Jsme s přítelem 10 let, máme dvě děti a svatba pořád nic
Holky chci se zeptat jak to mate vy ? Jsme s pritelem spolu skoro 10 let a mame dve deti. Porad ale nejak neprichazi na trma svatba. Vim ze je to jen papir atd... Ale docela mi vadi ze deti maji prijmeni po nem a kazdej ma blby narazky na to ze jsme spolu tak dlouho a porad nic...
@pavla555 Mě se teda podruhé vdavat už nechce. Ani příteli. 😀 Ale uvidíme časem....Možná se jednou vezmeme, ale to by bylo z čiste praktických důvodů (daně, peníze a tak).Z těch duševních důvodů to ani jeden nepotřebujem. 🙂
Ono je to pak uz slozitejsi, vc spolecneho deleni majetku. A taky chlap ma pak pocit vetsiho zavazku a taky se boji,ze zenska si naseka dluhy,jak bude sama, a on je pak bude spolecne splacet taky. Coz by mu jako svobodnemu nehrozilo. Uzavreni manzelstvi je uz pravni ukon a z toho plynou povinnosti. Co mam zkusenost,tak svobodne pary se casto po nar ditete rozchazeji,nez rozvadeji. V tom manzelstvi mam pocit,ze se lide tak nejak vic snazi,nez kdyz maji otevrena vratka. Pro chlapa dite takovym zavazkem neni, mesicne posle prachy, sem tam vezme na hriste. Dite je zavazek hlavne pro zenskou, dite odnosi a pak ma zlomek prijmu...to chlap nepozna.
Krome spolecneho ditete nyni budujeme bydleni. Ono je porad co delat, co tvorit, manzelstvi neni jen o detech. Ja bych bez deti nebyla, to jsem kdysi rekla i svemu nyni manzelovi. Dite jsme meli z lasky, dalsi taky. Vic je pro me dulezitejsi to dite nez manzelstvi. Hodne na me melo vliv prave to okoli, kdyz utesujes kamosku,ktera nemuze mit dite s manzelem,ale s jinym muzem by mit mohla, jak maji vsechno,dalsi doprovazis na ivf,tak clovek zmeni priority a najednou ti uzavreni manz nepripada jako prvorade. A spis je vyustenim te spolecne cesty s ditetem..
Ale v tom pripade je to hodne blby,kdyz ti dva jsou vice mene spolu jen kvuli tomu,aby si pri rozvodu nemuseli delit majetek...mmch jeden takovy par znam a je to hodne smutny... a nebo ze maji strach z pripadnych partnerovych dluhu....a potom se ale vubec nedivim,ze je tolik zenatych chlapu na seznamkach....a dite? pokud chlap ma zajem o dite tak se o neho v ramci moznosti bude starat i po rozvodu nebo rozchodu...zadny"papir" ti lasku a odpovednost k diteti " nepricaruje"...tim,ale nechci rict ze svatba je spatna vec jen kazdy po urcitych zkusenostech at svych nebo druhych muze mit jiny nazor...neni to vec,ktera ti zaruci spokojeny zivot...a obcas se muze stat "kleci" byt treba zlatou....
@pavla555 samozřejmě že dítě je závazek, ale pochopila jsem to tak, že tady se psalo v tom smyslu, že dítě je závazek, který ty dva spojuje na celý život. Přiznám se, že to moc nechápu, protože jakmile dítě v dospělosti nepotřebuje finanční podporu od rodičů, tak ty rodiče nijak nespojuje ve smyslu, že by spolu museli komunikovat, něco řešit atd.
Upřímně si neumím představit, že by otec mých dětí byl můj přítel a ne manžel. Stejně jako si nedovedu představit, že bych měla jiné příjmení než moje děti. Je to dnes sice běžné, ale pro me nepochopitelné.
Otěhotněla jsem neplánovaně v době, kdy jsme ještě nebyli manželé. Padla i úvaha, že se vezmeme za rok, s dítětem, ale z výše uvedených důvodu jsem se nakonec vdávala ve 27. týdnu těhotenství a jsem za to moc ráda.
Mimochodem, na jaře jsme byli na svatbě, nevěsta házela kytici, na parket nabehli svobodné slečny a jedna čtyřicetiletá matka od dvou velkých děti. Chvilku jsme koukali a pak nám došlo, že nejsou sezdaní. Její chlap si tam vyslechl spoustu narážek, jsem si jistá, že mu muselo být trapně.
Jo a co vidím ve svém okolí často vidím páry, které si pořídí dítě bez svatby a stejně se do pár let vezmou ;)
Můj názor na svatbu je takový, že to je svazek, který chtějí většinou víc ženy než muži - a dává to smysl. Svatba bývá obecně (ne aby mě tu někdo chytal za slovo) výhodnější pro ženskou, pokud tedy chce být několik let doma s dětmi.
