Nevyžádané rady. Jak se z toho nezbláznit?

Ahoj. Potřebuju poradit a i se vypovídat. Je mi přes 30 takže žádné nevyzrálé kuře. Mám první miminko, a i když je první, okamžitě jsem se do všeho zaběhla, mateřský instinkt funguje na 100%. I podle doktorů je vše tak jak má být, dávám správné pleny, že kyčle rostou jak mají, malá není opruzená, normálně přibírá. No ale rady tchýně a mojí mámy se kupí a já už začínám šílet. Pořád slyším "já si myslím to a to" a "já bych to dělala tak a tak", a "když já měla děti tak jsem to dělala jinak" a bla bla bla. Moje máma do mě pořád hustí kvůli kojení, že u nás nikdo nikdy nekojil, a že tomu nevěří, že malá musí mít hlad a že bych měla dávat sunar. Tak jsem řekla že hlad nemá, že normálně přibírá a když jsem si svobodně zvolila kojení, proč bych do malé strkala sunar. Tuhle jsme byli na procházce a po cestě domů začla malá plakat. A máma měla řeči že to je hrozný, že ji to srdce trhá ji vidět hladovou, a že kdyby jedla sunar, že by se mohla hned najíst a vydržela by déle sytá. Pak u našich si malá nadělila do plínky. Poznala jsem to podle zvuku i podle stylu pláče. Tak jsem se zvedla že ji přebalím, a máma začla že má určitě hlad. Tak jsem ji řekla že nemá, že se musí přebalit. A měla jsem pravdu já. Nebo máma si ji chtěla pochovat, a chová ji typem silného houpání, až poskakování. Malá se ihned rozbrečela, tak jsem mamce řekla ať s ní tak nehází, že to malá nesnáší. Mamka se mi ale vysmála že to je blbost že nás taky tak chovala. a prý že má určitě hlad protože kojení je hladové a nezasytí. Tak jsem si malou vzala do náruče já, a jak se přestala houpat, zklidnila se a usnula. A máma začla že to je divný, a že má asi geny po mým manželovi, že já byla úplně jiné mimino. A to bych mohla pokračovat. Nevím jestli si to moc beru, ale štve mě, že ze mě dělají jako bych nebyla schopná se postarat o svoje dítě. Já přece sama vím co moje dítě má a nemá rádo, tak proč mi chtějí vynucovat věci a styl z doby kamenné. I když jsem už rázně řekla ať mi do toho nekecají, tak vždy to je stejné:"Já vím že to nemáš ráda, když ti radím, ale já bych to udělala tak a tak... " Poraďte jak se z toho nezbláznit.