Ahojte,
chtěla bych se zeptat zda-li je normální mít v domácnosti peníze rozdělené nebo společné.
Moji rodiče měli vždy peníze společné a vše hradili společně, nedělili to na peníze mamky a peníze taťky. Já bych měla také ráda společné peníze, ale manžel nechce mít jeden účet. Platím mu polovinu nájmu, v nakupování jídla se střídáme (většinou víc nakoupím já, i za víc peněz). Diví se, že mi na konci měsíce z peněz moc nezbyde. Čekáme rodinu a já se bojím, že to tímto způsobem neufinancuji. Poraďte prosím ☹
Tak my mame kazdy svuj ucet a jeste jeden (ten je psany na me)......me chodi rodicak a tim pokryju platby elektriny,vody,fondu oprav,nejake pojistky,sporeni detem-cca 6600-coz je vsechen rp......muz ma plat a z toho plati pojistky sve,nase,sporeni detem,auto,internet,telefon,skolkovne,obedy detem,ted to bude skolne synovi.......pak mi da 10 000 cash-z toho 6tis.davam do obalky a mame na jidlo (delame tydenni nakup),1tis.jsem odkladala na dovolenou (na utratu-jak se to hodilo 🙂))) a 3 tis.jsou vlastne odecety z dani na deti-s temi disponuju ja-vzdy si to rozdelim,co je treba (napr.1tis na srps, 1ts.na boty detem apod.)-proste z toho platim detem obleceni,zmrzlinky, boty,darky-na vetsi si odkladam po 500 🙂))) kdyz si chci koupit neco ja, platim si to ze sveho uctu (dost jsem si nasetrila z posledni materske a proplaceni dovolene 🙂)) za tech 6 let uz umim setrit 🙂)) jinak treba muz si ze sveho plati pivo, jednorazove nakupy sunky a sve zajmy,ja taky platim treba drogerii ze sveho 🙂))) tak nam to funguje 🙂)) ten treti ucet funguje jako sporici-muz ma byt a z nej ma najem-setrime na auto.........hypoteku nemame....
tobe bych poradila-domluvte si pevnou castku na jidlo za mesic-slozte se na to.......jinak bych mu varila levna jidlaklidne at umre hlady......
take mame kazdy svuj ucet a jsme manzele,ja to ani dohromady nechci, mela bych pocit ze vi za co a kolik ktery den utratim, ikdyz vim ze by me nijak nekontroloval nebo nevycital za co kolik a proc atd . proste mam rada pocit svobody 🙂 ....s najem jsme platili napul, ted mu prispivam z materske o neco mene nez pulku. nebo takhle, plati on, ja to davam bokem a potom kdyz bychom nevysly nebo potrebovaly neco koupit, tak se to vytahne. jidlo vetsinou platim ja, ale parkrat do mesice nakoupi i on a nebo se domluvime dle fin.situace 🙂
no asi bych neodchazela protoze , to by nevidel co je potreba koupit.. sam by si koupil co potrebuje ted.ja bych byla krasne doma, ale nekoupila ani Ň, prijde z prace a at koukam do prazdne lednice, spajzu , dosel sprchac mame nekde .. “koupil sis”? a pro sebe bych si nakoupila jen co ten den snim a hotovo , a kdyz by pindal rekla bych ty si zavedl jeden kazdy na sve triko... my mame taky ucty kazdy svuj, ale nikdy jsme nic nerozdelovaˇi kdo co plati .. pritel ma vic penez tak plati vse , a ja koupim treb akdyz jdu do drogerky nekdy obcasny nakupno proste kdyz jsem sama bez neho ... tak platim ze sveho jinak vse on , ise kvuli tomu hadame kdyz chci platit ... on rekne ze ne, a nikdy jsem neslysela nejakou vycitku ... ja taky uklizim , varim , delam servis , a nechci po nej za tyto cinnost prasule :D
@janapetrvalska přesně!! Vařila bych si jen pro sebe, prala bych jen sobě apod. Když VŠE napůl, tak úplně, ne?
My màme taky každý svůj účet, ale peníze jsou společný.Není a a ani nemůže být v manželství tvo je a moje je to prostě naše.Manžel má výplatu z toho odchází všechny účty a to co mám já vyberu a je to na jídlo + to co jemu zůstane z výplaty.Manžel má rád ten pocit, že on drží kasu.Nechávám ho při tom pocitu, ale stejně o všem rozhodujeme společně.
