Přítel odmítá být otcem, ale "kamarádit" se chce

atevi78
25. únor 2012

Ahoj maminky. Po přečtení některých příspěvků mi má situace zase tak strašná nepřipadá, ale stejně mi není dvakrát do skoku. On má již 4. letého syna a se mnou plánoval další dítě. Všechno vypadalo krásně, ale jen do té doby než jsem se rozhodla, že ho překvapím a nechala jsem se nafotit. Byli to lehce odhalené fotky (k mé smůle jsem si neuvědomila, že kdybych se fotila u ženy, asi by to nebyl takový problém), focení bylo profesionální, ale přítel to nepochopil. Chtěla jsem to ještě zachránit a nejprve jsem mu řekla, že jsem tam jen do spodního prádla, ale neumím moc lhát a po nějaké době jsem mu přiznala, že jsem tam nahá, zahalená jen do šátku a všechny fotky jsem mu ukázala. Nezažila jsem horší výstup a záplavu urážek. Řekl mi, že jsem ho zranila a ublížila mu jak nikdo na světě. Myslela jsem si, že je konec. Chvíli se mnou nemluvil, ale pak se zdálo, že se s tím srovnal. Jenže jsem se spletla, většinou to vytáhl, když byl opilý a pak jsem si připadala jako ta největší špína. Už jsem měla i zbaleno a chtěla jsem od něj odejít, ale nepustil mě. Opakovalo se to několikrát, opravdu báječné léto. Omluvila jsem se mu několikrát a ubezpečila ho, že se opravdu nemám potřebu svlékat před cizými chlapy. V září to vypadalo, že se s tím smířil. Začali jsme se bavit o miminku a další budoucnosti. Vypadalo to zase krásně. V listopadu jsme zjistili, že jsem těhotná (malý zázrak, dá se říct, že to vyšlo na podruhé a to jsme se skoro vůbec nesnažili). Přítel byl ten nejšťastnější chlap na světě. Všechno plánoval a strašně se těšil. Ale vydrželo to jen týden, po týdnu se úplně zatvrdil až mi nakonec řekl, že mi to focení nikdy neodpustí a to dítě nechce. Byla jsem jak opařená. Řekl mi, že když si ho nechám, budu na něj sama, on že mi s ničím nepomůže. Takže Vánoce byli strašné. O potratu jsem uvažovala jen chvíli, nikdy bych si to neodpustila. Nejhorší je, že se potkáváme v práci. Stále mě přehlížel a nekomunikoval. Bylo to strašné, ta nejistota a jak to všechno zvládnu. Teď je to tak, že se se mnou baví, sem tam mi doveze do práce oběd nebo mě pozve na večeři, když má u sebe synka. Pomohl mi s financemi, takže peníze nebudou tak velký problém jak se zdálo na začátku. Začal mě svádět. Nedovedu mu odolat, ale pak si připadám zneužitá a přísahám si, že už k němu nepůjdu. Ale jak se ho nedotknu delší dobu, je mi strašně. Říkám si jestli jsem normální. O to nenarozené miminko se vůbec nezajímá, ani se nezeptá, fotky z ultrazvuku nechce vidět. Nevím, co mám dělat a jak to mám zvládnout. Strašně moc bych si přála, aby se k nám vrátil (je úžasný táta svému prvnímu dítěti a je mi moc líto, že to druhé o něj mojí vinou asi přišlo). Děkuju za vaše názory.

pepibubu
27. únor 2012

@atevi78 Gratuluju. Je vidět, že pud sebezáchovy máš zdravej a myslíš na mimčo, protože tohle je, resp. byl, jen dárce biologického materiálu. Věřím, že časem potkáš toho pravého tátu pro mrňouska.

