• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Rozdílný vztah k babičkám. Máte podobnou zkušenost?

23. března 2009 
Moje dcera má 10 měsíců a má problém s jednou z babiček (partnerovou matkou). V podstatě ji k sobě ještě nikdy nepustila, jak ji uvidí, rozpláče se, až slzičky tečou, a to i když předtím byla uprostřed hry. Drží se mě jako klíště a dává pozor, abych ji s ní nenechala samotnou v místnosti. Jednou jsem tuto babičku přizvala ke koupání. Dcera celé koupání proplakala, což je něco, co se nikdy předtím nestalo. Mojí matku má ráda, nechá se od ní od malička chovat, bere ji naprosto přirozeně. Druhou babičku to samozřejmě mrzí.
Myslím si, že to časem přejde, ale zajímá mě, jestli máte někdo podobnou zkušenost.
8. říj 2008 ve 13:17  • Odpověz  •  To se mi líbí
minea, a od kedy to začalo, či bolo to vždy? už od úplného prtete?
mňa napadlo to nevzdať (teda ak chceš, aby ju mala rada), skúšať to, nap. dať malú manželovi a baviť sa z babkou, trebárs sa budete spolu hrať s jej hračkami, aby videla, že ty s ňou máš normálny vťah. Plače, aj keď je len v miestnosti alebo keď ju chce na ruky? Ak to takto ako som písala vydrží, tak postupne sa približovať, nech sa hrá z hračkami na manželovách rukách, postupne ju dať na zem tak, že manžel je hneď vedľa. No proste tak nejak, ako to už vyplinie zo situácie.
8. říj 2008 ve 13:24  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ja bohuzel nemam stejnou zkusenost, ale moje dcera reaguje na nektere cleny rodiny uplne stejne. Na bratra z tatkovy(meho) strany. Dokonce na meho bratra taky.
Staci aby promluvil, ona ho ani nemusi videt a zacne plakat a lepi se na me. Neni k utiseni. Jak si to vysvetluji? Deti uz maji taky sve chute na lidi...jako my dospeli...co vic, my jsme ovlivneni okolim a zivotem..ale oni to maji nejak ve sve prirozenosti. Nechavam to byt...jak povyroste a bude umet mluvit, mozna potom se dozvim co a jak?

Anebo, ze by tvoje dcera znala babicku z minuleho zivota?
8. říj 2008 ve 13:24  • Odpověz  •  To se mi líbí
Minea, mám stejnou zkušenost..Našemu broučkovi je 15 měs a s mojí mamkou už byl 3 x celý víkend a děsně spolu blbnou, pořád se na ní věší jako klíště a pusinkuje jí. K manželově mamce má značný odstup. Teď už teda není hysterický když přijde, ale není to ono.. Manžel to nechce slyšet, ale je to přístupem babiček..moje máma s ním blbne, honí ho atd a druhá babička k němu jaksi ještě nenašla cestu. Nevím jestli je to i tím, že tchýně je o 20 let starší než moje mamka..
8. říj 2008 ve 13:27  • Odpověz  •  To se mi líbí
ešte ma napadlo, či nepoužíva nejaký parfém, čo by jej mohol vadiť.
8. říj 2008 ve 13:27  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Kili, ano, je to tak úplně od začátku. Ten parfém jsem taky řešila, když byla úplné miminko - babička používala docela výrazný, který vadil i mně, tak jsem to před ní řekla, že to může být tím. Myslím, že to trochu omezila.

Janus, ano, jsem o tom přesvědčená, že je to něco z minulosti, co mají holky nedořešené. Nechci do toho moc zasahovat, i já jsem vlastně měla jako dítě k jedné babičce blíž.
8. říj 2008 ve 13:36  • Odpověz  •  To se mi líbí
minea, omeziť nestačí, už keď jej raz vadil, tak stačí, keď ho bude cítiť, tak si na to spomenie. treba úplne bez parfému.
8. říj 2008 ve 13:44  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
kacka79, určitě je to i přístupem babiček, jak píšeš. Moje máma v ní vidí mě, když jsem byla malá, tak s ní jedná úplně normálně a dítě normálně reaguje. Druhá babička má jiné "vibrace", je trochu víc afektovaná a navíc má takový nakadeřený účes, který jí dělá velkou hlavu :grinning:
8. říj 2008 ve 13:47  • Odpověz  •  To se mi líbí
Minea a nemáme stejnou tchýni?