Společný účet neschvaluji, ale peníze nedělíme na moje tvoje, prostě když už nemám na účtu tak mi něco pošle anebo platí, kvůli tohoto se fakt nehádáme a tajně doufám, že nám to vydrží i nadále 🙂
@helinkaaa myslim ze zalezi na tom co jako z texh jeho penez plati. pokud jde do hospody nebo si koupi permici na ftobal, tak bych mu rekla, at si vari sam ze svych aurovin 😀 ale treba plati benzin, opravy auta, pojistku, dovolenou nebo ma na ucte prachy na dum? tak ok to je jina. nejhorsi je pak vatianta s hospodou a fotbalem a prazdnym uctem. rovnou ale rikam, ze teda moc partnerske to neni. ja a muj manzel mame kazdy jiny prijem, ja jsem ted na rd a mam prijem z pronajmu. manzel podnika. urcite ze zacatku nic moc nevydelal, ted je to mnohem lepsi, mame kazdy svuj ucet a jeden spolecny. tak jsme jazdy vzdy poslal fiyni castku na najem a mesicni nakupy.... vetsinou to uplne nevyslo ale tak nekdy kazdy zaplatil proste ze sveho uctu. ja ted prijem nic moc a tak tam posila penize jen on, vlastne plati vse. ja obcas zaplatim nakup ze sveho, platim veci synovi hodne, obleceni, treba nabytek a tak. proste ja vlastne taky skoro vse utratim. auto koupil manzel ze sveho treba. ja jsem si splatila svuj byt. darky vetsinou kupuju ja, nechat to na manzela, asi nukdy nikomu nic nedarujeme..😎 nicmene o nasich financich mame celkem prehled navzajem. a rozhodujeme spolecne. jw treba rict ze nemame napjaty rozpocet, takze ja neresim kdyz podle me mnzel koupi kravinu, kdybychom tak tak vysli tak bych to chtela mit vic pod kontrolou... muaim alw rict ze chlapi nemaji predstavu o nakupech... schvalne se zeptej kolik asi utratite za jidlo. meaocne, ten muj by urcite rekl tak 2000... tak jsem mu to sepsala a spocitala... 🤣
My máme každý svůj účet a jeden spořící a já ještě jeden i fio - kvůli zahraničním platbám, o peníze se starám já. Z každého účtu platíme něco a na spořící posílám k sobě, neb manžel jak by viděl naspořené penízky by měl tendenci utrácet. Teď je na UP, takže jedeme z mé výplaty a něco málo z toho, co je naspořené. Od září bude zase v práci, takže mu nechám na účtu na poplatky, co chodí z jeho účtu a kapesné. A trochu komplikovaně budu vkládat na účet, protože bude dostávat diety v eurech - hotově. Není to úplně dobré, ale domluvili jsme se tak a vyhovuje..
Každý máme svůj účet,bydlíme v mém bytě, takže nejdřív posílal příspěvek na služby, od doby co jsem na rodičaku, tak posilá víc. Řešila jsem to už před těhotenstvim, aby s tím počítal, neni zrovna spořívý tip 😀Tajnosti o financích nemáme, vyhovuje mám to.
my máme společné peníze a tři účty, teď manžel přišel s tím, že to je kravina a chce společný účet s dvěma kartama a ty dva se zruší. jsme spolu přes 13let, máme dvě děti, já na rodičáku..beru to jako obrovské gesto, ale stále váhám. no pokud by mi řekl takovou kravinu, tak bych byla asi pěkně hnusná. já šla tuhle s holkama ven a on se mě ptal, jestli mám peníze, říkám, že jo a stejně mi ty dvě stovky ještě dal :D (z mého rodičáku se platí hypo + ještě nějaké poplatky, nezbyde mi skoro nic, takže mi peníze dává běžně). takhle to má fungovat a to na rozhazování opravdu nemáme. ale máme dvě děti, z toho mladší půlroční a já do práce prostě jít nemůžu. chápe to a neřeší to. jsme prostě už my a ne já a ty.
