Tchyně fackuje dceru
Holky nějak nevím jak na to reagovat. Dcera 3 roky dneska na popud tatínka šla a babičce řekla ,,hovno hoří" že se to naučila už to Ř a babička reagovala tak že ji vrazila facku. Jako chápu že se jí to nelíbí,ale my zásadně přes tvář nefackujeme. Max. dostane na zadek a to už je opravdu krajní řešení. Netuším kolikrát už ji takhle dala facku. Říkám si že asi teda poprvé to nebylo když to udělala úplně bez mrknutí oka.Dcera samozřejmě přiběhla s brekem za mnou.
A co teď? Jak to s tchýni řešit? Já si to prostě nepřeju aby ji vychovávala a už vůbec si nepřeju aby ji fackovala.
Stručné shrnutí
- Facka tříměsíční děti? Ne — v diskuzi byla facka tříleté dívce (reakce „plácnutí přes pusu“) za sprosté slovní spojení označena většinově jako nepřiměřená a mnozí doporučovali zakázat fyzické tresty ze strany širší rodiny.
- Doporučená praktická opatření zahrnovala okamžitou jasnou domluvu s pečovatelem, požadavek omluvy, zapojení otce/manžela, zakázat samostatné návštěvy a nechat dítě u babičky pouze v doprovodu rodiče.
- V diskuzi se střetly dvě hlavní výchovné pozice: jedna obhajuje „cukr a bič“ a jednorázové plácnutí po zadku jako výchovný nástroj, druhá upozorňuje na psychologické škody („psycholožka v diskuzi: ‚facka dítěti zabíjí jeho duši‘“).
Nejčastější otázky
Q: Co udělat okamžitě, když babička uhodí tříleté dítě přes pusu?
A: Okamžitě s ní mluvit bez přítomnosti dítěte a požadovat omluvu, zajistit, aby dítě o události řeklo rodiči (matka má dítě instruovat, aby za ní hned přišlo) a dočasně zakázat samostatné návštěvy nebo vyžadovat přítomnost rodiče.
Q: Jak zajistit, aby se situace s opakovaným fyzickým trestem neopakovala?
A: Stanovit hranice písemně či ústně a trvale: návštěvy jen s doprovodem rodiče, manžel má veřejně podpořit rodiče, případně snížit frekvenci kontaktů (např. návštěvy jednou za čtvrt roku) nebo návštěvy úplně ukončit.
Q: Je jednorázové „plácnutí po zadku“ v diskuzi považováno za přijatelnou metodu výchovy?
A: Názory se liší: část diskutujících obhajovala metodu „cukr a bič“ a jednorázové plácnutí jako účinné, zatímco jiní, včetně citované psycholožky, tvrdili, že „facka dítěti zabíjí jeho duši“; jde o neshodu, nikoli konsenzus.
Q: Lze jako reakci na incident použít humor nebo symbolický dárek?
A: V diskuzi jedna matka objednala knihu „Hovno hoří“ (Petr Šabach) jako vánoční dárek pro tchyni jako ironickou reakci; to byl příklad z konverzace, nikoli profesionální doporučení.
Q: Kde hledat další informace o dopadech fyzických trestů?
A: V diskuzi byl doporučen dokument České televize „Bít a nebit“ (odkaz uveden: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10396797814-...), který byl zmíněn jako zdroj informací o fyzických trestech.
Q: Jak zapojit partnera (otce) do řešení konfliktu s rodiči?
A: Diskuze doporučovala, aby manžel stál jednoznačně za rodičem, byl přítomen u domluvy a v případě potřeby dělal rozhodnutí o dalším kontaktu mezi dítětem a prarodičem.
Závěry z diskuze
Shoda
- Reakce tchyně na to, že tříleté dítě řeklo sprosté slovní spojení, byla ve většině příspěvků považována za přehnanou a nepřiměřenou.
- Většina doporučení byla konkrétní: požadovat omluvu, omezit samostatné návštěvy, vyžadovat doprovod rodiče a zapojit otce do řešení.
Sporné názory
- Někteří diskutující obhajovali „cukr a bič“ a jednorázové plácnutí po zadku jako funkční výchovný prostředek, zatímco jiní (včetně citované psycholožky) tvrdili, že facka dítěti psychicky škodí a je nepřijatelná.
Otevřené otázky
- Jaký je dlouhodobý psychologický dopad jednorázové facky na tříleté dítě?
- Jak dosáhnout, aby manžel trvale podporoval rodiče v dodržení hranic vůči prarodičům?
- Jak ověřit, zda šlo o ojedinělý incident, nebo o opakované fyzické trestání bez vědomí rodiče?
Zmíněné značky a firmy
Česká televize, McDonald's
Zmíněné produkty a metody
Hovno hoří (kniha, Petr Šabach), dokument „Bít a nebit“ (Česká televize), metoda „cukr a bič“, facka přes pusu, plácnutí přes zadek, logopedické cvičení
Místa a osoby
Praha, Anglie, Petr Šabach, docent Chocholoušek
A co řešíš bije tvoje dítě tobě se to nelibyl tak ji to řekni a když by se jí to nelibyl může taky malou přestat vídat úplně a tečka.

Pro mě prostě jakýkoliv fyzicky trest je selhání a ukazování převahy a ponižování...
Je možné že by to 1x u puberťaka mohlo být omluvitelné kdy už se jako fakt něco stane ( ikdyz i tam to může mít úplně opačný účinek)...ale kdykoliv jindy je to pro mě selhání rodiče a neschopnost reagovat správně.
Stejně jako rev...
A nikde jsem zatím neviděla člověka co bity nebyl a vyrostl z něho zlý člověk ,kdežto naopak děti z rodin kde byly fyzické tresty a křičelo se ...ponižovalo...a nepremysleslo nad výchovou tam to chování v jiné formě je přeneseno do dospělosti...
A jestli pro někoho je ukázání prevahy lehkou bolesti násilím nebo křičením je výchova ...tak pro mě ne ...já to u sebe beru jako selhání a ačkoliv to neumím 100% bez...vždy si z toho beru ponaučení pro příště...že to je to co nechci