Přítel lže kvůli blbostem, jak to řešit?
Ve zkratce..přítel citlivý, milý, pozorný chlap, co zastane spoustu domácích prací apod. Jeho matka generál, jeho bývala taky (10let vztahu, dost ho šikanovala - nevěřily byste..), oběma vztahy je dost poznamenán, nikdy pro ně nebyl dost dobrý, vše dělal špatně, tak to příště udělal jinak a zase špatně apod.
My jsme spolu 3 roky, teď máme 3 měsíční holčičku a já už fakt nevím, co mám dělat. Lže! jsou to třeba i blbosti,ale já už prostě nemám trpělivost. Asi po půl roce vztahu mi zalhal fakt dost a přitom zbytečně - kvůli tetování své bývalé, tvrdil mi, že to je datum jeho narození čínsky nebo jak - neveřila jsem (ale co bych s tím asi tak nadělala po 10letech jejich vztahu???) - ale přísahal na rodiče a pod., pak jsem se nakonec já omlouvala, že jsem mu nevěřila a tlačila ho,ať se přizná apod., druhý den jsem zjistila pravdu. je ale schopný zatloukat,i když já už vím!!! Každopádně, jsem mu řekla, že ještě jednou a končíme, že jsem měla bývalýho,co mi lhal a nesnáším to. Navíc, nic by se přece nestalo, kdyby řekl pravdu???
Nicméně od té doby lhal už několikrát..já odpol v práci a pak mi šel večer naproti a říkám, co dělal a on, že umyl nádobí a to a to atd a pak večer koukám, v pračce věci po běhání - byl běhat..říkám úplně v klidu, tys nebyl dnes běhat? ne nebyl bla bla bla..po hádce mi řekne, že se bál, že budu naštvaná..(proč jako??) To jsem mu řekla, ať se mě nedělá jeho bývalou, že mě to uráží, že mi lže, abych nevyváděla jako ona, mně je přeci jedno,co dělá ve svém volném čase apod. Pak to proběhlo asi ještě nevím kolikrát..u nás vždy tichá domácnost, já pak vychladnu a omlouvám ho..
Teď opět..měl jít venčit,ale šla jsem já a koukám narychlo vyběhl do předsíně, zašustěl s taškou na fotbal a vrátil se a já říkám, co je..a on úplně zmatenej "nachytanej" že něco chtěl,ale už neví co a bla bla bla..stopro jsem věděla, že lže. Říkám, co? Prej nabíječku, že hledal atd. (nervózní, vylekanej, nesmyslný argumenty a tak..)Jdu teda ven se psem, obouvám se v předsíni a kouknu do tý tašky a najdu tam krabičku cigaret (přestal před 2 lety)..jdu za ním a řeknu mu, nevíš cos chtěl? si jako děláš prdel??Samozřemě neví, dělá blbýho apod., tak se vrátím, hodím po něm tu krabku a odcházím, že nic nechci slyšet, přestože chce vysvětlovat - vyleze z něj, že to tak není, že je rád, že nekouří, že ji našel v nějaký tašce svý a chtěl ji někomu dát na fotbale, ale že se bál, že si budu myslet, že je jeho,tak to šel schovat...Ty voe není teda lepší mi to říct na rovinu??? O to hůř se mu tahle historka věří, když kvůli tomu riskoval další hádku nesmyslně...Jenže co teď? Já doma s miminem co nespí nonstop a odpol tichá domácnost, ale už mi z toho hrabe, přece ale nemůžu dělat zase, že se nic nestalo??? Navíc mi hrabe, že jsem jen s miminem a pak se odpol bavíme jen věcně..A to chce vychovávat dítě:( Jak byste to řešily?
@hankazm2 nechat žít je dobrá rada, když on přizná, co dělal, nemáme právo někomu řídit žiivot. ale rozhodně máme právo nenechat si líbit lhaní.
@netanel bezpochyby záleží na nátuře, osobně si ale myslím, že jít cestou lži za cenu co nejmemších osobních ztrát, je osobní selhání toho jedince, co lže. Když už něco dělám, měla bych schopná si to obhájit. A já mám taky sestru a ta je se chová k mámě podobně jajko tvůj bratr k té vaší, já se chovala spíš jako ty. A vnitřně mě to požíralo, nízké sebevědomí apod. Hodně mi v tom pomohla psychoterapie 😉 lhaní ani ve jménu dobra není dobře.
