• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Som tehotná a manžel je ku mne zlý, háda sa, pije

2. října 2012 
S manzelom cakame babo.Momentalne som v piatom mesiaci a uz teraz mam zdravotne tazkosti pre stres.Nikdy sme nemali dokonale manzelstvo a kedze som otehotnela tak som ocakavala ze manzel bude mily ze ma bude milovat,opatrovat a ze bude stastny ze nas caka dalsia zivotna etapa.....ALE OPAK!!!Je ku mne strasne zly,stale mi nadava,hada sa so mnou a velmi mi psychicky ublizuje.Velmi zacal pit a je hrozne agresivny.Rada by som sa s nim porozpravala alebo s nim isla do poradne ale on nema zaujem...vzdy to vyvrcholi hadkou a tym ze ja ostanem najhorsou manzelkou aku mohol mat.Skutocne sa snazim ale uz neviem ako dalej.Co mam robit?Ma tu niekto s niecim takym skusenost?Rozvadzat sa zatial nechcem najprv sa chcem pokusit nase manzelstvo ZACHRANIT :frowning2: !!!
4. kvě 2012 v 18:29  •  čeká miminko, termín má v říjnu 2012  • Odpověz  •  To se mi líbí
Uprimne - pochybuju, ze neco takoveho zacharnit lze. Budes se tim akorat trapit a ceho docilis? On se nezmeni. Chlap, ktery takto ponizuje a tyra ( psychicky i fyzicky) zenu zaslouzi akorat "kopanec do zadku". Sama pises, ze je agresivni, bala bych se, ze je otazka casu, kdy ti ublizi. Promin moji uprimnost, ale nebudu ti mazat med kolem pusy, myslim, ze to stejne sama citis. Byla chyba mit s takovym clovekem dite, ale nebudes prvni ani posledni svobodna matka. Radeji byt sama, nez s tyranem!!! Takze odpoved na tvoji otazku co mas delat? Sbalit si veci a odejit od nej!
5. kvě 2012 v 10:49  • Odpověz  •  To se mi líbí (16)
naprosto souhlasím s jankadudova! já tohle zažívala, vydržela jsem to v těhotenství a to jen proto, že jsem chtěla pro malého tátu a říkala jsem si, že se to po porodu změní, ale opak byl pravdou...po příchodu z porodnice hned nadávky, s malým jsme měly hned jit do háje, slušně řečeno a bylo to horší a horší a o malého ani zájem...tak jsem to ukončila a je nám mnohem lépe a máme člověka co nás má opravdu rád, váží si nás a nepoznám od něj jedno křivé slovíčko ani na mě ani na malého!
5. kvě 2012 v 10:54  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
souhlasím s @jankadudova opravdu asi lepší možnost není, tedy pokud máš kam jít, třeba k rodičům, kteří tě ve tvém stavu určitě nevyženou. V první řadě bych se teď bála především o miminko, aby něco neudělal Tobě a tím pádem i jemu, koukej teď na sebe a na dítě, je to to nejdůležitější v životě. Ať se rozmyslíš jak budeš chtít, přeju Ti aby to dopadlo dobře. Mysli na sebe a na miminko. Držím palečky. :wink:
5. kvě 2012 v 10:55  • Odpověz  •  To se mi líbí
Já musím souhlasit s Jankou. Nemá cenu to po ní opisovat. Jen ti řeknu, že na komunikaci, vztah a zachraňování čehokoli je vždy potřeba oba dva. Podle tvého popisu jsi na to sama a to nestačí. Naopak když se chce a musí, tak uživit dítě a vychovat ho žena může zvládnout i bez chlapa. Ne každý tatínek je pro prcka vhodným vzorem.
5. kvě 2012 v 10:55  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Ahoj, sice když jsem tohle řešila já, nebyla jsem těhotná.. ale zato jsem to měla horší, mě netýral jen psychcicky ale i fyzicky ... Hádky, kvůli maličkostem, pítí a kouření v mé blýzkosti, i když jsem nemocná (astma) na to mi vždy řekl, proč právě on si našel takovou "nemocnou krávu, jako jsi ty" .... vyvrcholilo to tím, že mě napadl i v práci ....
