Nevím, jestli ho ještě miluju

slunickova123
4. únor 2016
Ahoj všem. Potřebovala bych asi porovnat, jak je to u vás. Jsem s manželem cca 8 let, z toho 2 a půl roku jako manželé. Brali jsme se z lásky- alespoň myslím. Byli jsme vždy velmi aktivní, měli hodně společných zájmů a koníčků. Teď máme spolu dvouletou dcerku, která je zlatá. Nevím, jak se správně vyjádřit , ale nějak nevím, jestli to, co mezi mnou a manželem je, je láska. Nějak mi poslední dobou začíná vadit spoustu věcí - že chodí pozdě , že mi nenosí kytky a dárky, že přibral...bla bla bla. Sama si uvědomuju, že mu strašně často něco vyčítám, a že jsou to úplný kraviny. Mrzí mě to, hlavně když on je na mě hodný, nevyčítá, nekritizuje. Jsem si jistá, že mi nezahýbá, jsme všichni bohudíky zdraví, peníze máme, chystáme se na exotickou dovolenou, jezdíme na chatu, na výlety..Objektivně nevidím důvod, proč jsem tak naštvaná.Ale nemůžu si pomoct. 2x týdně manžel má svoje aktivity, kdy jsem s malou doma večer sama. 1x týdně chodím večer ven já - tancuju, a k tomu manžel pohlídá kdykoli jindy, i si spolu můžeme vyjít ven, když chceme ( hlídání máme). Takže to není tím, že bychom na sebe neměli čas. Mám taky pocit, že už mě sexuálně nic neříká. Porod byl pohodový, není to tedy žádným poraněním , ani nějakým vyčeráním a únavou. Když je pryč, nechybí mi ani tak on osobně, ale spíš pomoc v domácnosti ( když nestíhám a poprosím ho, uvaří, uklidí, vykoupe malou.) Když jsme spolu sami, přijde mi, že naše témata se úplně rozcházejí, jako by se z nás stávali cizí lidi. Mám pocit, že už ho nemiluju, že se z násstali spolupbydlící a spíš takoví partněři pro řešení praktických věcí, jinak nic.

Tak mi řekněte, jsem náročná a sobecká ? Vím, že nemám na co si stěžovat a že je spousta lidí, co mají kruté životní podmínky a jsou šťastní. Možná to vypadá,že nevím roupama na mateřské ,coby... Je toto manželství a po těch osmi letech nemám už očekávat nic víc, romantiku, vášeň, něco nového? Pokud je toto standart, tak nevím, zda tedy chci žít ve vztahu.

Jak to máte vy?
filipatereza
4. únor 2016
Na vztahu se musí pracovat... Nikdy to po deseti letech není jako na začátku, je to jiné..u nás hlubší. Jsem štastná že dcera má úplnou rodinu a jasně že mi občas něco vadí, ale to i manželovi na mě... Je potřeba si srovnat hodnoty, co je a není důležité a na vtahu pracovat... jak moc a jak to je u vás víš jen ty... s tím ti niod neporadí...
mika251
4. únor 2016
@slunickova123 Ahoj, hneď v úvode ti napíšem, že som prežívala niečo podobné ako ty, a veľmi mi pomohla kniha 5 jazykov lásky od Garryho Chapmana.
Hovorí sa tam o mnohých iných veciach, ale ja myslím, že to čo popisuješ nie koniec lásky, ale proste rutina vo vzťahu.