pepibubu
28. únor 2012

@atevi78 Ahoj tady je manžel od Pepibubu. K tomu tvému úvodnímu příspěvku (četl jsem jen ten) se dá říci jen jedno. Buď ráda, že ses ho zbavila.
1) Píšeš, že Tvé fotografování vytáhl většinou, když byl opilý a že to bylo fakt báječné léto (do září). Z toho lze vyvodit, že za posledních cca 9 měsíců byl opilý vícekrát. Možná že to je důvod jeho rozvodu a to, že se chová dobře ke svému 4 letému synovi, není důkazem, že se dobře choval k jeho matce.
2) Nejdříve tvrdil, že dítě nechce a že Ti v případě že si ho necháš nijak nepomůže. Najednou Ti však finančně pomáhá. Na tak krátkou dobu jsou to velké názorové kolotoče. Kdyby to bylo jeho první dítě, potom bych to ještě chápal, ale u druhého bych už byl na Tvém místě obezřetný. Nepůsobí to totiž moc upřímně. Znali jsme manželskou dvojici (on byl MUDr. a dokonce primář ortopedie), kde chování vůči manželce se po porodu změnilo a dalo se shrnout slovy: "Já mám svůj příjem pro sebe a ty máš pro sebe a našeho potomka rodičovskou".
3) Vyčítáš si, že jsi své vytoužené dítě fotografiemi připravila o otce. Tak na tato svá slova radši zapomeň. To by se dalo chápat v případě fotografií bývalé MISS pro pánský časopis. Toto ten případ rozhodně není. Znám ženu, která dlouho usilovala o potomka. Nakonec získala neoficiálního "dárce spermatu" a na holčičce není strádání znát.
Užívej si života vždyť to dítě není prokletí, ale dar. Jednou potkáš nového partnera, kterému bude imponovat jak umíš zvládat život a řekne si: "S touhle ženskou chci žít a vychovávat děti".

atevi78
autor
29. únor 2012

@pepibubu děkuji za mužský názor. Je zajímavé, že všichni jeho kamarádi mě údajně odsoudili a shodli se, že je to strašné, co jsem mu udělala, a že se mu diví, že se mnou stále je. Jeden, kterého opakovaně podvádí manželka, mu prý snad řekl, že je to horší než co mu provádí žena ... To asi mluví za vše. Jenže mě to do očí neřekl ani jeden. Ono se mému ex špatně oponuje.
Tak po prohlídce jsme oba v pořádku a za dva týdny nás čeká další velký ultrazvuk. Už se těším 😵

pepibubu
1. bře 2012

@atevi78 "údajně" odsoudili - neboli ti to řekl opět pouze on, ne ty chlapi. Nevěřila bych mu ani ň.

atevi78
autor
3. bře 2012

Ahoj, tak jsem včera byla s kamarádem vybírat notebook, abych nebyla odkázána jen na net v práci a tak jsme pak ještě chvilku poseděli a popovídali si. Řekl, že by ho to asi taky rozhodilo a asi by nebyl nadšený, ale určitě by to nepovažoval za nevěru a kdyby se dozvěděl, že čekáme rodinu, hodil by to celé za hlavu. Škoda, že jsme se rozešli před patnácti roky. 😉

pepibubu
9. bře 2012

ahoj, skoro týden ses neozvala, jak se daří?

atevi78
autor
11. bře 2012

Ahoj, ani mě to nepřijde, jak strašně ten čas letí. Dá se říct, že je vše při starém, žádná změna. Notebook stále nemám, takže přístup na net je značně omezený, jen v práci nebo u rodičů (kde jsem teď).
Včera jsem zaznamenala pohyby, které se snad zaměnit za cokoliv jiného nedaly. 😵 Jsem trošku nervózní, do ultrazvuku daleko a tak si nejsem jistá, zda je vše v pořádku. Ale snad je.

martinka.pida
11. bře 2012

@atevi78 Ahoj 🙂, z toho, co píšeš mi opravdu přijde, že by si přítel zasloužil odbournou pomoc. Chorobná žárlivost není pro spokojený život zrovna ideální vlastnost. A to, že by nesnesl, že na tebe sahá doktor, to už mi přijde trochu moc. Ujetý mi to přišlo i s tim fotografem, ale budiž. Můj manžel by teda naopka byl hodně rád, kdybych mu "nadělila" takové fotografie a ještě, kdyby mě fotil muž, tak by mu to přišlo o to víc rajcovní 🙂.
Musim dodat, že manžel patřil na začátku našeho vztahu mezi cholerické žárlivce. Problém byl i to, když jsem s mým bývalým seděla u jednoho stolu. Pak se ale postupně uklidnil.
Moc ti držím palce a věřím, že to chvilku zvládneš sama a pro mimčo najdeš skvělého tátu a super chlapa 🙂.
Gratuluju k prvním pohybům 🙂. Já na ně nedočkavě čekám 😀.

