Trable s matkou

Chci se dovědět, jestli má někdo podobné trable s matkou jako já..a že se tady vypíšu..Jen v úvodu, abych to neroztahovala. S máti nemám dobrý vztah už od puberty. Po čtyřicítce se z ní stal hrozně nerzovní člověk. Chodila domů podrážděná, neustále bylo doma dusno, všichni měli respekt z toho, až přijde domů. Mě vypěstovala naprosto dokonale nízké sebevědomí tím, jak mi přoád říkala, že nic neumím, že dcera od té a od té dělá to a to a já ještě neumím to a to. Vše, co jsem dělala bylo prostě špatně. Kárání bylo časté, pochvaly téměř neexistovaly (max při maturitním vysvědčení za samé jedničky). Celý svůj život se mi snaží diktovat, co mám dělat. A to ve všem. Když k nám domů přijde na navštevu, nechodí se ptát, jak se máme, ale chodí kontrolovat jak mám uklizeno. Neustále na mě vyvíjí tlak, že si musím dodělat školu, i když prstě vím, že po střední už nikam pokračovat nechci. Neustále na mě klade nějaké nároky, co mám jak dělat se s vým dítětem. Musíš ho obléct tak, musíš mu udelat to, to pro něj není vhodné,,nikdy mi neřekla, že se o malého pěkně starám, nikdy, vše je špatně..prostě všechno. Na moje dítě se dívá jak na postiženého, že v roce a půl neumí chodit na nočník a neustále na mě z této strany vyvíjí tlak. Když byl Michálek ještě malinkej, tak si ho vzala jednou ven a zapomněla jsem mu dát dudlík, od té doby mám na talíři, že jsem nezodpovědná a když si ho jednou za kvartál chcou vzít někam ven, tak mi diktuje, c mu mám vzít a co ne, jak ho mám oblíct právě z hlediska, že jsem nezodpovědná..Jednou se máti stavila, když jsem neměla zrovna úplně naklizeno a pak mi napsala SMSKu, že žijeme jak cigáni a že lituje Michálka, že musí v takovém prostředí vyrůstat. Ona má pořád pocit, že mě musí vychovávat a že mi musí diktovat, jak se o dítě mám starat...Nebudu komentovat to, že po ní v životě nemužu nic chtít, o cokoliv ji poprosím, to je pro ni přítěží, pro mě udělat, vyhvět mi v nečem, neexistuje,,vše, kdy něco potřebujeme máme od tchánovců....Mají na to názor, že když jsme si chtěli bydlet spolu a začít si rodinu, že se s tím musíme vypořádat sami..OK, ale každý občas snad potřebuje něčí ruku, nebo snad chci tak moc?? Mluvím fakt o prkotinách, například jsem sázela bylinky a ptala jsem se jí, jestli jí nezbyla nějaká hlína, když sela ona...prý má málo, at si koupím svoji,,je to takový ne příliš zajímavý příklad, ale nevěděla jsem, co z toho použít,,jednou jsme byli úplně bez penez, neměli pomalu ani na rohlíky, bylo to fakt strašný, protože jsem nedostala vyplatu a poprosila jsem máti od 1000 Kč,,přepokládala jsem, že mi do další vyplaty počká, že ji to budu moct vrátit později, ae ona to chtěla přesně za týden, že sami mají málo...Moje máti je i hrozně zákeřná, mluví strašně zle o lidech, každého pomlouvá, nikdo pro ni není dost dobrý, všichni jsou vypatlaní a podpůměrní idioti...nehledě na to, že se za mě vždycky styděla..když jsem se přihlásila do soutěže Prostřeno, vůbec mě nepodpořila, nadala mi, že ztrapním celou rodinu, když udělám nedejbože nejaký přešpap, pomlouvá mě po celé rodině,,,je to směs mých myšlenek a asi se v tom textu blbě orientuje, ale já to ze sebe musela vypsat,,jsem z toho fakt už na palici,,,mám doma nejůžasnější chlapy, ale vždycky, když mám nějaký problém s ní, položí mě to :(