Tudíž je úplný nesmysl porodit chlapovi děti a stále tajně doufat, že mě požádá o ruku. Proč by to dělal? Jasně, jsou chlapi, co se ženit chtějí rádi a dobrovolně, ale bude jich menšina. Já jsem třeba od začátku dávala jasně najevo, že bez svatby žádné děti nebudou. Druhá věc je - že tohle jsme si řekli celkem na začátku vztahu. Určitě bych neřešila otázku svatby a dětí po deseti letech vztahu a marného čekání.
Jinak si nemyslím, že je svatba jen papír. Je to hezký rituál, kterým dávám najevo, že k sobě s manželem opravdu patříme. Já bych prostě nechtěla ve čtyřiceti oslovovat svého partnera stejně jako v šestnácti (tj. přítel). Nebo snad druh? :D
@marses Já jsem v těhotenství požádaná o ruku byla taky, ale odmítla jsem to. Vdávat se kvůli těhotenství mi přišlo mě nedůstojný. Svatba a veřejný slib před tetičkami, strýčky a úředníky pro mě zas takovou váhu nemá, nejdůležitější je, co proběhne (a slíbí se) mezi mnou a partnerem. Variantou by byla malinká svatba, ale partner si představuje velkou party a já mu ji chci dopřát, ale abych v tom sama našla smysl, tak chci, abychom byli oddani v kostele (před vyšší instancí, než je anonymní urednik a tetičky a strejckove z druhýho kolene) a hlavně, až naší nejmladší budou tři roky, protože chci, abychom si tu svatbu a oslavu našeho svazku uzili spolu s dětmi a i ty měly pak na co vzpomínat🙂
@medulla1 Tak u nás to bylo takto. My spolu sme 10 let a máme dceru. O svatbě nebyla řeč do doby než se malá narodila. My nechtěli se ani jeden brát, potom jak se dcerka narodila tak všichni mi začali říkat příjmením přítelovým a to už sem si toho začala tak všímat, ale pořád sme to neřešili. Akorát sme s přítelem něco řešili a došlo k tématu svatba a já jsem říkala, že by se mi líbilo kdybysme se jmenovali stejně a kor pokud by přišlo ještě jedno dítě. No jenomže přítel na to nijak nereagoval tak sem si říkala no asi nic nechce a s tím bohužel nic neudělám. A nakonec sem se dočkala překvapil mě v listopadu s prstýnkem a v září máme svatbu. Myslím si, že každý k tomuto kroku potřebuje dojít 🙂 a hlavně netlačit na ty chlapy. My sme ženy, které se nenechají překvapit a právě oni čekají na tu vhodnou příležitost jako ten můj 😂
@saoirse u nás to nebylo o tom, že bychom se brali kvůli těhotenství. Svatba byla v plánu už před otěhotněním, jenom jsme ji kvůli těhotenství uspíšili. Přišlo nám to oběma správné. A ve 27. týdnu to bylo jen kvůli tomu, že jsem chtěla jedno konkrétní datum, jinak bychom ji určitě stihli i dříve.
@jajulin to si třeba nemyslím. Rodiče přece zůstávají rodiči i když děti dospějí. Jasně, povinnost to není, ale pokud chtějí být dobrými rodiči pro svoje dítě, pak by měli vycházet spolu (alespoň minimálně) i potom. Já osobně mám rodiče stále spolu a můj manžel také, takže bezprostřední zkušenost nemám, ale vím, že by mi bylo líto, kdyby spolu moji rodiče nekomunikovali nebo ještě hůř, šli proti sobě. Už třeba kvůli mým dětem. Tím naříkám, že pokud si lidé nerozumí, mají zůstávat v nefunkčním manželství, ale vždy by se měli snažit spolu vyjít kvůli dětem a hlavně před nimi nikdy neurážet toho druhého.
@ttm já s tím naprosto souhlasím. Pro mě je důležité moje manželství i mé děti a můj manžel je pro mě partnerem i otcem i přítelem. Já prostě jen reagovala na to, že když děti odejdou, tak už lidé nejsou k sobě ničím vázáni. Myslím totiž, že ať už jsou nebo nejsou manželé, rodiče jsou zkrátka pořád. Proto i když se rozpadne manželství, měli by se snažit spolu vycházet. O tom, že pokud v manželství zůstanou, měli by o něj pečovat, vůbec nepochybuji.
Mne teda prijde divny, ze za 10 let jste na tohle tema nenarazili. Proc se ho proste nezeptas a nevyresite to spolu? Pokud o svatbu stojis, tak mu to proste rekni!
