Nepojedu na pohřeb manželovy babičky, mám mít výčitky?
Ahoj ženy, založila jsem diskuzi, nikoliv otázku, ale doufám, že tu nebudou zbytečné dohady. Manžel se včera po telefonu dozvěděl, že mu umřela babička, v nemocnici a byla již ve věku. Několik posledních let života bydlela téměř společně s jednou z dcer, - manželovo tetou, která se o ni starala. Prostě prodali babiččin byt, protože měli to štěstí, že věděli o jiném u nich v paneláku, aby babi měla své soukromí a přitom byla pod patřičným dohledem. V pořádku. A teď kousek toho, co je ve mne. Když jsme se s manželem vzali, je tomu taková řádka let, že radši ani nevzpomínat, tak jsme za tou jeho babičkou jeli přes půl Čech, sice asi rok po svatbě, ale měli jsme co dělat... finance, bydlení a prostě se řešili věci do budoucna. Babička na svatbu nepřijela. Když jsme tedy přijeli my za ní, aby mne vůbec manžel babičce představil, tak to probíhalo asi v takovém stylu, jako jo..., dáme si tady oběd, (už ani nevím, jestli upekla kuře, nebo co, fakt si to nepamatuji), protože další věta mne zarazila ...a pak půjdeme na procházku. Fajn. Takže také tak. Po procházce jsem měla pocit, že jsme tam už dlouho a že můžeme zase vypadnout. Podotýkám, že spoj, kterým jsme jeli a nebylo jiné vyhnutí, bylo na dva autobusové přestupy. Nicméně, přenocovali jsme, dalo by se říct na vlastní žádost. Od rána do dopoledne po autobusech a .... a nic, to si domyslíte snadno. Od té doby jsem manželovo babičku neviděla.
Byla stále vitální, plná síly, narodil se nám prcek, mobilní jsme nebyli, ale přijet nikdy nepřijela, i přes to, že byla pozvaná. Za celá léta jsme neviděli ani blbou stovku na punčocháče pro pravnouče, které chtěla tááák vidět, že už je stará .... . Nešlo mi nikdy, a ani nikdy nepůjde o nějakou materiální stránku, ale o princip. Ona mohla klidně přijet, tchýně jí k sobě zvala stále, ale marně. ... Jak to kdysi tchýňka řekla, - babka je prostě líná. Já jsem si dovolila říct, že prostě tisíc korun - a to minimálně, jen za benzín prostě z okna vyhodit nemůžeme, kde je kytka či něco na hrob a další. Manžel je na přísné dietě a nějaké stravování po hospodách opravdu nehrozí. To jen tak mimochodem.
No, a dneska jsem to slízla u našich v plné polní. Že jsem já - generál rozhodla, a že a že a že.... . Nic takového. Manžel se k přítomnosti na pohřbu sám příliš nehrne, je tam polovina rodiny natolik rozvrtaná, že se mu ani nedivím, ale odnesla jsem to já tak, že mu to snad zakazuji, či co. Já jsem nic nerozhodovala, já jsem prostě jen řekla, že na pohřeb nepojedu. Za prvé, jsem v prácí čerstvá jak zázvor, navíc zatím na dohodu a jde mi o HPP a i kdyby jen na dohodu, nikdo z nich nás živit nebude.
Nicméně, považujete za nějakou troufalost v neúčasti na pohřbu - pro mne v podstatě cizí paní, která za několik let, kdy byla ještě vitální, se nepřijela podívat ke svému vnukovi domů, jak vlastně žije, ..bydlí..., a o pravnoučeti ani nemluvím?
Paní, pardon, babička a prababička, která se nechala slyšet, že by ráda viděla pravnuka, než umře, že už je stará, abychom přijeli... ?
Ať je jí lehká zem, ale opravdu se pohřbu neúčastním. Mám mít výčitky?
Stručné shrnutí
- Rozhodnutí o účasti na pohřbu prarodiče nese primárně příbuzný (manžel) a partnerka by mu měla být v rozhodnutí oporou.
- Zdravotní omezení a logistika (v diskuzi byla zmiňována vzdálenost kolem 200–250 km a chybějící řidičský průkaz) jsou legitimní důvody pro neúčast; praktická řešení zahrnují domluvit odvoz s příbuznými, přidat se k jiným jedoucím, využít vlak/autobus nebo nechat doručit věnec/květiny přes pohřební službu.
- Finanční a rodinné rozpory ovlivňují rozhodnutí o účasti; akceptovatelné alternativy pro projevení úcty jsou zaslání kondolence, doručení květin/vence a zapálení svíčky doma.