Tím, chci říct, že naž na mě začal útočit fyzicky, bylo to to samé co u tebe, tím ti nechci říct, že by se ti to mohlo stát, ale pokud se k tobě chová takto, tak ti žádná poradna nepomůže, spíš naopak mohlo by to v něm vyvolat ještě věčí agresi.
Nejlepší by bylo, kdyby jsi na pár dní odjela třeba k rodičům, nebo známím a vůbec se o něj nezajímala, pokud by se ti za dobu co budeš pryč neozve, tak počítej s tím, že dřív nebo později na rozvod dojde. Hlavně musíš dbát, na sebe a miminko, protože pokud jeh pití neustoupí, mohl by si začít vylívat vztek i na miminku, a to už by se jen velice špatně řešilo, už jen tím že by si ten drobeček mohl odnést trauma do života....
Páč jak tu píšeš, hlavní problém bude to pití, a s tím ty nic neuděláš, poku on sám nebude chtít, a u takovích lidí je to velimi těžké, je přimět, že to ničí život jim a vám, pokud samy nezažíjí nějaký problém.
Drž se , a mysli hlavně na sebe a miminko!!! To je ted důležité!
5. kvě 2012 v 11:09  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
chcete zachránit manželství ale muž nemá zájem cokoliv řešit ani zajít do poradny????,to mi tedy z jeho strany jako pokus o záchranu manželství nepříjde :confused:
Na mně to působí tak že,jsi mu zcela ukradená,to že čekáte miminko je pro něj naopak problém a rozhodně se nemyslím že by se to porodu změnilo,tam bych to ani zajít nenechala,já bych odešla pryč,pokud on nemá zájem cokoliv řešit,jak vidno,tak pak bych tedy rozhodně dítku nepřipravila takový start do života,on se nezmění nebo možná ano ale k horšímu,to mi věř...už teď se evidentně cítí svázaný a pak se to může vystupňovat.....
pokud se z jeho strany nic nezmění k lepšímu jeho zájem o tebe a miminko se nezvětší snažila bych se postavit na vlastní nohy a odejít,ale to říkám za sebe :wink:
5. kvě 2012 v 11:14  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
Pokud je to tak, jak píšeš ve svém příspěvku, tak se omlouvám, ale tohle bych nezachraňovala - začal pít, je agresivní, i když ví, že čekáš jeho dítě.....odejít zavčasu...
5. kvě 2012 v 11:30  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Když se do toho přidá alkohol, je to špatný. Neříkám, že to nejde, ale chce to hodně sil na obou stranách. Je to běh na dlouhou trať. Ale vzhledem k tvému stavu .... Kdybyste nečekali miminko, ještě bych to zkusila, ale v tvém případě bych raději co nejrychleji odešla a začla žít znovu. Už tu nejsi jen za sebe, ale i za to maličké.... a věř, že až se narodí, bude vše ještě náročnější, přidá se únava, 24hodinový maraton kolem děťátka a do toho mít doma agresivního alkoholika.... Buď silná a moc ti přeju, abys byla šťastná :slight_smile: Držím pěstičky
5. kvě 2012 v 11:46  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Vůbec nechápu, že tohle ještě řešíš. Chceš připravit pro své budoucí dítě takové "krásné" rodinné prostředí??? v dnešní době kdy je normální se bavit o domácím teroru a násilí mě udivuje, že ještě rozmýšlíš nad tím, zda s ním budeš nebo né. Promin, možná tě tady nechlácholím, ale nechápu, proč ženy s takovým blbcem zůstávají. Jednou by něco podobného bylo a už by mě neviděl. Žádná poradna, nic. Odešla bych!!!!! Člověk se nezmění, zkus si zapnout pár zpovědí týraných či jinak deptaných žen.