atevi78
autor
12. bře 2012

@martinka.pida Ahoj, díky za podporu. 🙂 Je to s ním těžké. Jak jsem už psala, vůbec jsem ho takhle neznala. Zdálo se mi, že žárlí tak nějak normálně, jako každý chlap, ale že bude tak vyvádět kvůli fotkám mně ani ve snu nenapadlo. ☹ Ale snažím se soustředit na mimi a to, že nás opustil tatínek se snažím nějak neřešit. Teď je to sranda mimi se vždycky ozve, když to nečekám a trochu se leknu a když chci aby se pohnulo, tak nic. Je to pěkný šprýmař 😵 .
Gratuluju k miminku a přeju Ti aby ses dočkala, co nejdřív 😉

pepibubu
11. črc 2012

ahojky, jak se daří, je to lepší?

atevi78
autor
10. lis 2012

Ahoj, po dlouhé době jsem zpátky. Mám skoro tříměsíčního Davídka, který je mým sluníčkem a náplastí na všechny bolístky, které mi jeho táta způsobil a bohužel i dále působí, protože já jsem taková naivka, které není rovno. Vrátila jsem se k němu do bytu, prý aby mi mohl pomoct s malým a chtěl být u porodu. Protože jsem volila mezi garsonkou a třípokojovým bytem souhlasila jsem s návratem i pod podmínkou, že budeme jen spolubydlící. No teď zjišťuju, že to nebyl moc dobrý nápad. Byl u porodu, dokonce jsem za malého dostala krásný dárek a doufala jsem, že se vše urovná a budeme spokojená rodina. Bohužel je to v něm pořád a přes několik pokusů se ke mě přiblížit to prostě nedokáže. Moc jsem se snažila, ale minulý týden jsem kapitulovala a je mi zase špatně. Rozhodla jsem se, že prodám garsonku a pořídím si něco většího (začala jsem částečně pracovat a spolubydlící mi síbil celkem slušné peníze, takže by mohlo být na splátky úroků). Takže jsem opět na začátku a doufám, že se odstěhuju, co nejdřív. Je to něco strašného bydlet s někým, koho mám stále ráda, ale jemu jste jako partnerka lhostejní. Je neskutečné jak to dokáže bolet, když vám řekne čau a bez obětí a pusy odchází ráno do práce a ještě popřeje ať se mám pěkně. Takže můžu zase začít znova, nevím proč jsem tomu stále věřila, že by to mohlo být dobré...

pawlinecka
10. lis 2012

@atevi78- koukam ze zivot asi neni moc lehky, ale mas Davidka, tak bych se soustredila na nej....pokud je to chlap ktery o Vaas nestoji....tak bych se na nej vybodla.....sla bych do mensiho bytu, jelikoz ve 2 nebudete zatim potrebovat tolik mista....maly stejne bude s tebou v loznici.....

atevi78
autor
10. lis 2012

@pawlinecka díky za podporu, máš pravdu, že když mě chlap nechce, tak se na něj vykašlu taky. Ta garsonka je moc pěkná a nádherně by nám teď stačila, ale protože potřebuju kvůli práci hlídat malého, tak mi ten jeden pokoj navíc chybí pro moji mamku, která tu spí, když potřebuju hlídat. V garsonce by se nevyspala, takže mám spadeno na nějaké 2+1 nebo 2+kk.
Jsem teď sama doma, malý mi před chvilkou usnul a já vzpomínám jaké to bylo, když jsme před dvěma lety slavili jeho narozeniny, které má dnes. Přijde mi to jako z nějaké hodně dávné doby. Říkám si jak se asi baví a jak to, že mu tam vůbec nechybím. Ach jo, bude to ještě nějakou dobu trvat než budu mít jiné myšlenky, ale Davídek mě dost zaměstnává, tak je to lepší než v těhu, kdy jsem neměla na rozptýlen nic.

