Střídavka s odstupem - jak ji hodnotíte?
Ahoj maminky dětiček ve střídavce. I přes soudní boje a tahanice skončilo i moje děti ve střídavé péči. Teď mají 4 a 5 let. Musím říct, že si na střídání zvykli mnohem lépe než já. Nemáme týden/týden, ale 5-3-2-4 dni ( rozhodnutí odvolacího soudu .... ) mezi námi rodiči neustále obrovské napětí a boj. Snažím se, co to dá, ale ex se odmítá smířit s tím, že jsem ho opustila a tak dělá zle pořád a pořád donekonečna. Začínám se smiřovat s tím, že se ho prostě idiota nezbavím. Zrovna teď čelíme s mým partnerem nařčení ze sexuálního obtěžování dětí mým partnerem. A to je pořád něco.... Je to prase, ale o to teď nejde. Je mi po dětech strašně smutno, neumím bez nich prostě žít. Skončila jsem na antidepresivech a u psychouše, protože to vážně těžce nesu, čas kdy jsou pryč. Mám o ně hrozný strach, strach o to, aby jim střídavka neublížila do dalšího života a vyrostli z nich správný chlapi. Před nima se snažím být úplně v pohodě, maximálně jak to jde se jim s partnerem věnujeme. Kluci to tak vnímají a jsou s námi šťastní. Nepochybuji, že jsou šťastný i u tatínka, ale ten je pořád v práci a stará se o ně jeho partnerka. Bydlíme od sebe 5 ulic, on je nechává přes noc s ní i kdyby je mohl dát ke mně, že. Ale to je na další dlouhou zpověď.
Moje otázka zní, jak Vaše děti nebo i vy vnímáte střídavku s odstupem několika let? Co děti na to? Nebo vyrostla jste některá přímo ve střídavce? Děkuji za každý názor
To se mi líbí
Komentáře
@parestezie Tohle je strašně těžký. Na jednu stranu s tebou soucítím a je mi líto, že musíš ty i děti procházet něčím takovým. Na stranu druhou, je to anonymní fórum a nikdo nemáme stoprocentní jistotu v tom, že píšeš pravdu. Neber to osobně, ale fakt to vědět nemůžeme. Přijde mi hodně drsný, že by tvému ex všechno "procházelo" přes soudy tak snadno. Jakmile se vyvrátí podezření ze sexuálního zneužívání tvého dítěte ze strany tvého partnera, následuje většinou omezení styku s falešným udavačem a jeho stíhání za křivé svědectví/pomluvu... To u vás není? Přijde mi také zvláštní, že bys musela dát děti zpět do státní školky, když ta nová byla 6 km od té původní. To není nepřekonatelná vzdálenost....
Zkrátka mi v tom příběhu něco nesedí. Může to být způsobeno neskutečnou smůlou na okolí, soudy i OSPOD a na jejich naprosto nelogické a brutální kroky (to je stoprocentně na stížnost, klidně ombudsmanovi či na MPSV), a nebo nám neříkáš vše. Jinak si to vysvětlit nedokážu.
Pokud se celé tohle stalo tak, jak píšeš, okamžitě to nes vysoko a klidně to rozjeď i přes média. Protože tolik pochybení najednou z ze strany tolika institucí, to je zralé na velký kopanec do zádi estabilismentu.
Jen ty sama nejlépe víš, jestli si to můžeš dovolit.
@sudylichozrout to je důvod proč já jsem skončila u psychiatra. Podala jsem trestní oznámení, které po roce vyšetřování prošlo prekluzí a nic, nic z toho! Tím že měli v jednu chvilku školky dvě a on tlačil na soud, že je pro ně těžké chodit do dvou školek tak soud samozřejmě rozhodl o původní školce, argumenty že školka ve městě navazuje na základní školu ve městě nikoho nezajímalo. Takže přišli i o možnost docházet do školy ve městě a budou muset chodit do školy na malém městě, kde mají trvalé bydliště, o kterém také rozhodl soud. Moje maminka, po tom co přišlo vyjádření z přestupkové komise, kde zametli pod koberec to trestní oznámení, které skončilo samozřejmě tam, tak moje maminka jak říkáš ty, hnala by mně do černých ovcí.