Ja jsem s pritelem taky skoro 10 let a teda jen 1 dite. O svatbe jsme mluvili x-krat a ani pro jednoho z nas to neni priorita, tak ji zatim neresime. Jednou ji asi usporadame, ale spis kvuli tomu, abychom udelali velkou party pro kamarady, kteri se za roky rozutekli po celem svete a jinak jen tak neprijednou. Jinak pro mne nema svatba zadnou pridanou hodnotu a o pritelovo prijmeni taky nestojim.
@baruz já víceméně souhlasím s tím, co jsi tady psala. Tahle forma komunikace má trochu obíž v tom, že ne vše jde vysvětlit v pár slovech a pak to sklouzává k slovíčkaření. Nicméně já reagovala hlavně na to, že děti jsou větší závazek než manželství. Pokud to někdo bere takto, tak bych raději šla od menšího k většímu. Nemůžu jet závodit na olympiádu, když nemám na to, abych vyhrála okresní přebor. Ale přijde mi i nešťastné to porovnávání, co je větší a co menší (jestli závazek k dětem nebo manželství, jestli láska k dětem nebo manželovi). Já to chápu tak, že manželství je taková platforma, na jejímž základě chci teprve budovat rodinu. Něco jako kořeny stromu.
Ale jsem ráda za tuto diskuzi, která zatím nesklouzla k osočování a přesvědčování. Holt to opravdu máme každá nastaveno jinak. Když někdo nepovažuje svatbu za důležitou, ok, je to jejich věc. Ale moc nerozumím tomu, že někdo ani po deseti letech vztahu tuto otázku nemá vyřešenou.
@medulla1 tak my jsme měli církevní svatbu a jako papír ji neberu, protože rozvést se civilne sice můžeme kdykoliv, ale nemyslím si, ze bych se někdy ještě jednou vdala
Mě požádal manžel o ruku relativně brzy a bylo to pro mě překvapeni, byla to ciste jeho iniciativa
Pokud by to ale neudelal, tak stejně jako jsme spolu mluvili o tom, jestli chceme děti a kde chceme žít, tak stejně tak bych mu řekla, ze chci s otcem svých děti žít v manželství
V dnešní době je plno tendenci zbrojit proti určitým tradicím a přitom člověk nemůže vědět kde by společnost byla, pokud by tohle nikdy neexistovalo
At si každý děla co chce, ale připadá mi podivné ze toto řešíte až po 10 letech 🙂
@jajulin taky mi připadá, že možná někdy chceme říct víceméně to samé, ale každý čte psané slovo jinak. Trochu se to hnulo jiným směrem než byl původní záměr diskuze. Asi tohle téma opustíme. Myslím, že základ je partnerství jako takové, ať už v manželství nebo bez něj. V mém případě je to doživotní závazek. A mateřství také. Já to jen vidím tak, že pokud nejsou děti a partneři se rozejdou nebo rozvedou, tak pokud nebudou chtít, tak spolu opravdu nemusí už nikdy komunikovat, ale pokud děti mají a oba chtějí být součástí jejich života, pak spolu nějak vycházet musía je jedno, kolik je dětem let. Rozhodně to nekončí v jejich 18 letech nebo když odejdou z domu. Můj názor.
Taky se přidávám 🙂 asi jsme staromódní ale já svatbu vždycky chtěla ☺️ ... Když jsem byla těhotná poprvé a nedopadlo to, tak jsem si řekla a dost ... Nic nenechám náhodě. Jsme teď 14 dní manželé, snažíme se o mimi a přijde mi to všechno správně. Ale záleží hodně na obou stranách. Manžel neprotestoval. Jsme teď šťastní než když předtím 🙂 ... Jsme spolu 10 let. Kdybych věděla že si mě nechce vzít, náš vztah vy neměl cenu. Tak to vidím já 🙂
Ahoj, my jsme spolu 8 let máme 8mesicniho prcka a vždycky jsem si přála nejdřív svatbu a pak děti, strašně mě mrzí že jsem ustoupila a svatba pořád nic ... Hrozně moc jsem se vždycky chtěla vdávat, a říkala jsem si že je to věc z který fakt neustoupim a j elikož nejeví žádný zájem tak mi to tu chuť úplně vzalo, kolikrát jsem z toho smutná a už by mi to přišlo hrozně nuceny a vím že už bych z toho ani tu radost neměla jako před pár lety.
@anetxd ahoj,tak tahle se cítím taky ;(,...
@pavla555 tak to urcite🙂 jen mi proste po osobnich i zkusenostech neprijde manzelstvi tak vse zachranujici🙂