8. říj 2008 ve 14:08  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
:grinning:
8. říj 2008 ve 14:10  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahojte...u nas je to trosku podobne, Jakub sice ostane v pohode s oboma babickami, ale moju mamku ma radsej...je to aj tym, ze ju castejsie vidi ale hlavne pristupom...alebo mozno aj mnou, ja mam svoju mamku tiez radsej nez svokru :sweat_smile:
8. říj 2008 ve 14:17  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
yesno22, na tom něco bude :slight_smile: . Taky si říkám, že z mojí matky cítí něco, co jí připomíná maminku (teda mě), kdežto druhá babička se mi ničím nepodobá, takže je přirozeně trochu víc "cizí".
Zajímavé by bylo, kdyby se našel někdo, kde je to naopak - že dítě preferuje babičku z otcovy strany.
8. říj 2008 ve 14:24  • Odpověz  •  To se mi líbí
minea, tak ja sa hlásim.
malá so svokrou v poho vydrží aj 3-4 hod sama, ale s mojou mamou nemôže zostať bezomňa ani na 3 sekundy. Tiež si myslím, že je to o prístupe + podľa mňa bábätká vycítia, ak niekto vyžaruje negatívnu energiu. A potom nepomôže nič :unamused: Ani vysadenie parfému...
My to máme tiež tak - niektorí ľudia sú skrátka na prvý pohľad nesympatickí a môžu mať parfém aký chcú...
8. říj 2008 v 15:43  • Odpověz  •  To se mi líbí
tak sa tiez hlasim,
nasa simonka uplne zboznuje moju mamku, dokonca ked je u nas, tak je radsej s nou ako so mnou
a naopak,
ja som ako dieta mala radsej starku z otcovej strany
a vsetko je to o pristupe k dietatu, ziaden parfem a podobne veci,
moja svokra je uplne afektovana a nevie sa k malej spravat, takze simonka u nej place
8. říj 2008 ve 21:45  • Odpověz  •  To se mi líbí
aj u nas je to tak. s mojou mamou je Natalka v pohode a s babickou z manzelovej strany je to biedne. Do roka vzdy plakavala ked prisla babina s dedom, po roku sa to trochu zlepsilo, ale voci dedovi ma stale veliky odstup! Ked ho zbada, zacne plakat a uz je koniec. No a ked prideme my k nim, tak place uz vo dveroch. Ja si myslim ze je to hlavne tym, co stari rodicia k nej naozaj citia, ako ju vnimaju a ake signaly vysielaju. Deti to vycitia okamzite. Aj ked navonok sa zda ze ju maju radi - to nestaci. No a tiez tu zohrva velku rolu moj vztah k svokrovcom ( :unamused: ), som presvedcena, ze Natalka vnima moje "sympatie" velmi citlivo.
8. říj 2008 ve 22:46  • Odpověz  •  To se mi líbí
Anebo i jinak...minea...jake mas ty pocity k tchyni...i treba nekde zakopane...vzadu??? Mimca jsou hodne citlive a u nich jeste funguje prirozena"telepatie"...jestli jenom nezrcadli tvoje pocity...
9. říj 2008 v 07:05  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tiež to máme tak. Miško s mojou maminou blázni, môže zostať celý deň u našich a ani si nevšimne, že som preč. Zato u svokrovcov akonáhle sa mu babka prihovorí, tak sa nalepí na mňa, skryje si tvár a začne mrnčať, že ju nechce.

I ja som mala ako dieťa radšej babinu z maminej strany.
Podľa mňa to deti naozaj vycítia, že váš vzťah s mamkou je taký prirodzenejší, než so svokrou, kde častokrát musíte tlmiť niektoré emócie a nesprávate sa celkom prirodzene. Takto som to cítila i ja ako dieťa, pretože keď sme boli na návšteve u babky z otcovej strany, mamina sa viac ovládala, nebola celkom vo svojej koži a my sme ani nikdy u nich neboli na prázdninách alebo tak... Tak i toto môže veľmi ovplyvňovať vnímanie detí...

Ja sa však snažím niečo s tým robiť, pretože dedka napríklad má veľmi rád (a i ja ho zbožňujem :wink:) a vlastne mi záleží na tom, aby k nim rád chodil. Preto chodíme častejšie, aby si viac zvykol. I keď je zase pravda, že svokrička sa mu nestíha takmer vôbec venovať, lebo nevydrží ani chvíľu sedieť, stále musí niečo robiť... a dedko sa s ním zase stále jaší... :sweat_smile: :grinning: Takže asi tak...