@helinkaaa je to poněkud nešťastné řešení. My máme s manželem od začátku našeho vztahu společné peníze. Žádné - moje x tvoje, ale naše. Nám to tak vyhovuje. K účtu máme dvě karty.
Budeš to mít těžké. Navíc jsi těhotná. Pokud nezabere rozumná debata, kdy mu předložíš, kolik platíš, kolik vyděláváš a kolik dostaneš na MD (potažmo RD), tak jak už tady radily holky. Na večeři kup pro sebe 2 rohlíky a 5dkg šunky, jen pro sebe drogerii, neper, nežehli ... když napůl, tak napůl.
Každý máme svůj účet, kam nám chodí výplata. Pak máme jeden společný má domácnost (nájem, jídlo, opravy atp.), kam posilame oba stejnou částku. Pak jsou věci, které občas jednu uhradí jeden, druhy uhradí jinou. V restauracích se při platbě různě stridame, na dovolené se skladame. Až budu doma s dítětem, bude asi skladba příspěvku jiná.
My máme s přítelem každý svůj účet. Bydlíme v jeho domě, takže když se dělají opravy domu, platí si to přítel sám, já zase platím, když je potřeba koupit nábytek. Jídlo, drogerii apod. platíme vše na půl. Přítel má takovou představu, že až jednou bude dítě, nechá si ze své výplaty jen "kapesné" a zbytek mi bude posílat na účet, tak doufám, že mu to vydrží 😀 Do společného účtu bych nešla, protože by to vypadalo tak, že přítel by utrácel a já vydělávala 😀
My máme s manželem každý svůj účet, na který nám chodí výplata a rodičák, a společný, na který každý přeposíláme většinu peněz a ze kterého platíme veškeré výdaje jako nájem, jídlo, benzín, oblečení....Z vlastních peněz kupujeme jenom dárky pro druhého. Takhle nám to oběma vyhovuje.
My mame kazdy svuj ucet a pak mame jeden spolecny, kam kazdy mesic posilame fixni castku. Kdyz pracujeme oba rak napul, ted jsem na rodicaku takze posilam pulku rodicaku a manzel to doplati ta tu castku. Z toho platime vse, hypoteku, najem, nakupy, tv, internet, veci pro syna. K tomuto uctu mame pristup oba. Ale telefon, benzin, pojisteni, obleceni a drogerii si platime kazdy sam.
Ucty mame kazdy svuj, ale vetsinu veci plati pritel. Treba i jidlo pro meho psa a vylohy za veterinare. Kdyz si neco kupuje pro sebe zepta se, jestli mi ma taky neco vzit..obleceni apod. Ja kupuju vetsinou jenom jidlo na doma a v restauracich a benzin plati on. Ve finale bych rekla, ze plati tak z 80% a ja ze 20%. Je to prijemne.. a rozhodne to podporuje muj pocit, ze se o me stara. Psovi koupil uz asi tri pelechy 🙂 Ted cekame dite a nebojim se, ze i kdyby jsme nekdy sli od sebe by se o dite (alespon financne) nepostral. Umim si predstavit, ze kdyby se choval opacne, presvedcovalo by me to o opaku - ze nejsme team.
My máme sice účty fyzicky zvlášť, ale prakticky to funguje tak, že vlastně dohromady, víme si od nich hesla atd, kdyby bylo potřeba...spíš to zůstalo z dřívějška...nějak nechápu to, že by třeba ženská, co je na RD měla přispívat na bydlení apod, kde na to asi má vzít, stačí výdaje okolo dětí, domácnosti...my to máme zhruba rozdělené tak, že manžel platí vše okolo bydlení, auta, soukr.školku, dovolené, oblečení a boty sobě a já jídlo/drogerii/oblečení a boty sobě a dětem...ale dost často se staví z práce pro nákup a ještě se nestalo, že by po mě chtěl peníze, že to je přeci jídlo...nebo koupí dcerce zimní boty, protože ví, že když dám přes dva tisíce ze svých příjmů, tak by mi to pak vyšlo jen tak tak...nečekané výdaje typu dom.spotřebiče/nábytek atd, to vždy řešíme spolu, odkud se peníze vyberou atd...stavební spoření a spořící účty máme také zvlást, ale to spíš proto, že je ta možnost mít to na každou osobu v rodině, vyplatí se to víc 🙂
Penize mame společné, každý plati něco. Měli jsme jen jeden účet(můj), ale naštěstí už mame každý svůj. Mam tak lepší přehled (i když peníze prelevame podle potřeby) mohu si tvořit nejnutnější rezervy. I To s jedníum účtem (a s mým mužem) jaksi nešlo. Okamžikem svatby jsem začala přicházet o všechny svoje úspory a brzy o ne prisla😅
Myslím si, že když už jsou dva manželé a mají nebo čekají rodinu, je nesmysl dělit peníze na moje a tvoje. Hlavně když má ženská jenom rodičák, tak je jasný, že se chlap prostě musí zapojit víc..
