• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Rozchod s partnerem. Teď mi chybí

17. ledna 2012 
já vím ženská si zvykne na všechno ale co kluci?riskuješ že z nich vyrostou takoví hrubiáni jako je tvůj muž?no já nevím.
27. říj 2009 ve 20:21  • Odpověz  •  To se mi líbí
no právě...řeším možnost odchodu...ale je to těžký se po tolika letech nějak rozhoupat a něco udělat...chci vědět,že to bude správný rozhodnutí...v životě člověk nemá možnost si to zopakovat,jako u zkoušky...bohužel
27. říj 2009 ve 20:31  • Odpověz  •  To se mi líbí
astrane, to je hulvát
27. říj 2009 ve 20:50  • Odpověz  •  To se mi líbí
to se tak nějak časem projevuje...bývalo to lepší...výrazně se to zhoršilo,když jsme chtěla,aby se taky občas přizpůsobil on rodině...po asi půl roce jsem se přestala namáhat mu něco vysvětlovat a přestala jsem s ním mluvit...všiml si asi za 3 týdny a od té doby do jde totálně do kytek :confounded:
a to nemluvím o tom,co mě říkají kamarádky-že malýho má rád docela hodně,ale staršího ne...je spíš trpěnej...aspoň to tak vypadá
27. říj 2009 ve 20:55  • Odpověz  •  To se mi líbí
asi se nakonec zbalím a půjdu na ,,dovolenou"...tak na 14 dní a pak uvidím,co dál,jestli tam zůstanu na neurčito,nebo se vrátím domů a zkusíme s tím ještě něco dělat...jen je mě líto těch našich dětí... :cry:
27. říj 2009 ve 21:12  • Odpověz  •  To se mi líbí
astrane vím že je to těžký, je ještě plno věcí okolo ,ale co je to za život :unamused: .myslíš že by ses měla hůř kdyby jsi byla s klukama sama?myslíš že by nebylo lepší žít v klidu s tím pocitem,že mě nikdo neuráží před dětmi?že se nemusíš bát s jakou náladou příjde chlap domů a už dopředu přemýšlet co se bude zase dít?možná je i dobře že nemáš holčičku,víš jak by to těžce nesla.?ale i na klukách to něco zanechá.já bych vám opravdu ze srdce přála hodného ,oddaného a milujicího náhradního tatku.nevěřím,že se tvůj muž změní abude to čímdál horší.když uvidí že mlčíš a ustupuješ tak to bude stupnovat věř mi.děti by měly vyrůstat v klidném harmonickém prostředí,jinak jim to do života nepřinese nic dobrého.myslím na vás a držím pěsti :wink: :slight_smile:
27. říj 2009 ve 23:29  • Odpověz  •  To se mi líbí
Lenkavano,máš ve všem stoprocentní pravdu- já třeba zažívám nádherný pocity, když někde s malou jsme a máme se vrátit domů- a já vím, že na nás čeká naše útulná krásná chaloupka a pejskové a kočka a hrozně se domů těším- narozdíl od dřívějška, kdy sem měla vyloženě nechuť a strach domů jezdit, protože jsem věděla, že tam na nás bude čekat věčně naštvaný a opilý, nepříjemný,křičící ex. Jsem ráda, že malá vyrůstá v klidu a harmonii se mnou- a ex si ji bere cca jednou za týden nebo 14 dní na návštěvu k němu nebo na výlet a chová se k ní hezky ona ho má už vyloženě ráda a těší se k němu. Když odcházel, tak se ho bála a nešla s ním ani za vrata nebo na ruku, protože ho znala jen nadávajícího ( bylo jí 1,5 roku)- on sice nekřičel na ní (k malé se choval vždy o.k., sice nikdy s ničím nepomohl, ale byl na ní hodný), nýbrž na mě, ale to dítě to stejně nepozná :unamused:

Nicméně pro Astrane to není jen tak- opustit ho. Zmiňovala tu, že nemá žádnou finanční rezervu, je na rodičáku a bydlí u manžela, tudíž by neměla kam s dětmi jít. Nemá rodinu, která by jí pomohla- prostě nic. Musí se především zamyslet nad tím, jak by uživila sebe a děti a kde by bydlely. To není fakt sranda. Ono když člověk má kam jít (rodiče atd..) , tak se odchází mnohem smadněji. Ono poradit "odejdi" je snadné ( ostatně mi připadá, že Astrane by , kdyby měla kam a finance, asi odešla už dávno) , ale ona se musí ohlížet i na tu materiální stránku věci, aby její děti nestrádali. Teď jí sice kamarád nybídnul útočiště, ale je to jednopokojový byt (pro 2 dospělé a 2 děti) 40 km od bydliště a školy mladšího syna. To se dá považovat za odrazový můstek a nouzovku na nezbytně nutnou dobu, ale Astrane musí pořádně popřemýšlet, jak dál.