jo pritel tomu rika prave "white lies"
@nnell já ti to neberu, já jsem si vybrala tuhle cestu a nepřipadám si, že bych nějak selhávala, naopak se cítím líp, než když jí všechno vyklopím a pak přijedu z návštěvy utahaná ze slovní přestřelky, kdy se mě snaží přesvědčit o tom, že jsem v tom nebo tom udělala chybu a já se ji snažím přesvědčit, že ne.😀 Na druhou stranu si stojím za svými názory, když je to potřeba, jen uhýbám v maličkostech. K psychologovi jsem taky chodila, s mým přístupem souhlasil. Jen jsem se pořád nenaučila jí toho říkat míň. Ona se najednou zdá, že myslí jen na moje dobro, tak se s něčím svěřím a už to jede. Tos udělala špatně, je to tvoje chyba... Vždycky když se pak muži doma vztekám, nevěřícně na mě kouká, že jsem si za celej život nezvykla, jak to s ní je. Velká zkouška bude naše dítě, její první vnouče, už teď se chová, jako bych ho měla jen odnosit a pak jí ho dát. Jsem nabroušená jen o tom píšu.😀 Ale obrovská výhoda je podpora manžela, on mamku už zná a bere ji s velkou rezervou, což já zatím pořád neumím.
@lani1 white lies to jsou, pokud se z toho nestane primarni zpusob komunikace, ale prilezitostny zpusob vyhnuti se konfrontaci. Coz se u vas moc nezda, jeho chovani je na urovni me sedmilete dcery. Dela presne to same, ale ona to jeste vyhodnotit neumi. Tvuj pritel by toho jiz mel byt schopen.
@netanel máme asi podobný přístup, podle mě základ je přiznat si, že ten člověk se nezmění a informace vůči němu filtrovat a snažit se lhát co nejmíň 😀 bohužel se ale bojím že s životním partnerem je to mnohem složitější a přestože mám svoji mámu moc ráda, tak s partnerem bych takový vztah mít nechtěla.
zkus se zamyslet když x let žije v něčem, bojí se, vše dělá špatně.... tak se to projeví a nezmizí hned. Sedla bych si sním promluvila - v klidu. Když něco udělá (nádobí) tak pochválit! Nekoukat mu do tašky! To je signál, že mu nevěříš. Dal prádlo do pračky tak to je fajn - manžel ho hodí na zem 🙂. Vše v klidu.
Asi to trochu nadsadím - když je někdo x let týrán a šikanován tak se bojí a má něco zažité. Jestli se změní netuším - možná časem až bude vědět že v tobě má oporu.
Chápu, že ti lhaní vadí ale jsou to blbosti a pokud ve zbytku je skvělý chlap a otec neřešila bych. Málo spíš? A hlídá tatínek? Jdi na masáž, projíte se jen ty.
Vše bych brala s klidem - aby věděl, že se nemusí ptát, bát - že si může věřit a být sám sebou.
Pokud vám to pomůže klidně manželská poradna.
Žádný chlap není dokonalý a kdyby pil, hrál automaty.... bylo by to horší toto je prkotina - obzvlášť když to jsou malé lži > jsou to lži, ale on třeba má strach co mu řekneš a když na něco narazíš tak je nějaké reakce a on se jí chce vyhnout - a nevyhne.
Je to v něm podle mě si nevěří a to bys mohla změnit, alespoň částečně.
jo neverim..to je pravda, kdyz mi lze, tak mu proste neverim..tohle bylo jen par ukazek,stalo se to pro me dostkrat na to, ze mam problem mu kolikrat verit
Mrzi me, ze ma potrebu mi lhat, pripadam si pak stejne hrozna jak jeho mati nebo bejvala, a to doufam nejsem.. Se svoji mati si uzivam svy. Odesla od nas kdyz mi bylo 12, segre 10 a bracha sel do prvni. Predtim vyprask za kazdej pruser nebo kleceni, doted si pamatuju jak na me rvala ty kryso, kdyz jsem ňspatne oloupala cesnek apod., doted mam nasledky..a i proto si myslim, ze nejaka svine zrovna nejsem. Vim jaky to je mit nad sebou nekoho, vcetne myho ex..Plus mne by taky vadilo, kdyby mi zakazoval behani atd., tak to prece nebudu delat ja jemu..
jo moc nespim, je to narocny, mala pres den vubec nespi (anebo musim behem celeho spanku houpat haccku) a v noci hoodne malinko
mam doma neco podobneho - taky priserna matka, ktera trestala za pravdu, takze manzel je zvykly pravdu bud upravovat, davkovat a nebo proste nesdelovat. A taky je to kvuli kravinam.