pawlinecka
11. lis 2012

@atevi78: a odkud ses? Ono sehnat byt za rozumnou cenu je taky v dnesni dobre problem....ony ty najmy, placeni a podobne a do toho se starat o dite, taky neni zadna legrace.....treba by se jednou nasel chlap, co by Vas mel rad.....ale s tim bych jeste chvili pockala, ted by to asi nebyl nejlepsi napad :D ale urco drzim palecky

atevi78
autor
11. lis 2012

@pawlinecka - já jsem z Brna, bytů tu je dost, ale člověk musí udělat kompromis, buď pěkný byt, ale drahý nebo nějaký nic moc, ale levný. Budu muset trošku pátrat, ale věřím, že se něco najde a bude se mi to líbit.
Mám takové nutkání se podívat na seznamky, ale vím, že by to byla velká chyba. Musím se s tím vyrovnat a pak jít dál s čistou hlavou a hlavně srdcem.
Čím dál víc si myslím, že kdybych se k němu nenastěhovala zpátky, tak bych už byla dávno v pohodě, aspoň co se týká vztahu k němu. Jenže tady kdyby neplatí a je to tak jak to je. Ach jo.

pawlinecka
11. lis 2012

@atevi78 tak my jsme Krupka, okres Teplice. s temi byty to je same. taky za krasny je to drahy na obyc je to levnejsi, ale zas my bychom radeji braly levnejsi a postupne si to udelaly po svem. Casem bude lepe:D ve vsem :D

atevi78
autor
12. lis 2012

@pawlinecka - Tak to je náhodička, z Krupky mám spolužáka ze školy (chodili jsme v Ústí nad Labem) 😉 A s tím bytem to je jak říkáš, půjdu do levnějšího a postupně si ho spravím.
Včera večer mi bylo dobře, ale nejraději bych si za to dneska vynadala. V sobotu odpoledne odjel slavit narozky (svoje) a vrátil se včera v podvečer. Byla jsem rozhodnutá, že se na něj hezky nepodívám. Jenže jak dojel, tak jsem roztála a pěkně jsme si popovídali. Hledali jsme byt pro mě (to mi připomínalo, že nebudeme spolu), ale bylo to takové hřejivé, takže prostě moje hojení začne až budu odstěhovaná. Komu není radno, tomu není pomoci a u mě to platí dvojnásob. ☹
Gratuluju k očekávání, už víš co čekáš?

pawlinecka
12. lis 2012

@atevi78 cekame holcicku Adelku, vime to uz od 3 mesice, kdy nam delaly 4d ultrazvuk.leceni zacne, ale to bude lecba sokem, ale nekdy pomuze....me teda pomohla....clovek se rychle musi zorientovat kde vlastne je...ale my ted taky mame problemy se stehovanim...prvni byt nevysel, pak nebyla hypoteka, ted zkousime stesti znova....ale utika nam mimi jako voda.....a nenadejem se a bude tady a jeste v 1+1:(

atevi78
autor
13. lis 2012

@pawlinecka - Adélka je krásné jméno, gratuluju a přeju, aby vše dobře dopadlo 🙂 a máš pravdu, že to letí. Dá se říct, že před rokem jsem otěhotněla a ani jsem se nenadála a malému jsou už tři měsíce. Přijde mi, že teď jak ho mám, tak to letí ještě mnohem víc.
Pokud máš milujícího partnera a jste sladění, tak se vejdete i s Adélkou do 1+1 a bude vám dobře. Někdo má vilu jako hrom a je tam sám bez dětí, to pak taky není moc dobré (teda pokud mu to tak nevyhovuje). Věřím ale, že brzo najdete větší byteček a budeš spokojená 🙂

pawlinecka
14. lis 2012

@atevi78 manzel pracuje od rana do vecera, chci aby se taky vyspal do prace, kdyby byla mala ubrecena....tak bychom chteli vetsi byt. ale pokud to nevyjde, budeme se muset uskromnit. ale v tomhle miniaturnim byte si to nedokazu predstavi,neni misto na kocar,musely bysme to predelat,koupit, mjajitele tohoto bytu jsou stari lide a radi by se bytu zbavili. Mas fb?