Každý si musí nájsť svoj recept, ako z nej von, ale mne veľmi pomohlo si každý deň uvedomovať, prečo svojho muža milujem - takže nielen mu vyčítať a prežívať jeho nedostatky, ale predovšetkým a to omnoho viac, chváliť ho za jeho prednosti. Neuvedomovať si to, čo nerobí, ale prežívať to, čo pre vzťah robí. To že nenosí kvetiny a dárky neznamená, že ťa nemiluje, ale lásku prejavuje tým, že sa postará o dieťa a ty možeš vyraziť za zábavou.
U nás veľmi zabralo chváliť nahlas. Povedať: "Ďakujem ti, že si dnes po večeri umyl nádobí. Veľmi ci to cením" Chlap sa vyjavene pozrie, ale po čase tieto vety preberie a začne ich tiež hovoriť. A ono sa to potom nabaľuje, stačí si denne prejavovať lásku takýmito maličkosťami, slovkami ďakujem, prejavom vďačnosti, za niečo, čo je možno samozrejmosť, ale poteší, keď to ten druhý ocení. Potom sa k tomu pridá nejaká ta pusa naviac, pohľad do očí, radosť z toho, že je vám spolu dobre - a naraz je to zas krásne.
Osobne si myslím, že po toľkých rokoch už samotná chémia vo vzťahu negunguje, musí byť podporená aj "mozgom"- tým, že ja sama sa rozhodnem, že svojho muža milujem preto a preto a preto. A tým, že toto svoje rozhodnutie i prežívam, tak sa potom dostavia i tie povestné motýle v bruchu 🙂
magdasan
4. únor 2016
Myslím, že tady je trefné přísloví, že tě pálí dobré bydlo 🙂 Nic ve zlém, ale očekávat v trvalém svazku , že budeš do konce života zamilovaná...Zamilovanost je chemický proces a vždy odezní.Pokud po tom toužíš, připrav se, že budeš muset partnera co rok měnit 😉 Smutné na tom budou ti strýčkové na které si bude malá muset zvykat a které ty ji ze života vyženeš, jen co si k nim vytvoří nějaké pouto...protože jak píšeš, něco nového, romantiku a vášeň chtít budeš, takže sama asi zůstat neplánuješ,že?Co myslíš, že jí to do života dá? Život na mateřské je kapitola sama pro sebe a já být tebou počkám jak to mezi vámi bude, až se vrátíš do práce a tak. Pokud to tedy ten tvůj vydrží a nechňapne po něm všema deseti nějaká jiná 😉
kacca11
4. únor 2016
Vasen a pocity zamilovanosti muzes zazit klidne po dvaceti letech manzelstvi, to neni nic divneho. Ale musite se o to snazit, na vztahu pracovat. Vyrikat si, co vas trapi, sver se mu se svymi pocity s tim, ze bys ro chtela zmenit. Chce to venovat se sobe, vsimat si toho hezkeho, resit to spatne a vzdy se zamyslet nad tim, zda je to az tak spatne.

Navrhovala bych pro tebe asi dovolenou, pokud muzes, stravit vikend nebo lepe tyden nekde bez muze a dcerky, s kamaradkami a pobavit se. Rekla bych, ze mas ponorku a zmena by ti prospela.

