Nevím, zda miluji současného přítele nebo jeho kamaráda
Ahoj holky, prosím poraďte co mám dělat už mi z toho snad hrábne. Snad pochopíte že anonym. Mám rok přítele a miluju ho, představa že bych o něj přišla je strašná. Jenže má kamaráda s kterým jsem dříve něco měla a byla jsem do něj zamilovaná jenže on semnou v tu dobu být nechtěl i když jsem se mu líbila to vím a že o mně mluvil vždy hezky. Když se naskytne nějaká příležitost, že bych ho mohla vidět chci tam jít, mám radost a zároveň mě bolí žaludek jak jsem nervózní. Občas jsme se náhodně potkali a pokukoval po mně. S přítelem si často volají a já mám takové nutkání a chci aby mě on slyšel. Dokonce se mi o něm i zdá. Stolkoval mě na soc. sítích a za pár dní si mě odebral. Nevím komu to mám říct a cítím se opravdu špatně vůči mému partnerovi.
Neříkej to nikomu, nedělej s tím nic, nevyhledávej situace s ním. Věnuj se příteli.
Domysli důsledky toho, na co myslíš. Jak by to bylo, kdyby to bylo. Však bys mohla přijít o přítele - to chceš? Ne. Tak si užívej myšlenky, představy, ale dál nic.
Se mnou se píše zvlášť
A víš s kým z těch mužů chceš být?
Jsou muži, kteří jsou velmi přitažliví společníci. Po ženách pokukují, zajímají se o ně, často si třeba i chtějí prohlédnout, co že mají na těch sociálních sítich a tak... Holka, která je spíš "šedá myš" se do nich zamiluje strašně snadno, protože... je to efekt třeba jako s filmovou hvězdou - všichni je chtějí a už jen být v jejich blízkosti je privilegium, které jen tak někdo nemá. ... Jenže tyhle pánové s 95% žen, na ketré se mile usmívají, fakt být nechtějí. Nebo chtějí na jednu noc - na každou nějakou jinou, nebo lépe několik...
JO, možná 'toho druhého' osočuju zcela neprávem, ale hodně mi to tímhle typem osobnosti zavání.
Ale taky si myslím, že je třeba se smířit s tím, že životní partner (notabene kluk, se kterým jsi "pouhý rok"), prostě nikdy nebude "jedinej chlap na světě". Vždycky kolem budou i další muži. Vždycky se na tebe minimálně usměje někdo v tramvaji... A v naší společnosti ej to normální a žádoucí. A ano, bude se ti o nich třeba i zdát. Je důležité si nastavit, co je už "něco, co smíš jen s manželem." a co ještě "smí i kamarád". Není do věci tyhle parametry nastavit přímo s přítelem, pokud mu věříš a chceš s ním žít. A je zásadní tyhle věci nastavovat jako reálné činy, ne jako myšlenky a chování okolí, které ty nemáš ve svých rukou. (Takže úvaha o tom, jak asi vypadá penis chlápka v upnutejch džínách vedle v tramvaji, fakt není nevěra.)
To si musis srovnat sama. Maximalne bych resila treba na terapii, ale rozhodne ne pred kamarady. Ale si to s partnerem nebude tak horke, kdyz tak myslis na kamarada