Nejčastější otázky
Q: Kdo by měl rozhodnout, jestli na pohřeb jet, když jde o manželovu babičku?
A: Rozhodnutí by měl učinit manžel, protože jde o jeho přímou příbuznou; konsenzus v diskuzi doporučuje, aby partnerka jeho rozhodnutí respektovala a podpořila ho.
Q: Jak zajistit dopravu pro nemocného člena rodiny na pohřeb vzdálený přes 200 km?
A: Doporučené možnosti jsou domluvit odvoz s rodinnými příslušníky, přidat se k někomu, kdo jede, využít vlak nebo autobus, případně taxi; ve vlákně byla konkrétně zmíněna vzdálenost „lehce přes 200 km“ a sestřenice žijící 250 km daleko jako příklad logistické komplikace.
Q: Co dělat, když se nemůžeme pohřbu zúčastnit, ale chceme projevit úctu?
A: V diskusi se uvádělo poslat kondolenci, objednat a nechat doručit věnec nebo kytici přes pohřební službu a zapálit svíčku doma; konkrétně bylo zmíněno, že pohřební služby často zajišťují nákup a přidání věnce k obřadu.
Q: Jak řešit stravovací omezení manžela během cesty na pohřeb?
A: Doporučení z diskuse bylo připravit si vlastní jídlo s sebou; v příspěvcích se objevily příklady celiakie a těhotenské cukrovky jako důvody pro vlastní stravu.
Q: Je účast na pohřbu morální povinnost?
A: Názory se lišily: část diskutujících považovala účast za základní slušnost a podporu pozůstalým, část považovala účast za volitelnou v závislosti na vztahu, zdravotních a finančních okolnostech.
Q: Jak řešit pracovní závazky při náhlém úmrtí v rodině?
A: V diskusi se uvádělo, že zaměstnavatelé obvykle tolerují absence kvůli úmrtí v rodině; doporučovalo se o situaci hovořit s vedením a požádat o volno.
Závěry z diskuze
Shoda
- Rozhodnutí o účasti na pohřbu by měl učinit manžel a partnerka by ho měla v tom podpořit.
- Zdravotní stav, omezená mobilita a výrazná vzdálenost jsou považovány za legitimní důvody k neúčasti.
- Pokud účast není možná, přijatelnými alternativami jsou zaslání květin/vence, kondolence nebo zapálení svíčky doma.
Sporné názory
- Někteří diskutující trvají, že jít na pohřeb je základní slušnost bez ohledu na vztahy, zatímco jiní uvádějí, že při špatných rodinných vztazích, zdravotních omezeních nebo finančních potížích je neúčast oprávněná.
Otevřené otázky
- Jak přesně zvážit riziko pro zdraví nemocného člena rodiny proti emocionální potřebě rozloučit se osobně?
- Kdo má nést iniciativu za zajištění dopravy pro nemocného příbuzného — rodina, manžel nebo partnerka?
- Jak časté a srozumitelné jsou v praxi služby pohřebních firem při doručení věnce a kondolencí?
Zmíněné značky a firmy
žádné
Zmíněné produkty a metody
vlak, autobus, auto, taxi, odvoz od příbuzných, věnec/květiny přes pohřební službu, zaslání kondolence, zapálení svíčky, přinesené jídlo, celiakie, těhotenská cukrovka, přísná dieta, HPP, dohoda o provedení práce, řidičský průkaz, mobilita/imobilita
Místa a osoby
Praha, Krkonoše, Aše, Hustopečí, Japonsko, Německo, Kanada, Čechy
@ivcan124 vypadalo to tak, že vám padla hlava na klávesnici, tak jsem jenom tipla 😀
Vzhledem k urážkám a nevhodným příspěvkům diskusi zamykám. Děkuji za označení vulgarit a urážek.
Diskuse již ztratila smysl.
@luciamala1979 taky nemáme zrovna na rozhazování, ale nedokážu si fakt představit, že bych uvažovala tímto způsobem, že jet na pohřeb stojí peníze 😉 Buď chci nebo nechci 🙂
@magdalenax nedošlo..nerozumím..snad na to přijdu v hajanach když to zamykaj..
@zuny někdo může být v krizi.. taky nejsme ale dokážu pochopit když někdo počítá korunu..
@luciamala1979 Někdo tlachá na diskuzi, druhý pracuje, aby měl dost peněz a nepočítal každou tisícovku jako někdo..a přitom stíhám číst i ty tvoje nesmysly..
@magdalenax já se totiž psala ne koho to štve ale CO konkrétně.. protože to nedokážu pochopit..
@magdalenax pardon, založila