Jinak taky bych jí strašně moc přála hodného, milujícího a oddaného náhradního tatínka ( to bych ostatně přála i sobě :grinning: ), ale nevím kam se na ně chodí a spoléhat se na to nejde.
28. říj 2009 v 08:16  • Odpověz  •  To se mi líbí
holky ahojicek..tak se pripojuji k Vam..partner mi rekl, ze me uz nemiluje jako drive, ze rad a milovat je neco jineho..a chova se ke me jako kdybych mela lepru.-(((( s malou se mame odstehovat, pry to tak nechame a mozna za nejaky cas se to pry spravi:frowning2:((((( ale co taky cekat od chlapa, ktery uz byl dvakrat zenaty a zenske meni jako ponozky????? muzu si za to sama..ale je mi hrozne:frowning2:(((a to jsme pred mesicem jeste mluvili o druhem diteti..v cervnu jsem potratila:frowning2:(((((
doufam, ze to nejak zvladneme..ale je mi hrozne hrozne:frowning2:(((((porad brecim, nevim co se stalo..asi jsem byla hodne hodna a porad po ruce :frowning2: :frowning2: :frowning2: k tomu mi jde mala pristi tyden do nemocnice na jeden zakrok, tak mam strach..proste je toho na me strasne nejak moc a nemam si skym ani popovidat..vsichni kolem me jsou tak spokojeni....nechci je trapit
28. říj 2009 ve 14:58  • Odpověz  •  To se mi líbí
lajla je mi smutno z toho co prožíváš.ani nevím co ti napsat a poradit,ale zaráží mě postoj tvého partnera jak si to lehce představuje.a co kdyby se odstěhoval on ,proč musíš zrovna ty.to mu jedno kam se s malou poděješ?ještě před měsícem jste uvažovali o mimču ated tohle?je sice pravda že se dá leccos předvídat když je muž 2krát rozvedený a střídá ženy ,ale ty by ses mu podle mě měla postavit a říct chceš rozbít náš vztah?opustit dceru?navíc když ji čeká operace,tak si jdi ale kufr si zbal ty ne my.my tu zůstaneme.každopádně si myslím že s tímhle mužem tě štastný život asi nečeká.zamilovanost vždy opadne ,ale zůstane pouto,láska.příjde mi nevyzrálý proto mu možná nevyšla i předchozí manželství.Nikolky je mi líto ,můžu se zeptat na jakou operaci jde?neboj se určitě dopadne dobře.