9. říj 2008 ve 14:34  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
j.a.n.u.s., upřímně, možná na tom něco bude. Snažím se s ní vycházet slušně a zdvořile, ale za kamarádku ji nepovažuju. Mám proti ní spoustu výhrad, ale zas až tak to neřeším, protože spolu nebydlíme. Pokud ale funguje ta telepatie, tak tam vzadu něco negativního mám, to přiznávám.
9. říj 2008 v 15:27  • Odpověz  •  To se mi líbí
Podľa mňa je to jednoznačne o tom s ktorými starými rodičmi je dieťa od narodenia viac v konakte. My momentálne ešte bývame u svokrovcov a malý je naviazaný teda viac na svokru a má rád aj svokra. K mojim rodičom chodím tak 1 krát za dva týždne, takže je to naozaj málo, aby si k nim vypestoval taký silný vzťah. Keď prídeme k našim malý sa najskôr túli ku mne, ale moja mama to s ním našťastie vie, pekne si ho ukecá a malý sa ani nestihne spamätať a už ho má na rukách a ukazuje mu "žižu", sošky a iné blbosti a začne s ním behať a už je jeho. Môj otec to s detmi tak nevie, takže zo začiatku sa k nemu malý bojí priblížiť, ale prišiel na to že určitou formou hry si ho dokáže získať, napríklad keď malý sedí za stolom, otec z druhej strany stola začne robiť kukuk raz pod stôl, raz nad stôl a to sa Maťkovi strašne páči, potom si pod stolom pokotúlajú loptu a proste trvá to dlhšie ale prestane sa ho báť a potom dokonca malý opatrne skúša za ním ísť. Myslím, že jedine takou nenásilnou hravou formou to pôjde, nie zrazu.
9. říj 2008 v 15:32  • Odpověz  •  To se mi líbí
zaujimava tema, aj mna sa dotyka.
a silvia123, nemusi to byt ani o tom s kym je castejsie...my zijeme v zahranici a obe babky/dedkovia na SK, takze takyto dovod u nas nie je...
ale od malicka, ked vojdeme k svokrovcom do bytu, v momente je umrncany a drzi sa ma ako kliest...ku nasim vbehne ako drak a pomaly ho ani nevidim co si uziva babku dedka ci krstnu...
podla mna je to hlavne negativnou/pozitivnou energiou co ludia vyzaruju, a takisto urcite dieta vyciti co citi mamina...ja mam k svokrovcom tiez taky :unamused: vztah, nastastie sa vela nevidime tak to neriesim, ale verim tomu ze to drobec vnima...
a dalsia vec, svokra mi od malicka maleho "driape" z ruk...nevypyta si co jej ho dam alebo ci k nej on ide, nasilu mi ho berie a to sa nikdy nestretne s uspechom, maly sa jej potom boji a ona sa divi ze preco...hoci sme jej to viackrat vysvetlovali asi jej to nedochadza...a pred svokrom ma maly taky respekt ze sa k nemu dobrovolne malokedy priblizi...podlas mna sa to casom zmierni, ale kazde druhe dieta ma "oblubenu" babku a tu druhu...
9. říj 2008 v 16:54  • Odpověz  •  To se mi líbí
no to s tým driapaním z rúk bude pravda pravdúca, tiež sme zažili :wink: , odkedy to babka nerobí, malá k nej ide rada aj sama. A nieje podstatné či je to svokra či mama, teda aspoň u nás
9. říj 2008 v 17:10  • Odpověz  •  To se mi líbí
tak moja malá nechcemoju mamu bývame spolu len chyba je v tom že mama s nou vždy nadhadzuje, obozkuje a nedá jej pokoj. mne to pripadá ako keby sa s malou chcela chváliť...trošku ma to mrzí ale nie je vo vždy tak napríklad dnes chcela byť malá len s mojou mamou....takže to ńieje až take zlé
9. říj 2008 ve 20:35  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj ,já mám 20ti měsíčního kloučka a ten zas má rád víc druhou babičku (tchýni) a u mojí mači -babičky taky nechtěl být.Ale už je to lepší už dá i pusinku a nevzdoruje...a abych pravdu řekla tak nejraději visí na dědovi,ten s ním od malička dělá blbosti a on ho za to miluje :sweat_smile:
9. říj 2008 ve 21:35  • Odpověz  •  To se mi líbí
no moja svokra to tiež s mojimi deťmi nejako nevie, ona ich vždy tak trhá, ma strašne rýchle pohyby ... no my sme takí kludnejší. Maly je v poho, ale dcerke to vadilo, kedže ona bola (a je) nerada, ked sa jej niekto (hlavne cudzí) dotýka... :unamused:
No ale časom sa to dorovnalo, je prirodzene, že dieťa má k 2 úplne rozdielnym ludom rozdielny vzťah. Vy ste mali k obom starkím rovnaký vzťah???