My máme každý svůj z dřívějška, kde máme své úspory, plus jeden společný, kam chodí výplaty a rodičák, ze kterého se platí všechny společné výdaje, např. hypotéka atd..
@helinkaaa Řekla bych, že není nic normálnějšího, hlavní je, aby to vyhovovalo oběma. Tradičnější model je společné financování všeho z jedné hromádky. Připadá mi to i logické, tak to máme my. Pak i chápu, když mají oba oddělené finance, ale podílí se nějak poměrově na společných výdajích (zejména tam, kde nejsou velké rozdíly ve financích, protože ono 20 % z 16 tisíc a z 60 tisíc je trochu něco jiného, že). Vůbec nechápu - ale to e můj osobní problém - dělení výdajů 50 % na 50 %. Nepřijde mi to vůbec spravedlivé a už vůbec ne tam, kde jsou děti.
@helinkaaa ja teda nevim, ale ja tohle proste nepochopim, jako zijeme spolu a neustale resit co kdo jak za kolik? Nepredstavitelne..jsme s manzelem spolu pres 6 let a penize mame dohromady na jednom uctu temer od zacatku.. Jako je to kazdeho vec, kazdemu vyhovuje neco jineho, ale meli by to tak chtit oba, ne ze ti manzel rekne, ze nechce mit spolecny ucet a nazdar..😐
@helinkaaa No asi tak.. už jen to,že si mu musíš říkat o peníze na provozní nákup je ponižující, a thgle by to zásadně fungovat nemělo. A už vubec ne, že odpoví: A ty nemáš? Jako kde jsme! Zijete spolu, čekáte dítě a ty kdyz máš mene penez máš jet rovným dílem,jako on, co ma vyplatu určitě větší?
vidíš, ja momenhtálně tohle resim taky.... Ale! Zjistila jsem že po 9 letech vztahu, ze přítel ma priority upně jinde. On by raději kupil motorku (je mu 29 let) protože to je pro něj důležitější než treba svatba. Pred 2 lety rekl,že si ho jednou ale vezmu, protože jsem se rozhodli snažit o miminko. Vzali jsem si spoelčný uvěr na 750tis, nejsme sesdaní, a byt je to druzstevní,takže na něm je psaný jen on. Přítel je zadalel a já spoluzadatel. Je to vsechno špatně..
Ja měla pocit že budeme rodina, kompletní se vším vsudy, díte, svatba, byt a budeme spolu i financne hospodařit.
Ted jsem se dozvedela,že vlastně dítě až tak nechce, že to byl stejně můj napad, svatba je nepodstaný cár papíru a že si raději nasetrí na motorku.
Peníze mame, nemáme krome uvěru zadné zaávazky,takže našetřit je z čeho.
A kdyz bych byla na rodičáku, vubec si nepripouští, že by i jeho peníze měly být moje a měli byhom společně hospodařit. Ted jedeme vse rovně na půl, on vse zaplatí vcetně uvěru, a ja mu presně polovinu poslu na učet. Já vlastně platím JEHO BYT.
Dokonce, měl takovou predstavu že, ze svého učtu bude domů do hrníčku dávat nějakou část a prostě z toho budeme hospodařit (zbytek penez si utratí za hry, kravinky na notebook, a blbinky!). No tak to ne! Ja se ho o kazdou 100 Kč nebudu ptát..
No abych to zkrátila, jdeme od sebe. Jo po 9 letech vztahu,ale bohužel jsem prozřela, nakonec je dobre,že ted. Pred dětmi, před svatbou.