S tím sexuálním obtěžování, zatím jsme ve fázi předvolání na OSPOD. Prošli jsme všemi stádii, nejprve obvinění ze zneužívání drog a psychotropních látek, teď se blížíme do fáze pedofilie. Pokud by tě to skutečně dopodrobna zajímalo, mohla bych ti poslat všech asi 200 papírů, co mám ze soudu, mediací, policie, psychologů a všechny úplně zbytečné. Třeba by jsi mi s nestranným pohledem dokázala říct, kam na koho se obrátit o pomoc. Paní na OSPOD je naštěstí rozumná, ale jedná podle metodiky MPSV. Ta první co jsme jí měli, mi řekla když jsem jí poprvé volala, že děti unesl, tak jestli mám pocit, že s ním nejsou v bezpeční, tak že je může dát do dětského domova a to nekecám! Přišla jsem si sem pro support v tom, že děti budou v pořádku a pro oporu těch co mají střídavku, ne si sem vymýšlet.
@parestezie jasny, helejt, neco me napadlo, poslu ti sz.
Po půlroce střídavky je malý (předškolák, za chvíli 6 let) zmatený. V noci se budí, říká nesmysly, volá teto(partnerka ex), tati i mami (já). Je uzavřenější a zároveň i vyčůranější, protože my se s ex neshodneme a on to vnímá a zneužívá. Často mám na talíři, že mě nemá rád a řekne to tatínkovi, ale prý je to i naopak. Začínám mít obavy o nástup do školy. Více by mi vyhovovalo třeba týden nebo 14 dnů, ale toto střídání co pár dnů mě vysiluje neskutečně. Starší dcera je v pohodě, puberťačce je to jedno.
@parestezie Moc me mrzi, co prozivate. Vim, jak tezke to je, ale pokud jsou deti v pohode a stridavku vice mene snaseji, tak se snazte alespon toto brat jako velke pozitivum. Cas hodne veci meni, az budou strasi, budou zase veci jinak, casem si nakonec stejne vyberou jednu domacnost, ve ktere chteji byt. Jedine, co pro ne muzete udelat, je uz to, co delate a to snazit se pred nimi byt co nejvice v klidu.
Moc moc dekuju za milá slova.
Já přidám pohled z druhé strany: můj přítel se aktuálně rozvádí a už teď mají děti ve střídavce (rozvod se tady táhne dýl než v ČR, i když jsou domluveni). Týden a týden. Ale je pravda, že děti jsou už starší (7,12,15). Nebydlíme daleko od jeho ex, takže z hlediska přemisťování to není problém. A co zatím pozoruju tak si nemyslím, že by to ty děti nesly špatně - naopak. I prý ze školy chodí kladné ohlasy, že hlavně ten nejmladší je víc aktivní a víc veselej, než byl předtím, co žili ještě všichni spolu. Přítel se snaží mít s ex co nejklidnejší vztah, i když ona to občas neulehčuje. Ale většinou je to naprosto v klidu. Takže myslím, že pokud rodiče nejsou rozhádaní idioti a myslí především na děti a ty mají "oba stejně rády" je střídavka nejlepší řešení. Pokud od sebe nebydlí daleko.
Právě jsem zaslechla kolegyni, jak říká, že má sedm let střídavou péči a je sedm let ve stresu. Hádají se pořád o něco a je to masakr.
Zažila jsem střídavku, tuším jsme jsme byli první, či druzí v republice, kteří to dostali...
Upřímně, naši se nedohodli na ničem, jednostranná snaha byla marná... Hádky, řev, dvojí oblečení, dvojí režim a vlastně schizofrenní život. Nesnášela jsem to, střídala jsem se jen proto, že kdybych zůstala u táty, tak by mu máma ze života dělala peklo. V našem případě se přidalo naprosté selhání OSPODu, který spíše než náš zájem, dělal advokáta mámě a na nás naprosto dokonale s... Za léta rozvodového řízení jsem celou dobu říkala s kým chci žít a jediný člověk co mě poslouchal, s tím nemohl nic dělat, i když se snažil... Takže já bych střídavku nechtěla pro své děti ani za mák. U nás to dopadlo jak to dopadlo, v šestnácti jsem odešla z domu, v osmnácti došla na soud, říct jim že mi můžou tak akorát, neb už se mě to netýká a do dnes mám na toto období trpké vzpomínky...