Kazdopadne vztah a laska je hlavne o tom delat toho druheho stastnym. Nemyslim upozadit sebe, ale soustredit se na druheho.
verusky
4. únor 2016
@slunickova123 jo, jo, pockat na nastup do prace 🙂 budes radostnejsi, spokojenejsi, manzel Ti bude vzacnejsi... ono ocekavat od jednoho cloveka, ze Ti da stesti neni spravne. a az budes mit Ty vetsi obzory, hned bude vse lepsi.
ja to mam doma na nic a taky premyslim, co s tim. ale chlap sice pomaha s detmi, ale kasle na me... kritizuje, vycita. takze mas zlateho a jak psala magdasan, aby Ti ho nejaka neklofla 🙂 chemie se srovna s Tvym pracovnim a osobnim uplatnenim, neboj, vlastni zkusenost 🙂
drz se 🙂
slunickova123
autor
4. únor 2016
@mika251 chvalit se snazim, ale citim, ze je to nejak nepririzene, nutim se do toho. Budu to zkouset dal.
slunickova123
autor
4. únor 2016
@kacca11 mas pravdu,asi to prameni ze stereotypu na materske. Sama nekam odjet asi nedam, ale snad mi prospeje navrat do prace, jak psala @verusky, ktery planuju za pul roku
bonavoxa
4. únor 2016
@slunickova123 To, co popisujes...je láska. Ne zamilovanost, kdy člověk cítí emoční bouří. Hluboká, trvala, spolehlivá,... Nikdy nikomu nevydržela zamilovanost navěky. Tyhle stavy jsou dobré právě proto, aby si člověk uvědomil, co má... A jak je mu vlastně fajn🙂
Možná by pomohlo se zaměřit na sebe, abys Ty byla spokojena...stačí opravdu málo, radovat se z počasí, procházka, setkat se s kamarádkou, jít na nakupy, začít studovat, něco tvořit,...splnit si dávné sny. A hlavně vsechno řešit a mluvit. Ne každý má to štěstí jako Ty, všude vidím jen páry, které se k lásce ani nepropracuji.
slunickova123
autor
4. únor 2016
@bonavoxa prave to, ze jsem se posledni dobou zamerila na sebe ( vyrabim sperky, ctu, sportuju, ucim se trochu spanelsky) nas mozna trochu oddalilo, paradoxne. On nesdili moje konicky, a stal se z nej lety brucoun, takze me nebavi poslouchat jeho stiznosti, tak radsi delam neco sama.
rradka
4. únor 2016
@slunickova123 ahoj, měla jsem podobné pocity...a jak píše @verusky srovnalo se to s nástupem do práce a vytržením z každodenního stereotypu s dětmi. Pokud máš možnost jít na částečný úvazek, tak bych do toho být tebou šla. Mě už to doma s dětma ubíjelo a přemýšlela jsem nad stejnýma otázkama jako ty. Taky jsem měla pohodu, na nic jsem si nemohla stěžovat, ale prostě něco tomu chybělo. A to něco bylo udělat se ráno hezká, vyrazit mezi lidi, pracovat a myslet na něco jiného. A doma? Paráda...víc si užívám dětí, manžela a máme si víc co říct, protože si taky už připadám jako člověk🙂
evulina77
4. únor 2016
@slunickova123 přečti si svůj zakládající příspěvek ještě jednou a zamysli se nad ním. Manžel i malá jsou fajn, jen máte ve vztahu velký stereotyp. S tím se dá pracovat. Začněte dělat něco spolu. Pokud máte možnost hlídání a ty máš ráda tancování, přihlašte se na taneční pro pokročilé. Dělejte si romantické víkendy s manželem bez dcery někde v lázních, nebo v útulných hotýlcích. Udělejte si třeba každý pátek třeba filmový a jdete do kina, nebo divadla. Postě využijte hlídání a udělejte si čas na zážitky spolu. Kamarádka takhle občas jede na "š*kací víkend" (sama to tak nezývá 😃) a vztah se jim zlepšil o hodně. Pokud budeš sedět doma a jen a jen se žrát, začneš manžela spíš víc nenávidět, než milovat. U nás je problém s hlídáním a vlastně i s penězi, ale taky bych si ráda vyjela jako zamlada, bez plínek, přestávek na blinkání a kojení po cestě... 😃 😃
Jo a ještě jedna rada, nečekej, až udělá neco manžel, ale buď aktivní a něco brzo naplánuj a zrealizuj...
slunickova123
autor
4. únor 2016
@rradka uz trochu pracuju , 8 h tydne. Nejdriv mi to pomohlo, ted mi prijde, ze se to zas vratilo do starych koleji..
slunickova123
autor
4. únor 2016
@evulina77 babicku zas nemuzu tolik zneuzivar...hlida uz 8 h tydne pravidelne, kdyz jsem v praci a zas jeste ji malou dat na dalsi vecer kazdy tyden by bylo asi moc, jeste neni v duchodu, ma svou praci..ale slibila nam tyden o prazdninach, ze si malou vezme...treba se to tim zlepsi.
myska26
4. únor 2016
@slunickova123 Přesně stejné pocity co píšeš jsem měla pár měsíců po svatbě. Na manželovi mi vše vadilo,chvíli jsem ho i nenáviděla,a přemýšlela o rozvodu. Naštěstí to byla jen krize,a jsem teď s manželem ještě šťastnější. Chce to si uvědomit,že manželství není o zamilovanosti,chce to být tolerantní,nevnímat chlapa jen v negativech.
mops80
4. únor 2016
Ahoj slunickova 123,