Je to nezodpovědný asi pubertak, co ma priority diametrálně jinde, a co se tyka financí,tak na ty mu nemůže nikdo sahnout, prostě ho to omezuje. tohle nechci. Snažíme se rok a půl, z toho byly 2 potraty, a ja uz ted vím asi proč.... prostě ta mala dušička, měla více rozumu než my dva dohromady, tady se narodit nechtělo. A je to paradoxně dobre!
Ted resim, jak se z dluhu a uvěru hlavně vyvázat. Na druzstu je napsaný jen on (může být jen 1 jménoú, ale uvěr mame na oba dva. Asi se byt prodá, a 3/4 uvěru se zaplatí. Nevim.. ale s nezodopovědným člověkem, nemohu mít ani dítě, natož se vzít.
My jsme to řešili zrovna nedávno. Bydlime v najmu, vzdycky mu pulku dam a v nákupech se stridame,nebo kdyz nekam jdeme na jidlo, kina apod. Ted budu na mateřské a dohodli jsme se tak, ze mu pulku najmu uz posilat nebudu, cely ho zaplati on a ja z materske budu chodit na nakupy (žádné vydaje nemam krom penzijka a telefonu) ale on ma jeste na rok splacení auta. Az budem mit účet spolecny, klasicke veci budou ok a na větších vydajich kdyz bude potreba necopočít poridit se poradime spolu. Ja jsem vcelku šetřivá a věříme si, takže nemusi mit strach, ze me na ucet prijde 7tis a jemu pres 30tis a ja pojedu provětrat kartu, to bych si nedovolila. Ale uz pokud je dite, nejde rozdělovat moje a tvoje, ale vaše.
měli jsme dlouho rozdělené peníze, každý dával půlku na všechno a zbytek pro sebe, dopadlo to tak že jsme si nic skoro neušetřili! 😒 aktuálně to máme tak že z jednoho platu a účtu se platí náklady na bydlení, pojištění, trvalé platby, z druhého kam chodí druhý plat posíláme na spořící účet a ze zbytku platíme jídlo a provozní náklady.. účty tedy máme dva a máme k nim navzájem zřízené právo. Ušetříme nejvíc, je to asi nejlepší systém co jsme měli (jsme spolu 12let letos) ale chce to mít v hlavě jasno, že jednou jsme manželé tak hospodaříme společně, utrácíme společně + každý má pořád i nějaké své "kapesné"
S manželem máme každý svůj účet. Před nástupem na RD jsem vydělávala zhruba o 1/3 míň, než manžel. Platila jsem s ním náklady na bydlení přesně na půl. Plus on platil hypotéku bance a já tu samou část posílala na spořící účet "kdybychom se rozešli", ať mám do startu. Po svatbě jsem otěhotněla a systém zůstal stejný až po nástup na RD. Z toho jsem nebyla schopná platit náklady na bydlení, telefon, ale jen chod mě (oblečení, penzijko, pojistku) a dcery (komplet vše). Takže od té doby manžel platí telefony, hypo, stará se finančně o chatu, dovolené, tankuje atd a já se finančně starám o dceru a sebe. Když je potřeba, tak nakoupím potraviny, drogerii. Obvykle mi to vyjde, chodím ještě občas vypomáhat do práce, takže těch 8-9 tisíc měsíčně mám. Kdy je horší měsíc a peníze mi dojdou, není problém a manžel mi dá, kolik je potřeba. Vím o každé koruně, která se mu podaří ušetřit, znám stav jeho účtu i jeho výplatní pásků. Ačkoliv máme peníze každý na svém účtu, víceméně to je společné a nikdy nebyl problém se domluvit. Manžel vidí mou snahu chodit do práce (on nechtěl, abych chodila, chtěl abych se na plno starala o dceru), proto na to možná nahlíží jinak. Další rozdíl je ten, že já přišla do vztahu s určitou zděděnou částkou, za kterou jsme koupili auto a chatu (až po sňatku) a taky jsem to prostě brala jako společné, ono už to po svatbě ani jinak nejde :D nicméně, nějak bych nedokázala žít s někým, kdo řeší moje a tvoje. Jste manželé a budete mít miminko, každej se stará jak umí a tak by k tomu měl manžel přistupovat.