• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

V manželství věčné hádky, stres a zoufalství

25. října 2013 
.. Sice zažíváme i svetlé chvilky, kdy se můžem láskou "sežrat" ale větčina našich dnů je, v hádkách křiku a z mé strany už propadám zoufalství. Tak takhle dopadlo moje manželství .... :confounded:
Chtěla bych najít pár spřízněných duší, kteří mi aspon někdy zvednou náladu, a já se nebudu muset zoufat, co kde dělám špatně. Už jsme s toho vážně otrávená.
Snaha si o tom promluvit doma, končí fiaskem. Připadám si už jako tělo bez duše, které denně funguje už jen jako robot.
4. zář 2013 v 19:48  • Odpověz  •  To se mi líbí
@ivajaro hádáte se o prkotiny, protože máte sebe dost navzájem, nebo je na pozadí nějaký závažnější problém? (nevěra, lži, peníze,....) ? Pokud se jedná o to, že tě vytáčí, protože se všude válej jeho ponožky, s ničím nepomůže, odpovídá špatným tónem, pořád si na něco stěžuje atd - tak to značí jediné - ponorka :slight_smile: vem svojí malou, odjeď na pár dní/týdnů k rodičům nebo ke kamarádce nebo na dovču a vyvětrej hlavu... jednak se trochu vyčistí vzduch a ty si srovnáš myšlenky, co od manžela vlastně chceš a můžeš přemýšlet i nad tím, co je vlastně příčinou věčných hádek, stresu a zoufalství :slight_smile:
4. zář 2013 ve 20:58  • Odpověz  •  To se mi líbí (5)
autor
@xveronikaxx kdyby tohle šlo, udělala bych to už dávno! :unamused: Není to tak jednoduchý jak se zdá ... naše situace je mnohem horší, než jsem to tu napsala ...
4. zář 2013 ve 21:05  • Odpověz  •  To se mi líbí
@ivajaro a copak se děje? jinak zoufalství znám velice dobře, já se plácala takhle 3,5 roku než jsem se odhodlala odejít...
4. zář 2013 ve 21:14  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@xveronikaxx to je to čeho se bojí, že by to k tomu mohlo dojít :frowning2:
4. zář 2013 ve 21:28  • Odpověz  •  To se mi líbí
Něco podobného mám i já, někdy (skoro pořád) bych manžela fakt radši neměla, jsme spolu přes 13 let a začalo mi na něm vadit skoro všechno - jak jí, že mlátí příborem, mlaská, jen sedí za počítačem nebo leží u televize, křičí na mě nebo na malou, nic jí neukáže ani si s ní nehraje, všechno je špatně....má už týden dovolenou, že si odpočine a poděláme plno práce na baráku, přestěhovali jsme se před 7 týdny. No ale plot už dělá od května, furt není natáhlý plot, na zahradě mně nepomůže, nevynese koš do popelnice, popelnice nevyveze na chodník, nepřidělá garnýže, nic. Všechno musím dělat sama a ještě mně plno věcí vyčítá. A jak píše xveronikaxx odpovídá otráveným tonem, musím mu všechno říkat a ptát se 10x než odpoví, neobejme mně, nepolíbí, nic. Končím šestinedělí, malou vozím do školky, starám se o všechno a on se jen válí. Většinou to u něho bývá způsobené nedostatkem sexu, to umí jen mrčet - že by něco potřeboval :confounded: ale aby se k něčemu přičinil nebo s něčím pomohl nebo řekl něco hezkého, to ne. Už aby šel do práce, abych měla klid a mohla si dělat, z toho věčného říkání co by měl udělat jsem unavená. :rolling_eyes:
4. zář 2013 ve 21:37  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
@ivajaro Ahoj. Zítra se mi ozvy, dám ti dobrou radu a uvidíš, jestli pomůže. Dneska už ne, jsem utahaná a popravdě usínám v sedě, tak by to stejnak stálo za prdlačku. Ale jsem tu během dne co chvíli, stačí napsat a můžeme si psát a třeba si poradit a trošku se ti uleví.