Věřím že za určitých okolností (a dokonce znám i rodiny) to může velmi dobře fungovat, ale pouze tam, kde se rodiče dohodnou mezi sebou, ale v opačném případě horor... Kdyby nás tehdy někdo poslouchal, mohli jsme si ušetřit mnoho slz a starostí, ale v tu dobu bych asi chtěla moc :D
Mimochodem, pokud by někdy došlo k tomu, že se budeme rozvádět, tak bych raději souhlasila (pokud by to bylo přání dětí), ať jsou ve výhradní péči otce, než abych jim ze života dělala peklo tímto způsobem... I za cenu že bych to obrečela a bylo by mi to líto ;)
no tyvole, to je docela síla. to se zase něco "vylepšilo". nechápu, že soudy neberou v úvahu reálnej vztah expartnerů, a prostě něco naříděj, co je podle nějakýho papíru a doporučení větší dobro pro dítě. a co jako konkrétní případ, konkrétní lidi, konkrétní děti? to bude zase zbytečně zdepresenejch dětí/dospívajících a posléze dospělejch....
autorce příspěvku jen držim palce, nemám s tím žádnou zkušenost (díky bohu, a snad nebudu mít ani v budoucnu). třeba to ex přestane bavit, mstít se tak dlouho a tak... třeba to není úplně otcovskej typ, nebo třeba bude mít další dítě a jeho zájem trochu opadne. (docela tragikomický...soud mu žere takovej strašnej zájem o děti, přičemž o první dceru zájem nejeví...). nebo třeba zmoudří a přestane dělat peklo a bude s ním lepší řeč.
rozumim ti o to víc, že máš dva syny, a pro ty je táta důležitej. ale když je táta kretén, je to prostě dost blbý, a ty se jako máma budeš moct stavět na hlavu, ale nikdy tě za kamarádku mít úplně nebudou. ten vztah je prostě jinej. zatím jsou ale malý. nalejvej do nich každodenně to nejvíc dobrý, zároveň děti samozřejmě proti ex nepoštvávej, a doufej, že třeba jednou pochopěj, uviděj, co je/byl jejich táta zač (i když to bude bolet), a sami přilnou k tobě mnohem víc, a budou chtít bejt u tebe. ale je to fakt smutný. protože prostě co tam nastrkáš do těch dětí, dokud jsou malý, to tam je. a oni prostě bohužel teď nějak beztak nasávaj ty jeho vzorce chování, komunikace apod. snad se to v dobrý obrátí..
@normalnimatka Tak ono je to logické vyústění určité situace... Léta tady byla běžná praxe, že dítě je matky a bylo jedno jaká je a spoustu dobrých otců byli v háji, maminky je vydírali, vyhrožovali a děti jim neukázali třeba rok... Což má za následek to co má a konkrétní případy se tím potlačili, vidím v tomto velké selhání OSPODu, který do určité míry stále preferuje model "dítě matce" a neschopnost dohledu nad tím, zda zrovna každý druhý víkend "náhodou" nemá dítě rýmičku, kašlíček atp.
Takže i při tom, že bych já osobně do střídavky nešla, vím že je spoustu rodin kde to ke spokojenosti všech (a především dětí), opravdu funguje. Potíž je v tom, že pokud jeden/oba partneři berou děti jen jako prostředek k vydírání, tak nemůže fungovat nic, natož střídavá péče, která je založena primárně na komunikaci... Jenže to je zase to, že lví podíl si na tom nesou generace žen (vč. těch z kompetentních úřadů)... ;)
@ivular Je horzně těžké a téměř nemožné dokázat úmysl křivého obvinění.... Je to boj s větrným mlýnek.