Používáme cookies. Více informací zde.
Zavři

Vyhořelý vztah, udržovaný jen kvůli dětem

alissa2014
29. zář 2015

Dobrý den,
chtěla bych Vás poprosit o názor. Žiji v manželství 20let, máme dvě děti 19+14let. Posledních 5 let, manželství udržované jen kvůli dětem.
Žádné city, žádný společně trávený čas, žádný intimní život. Komunikace žádná, jen to nejnutnější kolem organizace času dětí, školy, jejich potřeb.
Poslední roky bez společné dovolené, resp. každý trávíme dovolené sám s dětmi. Navrhla jsem manželskou poradnu, bohužel tento přístup
manžel nepochopil nebo nechtěl tímto způsobem nic řešit. Navrhla jsem rozvod, protože dál už nemůžu, hrozně mne to ubíjí. Manžel se rozvádět nechce.
S rozvodem by snad souhlasil, ale jde mu o majetek. Dům, který je bez dluhů by si chtěl nechat. Respektovala bych jeho rozhodnutí, ale vím, že pro děti
by bylo nejlepší, kdyby zůstaly doma. Jen je problém, že mě nechce z domu vyplatit, abych si mohla zařídit bydlení sama. Protože na vyplacení
by si musel vzít hypotéku a bojí se, že ji třeba v budoucnu nebude moci splácet. Takže mne dostal do bodu mrazu. Manžel totiž nechce nic řešit.
Souhlasil by, kdybych si našla pronájem a odstěhovala jsem se, ale s tím, že pronájem si budu hradit sama. Současně mě upozornil, že se mám
zeptat dětí, jestli by se mnou vůbec šly jinam. Protože ví, že jsou zvyklé doma. Nevím co dál. Vím, že spolu jen přežíváme. Spojují nás jen děti a
společný dům. Děti denně vidí, že se k sobě chováme odtažitě. Našla jsem si pronájem, ale bojím se říct dětem, aby šly se mnou.
Navíc bude finančně náročné pronájem utáhnout, ale myslím, že bych to zvládla. Po rozvodu a vyplacení, bych si pořídila nové bydlení.
Manžel ale nechce mluvit o rozvodu, o vypořádání, chce, aby vše bylo tak jak je. Prostě, jako by se ho to netýkalo. Je v podstatě spokojený.
Nevím jak říct dětem, že se chci rozvést, a že bychom dál bydleli nějakou dobu v pronájmu, než se to vyřeší. Bojím se, že mi řeknou, že chtějí zůstat v domě a já nedokážu odejít sama. Nechci, aby se trápily, ikdyž vím, že pohled na nás jako na spokojené rodiče, příliš hezký není. Jsme rodiče, nejsme partneři a nevím,
jestli to pro další život stačí. Máte nějakou zkušenost jak děti, už starší, vnímají rozvod a případ, kdy musí odejít z místa, kde vyrůstaly? Děkuji za Vás názor a podněty.

soleilll
29. zář 2015

Když se naši rozvedli, mně bylo 12 a bratrovi 20 let. Rok na to jsem se musela s matkou přestěhovat 100 km od původního bydliště, protože si tam našla přítele. Neřekla bych, že se dá paušalizovat podle věku dětí, jak budou přistupovat k rozvodu - jde spíš o konkrétní povahy a vztahy k rodičům a taky, jak celou situaci dlouhodobě vnímají a co si o ní myslí. Naprosto chápu, že by chtěly zůstat tam, kde jsou zvyklé - to není nic proti vám jako matce, ale rozvod je velký zásah do života a ještě s tím spojit nucené stěhování..? Majetkové vztahy se dají upravit i jinak, než popisujete - např. prodejem domu a rozdělením utržených peněz mezi manžele (to ovšem neřeší nutnost přestěhování dětí jinam) nebo možnost přepsat dům na děti s tím, že jeden z rodičů v něm může být zapsán jako věcné břemeno (s dohodnutými povinnostmi, např. placením nájmu a služeb, provádění oprav atd.). Asi bych nejdřív probrala možnosti s nějakým advokátem a až se rozhodnete pro konkrétní řešení (ideálně spolu s manželem), teprve to navrhněte dětem. Obdivuji vás, že máte odvahu učinit tento krok, je to velmi psychicky náročné a držím vám palce, ať to proběhne rychle a co nejvíc hladce.

anetka1701
29. zář 2015

Naši šli od sebe když mi bylo nějak kolem dvaceti, bráchovi 15. Bylo to to nejlepší co mohli udělat - vážně. Viděla jsem vyhořelý vztah, ubíjelo je to... Tedka jsou oba spokojení, vychází spolu dobře. Co se týká majetku, tak bych se s chlapem vůbec neštvala... Buď bude sám vychovávat puberťáky, nebo se osamceně klouzat velkým domem??? A ty budeš počítat každou korunu? Asi bych udělala rodinnou radu a probrala to i s dětma, velké jsou dost. Na tvém místě bych se snažila za každou cenu prodat dům a koupit každému něco jiného... A děti at se rozhodnou sami s kým chtějí být...