4. zář 2013 ve 21:50  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
autor
@matu21 tak nejakje to i u nas .. Jediny kdy dokaze byt na me milej je, kdyz "to" chce jinak si me ani nevsimne. Prijde domu z prace sedene si ke stolu da si kafe a zaleze si na chodbu kde si klidne hodinu mota ty sve pos***e cigarety. Pak se naji nerekne mi pul slova a jde spat. Kdyz na nej mluvim nevnima me. Ted jsem lezela v nemocnici tak se musel o holku postarat to byl milionovej. Ale ted co uz jsem v pohode ( tedy pred nim musim ) na vse kasle. Nevnima jakjsem unavena vycerpana. Dneska treba netekla cely den voda protoze byla nekde poruch. Nemohla jsem umyt nadobi. Pak mi tu delal naschvali jako ze je to moje vinna ze neni umyte a delal takove ty sceny abych s toho mela vicitky. Nakonec jsem se mu za to jeste omlouvala. Cely dny jsem doma sama a je mi s toho vseho do place. Je mu fuk ze me to dohnalo do spitalu. Zavinila jsem si to prece sama. Nikomu se sverit nemuzu protoze nemam komu nebod s toho vsude vyjdu spatna ja .. Nevim co si pocit. Posledni dobou mi je i ne primo odporny, ale vadi mi jeho pritomnost jeho sobeckost a celkove nenavidim ho v tomhle ohledu. Misto toho aby byl rad ze jsem vubec s nim po tom co udelal mi dela tohle to .... Byla jsem ve 12tt a podvedl me. Muj psichycky stav to nevydrzel a zkoncila jsem ve spitale pro silne zvraceni a neschopnost cokoli jist. Ted jsem tam lezela nebod mi selhali ledviny s nedostatku pitneho rezimu nebod ja ani pit nestiham kolik mam doma prace .. Vecer padam vycerpana do postele tak na nejake piti ani nemyslim. No tod muj problrm :-/
4. zář 2013 ve 22:09  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tak to je síla, to mě moc mrzí. Já jsem měla z něho taky nervy, když jsem byla podruhé těhotná, úplně mě deptal a stresoval, protože měl nějaké problémy v práci, ale nikdy mi nic pořádného neřekl. Dřív jsem hodně brečela a za ty roky jsem se naučila ho tolik nevnímat a nebrat si hned všechno k srdci, ale čeho je moc toho je příliš. Když řve, třeba včera byla jsem kolem v poledne vypomoct známému, pak v Lídlu, ale v autě jsem nechala flašky od plzně, nechtělo se mi ještě do dalšího obchodu jen skrz flašky. Pane bože ten řval, že jsem lenivá a bordelářka a když na něho klidným hlasem zpustím -neřvi, tak se může zbláznit zlostí :grinning: Snažím se ho pak přehlížet a nechodit mu na oči a dělat něco jinde. Taky ještě nemám všechno po stěhování uklizené a tam kde bych chtěla, ale než mu říkat že by mi mohl s něčím pomoct? To už ne, na to odpoví, že za chvilku a po jídle musí trávit, u jídla taky všechno ofrfle a nakonec sní, na bytě se vždycky přežral a šel zvracet. To mě nejvíc naštvalo, když jsem navařila, lítala kolem kamen, uklízela, aby byl spokojený, tak šel zvracet, když jsem byla na stavbě nevařila, protože řekl že nemá hlad, bylo to taky špatně, protože každému říkal, že nevařím, že doma není nic k jídlu. Nasr.t. Ale kdyby mi byl nevěrný, tak nevím, nemohla bych se na něj ani podívat a vůbec s ním nějakou dobu být. Sám se ti přiznal nebo jaks to zjistila, omluvil se nebo řekl ti proč? To je strašný, hajzl jeden.
4. zář 2013 ve 22:32  • Odpověz  •  To se mi líbí
@ivajaro
@matu21 pane boze hlky, odejdete od nich, kryby do azylovyho dmu, tak to bude leps, vubec si neumm predstavit, ze bych tohle zazivala!
5. zář 2013 v 06:11  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@matu21 :frowning2: pohádali jsme se, a já mu řekla že pojedu na pár dní k mamce abych se uklidnila.