28. říj 2009 v 16:02  • Odpověz  •  To se mi líbí
lajla-ať se teda odtěhuje on...i když je mi jasný,že pokud je byt jeho a ty ses tam přistěhovala,tak to neprojde... :confounded:
jj-když seš moc hodná,doplatíš na to,potvory se mají nejlíp :wink:

holky já nevím...já jsme sice strašně naštvaná a tak,ale pořád si říkám,že to ještě není tak hrozný...že se jinak chová relativně normálně a tak... a že asi opravdu krapet přeháním...ale když se to tak napíše a člověk si uvědomí,že to bylo všechno asi za 14dní .... :frowning2: ..je toho dost.já ani nevím,jestli se podobně choval už dřív a já to jen nechtěla vidět anebo začal až teď...a taky se mi nechce odtud,mám to tu ráda,jsem tu zvyklá já i děti...to taky hraje velkou roli.navíc jsem vychovaná v tom,že musím být vždycky hodná holčička a dělat jen to co se má-teď to znamená,že když jsme si ho jednou vzala a mám s ním děti,tak to musím udržet a postarat se,aby byli šťastní...ale na mě se u toho nějak zapomnělo :confounded: :cry:
kamarád ví,jak jsme na tom bídně i finančně(peníze mi chodí na jeho konto) a já se ho včera ptala na podíl na nájmu-prý o penězích nic neříkal...taky jsem ho upozornila na to,že kdybych odsud opravdu natrvalo odešla,musela bych tam zůstat ještě aspoň rok...-než bude malej ve školce a já bych mohla do práce...otázka zní,kdo mě zaměstná :confounded:
28. říj 2009 v 16:48  • Odpověz  •  To se mi líbí
jinak ten kamarád-to byla moje první velká láska...bylo nám 15 :dizzy_face: (teď máme 30 :confused: )
28. říj 2009 v 17:01  • Odpověz  •  To se mi líbí
astrane ach jo,to je trápení vid.tak s ním zkus teda ještě být nějaký čas a pak uvidíš jak to teda je a není.co se týče té výchovy že když sis ho vzala musíš za každou cenu rodinu udržet?promin to je nesmysl.jak může být rodina štástná když děti vidí jak se otec chová k matce,to bych se ale opakovala.viděla jsem plno dokumentů o týraných ženách at už psychicky nebo fyzicky.taky si říkali to co ty,ale když už pak nemohli vydržet a utekly tak připustili,že udělali chybu,že čekali,že si tohle myslely,že těm dětem právě tím čekáním ještě víc ublížili.
jinak máš opravdu hodného kamaráda :wink:
28. říj 2009 v 17:02  • Odpověz  •  To se mi líbí
kluci ho mají rádi...kdyby se ho báli nebo tak,atk by to bylo snažší...
nadruhou stranu mě syn už párkrát vážně sděšloval.že je hroznej a k ničemu,hloupej a nikdo ho nemá rád a všichni se mu smějou,že je malej a že nic neumí a tak...no na 7 let je to hrozně smutný a myslím,že přístup tatínka k němu ho v tom ještě utvrzuje....je to hrozný dilame a strašně závažný rozhodnutí...už asi 2 měsíce skoro nespím,nejím...a řvu... :confounded:
28. říj 2009 v 17:11  • Odpověz  •  To se mi líbí
S hrůzou zjišťuju,že se stále víc podobám mojí matce -a on asi mému otci...no skončit jako oni dva teda nechci(máma si nešťastnej život zpříjemnila alkoholem,pomáhalo jí to zvládat ten nápor na nervy-dnes už nežije...a otec je taky alkoholik...léčí se pokud vím,skoro ho to loni zabilo taky)
Jinak jsme to počítala ten můj chlap vypije denně 3-6 piv,pokud se teda něco neslaví,nebo se někde neapomene,což bylo poslední 4 měsíce každej týden aspoň jednou...nevypadá na to-je chytrej,pracovitej,celkem vydělá(ale utrácet se nesmí-všechno co jde se šetří-momentálně je na řadě dům),je spolumajitel jedné firmy...
28. říj 2009 v 17:17  • Odpověz  •  To se mi líbí
tak ted už víme kde je jádro pudla,když jsi v tom vyrůstala.moje máma byla taky alkoholička vím co to je a co jsme si zažívali.proto si nedovedu představit že bych byla závislá na alkoholu když se podívám na své děti.to bych jim prostě nemohla udělat.moje máma už taky nežije.umřela zbytečně brzy.proto tady i vidíš důkaz proč nedržet rodinu za každou cenu.musím ale podotknout,že moje máma nepila ze stejného důvodu jako tvoje.ale to je jedno.
co se týče synka tak pokud to bude takhle pokračovat tak přestane mít snahu cokoliv umět,bude trpět pocitem méněcenosti což už asi trpí podle toho co ti říká.až bude větší bude si říkat proč bych se snažil,když stejně všechno dělám špatně.nebo se začne se táty bát.bude stále přemýšlet jestli ho táta ocení.je mi ho líto.