Takze ja zvolila taktiku, ze ho "trestam" za ty lzi, a nerozciluji se kvuli pravde: kdyz se zeptam "zaplatil jsi slozenky" a rekne jo, a ja pak zjistim, ze ne a neudelal to jen proto, ze zapomnel a bal se mi to rict, tak ztropim silenou scenu, ze mi lhal, ale to, ze zapomnel, reknu, ze je OK. Po letech (!) se to vyrazne zlepsilo, je to opravdu navyk od te matky.
netrvalo dlouho a máme to tu nanovo..od minulých lží uběhly dva měsíce a máme tu další dvě...při té předposlední jsem řekla, že naposled, že na to už prostě nemám nervy. Omlouvala jsem ho milionkrát. Jsme spolu tři roky a vždy mi ho pak bylo líto, že je prostě zmagořenej matkou a svou bývalou, ale teď už to fakt není vtipný, když mu milionkrát říkám, že když řekne pravdu, tak se možná naseru, ale rozhodně mu neudělám scénu a nepotáhne se to s ním pořád dokola a hlavně ty lži se provalují postupně, takže pak už je skoro klid, když vychladnu po týdnu třebba a vyleze na povrch další část. Nemít 5 měsíční dceru. jdu odsud. Společně s šílenou tchýní to je výborná kombinace. Ale co teď? Kolik těch posledních šancí má dostat? Odjela jsem s malou k našim, vychladnout..a zkoušel na mě dvousmyslné sms, že si něco udělá... ☹
jo je to mazec..co nějakej psycholog? říkal, že když chci, půjde, ale asi nemá smysl, aby tam šel jen kvůli mně. měl by to chtít snad sám..
cítím se teda zodpovědná za to, že máme dítě v tomhle vztahu..přestože jsem o tom věděla, čekala jsem, že už se to opravdu nebude opakovat, že se poučí a zvlášť když má tu zodpovědnost - dítě a tak..to mě bude sakra mrzet teda jestli se rozejdeme..
"Když zůstáváš ve vztahu kde nejsi štastná, tak si zavíráš prostor k tomu být ve vztahu kde budeš štastná."
Nemaj výčitky moc dlho, keby ste sa rozhodli rozísť. Sú lepší dvaja šťastní rodičia (hlavne ten s ktorým je dieťa denne) ako jeden nešťastný, vynervovaný a druhý stále dokola opakujúci svoje chyby.
Tiež máme s mužom obdobíčko, on vyslovene klame len keď je napitý, ale inokedy zavádza a nehovorí všetko (skoro nič): čo robil, s kým, ako bolo, koľko toho vypil, inak užil a čo všetko na to minul. Tiež rozmýšľam nad rozvodom, ale... poznáme sa iba dva roky a čo hovoril ako to bolo predtým.. a ako často sa vypíjal a zatajoval tak pred rokom.. trochu sa zlepšil.. 🙂
@lani1 Vím jak se cítíš a co to je. Pokud chceš, aby tvá dcera měla plnohodnotného tatínka, tak s ním běž na terapii. Ať každý týden chodí za psychologem a ať na sobě pracuje nejen on, ale i ty. Musíš se naučit s tím pracovat. Rozhodla ses pro život s ním, tak neutíkej. Pokud dlouho nelhal pochval ho, pokud zalhal po delší době, netrop scénu, ale napočítej do 10 a řekni mu, že jsi ráda, že tak dlouho vydržel bez lhaní. Pokud to jsou takové maličkosti a žádné závažné věci, tak to ještě velká katastrofa není. 😉 Vím, že tohle nerada slyšíš, chápu tě. Je to peklo... Je to psychicky náročné, unavuje tě to, nedokážeš to pochopit... To je, ale život s lhářem, ale doufám, že i s tím lhářem se dá žít moc pěkný život. Jenom musíte na tom OBA pracovat. Hodně štěstí 🙂
@lani1 zkusila si ty lzi jen tak projit? Proste to zjistis a nereagujes? Manzel mi taky dokaze lhat v kravinach, neresim.. Postupne zjistil, ze mu hlavu neutrhnu a nejakou blbost mi sem tam zataji.. Kdyz mu na to prijdum vetsinou se zasmeju, ze je tele a dal to nekomentuji.. Myslim, ze s nedostatkem spanku a casu sama pro sebe, to je extra narocne udrzet nervy na uzde.. Udelej si cas sama pro sebe, klidne se bez poradit s nejakym psychologem, treba ti i poradi, jak s partnerem komunikovat. A pak zkuste nejakou terapii spolecne, at to ma i z nejake nezaujate strany, treba te lip pochopi.. drzim palecky.