Asi druhý den přijel s tím at se vrátím domů, že ho ta hádka mrzí a já mu řekla že né, že kdyžtak druhý den ... přijel pro mě a já s ním jela domů .... když jsem vešla do bytu všechny moje věci a naše společný fotky byli uklizené. Když jsem se ho ptala proč to dal pryč, řekli mi že si myslel, že se nevrátím. A já mu na to řekla, že si sem někoho přivedl a hrál divadlo..... to mi na to odpověděl, že to tak není. A odešel na noční .....
Já si sedla k pc, no ...... zapoměl si povipínat email a SEZNAMKU, kde měl uvedený, že je svobodný a bydlí sám atd .... To byl pro mě první šok, druhý přišel když jsem si četla ty jeho zprávy s onou dotyčnou .... Nejhorší pro mě byl, že ta coura byla teprve 19 letá!!!!! :angry: :frowning2: ... (manželovi tahne na 30 ) .... v tu ránu jsem mu volala, nekecám přijel okamžitě zpět ... no pohádali jsme se strašně moc, a já mu dokonce vrazila facku, jak už jsem byla zoufalá, a po tom se mi přiznal .... podotýkám, byla jsem ve 12 tt ..... zkončila jsem ve špitále na kapačkách, kde jsem prodělala i záchvat z vysokeho tlaku ....
5. zář 2013 v 10:24  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@ivular manžel není cholerik, jen je .... nemám ten zprávný výraz :unamused:
5. zář 2013 v 10:24  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj, no ale nakonec jste se vzali ne? A máte holčičku nebo čekáš druhé a on to udělal teď?
6. zář 2013 v 10:06  • Odpověz  •  To se mi líbí
Příspěvek byl pozměněn adminem, protože nesplňoval pravidla fóra. Porušoval pravidlo "Neurážej, neprovokuj".
6. zář 2013 v 19:49 • augustka
@augustka tak to nebude tak hrozný, chlapi mají taky svoje dny, všichni jsou stejní a nejhorší je, když je něco žere, tak se s ničím nesvěří a kopou kolem sebe, jsou nervózní a padá to pak na všechny. :unamused:
6. zář 2013 ve 20:41  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
Příspěvek byl pozměněn adminem, protože nesplňoval pravidla fóra. Porušoval pravidlo "Neurážej, neprovokuj".
6. zář 2013 ve 21:12 • augustka
Pokud tohle nazýváte "své dny", tak jste mimo realitu. Třetina toho co popisujete, by mi stačila na to zabalit kufry.
9. zář 2013 ve 22:46  • Odpověz  •  To se mi líbí (4)
holky ja nevim, ale mate svou důstojnost? Vím, že s dětmi je to pak těžší, ale stojí vám to zato, aby se k vám člověk choval takhle? To je děsný
9. zář 2013 ve 23:03  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@ivajaro Ahojky mam to doma taky tak jako ty...ještě horší...
10. zář 2013 ve 20:41  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@nikuska2007 to ještě jde? :frowning2: Dneska jsem se zase pohádali jako konové .... Bouhžel před malou :frowning2:
10. zář 2013 ve 20:57  • Odpověz  •  To se mi líbí
Nevěřím... :frowning2:
10. zář 2013 ve 21:05  • Odpověz  •  To se mi líbí
Příspěvek byl pozměněn adminem, protože nesplňoval pravidla fóra. Porušoval pravidlo "Neurážej, neprovokuj".
10. zář 2013 ve 21:09 • ivajaro
Vím,že se mi to snadno říká,ale jak můžete s takovým člověkem žít...Já už bych byla dávno pryč.