bledulka84
29. zář 2015

A nejde ten barák rozdělit na dva byty? každej ve svém, druhej se mu tam nebude plíst... Třeba by to byla levnější varianta a pak i ten rozvod by mohl zkousnout.

lucisekkk1
29. zář 2015

No...Tak předně, děti už jsou velké, brzy budou chtít mít svůj život. Obě dost staré, aby situaci pochopily. Určitě bych o tom s nima promluvila, jak to vnímají a vidí do budoucna, možná Vás překvapí. Já sama byla za rozvod rodičů vděčná už v 8letech, konečně byl klid. Vaše děti pravděpodobně kvalitu vztahu vidí, už za sebou asi taky nějaký mají, tak vědí o čem to je. Já bych za těchto okolností více let už nemarnila.

holubice.petra
29. zář 2015

Kvuli detem bych v nefungujicim vztahu nebyla...zivot je moc kratky na to nekde jen prezivatmoje mamka to taky zkousela a ztrpely jsme nejvic mi deti...nezlob se ale manzel je pekne vycurany..pokud te nechce vyplatit tak bych dala vyrovnani pres soud ale jen tak bych mu bez niceho po tech letech barak nenechala (at si o mne mysli kazdy co chce)

elvira
30. zář 2015

Rozhodně děti nejsou žádní malí prckové, zavolala bych si je a řekla narovinu, co se děje, jak to chci řešit a zeptala se na jejich postoj - jestli půjdou se mnou, případně pokud zůstanou s otcem, že můžou kdykoliv přijít ke mne.
Manželovi se nedivím, že nic nehce řešit - má doma hospodyňku, děti, všechno funguje bez problémů - intimní život si možná vybíjí jinde...
Pokud se rozvést chceš, tak podej žádost, soud už vám poradí, jak rozdělit majetek - může to být na dlouhé lokte, ale manžel uvidí, že to není jen plácání do vody.

begavan
27. srp 2018

@alissa2014 ahoj, já vlastní zkušenost nemám, jen asi nesouhlasím s ostatníma v tom, že děti jsou už velké a vše pochopí. V těch 14 jsou tyhle věci strašně citlivý, obzvlášť, jestli se budou muset rozhodovat mezi rodiči... Zašla bych jako první na poradu s advokátem, pak manželovi predestrela možnosti ohledně rozdělení majetku a až budete dohodnuti, jak s domem a kdo z vás půjde bydlet jinam, šla bych za dětma... Možná klidně začít nenápadně sondovat, jak děti celou situaci vnímají, jestli by eventuálně radši, ksybyste šli od sebe, nebo jestli si to vůbec nedokážou představit, ale opravdu nenápadně, třeba na příkladech rodin okolo atd. Držím moc pěsti, ať vše rychle vyřešíte a je to pro všechny zúčastněné co nejmíň bolestivé.

anazuzzuzana
27. srp 2018

Osobní zkušenost nemam. Jen me napadlo - co dům přepsat na deti, každej si najdete podnájem a u dětí se budete minimálně do 18tin mladšího střídat? Jako manžel na to nepřistoupí, ale tak buď toto nebo vypořádání majetku na tvrdo = vyplatí tě nebo prodej.
Jinak držím palce, ať to vyřešite co nejlépe...v tomto se žít nedá a děti to určitě pochopí.

marcicek84
27. srp 2018

Hele já ti nevím, proč bereš ohledy na chlapa, který nechce nic řešit? Tak když dáš žádto o rozvod, tak bude řešit vypořádání u rozvodu, pokud s ním nebude domluva a vyplatit tě bude muset, ať chce nebo ne a ty si za to koupíš byt, i přes soud vám můžou nařídit poradnu, když to jinak nepůjde, proč ne, prostě buď tě vyplatí, nebo rok poradna a pokud to nepůjde bude tě muset vyplatit, zase ty děti budou starší...no a co se toho týče, tak 19 leté dítě je dospělé, to se asi rozhodně samo, kde chce žít nebo jak a mladší v nejhorším střídavá péče, tu do 18 snad zvládne...problém vidím právě u toho dítěte puberťáka, tam to může být citlivé...

zlutykonik
27. únor 2019

Z pozice dítěte, naši se rozvádí teď, mně je 28, bratrovi 23 a spíš si myslím, že to mohli udělat i dřív, protože ten vztah k tomu stejně už dlouho směřoval. Ty děti to poznají. Já už doma nebydlím a bratr se bude rozhodovat, s kým zůstane podle toho, kde bude mít rychlejší internet (berte trochu s nadsázkou 🙂)

sudylichozrout
27. únor 2019

@zlutykonik Kamarádovi se rozvedli rodiče asi před rokem, to mu bylo 35 let, rodičům už hodně po šedesátce. Je to drsný, ale jeho mamince se strašně ulevilo, říkala, že se může zas konečně nadechnout. Jeho táta to nese těžce, nečekal to. Měl pocit, že je dokonalý a jako dokonalého se ho možnost, že by s ním někdo nebyl dlouhodobě šťastný, samozřejmě netýkala. Teď se cítí uražený, dostal pecku. A kamarád říká, že to měla máma udělat už dávno - když vylétl on i jeho brácha z hnízda.