já jsem tento pocit nezažila a to jsem s manželem úplně stejně jako ty ... 8 let a 3 roky budeme manželé 🙂 zažívám spíš trošku něco jiného .... manžela miluji a moc ... ALE 😃
Vadí mi taky spoustu věcí ... jsou to jen samé prkotiny, někdy si taky říkám jestli jsem si zvolila toho "pravého". Tyto stavy jsou u mě vyvolané tím, že jsem pořád s dětmi sama ... jeden den volna sama pro sebe je pro mě něco jako sci-fi 😃 . Hlídání nemám jen, když potřebuji něco nutně vyřídit, ale že bych třeba někam vyrazila .... to fakt ne.
To co popisuješ je jednoduše "nuda ve vztahu" ... je potřeba něco najít co v tobě vzbudí znovu lásku - chuť na manžela. Věřím, že není nic horšího než mít manžela jako spolubydlícího 😞
Moje rada: 1, porovnej si plusy a mínusy u manžela, jestli převažuje plus ... (máš za sebou první level k cestě úspěchu). 2, vymysli něco čím ho překvapíš ty ... nečekej až tě překvapí on ... chlapy na tohle nemají buňky ... nejsou jako my ŽENY 🙂 .... nemají tykadla a jiný různý anténky... třeba nějakou hrou ( občas z ničeho nic ... když je už doma klid, začnu na manžela mluvit jako cizí holka: Ahoj jak se máš, co tady děláš, manželka odjela pryč .... tady ty blbosti se aspoň mému manželovi líbí .... vždy nás to strašně pobaví a pak .... myslím, že si stačí domyslet.
3, pokud po bodu 2 začneš mít alespoň trošku jiný názor na manžela .... tak si promluvte ... třeba u dobré romantické večeře .... když už máte tu možnost hlídání 🙂
Drž se ... tvá rodina za to jistě stojí, aby jsi neházela přes palubu 🙂
zuzineckah
4. únor 2016
@slunickova123 jak by řekla moje babička "pálí tě dobré bydlo" 😉 zkuste tu dovolenou využít na takový restart, hlavně ty. Projdi si (i tady) několik diskuzí a zjistíš, jaký šťastný život vlastně žiješ 🙂 Netvrdím, že tě musí naplňovat, asi nastal čas to mezi vámi trošku oživit. Ale rozhodně máš všechny předpoklady vzít to za správný konec. Tak to nepokašli hledáním problémů tam, kde nejsou 😉
Ach jo, my ženské... věčně s něčím nespokojené 😃
marton
4. únor 2016
@slunickova123 ahoj,jsme s manželem 29 let,z toho 24 manželé.Někdy ho miluji ,někdy bych ho vystřelila na Mars.Je to prostě období,opravdu není možné se intenzivně milovat stále.A jak tu někdo psal,je to další fáze vztahu,láska.Nejste si lhostejní,vyjdete si vstříc.Dej tomu čas 🙂 .
slunickova123
autor
4. únor 2016
@zuzineckah Já to taky vnímám spíš , jak píšeš, že mě pálí dobré bydlo. Vím to, ale nedokážu si pomoct a poručit si " buď sakra spokojená a neřeš kraviny". Zkusím si opravdu srovnat priority , snad to zvládneme🙂
slunickova123
autor
4. únor 2016
@mops80 Dobrej plán, zkusím🙂
lucmora
4. únor 2016
@slunickova123 Moje kamarádka by ti poradila : najdi si povyražení, nějaký úlet a bude ti líp. hihihihi
Já ti říkám : kup si něco hezkého na sebe, chod častěji s kamarádkou do kina, na večeři... atd hlavně vše bez manžela. Prostě a jednoduše jste se omrzeli. ... ale to není nic neobvyklého. Co mám říct já s manželem po 17 letech. A to jsem ještě celkem mladá na nějaké usedlé povídání. Takže asi tak...
kika_21
4. únor 2016
@slunickova123 Podle mne je normální, že jste-li doma na MD a nechodíte do práce, těch společných témat nemusí být tolik. Máte nějaké své koníčky_ Při setkávání s jinými lidmi, se kterými máte jen Vy společné zájmy, získáte témata k rozhovorům s mužem.Nelamte nad Vámi dvěma hůl, byla by to škoda. 🙂
marton
4. únor 2016
@lucmora no to nevím jestli se zlepší vztah k manželovi,když si koupí něco na sebe a jde ven s kámoškou :-| .Aby to manžela nenaprdlo a nešel za kámoškou on.
anansie40
4. únor 2016
@marton 😃 😃 😃
lucmora
5. únor 2016