Naša dcera sa napr. doteraz viac baví s babkou (mužovou starkou) ako so starkou (mužovou mamou).
Babi ju vezme k zvieratkám, na hojdačky a podobne, malá jen spieva, a babi ju počúva, no je to krása vidieť. Zasa to starká tak nevie, ani na to nemá tak čas. Ona im skor zasa napečie, navarí, postará s ao praktické veci.
Moja mama aj otec sa s malou zasa všeličo učia, berú ju na nákupy, dovolenky ... proste uplne iný štýl...
Povedala by som, že ma všetkych rada, len každeho iným spôsobom...

No a syn to je taká osôbka "otvorená každému" On ma take velke srdiečko, je veselý, usmiaty, až príliš dôverčivý, ku každému ide (aj na ruky), a to aj k cudzím ludom (to ma po mne :grinning: ).
10. říj 2008 v 08:47  • Odpověz  •  To se mi líbí
Taky my máme s babičkami kříž. Děti ovšem mají vnitřní barometr na odhadnutí lidí a podle toho se řídí. Jeden dětský psycholog psal, že vběhne-li dítě do místnosti plné dospělých, je jeho výběr testem laskavosti. K někomu děti jdou a přitulí se aniž by ho nějak moc znaly a k někomu ani za boha. Zažila jsem to u svého prvního velmi citlivého synka. Jeden příbuzný - známý tyran- v něm vyvolával děs sotva ho uviděl, zato švagrové visel na krku pořád. Je to jejich instinkt a nedá se s tím NIC dělat. Rozhodně je nepřemlouvejte, nenuťte. Dospělí se s tím prostě musí smířit. Batole nechápe, proč by mělo projevovovat náklonnost k někomu, kdo vy něm vyvolává nelibost.
S mojí matkou se několik let nestýkáme (a doufám, že to tak už zůstane). Když bylo prvnímu synovi 5, snažila jsem se kontakt udržet kvůli němu. Babička se však chovala tak neurvale, sekýrovala ho, že malý ji nakonec začal ignorovat. Babička běsnila, že ho mám "vychovat" k úctě, já jsem ale moudře nezasahovala. Je to věc mezi nimi. Když s ní byl přes víkend sám, přijel úplně rozhozený, vyjevený, dezorientovaný. Takhle jsem se cítila já jako malá - úplně jsem ho chápala. On narozdíl ode mne měl však možnost volby, že dal najevo nelibost a řekl mi, že k babičce už nechce, že je zlá. Když potom máti provedla něco opravdu se zákonem hraničícího, rozešly jsme se úplně. Všem se nám ulevilo.
S tchány problém nemáme - až na to že jsou to oba lidé silně neempatičtí, takže vůbec nevědí, jak s dětmi zacházet. Tak je ale naštěstí nechávají na pokoji.
Děti se chovají podle toho co cítí a nejsou svázané konvencemi. Rozhodně bych jim nevymlouvala když s někým nechtějí být. My za to NEJSME zodpovědní. Není to naše věc ani ostuda!! Jediné co můžeme udělat je dát najevo dětem své pochopení a podporu :dizzy_face:
10. říj 2008 v 09:24  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj děvčata.