10. zář 2013 ve 21:10  • Odpověz  •  To se mi líbí
Holky to je sileny, kdyz to ctu, je mi z toho pekne uzko... Pokud mate aspon nejakou moznost nekam jit, sbalila bych se a sla bych. Tohle je fakt sila. Hadky nebo sve dny ma kazdy, ale tohle neni blby den. to je psychicke tyrani a zasahne to jak vas, tak deti:frowning2: Drzim palce, at to zvladnete, hodne sily
10. zář 2013 ve 21:11  • Odpověz  •  To se mi líbí
@ivajaro nesmíš to dopustit.máš malé dítě a tvůj muž je s odpuštěním kretén. pokud to co píšeš je pravda. nedá se to omluvit a na světě je x chlapů kteří se k tobě budou chovat jako ke své milované ženě. ne týrat a zatahovat do toho ještě dítě. a prosím tě pokud myslíš tuhle diskuzi vážně hlavně ho neomlouvej!!! Pro vysvětlení. já tohle všechno dobře znám, mám malou s Albáncem. napřed vše fungovalo stoprocentně, potom ponižování, psychický teror, atd. zapadla jsem do toho úplně, přišlo mi to normální .. zachránila mě mamka a kamarádka. odešla jsem ze dne na den,. ne já utekla, uletěla. Malá ve dvou letech furt plakala, nemluvila, nesnášela naše hádky a já sebe a jeho ... teď po roce je to šťastná a veselá holčička, na tátu kašlem .. mám přítele o sedm let mladšího.malou miluje jako vlastní a chceme miminko. není to pohádka, na ty já nevěřím. jen jde o to, že život ti vždycky dává navybranou, tak si vyber, chceš psycho sebe a neurotický dítě? odejdi od něj.
10. zář 2013 ve 21:12  • Odpověz  •  To se mi líbí (3)
autor
@sonia79 Kdyby to bylo všechno tak jednoduchý ... Nechci ho omlouvat, protože vím že to dělá záměrně ... pohádáme se a on, na mě pak vyrukuje s mým snem o druhém dítěti, že to bude krásné až ho budem mít... že budem spokojený atd ... Bojím se udělat ten krok, co když bude špatný? Co když já dělám někde nějakou chybu .... :frowning2: Nechci aby malá trpěla, ale taky nechci aby žila bez táty.. já bez něj byla,a vím jak mi v životě hrozně chyběl
10. zář 2013 ve 21:23  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@rozzaarka
@eeen Ono to nejde tak lehko ... Nemůžu vzít malé tátu, jen proto že se doma pohádáme, nebo já bulím do polštáře. moc, opravdu moc bych chtěla napsat náš všední den, ale nemůžu... nemůžu protože se tu najde někdo kdo do mě musí neustále rejpat a mluvit jako by žil můj život!!! :frowning2: A na tohle já už opravdu sílu nemám.....
10. zář 2013 ve 21:27  • Odpověz  •  To se mi líbí
@ivajaro můj otec odešel v den kdy jsem se narodila. zapřísahala jsem se , že neudělám svým dětem to samé. a doteď jsem si zčásti neodpustila. ale mám zrcadlo v dítěti. jak jsem šťastná já, je i ona, a nezáleží vůbec na tom jestli je to biologický otec, byly jsme spolu chvíli i samy, bydlely u mamky, byl to masakr (dvě generace to prostě nefunguje) ale pomohla mi a já jsem jí za to vděčná. přehodnotila jsem všechno. malá neříká Petrovi táto,ale zkomoleninou, říká mu Tete, tak jak se to naučila když ještě vůbc nemluvila. a já jsem radši za šťastnou dceru s Tetem než za nešťastnou s Tati ... druhý dítě? tak o tom prosím tě vůbec nepřemýšlej nebo se smiř s tím že tvůj život bude věčně tak jak je teď, s chlapem kterej si tě neváží, nezáleží mu na vás, je to drsný ale věř mi zažila jsem. druhým dítětem si to zpečetíš.
10. zář 2013 ve 21:30  • Odpověz  •  To se mi líbí
@ivajaro ano můžeš jí vzít tátu, protože když máma bulí do polštáře, dítě fakt neocení že tátu má.
10. zář 2013 ve 21:31  • Odpověz  •  To se mi líbí (4)
autor
@sonia79 Ale on malou miluje, dýchal by z ní .. ten problém máme čistě jen mezi sebou my dva .....
Napíšu ti IP, zde to psát nebudu
10. zář 2013 ve 21:36  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tvůj příspěvek