budou moci kamarádit. Ségra si teď našla o víkendech práci a tak děti dává k mámě a dnes si spolu dokonce mohly hrát.
Jinak bych řekla, že u nás ty problémy pomaloučku rostly od úplného dětství, v pubertě bych neřekla že to bylo až tak zlé, v podstatě to jakž tak bylo v pohodě než se mi po třicítce narodila dcera. Někdy si myslím že je to zároveň boj o přízeň mámy, o to, která vnoučata pro ní budou víc znamenat, se kterými se bude víc stýkat (zaznamenala jsem ,že máma velmi kontroluje čas který tráví s mými dětmi, aby jí ségra nemohla vyčítat že s mými tráví více času).
U Tebe a Tvojí sestry ještě může být šance, že Vás jednou ten fakt že obě třeba budete mít děti, spojí a naopak se začnete bavit.
Předpokládám, že jinak je to asi jako u nás - že se s tvojí ségrou nedá rozumně bavit o tom, co vlastně proti tobě má. Tam pak asi těžko pomůžou rady typu "tak si to spolu proberte", u nás je opravdu taková komunikace vyloučená.
21. pro 2013 ve 22:22  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
@lenicka07 Nemáme společnou sestru ? Trochu mi to připomíná tu moji. I chování tvé maminky. Já si myslím, že pokud neřekne maminka dost tak ty sama nenaděláš nic. To ona by ji měla dát najevo že její chování není v pořádku. Tvoje sestra se chová jako dítě ale někde se musela v dětství stát chyba. Něco co jsi ty třeba nevnímala, ale ona ano. Mě třeba ta moje vyčetla takovou blbost že jsem dostala něco lepšího než ona. A pamatuje si to celý život. Nevím jak moc jsi se snažila vyhrotit situaci a donutit ji ať ti řekne proč se tak chová, ale bez reakce tvé maminky nebo psychologa si myslím, že bude těžké něco napravit. Muselo by se jí stát něco, co by ji donutilo se zamyslet.
Hold přátele si vybíráme, ale rodinu máme bohužel danou.
21. pro 2013 ve 22:41  • Odpověz  •  To se mi líbí
@lenicka07 PS: ještě jsem si přečetla kousek dál jak píšeš, že se bojíš aby malá nezačala vnímat chování babičky. Pokud chceš malou ochránit, dala bych tvojí mamince "nůž na krk " a řekla ji za jakých podmínek může malou vidět. Protože pokud bude dělat rozdíl mezi vnoučaty, jednak ji malá nebude mít ráda, děti jsou vnímavé a za druhé by bylo v tom případě lepší aby se s ní nestýkala. Není nic horšího než mít v rodině slabocha. Moje maminka je to samé, taky se sestry bojí.
21. pro 2013 ve 22:48  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@kofinka JJ máš naprostou pravdu. U nás to asi taky byly původně "blbosti" kvůli kterým se mohla cítit dotčená (teď se taky přes mámu dozvídám věty typu, že jsem jí nechtěla něco půjčit, že jsem se s ní nechtěla bavit). Těžko si pamatovat po těch letech, já si spíš myslím, že se to nestalo, protože lakomá fakt nejsem a náladová, ve smyslu že jednou se s někým bavím a podruhé bezdůvodně ne, tak to si myslím taky nejsem. Nejspíš jsou jen záminky, normálně myslící člověk se dokáže nad takovými věcmi povznést a po letech se tomu zasmát. Skutečný důvod je hlavně ta závist, že jsem si udělala školu, měla jsem dobře placené zaměstnání v kanclu (před MD), že jsme postavili dům a nakonec že se mi přece jen podařilo mít děti, když už si ona myslela že je nikdy mít nebudu. Tohle nemůže přece před někým říct, tak vytahuje věci, které si dávno nikdo nepamatuje a mě připadá že tomu všichni věří. Hlavní problém prostě je že se ségry moje máma zastává, nedávno dokonce výslovně o ní řekla, že je "ubožák" ve smyslu jak to má v životě těžké. Ale co má vlastně těžké, to jsem se nedozvěděla.... Asi to, že před MD dělala v továrně (měla možnost jít na školu nechtělo se jí studovat), bydlí s tchýní (kdyby se rozhodla stavět naši by ji pomohli stejně jako mě), nemusela se ale kvůli bydlení zadlužit, obě děti si pořídila na "první pokus", já čekala tři roky, pak jsem se rozešla s přítelem..... Nejhorší je, že člověk by chtěl na všechno to, co bylo, prostě zapomenout, vykašlat se na to, ale ono se to vrací jak bumerang a narušuje to i ten současný život, zhoršuje to vztahy i s jinými členy rodiny, všichni se na mě dívají skrz prsty, co jsem jí tak hroznému musela udělat, že mě takhle nenávidí... a já se nemůžu nijak bránit...
21. pro 2013 ve 23:04  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
@lenicka07 Jenže víš co je nejhorší ? Tady pokračuje chování tvojí maminky u sestry. Jenže pokud se to nevyřeší, nebo se neutnou úplně vztahy, tak se to přenese na vnoučata. Příměří naoko k ničemu není a děti tvojí sestry brzo zjistí, že mají navrch. Jen proto aby tvoje mamka měla zdánlivě klid a nemusela nic řešit toho můžou začít děti až budou starší zneužívat. Od přítele maminka si pamatuje doteď jak nemohli chodit k babičce a že je nebrala všechny stejně a už je to tolik let. Tohle prostě poznamená každého a bude se to předávat do dalších generací. Někdo musí říct stop. Stejně je vždy na tom líp ten, kdo bydlí nejdál. Je pak vzácnější a navíc si může držet větší odstup.
21. pro 2013 ve 23:10  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
autor
@kofinka O to se snažím celou dobu, aby malá tím netrpěla (o ní hlavně jde), už jsem zkoušela všechno možné, bohužel moje podmínky jsou docela ignorovány (nebo v podstatě slyším pořád samé výmluvy - že se další dítě do auta nevejde, když řeknu že si jí na místo určení dovezeme tedy sami, tak se vymyslí výmluva jiná, např. že má rýmu a děti to od ní chytí - dobře dvakrát za odpoledne jsem jí utřela nos, je to důvod, aby se s někým nestýkala? další důvod, že ségřiny děti k nám do baráku nechtějí jít, prý se bojí a vyvádějí jak pominutí - kdo je naočkoval, to už se neřeší. atd. I když teda snad po dnešku je možná naděje že se moje a ségřiny děti budou moct vidět. Jenže jak dlouho to vydrží ? Asi do té doby než si zas moje ségra něco vymyslí....
21. pro 2013 ve 23:13  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@kofinka Máš naprostou pravdu, vnímám to taky tak....
21. pro 2013 ve 23:15  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Tvůj příspěvek