Dítě nespí? Jste unavená? Reagovala byste v odpočatém stavu stejně? Lhaní je hrozná věc, ale aspoň víte, na čem jste. Hádat se kvůli tomu asi nepomůže, k terapeutovi ho nedostanete. Manžel mi to taky občas dělá, taky mu řeknu, že si mě plete s bývalými, ale hádat se kvůli tomu do krve mi přijde na houby. Nakonec tím stejně poznamenám jen náš vztah a on se prostě nezmění.
Já jsem takového lháře měla jednou. Taky lhal v blbostech. Jednou jsem na to přišla a řekla jsem mu, že pokud to udělá znovu, tak s ním končím. Udělal to znovu, jeli jsme zrovna tenkrát někam jeho autem a já jsem řídila. Naštvala jsem se, zastavila, vystoupila, poslala ho do p*dele a šla pryč. Myslela jsem tenkrát, že mě snad zabije. Podle mě tohle notorický lhaní je normální psychická porucha 😉
Právě jsem ve stádiu rozkladu právě pro ty lži. Po práci šel s kamarády do hospody, chodí málokdy, takže kdyby to řekl, neřekla bych ani ň, přesto mi tvrdí, že byl déle v práci a blabla. Přitom o nic nejde, dozvím se to třeba úplnou náhodou. Jsem velmi choulostivá na vše, co se týká zdraví, před 4 lety mi zemřelo dítě a včera jsem potkala kamarádku a ta mi říkám Tebe nevidím jak je rok dlouhý a Tvého jsem měla ve čtvrtek na rentgenu, měl úraz v práci.... já to samozřejmě nevím. Udělala jsem zle, nebaví mě zkoumat, co z toho, co řekne, je pravda. Prý mě nechtěl znepokojovat. Víte, jak poznáte, že chlap lže? Pochybuje ústy.
@lani1chápu Tě, jednou jsem s tímhle problémem byla u psychologa a rozebral mě tak, že jsem vlastně fúrie. 🙂 No, tak asi jsem. Můj chlap třeba nesmí pít alkohol /zdravotní důvody/. slíbil proto, že nebude. Nedávno jdu dříve spát a slyším ho, jak štrachá v komoře. Už dřív jsem si všimla, že tam má v malé plastové lahvi slivovici, někdo mu jí údajně dal. Záleží mi na jeho zdraví a nechci, aby ze mě někdo dělat pitomce a tak jsem vylezla z ložnice a ptám se ho, co to pije. Řekl colu a obsah vylil do dřezu. Říkám, proč to vylévá, když je to jen cola. Samozřejmě, že slivovice byla cítit po celém bytě. Řekla jsem mu, že je lhář a nemluvila jsem pak týden. Určitě by mi psycholog řekl, že je dospělý a já nemám, co mu zakazovat. Mám na to jiný názor.
@lani1 podle reakcí jsi taky spíše dominantní typ.. přijde mi to, že se tě bojí - proto ti lže, na druhou stranu ho přitahuje to, že se tě bojí.. lhaní se nezbavíte, je na to zvyklý, vyhovuje mu to, osvědčilo se mu to, nepřenaučíš ho to. Buď si na to zvykneš, rezignuješ, nebo se budete hádat a nakonec to vyprchá a vztah půjde do kopru.
Tvůj chlap je prostě srab, přijmi to a bude se Vám oběma líp doma dýchat.
PS1: tenhle ty chlapů má trošku "masochistický" sklony a chce být chyceno při lži a potrestáno (ať už v sexuální či nesexuální verzi)
PS2: tenhle typ chlapů hrozně rád balí dominantní holky na pohádku o utiskovaném chudákovi, který potřebuje spasit..
@lani1 "...co nějakej psycholog? říkal, že když chci, půjde, ale asi nemá smysl, aby tam šel jen kvůli mně. měl by to chtít snad sám.." Vidím to tak, že kvůli Tobě tam půjde. Podstatné je, jestli se dostaví při návštěvě psychologa pokrok, protože jej tyto potíže taky stresují - pokud mu návštěva ulehčí, bude sám a rád pokračovat! Proto bych Ti doporučoval nejdříve psychologa "otestovat", sama na sobě, abys byla přesvědčena, že s ním na prvním sezení dokáže pohnout. Jsou desítky různých psychologických přístupů, plno různých osobností... ne každý dokáže rychle udělat pokroky s kýmkoliv, zvlášť, jestli přítel nepůjde úplně přesvědčený, že jít má.