Já teprve miminko čekám, ale už toto taky řeším. Bydlíme s manželem u jeho matky a vidíme docela zblízka jak funguje vůči svým vnoučatům od svých dcer. Sice se budeme co nevidět stěhovat, ale nedaleko takže s tchýní budu v kontaktu daleko častěji než se svojí matkou. Nejmladší vnučka (2) se odmítá mámy pustit pokaždé když svou babičku vidí. Pokud k ní natáhne ruce zaboří hlavu k mámě a řve že nechce. Se mnou si hraje bez problému, mě jako svou tetu přijala když si mě manžel přivedl. Další dvě starší vnoučata jsou již ve věku kdy otáčí oči v sloup pokaždé když mají jít babičku navštívit. Tchýně vidí problém kdekoli jen ne v sobě. Maličká je závislá na matce a tudíš rozmazlená a starší děti nejsou dostateěně vychované. Já to vidím jinak. Nemá trpělivost a kdykoli děti neudělají to co si zrovna přeje a poku možno ihned začíná zvyšovat hlas až ječet. Maličké se chce vlichotit a po minutě odporu se na ni škareďe podívá a řekne tak jdi prič já tě taky nechci když nechceš ty mě. Příšerný přístup. Takhle si ji nezíská nikdy. Chce aby ji děti měly rádi, ale nic zásadního pro to nedělá. Mám obavu, že podobně na tom bude i maše maličká. Mou matku bude mít ráda jako všechny další vnoučata od mých sester a tchýni bude odmítat také jako ostatní vnoučata. Asi se bude muset smířit s tím, že ji děti nemají rádi. Nutit naše mimi k náklonosti k babičce určitě nebudu. Ahoj
10. říj 2008 ve 13:55  • Odpověz  •  To se mi líbí
to je normalne,aj dospely clovek ma rozdielny vztah ku rozdielnym ludom...niektore dietatko nema rado dotyky vobec,ine iba od vybranych osob(ako nasa)a ine sa moze cmuckat od rana do vecera a je mu jedno s kym.ved uz v utlom veku ma dieta instinkty a potreby a my ich musime tolerovat a respektovat a tym si dieta ziskame ze nebudeme ho zbytocne "znasilnovat"
baby co mne dalo roboty ako mojej mame vysvetlit,ze nasa mala sa nerada mazne,ze nech jej radsej cita,nech sa jej venuje,kresli a podobne...odpoved mojej mamy znela...ked ja ju chceeeeem,ona je taka zlata,no nevybozkavas ju???a ja jen na to,mami musis v prvom rade potlacit svoje tuzby a respektovat tie jej.potom sa nauci mala aj rpejavit city a naklonnost voci tvojej osobe a nebude to nasilne a ani jednostranne..
dnes ked moja mama dojde na navstevu mala sa jej vrhe okolo krku...sama..a o to je ten pocit krajsi,ze ja pre dieta nieco urobim a ono mi to vrati v podobe takychto uzasnych darcekov :dizzy_face: :dizzy_face:
10. říj 2008 v 15:30  • Odpověz  •  To se mi líbí
no a jasne zabudla som dodat,ze so svokrou mala malinka od narodenia uplne iny vztah.svokra mala len synov a preto take potreby ako maznanie a pod...no nebola na to zvyknuta,cize to ani nerobila....ale venovala sa jej slovne,spevom,hrala sa snou a pod....cize tu nebolo treba zasahovat do vztahov a vysvetlovat nieco co nebolo potrebne.akurat ze moja mama tym trpela v tom obdobi,ze este je len malinka a uz ju nema rada..
teraz si osobne myslim,ze moja mala nema ziadnych favoritov v rodine(okrem ocina a maminy) :grinning:
10. říj 2008 v 15:33  • Odpověz  •  To se mi líbí
bubba - napsala jsi to výstižně. Mám knížku ruského psychlologa Vladimira Leviho Problematické dítě, kde se , kromě jiného, přímo o tomto zmiňuje. Vysvětluje, že dospělí (zvláště starší ročníky)berou dětskou roztomilost jako něco, co je nám stále k dispozici, nechápout, že dítě není náš majetek a že smi něžnosti odmítat. To pramení z ještě nevymýceného postoje dospělých , že si s dětmi můžeme dělat co chceme, že mají jen poslouchat, mlčet a především že nemají právo vůbec na nic. Na projevení vlastního JÁ už teprve ne.
Vemte si, že takhle se žilo po staletí. Až moderní psychologie počínaje Freudem začala naslouchat člověku a pátrat v hlubinách jeho podvědomí. Kdy se ovšem respekt a úcta k dětem bude považovat za samozřejmé, to je otázka... :unamused:
10. říj 2008 v 16:27  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Kubaka, souhlasím. Já jsem nezaložila toto téma, abych našla radu, jak přimět mé dítě mít rádo babičku, spíš abych posbírala víc podobných příběhů, zajímá mě, jak se počáteční negace může s věkem dítěte měnit. Jak jsem psala výše, nebudu do toho zasahovat, milovat babičku není povinnost.
10. říj 2008 v 16:57  • Odpověz  •  To se mi líbí
Minea jasně, to se ani nutit nedá.. Ty naši miláčci jsou víc citlivý než si umíme představit :wink:
10. říj 2008 v 19:45  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tvůj příspěvek