5. kvě 2012 v 16:43  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Nesnažila bych se už nic zachranovat,když nema manžel ani snahu.Starej se hlavně o sebe a o miminko to je duležite.Hlavně aby si byla v pohodě ty.Drž se a opatruj se.
5. kvě 2012 v 19:06  •  3 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí (3)
rychle pryč! RYCHLE!
5. kvě 2012 v 19:09  • Odpověz  •  To se mi líbí (8)
Jestli mám být upřímná, tak myslím, že není co zachraňovat... Mám podobnou zkušenost s prvním manželstvím, skončilo špatně, dlouho jsem to snášela a trpěla a věřila a doufala, že se něco změní... Co jsem si se synem prožila v těhotenství nikomu nepřeju, syn je šílený nervák, bodejť by nebyl... užil si se mnou své... a bohužel z psychického týraní se to také vyvinulo i v to fyzické... Pokud není snaha o záchranu oboustranná, tak je to jen zbytečné plýtvání silami, které potřebuješ na to, aby miminko bylo silné, zdravé a hlavně v pohodě... Já to vyřešila tehdy tak (to už byl syn na světě), že jsem ho vyhodila z baráku s tím, že buď se dá dohromady, nebo to bude konec... Dohromady se nedal, ale já byla těch pár měsíců poměrně v pohodě, protože mi bylo jedno, co ten člověk dělá, bylo mi jedno, jestli někde chlastá nebo hraje automaty, nebo se "kurví" a nemusela jsem se bát, kdy přijde domů a v jakém stavu a jestli mě zase zmlátí... Nakonec jsem stejně podala žádost o rozvod, protože jsem zjistila, že bez něj mi je líp, byla jsem víc v pohodě, syn taky... a to bylo to nejdůležitější...
Zamysli se nad tím, jestli takhle chceš dál žít, odejdi Ty, nebo ho pošli na několik dní někam pryč a zkus si to v sobě vyřešit... Je hrozný zůstat na miminko sama, ale věřím, že se najdou přátelé nebo lidé a rodina, kteří budou stát při Tobě a pomohou Ti a podpoří Tě... Hlavně potřebuješ klid a sílu, ne strachy a stresy...
Přeji Ti hodně moc sil a správné rozhodnutí...
5. kvě 2012 v 19:36  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
za mně rychle pryč vím že chceš tátu pro dtíko ale on asi sdtejnak nikdy táta nebude a já bychteda zavčas utekla než se třeba ožene a nedej buh pak ti ublíží aji nastavajícímu miminku a nebo tak já bych prostě měla strach jak o miminko v bříšku tak pak jak se narodí žít jen ve strachu ti vubec nepřidá a miminko potřebuje klidnou spokojenou maminku tak pokud máš kam jít tak odejdi a uvidíš jak se bude chovat když budete od sebe
6. kvě 2012 ve 21:26  • Odpověz  •  To se mi líbí
Mám momentálně stejný problém jako ty. Zprvu bylo vše pěkné, ale postupem času to začalo hádkama, věčně lhal, byl agresivní, hlídal mě doma, zamykal... Teď jsem těhotná, ve 4 měsíci a ještě se to zhoršilo. Každý den fyzické i psychické násilí... Jako jedinou možnost jsem viděla potrat a odejít od něho, ale on a jeho rodiče mě přinutili si dítě nechat. S násilníkem! Nevím jak to mám řešit, zůstat s ním musím, nemám kam jít, ani práci. Sama to nezvládnu. Tím Vám chci říct, že jsem si zkazila život tím, že jsem marné doufala a měla ráda člověka který za to nestojí. Slepá láska :( A to jsem v životě měla tolik snů a plánů. Teď mi už zbyly jen oči pro pláč, tak to snad nějak přežiju, ten svůj zničený život.

Važte si života jaký máte. A vše rozmýšlejte pečlivě ať nemusíte být další Ti neštastní.
2. říj 2012 ve 12:51  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tvůj příspěvek