Pokud bys chtěla, moderuji tu skupinu Emoční terapie: https://www.modrykonik.cz/group/6695/ a při vstupu nabízím na seznámení s metodou, kterou používám (FasterEFT), skype "sezení" v délce asi 1.5 hodiny.
Pokud jde o manžela a jeho lži, on si na to navykl a v podstatě chce i nechce prožívat to, co už (od matky... bejvalky) zná. Chce si potvrzovat, že "svět/partnerky/ženy.... jsou "takové" chce prostě žít ve světě, který zná i přesto, že jej bolí. A z toho se dá dostat, pokud chce. Jak už jsem psal, potřebuje poznat jinou (zdravější) realitu. V jeho lhaní ho můžeš i utvrzovat tím, že třeba z nevyspání působíš podrážděně a pro něj je to spoušťový moment pro obranu, i když se možná vůbec bránit nepotřebuje. Ke všemu dochází podvědomě.
díky všem..
Narážíte na moje nevyspání🙂. To trochu postavím na pravou míru - nevyspalá jsem míň než on, on když nemá svůj limit, tak to je k nevydržení a to nevstává nic. Já jsem noční pták, takže v pohodě. Spíš jako než nevyspalá, tak otrávená to řešit pořád dokola co měsíc..Navíc nejde jen o lži teď. To je otázka posledních 5m, spolu jsme 3 roky a první lži jsem odhalila po necelým půl roce s naivní představou, že to bude lepší.
Co se týče mé dominance, ano jsem určitě dominantní typ. Na druhou stranu vychovávána otcem, a předtím hodně ráznou a dominantní matkou, která nešla pro ránu daleko a ani pro ostrá slova..takže na druhou stranu si sakra dávám pozor, co druhému řeknu a jak. Sama vím, že to v člověku zůstane napořád, co je jednou vyřčeno. Po rozvodu našich si myslím, že mám sice dominanci po matce, ale po otci na myslím, že jsem dost citlivá a empatická na to, abych reagovala příliš podráděně.
Pak tu jsou narážky, jestli "opět lhal kůvli běhání"..i kdyby ano, tak o co jde? Nadpis zní nesmyslné lži. I kdyby to bylo kvůli čemukoli, pro mě je to prostě lhaní. A ne tentokrát to nebylo kvůli běhání, ale kvůli tchýni. A včera se zas prozradila další věc, ano nesmyslná, ale další lež..kuchyň nám jeho kamarád udělal jinak, než jsme si oba vymysleli.prostě není do U, ale do L a myčka na jiné straně apod..tvrdil, že to asi kamarád popletl, říkala jsem mu, že to je stejně blbě udělaný, jak ten projekt, co jsme dostali od architekta, co jsme právě předělali a on říkal, že to je náhoda, že ten projekt jen viděl, ale nedal mu ho atd..a včera tu byl kamarád truhlář a mezi řečí říká, no víte u vás to bylo lehký, vy jste mi dali ten projekt, někte to musím kreslit sám..a hned jsem viděla jeho pohled na mě, že mu je jasný, že je opět nachytán.
Pak mě pobavilo to, že vlastně v tom má vlastně zalíbení, prožívat ty nervy a stresy a mít dominanci nad sebou. Asi něco na tom bude. Vůbec mě to nenapadlo se na to takhle podívat🙂
@lani1 Dobrý den. Mohla bych se Vás zeptat, jak to u vás dopadlo? Smířila jste se s životem ve lži, nebo jste společně zapracovali na důvěře?...U nás je to stejné a pořád se to opakuje. Už nemám sílu začínat znovu věřit. Samozřejmě jsem ze začátku reagovala hádkou, časem jsme se domluvili a každé přiznání odměňuji pochvalou atd. Ale dělá to pořád a nechápu proč? O důvěře už ani nemůže být řeč. Vždy si najde nějakou hloupou výmluvu a je s tím hotový. Před rokem jste byla ve stejné situaci jako teď já. Moc prosím, podělte se se mnou o zkušenosti.
jako s tou matkou toho je vic, to je kapitola sama o sobe..tady se doma bavime a mame stejny nazor na uprchliky a rikal jak ho lidi v praci serou, ze rikaj to a to, ze je akorat vytocenej..prijde jeho mati a zacne horlive vypravet na adresu uprchliku a co on? vse ji odsouhlasi.. to me sere proste! prijde mi,ze chce byt s kazdym zadobre..a pak se v tom dost topi..ale tohle uplne nejsou lzi jako spis pokrytectvi
Sam pak vzdy uzna,ze je idiot, ze vi ze nemel lhat, ze je poucen a repeteeee za par tydnu/mesicu