@marton pisatelka se začala ve vztahu nudit. Když zaměstnáš hlavu jinými věcmi, než jen vztah, rodina. Vždy bývá lepší atmosféra i doma. Věčný stereotyp ubíjí. Znám to osobně. Kdybych si nepročistila hlavu s kamarádkami a nákupky,... asi bych se zvencla. Jsem už 9 let doma s dětma. Vím, o čem mluvím. Tím, že ho budu dusit, svou špatnou náladou a tím, že neví co a jak dál.. tak takhle požene vztah do končin. Zní to blbě, ale mě kdysi pomohl i neškodný flirt. Ten upevnil pozici mezi mnou a manželem. Ale nemusí to být pravidlem..a ani pisatelku k tomu neburcuji. :-x :-x
anansie40
5. únor 2016
Jj, chce to žít i jinými záležitostmi než jen chlapem a přemýšlet, kde je vášeň. Přijmout realitu a naučit se být šťastná sama se sebou, ať už dělám cokoli, i kdyby to měl být právě ten stereotyp okolo rodiny. Je to v podstatě každodenní celoživotní boj umět si udělat sama ten den pro sebe přijatelný a přitom nehledat výmluvy, že za to, jak se zrovna cítím, může manžel nebo vyprchaná vášeň mezi námi. Pokud zjistím, že už si nemáme toho tolik co říct, ale jsem šťastná při tvorbě šperků - no tak třikrát hurá, mít svůj svět bez chlapa je základ přežití každé ženy. Že nemáte stejné koníčky - nevadí, dopřej mu, ať je taky šťastný v tom, co dělá on sám bez tebe a ty bez něho. Proč by se mělo dělat vše společně, když jste spokojeni i každý zvlášť. Určitě se najdou styčné body, ve kterých se sejdete. On i ten stereotyp je v něčem příjemný, dodává člověku jakousi jistotu v životě. I kdyby rodina měla být funkční a fungující ekonomickou jednotkou, kde se každý může svobodně realizovat podle sebe, už to je hodně. Změny jsou také přínosné, ale některé jen v tom, že si pak člověk uvědomí, co vlastně měl předtím a co nenávratně ztratil. V podstatě bych řekla, že měnit něco, co funguje, je šílenství.
marton
5. únor 2016
@lucmora ale ano,pročistit si hlavu s kamarádkou a koupit si pěkný hadřík je super.Ale je to dost krátkozraké.Zakladatelka píše,že manžel chodí za svým koníčkem a i ona chodí 1x týdně.Finančně na tom nejsou špatně,takže koupit si hadřík taky asi není problém.Ale jaksi to neřeší ten její pocit prázdnoty.Každá máme svůj názor a podle mě to všechny známe.Zamilovanost je pryč.Řešíme denodenní starosti,dítě,domácnost,práce.A pak to chce ten vztah nějak oživit 🙂 .
anansie40
5. únor 2016
@marton Hmm, přesně tak, koupím si hadřík a mám z toho radost tak deset minut, než ho uložím do skříně a co pak?
slunickova123
autor
5. únor 2016
Holky, diky za vsechny postehy a nazory. Na toto moje rozpolozeni ma asi veliky vliv ta izolace na materske...porad si rikam, ze kolem plyne zivot a ja jsem jak za nejakou zdi ( a tento pocit mam i presto, ze se obcas sejdu s kamaradkama, chodim na 8 h tydne do prace a s manzelem si nekdy vyrazime, chodim tancovat a sem tam se vidime s holkama , co maji taky deti. ) udelat si cas pro sebe a neco si koupit je supr, ale asi mi to nezmeni pocity vuci manzelovi. Po procteni prispevku zde si rikam, ze bude nejlepsi nekam odjet s manzelem sama, a venovat se vic jeden druhemu. A hlavni vec - nastoupit di prace na plny uvazek ( planuju od zari). Clovek totiz pak nebude mit cas premyslet nad blbostma, ne? 😉 podle me na me dopada proste nuda dana jistou necinnosti na MD a timpadem sklony k prilisnemu premysleni😉
lucmora
5. únor 2016
@slunickova123 souhlasím, zaměstnat mozek jinak než přemýšlením nad nesmrtelností brouka. Oblečky atd.. je jedna z xx možností, jak zaměstnat hlavu 🙂 Držím palce
anansie40
5. únor 2016
@slunickova123 No, až nastoupíš do práce, tak nastoupí jiný druh frustrace a není dobré jedny pocity vytěsňovat druhými, ale raději si v nich udělat pořádek. Sice nebudeš mít čas přemýšlet nad kravinama, ale taky nebudeš mít čas téměř na nic a pak ten pocit nespokojenosti se teprve rozjede. Ono taky záleží, jaké konkrétní pocity vůči manželovi to jsou, z toho co píšeš, mi připadá, že máš spíš výčitky, že se mu tak nevěnuješ, že tě nepřitahuje, že si to vyčítáš snad sama sobě?

Sem začni psát odpověď...

Odešli