Problematický vztah s rodiči a jeho dopad na zdraví
Ahojky, jak začít. Bydlím 330 km dal od rodičů, oni bydlí na Slovensku u hranic. A já byla po 2 letech doma i s dítětem, mám 4 letého syna, lehkého autistu. Byla jsem tam 4 dny a bylo to peklo. Ne očistec, ale rozhodně peklo..všechno co jsem kdy udělala, bylo zle, co dělám úplně zle a co kdy udělám do budoucna, bude rovněž velice zle. Za diagnózu syna můžu já, ani zdravé dítě nemůžu donosit. Jsem svině, vul hnusný a debil, za nesmysly. Celou návštěvu jsem místy probrecela. Jen jsem počítala hodiny, ne dny. A už si pochopitelně poručili, že musím přijít každé 3 měsíce na 4 dny na návštěvu. Přitom vědí, že chodím do práce, dovolené nemám neomezené, dokonce padlo slovo vydědění. Bohužel jsem jen já, brácha se zabil před 19 lety na autě, takže jediná dcera a dítě, jediný vnuk a oni takhle. Jakou mám já mít pak autoritu, když syn vidí, jak babička a děda s maminkou cvičí. Navíc vyznávají jiný typ výchovy,do kterého si já kecat nenechám. Vrátila jsem se domů, měla jsem od včera prujmy, velké zvracení a horečku a je mi hrozně zle, asi od psychiky. Asi mi neporadite, aspoň jsem se vypsala.
Už bych tam nejela a vydědění se neboj, tohle řešil můj děda s advokátem, chtěl vydědit tetu, jeho druhou dceru a bylo mu řečeno, ze po jeho smrti to stačí ze strany tety napadnout a nedá se prakticky dokázat, ze splnila ty podmínky pro vydědění a debila by normálně s mou mamkou na půl, tak aspoň rozdělil dědictví na 70:30 Ty jsi jediny dědic…
@sfet ahojky prosím kontaktuj mě máme úplně stejný problém jen tedy já ho vyřešila radikálně důvody to sice mělo taky trochu jiné šlo hlavně o matku sourozenci jsme tři ( byli čtyři ( bratr se ve dvaceti oběsil) ) ale nejednodušší řešení bylo zrušit vztah s matkou a ostatní drží s ní že jsem v právu mi vyčítají a já mám vždy s prominutím držet hubu a krok . Hodně sil
Já bych řekla, že si v sobě nesou nezpracované trauma ze ztráty syna - přímého pokračovatele rodu. Někteří rodiče se z takové ztráty nikdy nevzpamatují a ze svého neštěstí pak obviňují celý svět. Předpokládám, že na žádné psychoterapie nikdy nechodili, na svém traumatu nikdy hlouběji nepracovali, tudíž to v nich léta "hnije". A když se k tomu přidá ztráta dalšího dítěte v důsledku jeho odstěhování x km daleko, je to na ně již příliš a při každé návštěvě ti tak dávají "sežrat", že jsi je také opustila.
Tím jejich chování neobhajuji, jen se pokouším říct, že vlastně ten problém nesouvisí s tebou, ale s jejich nezpracovanými traumaty a je to jakýsi způsob volání o pomoc.
Máš dvě, resp. tři možnosti, jak s tím naložit.
1) necháš to zcela být a odbydeš si jednou za 1/4 roku návštěvu, která se vždy ponese v tomto duchu, ale já osobně bych na toto nepřistoupila, protože to neprospívá nikomu z vás;
2) předpokládám, že s takovým nastavením tví rodiče nejsou ochotni poslouchat, takže bych jim napsala dopis - vypsala bych se z toho, jak moc ti současný stav ubližuje, připomněla jim, že i ty jsi úmrtím bratra ztratila někoho pro tebe blízkého, že odjezdem x km daleko jsi je nepřestala milovat a že bys byla moc ráda, kdyby tvůj syn měl milující prarodiče, ale že zkrátka už kvůli němu nelze pokračovat v tom duchu, v jakém se současné návštěvy nesou...
3) můžeš jim vysvětlit, že dokud se nesrovnají, návštěvy nebudou, ale protože jsem přesvědčená, že se tak chovají proto, že nemají zpracovaná ta traumata, volila bych tu prostřední cestu, k této cestě můžeš dojít i poté, co zkusíš 2).
Drž se, vím jak těžké to je, když se člověk nemůže opřít o své rodiče...
@sfet normálně bych jim to řekla/napsala. Ze takový chování od nich ti za to nestojí a ze tam proste jezdit nebudeš dokud se nezmění. Ať te klidně vydedi, to je jejich problém. Ať si mysli co chtějí. Někdy se to po větší pauze zlepší a oni si uvědomí ze takhle to proste nepůjde. Někdy ne.
Já mám podobně na houby vztah, taky bydlím daleko. Co mi hodně pomohlo bylo to, když jsem v rámci terapie slyšela ze jim nemusím odpustit. Ze na ne nemusím být hodna když jsou na me tak hnusni. My si takovou možnost moc neuvědomujem, ale je tady.
Tak jestli budou chtít přijedou sami za vama ,prostě řekni co cítíš a hotovo.Jestli tě vydědí ,tak svět se nezboří ,ale jsou to jenom kecy.Chran si svoje dítě a rodinu .Každý svého štěstí tvůrce .Neplač ,spíš se modlí aby se změnili.