28. říj 2009 v 17:39  • Odpověz  •  To se mi líbí
no to mě právě taky...myslím,že je tam vidět,že ho manžel nechtě a druhýho už jo...
ono je těžký se po tolika letech jen tak sebrat ajít-někam do neznáma a do nejistoty a se dvěma dětma...
takhle to asi vypadá,že si jen stěžuju a nechci to řešit...ale já to chci řešit,jenže něčeho radikálního se prostě děsně bojím... :frowning2: ...v tomhle mám stejný ocity jako můj chlapeček
28. říj 2009 v 17:43  • Odpověz  •  To se mi líbí
omlouvám se za všechny ty překlepy :pensive:
28. říj 2009 v 17:47  • Odpověz  •  To se mi líbí
já vím že bys to chtěla řešit,určitě jsi na mě nedělala dojem že ne.nech tomu ještě tedy čas ale nedopust aby byli kluci svědky výlevů tvého muže. :wink:
28. říj 2009 v 17:57  • Odpověz  •  To se mi líbí
no já už jsem si nedávno sbalila i tašku...chybí v ní jen spodní prádlo a kartáček na zuby:slight_smile:
jsem zvědavá,jestli sbalím i dětem a jak dlouho bude trvat,než to někdy někde zase vybalím....
28. říj 2009 v 18:04  • Odpověz  •  To se mi líbí
holky tak sem to všechno pročetla a je mi vás líto opravdu že musíte zažívat takové věci a dětí taky.Taky sem si uvědomila jakého mám doma zlatého chlapa,taky se samozřejmě pohádáme,ale takové to teda u nás není.
Já jsem vyrůstala taktéž v rodině kde byl alkoholik můj otec,nikdy nás sice nezbil ale ubližoval nám psychicky,nadávky atd.už ani nevím kolikrát byl na léčení.Mamka s ním zůstávala pořád.Minulý rok v tuto dobu už zase chlastal a dopadlo to tak že i jeden večer musela mamka zavolat záchranku protože se dusil,v nemocnici ho z toho dostali a řekli mu že měl opravdu na mále,potom šel zase na léčení a tedkom se drží,kupodivu si s mamkou rozumějí,ale spí každý v jiném pokoji,já se s ním bavím když tam přijedu ale není to ten správný vztah.Je to sice můj otec,ale ráda ho nemám.Neměla jsem štastné dětství a taky na něj nerada vzpomínám.
28. říj 2009 ve 20:13  • Odpověz  •  To se mi líbí
já znám hodně lidí,kde je,nebo byl jeden z rodičů alkoholik...je to dost častý... :frowning2:
28. říj 2009 ve 20:21  • Odpověz  •  To se mi líbí
samik taky mám doma zlatého chlapa nevyměnila bych ho ani za nic a nemusím v ničem ustupovat vždy se domluvíme,vše rozhodujeme spolu prostě jsme do sebe zapadli jako puzzle a já vím,že je to navždy.ale jsem jednou rozvedená a ten první byl něco jak ten chlap astrane,takže od té doby vím co bych si už nenechala líbit. :wink:
28. říj 2009 ve 21:02  • Odpověz  •  To se mi líbí
já koukala,že máte 4 děti...to u vás musí být veselo,že?:slight_smile:
tak že by napodruhé...?
28. říj 2009 ve 21:13  • Odpověz  •  To se mi líbí
no veselo je někdy až moc :stuck_out_tongue_closed_eyes: :grinning: :grinning: ale jsme spokojeni a žijeme všichni jen pro sebe.takže astrane možná napodruhé....moc bych ti to přála.a taky klukům.
28. říj 2009 ve 21:42  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tak jsem si to tady zase dočetla, a tedy Astrane- četla jsem si tě i na "jak často chodí partner na pivo" a musím říct, že ten tvůj je teda podle mého pohledu na h...o úplně ve všem (tedy kromě toho zvelebování bydlení). A co mě by osobně vadilo úplně nejvíc, by bylo to chování keklukům- kdy jasně dává najevo, že má jednoho z nich raději- to si neuvědomuje, jak tomu druhému strašně ubližuje ??? :confounded:
No, já myslím, že ty už rozhodnutá jsi (a správně :wink: )- teď už jde "jen" o tu organizační stránku věci- a to ti teda opravdu nezávidím- ještě ,že máš oporu v tom kamarádovi- já bych ti hrozně ráda nějak pomohla (třeba s tím dočasným bydlením-proto jsem se ptala, odkud jsi ), ale máme to k sobě skoro přes celou republiku :unamused: Asi bych jako první nějak začala řešit ty tvé finance- aby ti nechodily na účet k manželovi, ale tobě- jinak bys mohla zůstat bez prostředků úplně.
29. říj 2009 ve 13:23  • Odpověz  •  To se mi líbí
kalu-děkuju,ale to by fakt asi nešlo :slight_smile:
já si teda pořád myslím,že ten můj chlap není až tak ztracenej případ,ale třeba je to tím,že to nemůžus ničím srovnat,s nikým jiným jsme nikdy nežila...ani sama ne :unamused: ...bylo mě 17,když jsme se seznámili
já nevím,jestli si to uvědomuje...svým způsobem ho asi rád má,neříkám,že si s ním nehraje,nebo tak,ale pořád mu předhazuje,jak je nešikovnej a levej,že bráška takovej není.... :frowning2: už jsme mu to říkala,ale moc si to teda k srdci nevzal...
Jinak teda jako opilej denně není a přes zimu toho bude mnohem míň...nejsou ty příležitosti a grilovačky :grinning: ...jako práce teda zastane hodně,to já jsme proti němu líná :pensive: ,i když pořezat dřevo zvládnu taky :wink: :slight_smile: ,kolem domu dělá,do práce chodí,peníze nosí...teda má je na účtu...když dělá kolem baráku,tak to mu děcka vehementně a s nadšením pomáhají...ono nic není černobílý a ani on není jenom špatnej...já taky nejsem dokonalá...to není nikdo
tento měsíc už to s penězma nestihnu..uvidím,jak se to bude vyvíjet a kdyžtak si je od příšího nechám posílat na svůj účet...zařídit si ho není snad dneska problém-na těch 3800 :grinning:
nějaký peníze bych si vybrala z karty,ať máme chvíli z čeho žít...
jen mě mrzí,že máme takovej pěknej dům,momentálně v rekonstrukci,brala se na to i částečně půjčka a my tady nějak spolu neumíme žít...přitom pro kluky by to tu bylo o moc lepší...
každopádně myslím,že příští týden jdu...zatím nevím,na jak dlouho a co to udělá...ale když to nezkusím,tak to nezjistím a když nic neudělám,nic se nezmění...
29. říj 2009 ve 13:43  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ono je taky možný, že když odejdeš, tak se ten tvůj chytne za rypák a třeby mu teprve dojde, že by tě mohl opravdu ztratit. Ty jsi psala, že on si snad ani žádný problémy neuvědomuje a je v pohodě a říká, že ty to přeháníš. Takže tenhle "třeba ne definitivní" odchod by mu mohl otevřít oči a donutit ho, aby se zamyslel nad vaším vztahem a třeba ho to někam popostrčí :wink:
29. říj 2009 ve 14:04  • Odpověz  •  To se mi líbí
něco se určitě změní....co a jak,to se teprve uvidí...
čekat,že se něco stane samo,je naivní.čekala jsem dost dlouho...
no jo,však oni taky umí počítat-nemá peníze,má 2 děti,nedokončenou vš,žádnou praxi a žádnou rodinu...u mě se má dobře,tak co by ještě chtěla,ne? :angry:
jsem zvědavá,jak to bude dál...jen mám obavy,že mu případné popostrčení vydrží tak nejvýš rok a pak to zklouzne zpátky...a já taky nemůžu pokaždé sbalit věci a jet ke kamarádovi...to se dá udělat jednou,maximálně dvakrát,ale to už bych si pak připadala jako blbec,co ho využíije vždycky,když má problém...a to nechci
29. říj 2009 ve 14:12  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj astrane jak to u vás pokračuje?
29. říj 2009 ve 22:53  • Odpověz  •  To se mi líbí
Zatím nijak...starší syn je až do neděle u tchýně(skoro půl roku ho neviděla),mladší doma,ten babičku skoro nezná...manžel šel s psama a do hospody,přijde po 6,my jsme byli u kamošky na návštěvě a malej cestou usnul,tak teď spí....přes víkend jsme normálně doma,tak uvidíme,co přinese...v podstatě máme sbaleno a pojedeme určitě minimálně na ,,dovolenou"...kamarád zatím přes víkend pozjišťuje,jak je na tom s peřinama:slight_smile:...a kde má rezervy v místě...teda bude muset udělat generálnější úklid abysme se tam vešli:slight_smile:...to jsme zvědavá,jak to bude s dcerou všechno zvládat...:slight_smile:-má ju tam na víkend
30. říj 2009 v 17:03  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek