Závislý vztah po 20 letech

sbera
5. říj 2015
Potřebovala bych se poradit. Jsem s manželem fakt dlouho, bývalo nám fajn, ale má milenku. Má ji už 2 roky a já nedokážu od něj odejít. Mám strach, jak vše zvládnu psychicky i finančně. Vždycky si myslím, že už to skončilo, že to utnul, ale zase se to vrací zpět. Myslela jsem, že dokáže udělat tu pomyslnou tlustou čáru, ale asi nedokáže. Chce se mnou zůstat, nechce se rozvádět, ale zároveň spí s telefonem pod polštářem :-| . Takže jedině, že to rozetnu já.
Potřebovala bych nalít do žil odvahy, abych ho dokázala opustit. Jinak je fajn, máme si co říct, je dobrej otec, vydělává dost.... Ale já se takhle utrápím. Ale jsme spolu tak dlouho a malé město, všichni nás znají... řeším i příbuzné a děti, i když jsou velké.
Taky mám strach, že už zůstanu sama... Na formální manželství nemám žaludek.
Znám některé ženy, které po rozvodu litovaly, protože ten novej měl taky chyby, někdy i horší..... Já si prostě hledám ty výmluvy, abych to pořád odkládala... a jeho omlouvala....
jjaanca
5. říj 2015
Co na to říct, já bych takhle žít nemohla. Mám pár dní po rozvodu a jsem moc ráda že je to za námi. Možná zajdi k psychologovi nebo k psychoterapeutovi, pomůžou ti abys přišla na to, co vlastně chceš.
Nebo běžte s manželem do manželské poradny - my tam byli. Mluví se tam o věcech, o kterých se doma mlčí. Docela mi to otevřelo oči.
ivular
5. říj 2015
Doporučuji knihu Závislé vztahy od autora jménem Heinz-Peter Röhr. A za sebe Vám přeji, abyste překonala strach a od tohoto člověka odešla. Píšete o ženách, které po rozvodu litovaly. Mně se toto téma taktéž týká a znám spoustu žen s podobným osudem, ale co vím, tak všechny litovaly jen jediného - že od svého ex neodešly už dávno. Přeji hodně sil!
6969eva
5. říj 2015
@sbera Chápem a je mi to veľmi, veľmi ľúto...začarovaný kruh, z ktorého niet úniku...Ani jeden z vás to nerosekne, možno ona. Alebo čas. Sú dni, keď si vravím, že už nemôže byť horšie, iba lepšie a na chvíľu je deň slnečný. Tak to skús aj ty. Možno sa vydarí.
shine2015
5. říj 2015
@sbera upřímně hned teď bych se nerozvadela ale začala pracovat na tom že odejdu a do budoucna uvidis.....zatím práce,koníčky,kamarádky atd zajed si systém kde postupně vytesnis manžela.....a uvidis časem.
iveta93
5. říj 2015
Víš v čem děláš chybu, sama jsi to napsala. Hledáš výmluvy proč u něj zůstat. Kdyby byl tak úžasný tak tě nepodvádí. Pokud se bojíš jak to zvládneš psychicky zajdi si k psychologovi, můžeš se mu svěřit s čímkoliv a není to žádná ostuda (ba naopak obdivuji lidi co uznají že ho potřebují a nepřemýšlí nad jeho návštěvou x let a pak je pozdě). Nemluvě o tom že ti po psychické stránce určitě bude líp než když víš že tě 2 roky podvádí a ani ho to netrápí a nehodlá to měnit! To že vás všichni znají na to se vyprdni, pravděpodobně budou i vědět jak na tom jste momentálně. Začni myslet na sebe! Zvyš si sebedůvěru a jeho kopni do řitě. Děti to pochopí - já bych nechtěla aby mamka byla s chlapem co jí podvádí a zdeptaná jen kvůli tomu "že s ním má mě" to by mi vadilo víc než kdyby ho opustila. A ano je možné že ten další bude ještě horší, ale toho do té řitě budeš moci kopnout taky, ale jen pokud sama budeš chtít.
evulina77
5. říj 2015
já bych se začala odpoutávat, na rozvod je času dost, zatím bys přišla o hodně. Začni chodit k psychologovi a začni si dávat do pořádku svůj život. Najdi si koníček, přátele, případně něco jiného, co tě bude bavit a v čem se budeš realizovat. Najdi sama sebe a pak jednej, podle toho co opravdu budeš chtít. Pokud máte dospělé děti je to jednodušší, nemusíš se na nikoho ohlížet a věřím tomu, že časem bude líp, a to buď s manželem, nebo nez něho. Ale nejdůležitější jsi ty, občas se na to zapomíná...
elu
5. říj 2015
co se týče okolí, věř, že všichni už to vědí, to se vždycky roznese, naopak si lidi teď říkají, chudák on jí podvádí....takže jestli ti jde hlavně o lidi, věř, že ty už si o tom štěbetají....takže já bych naopak udělala nějaký krok, kterej bude vidět i navenek, nemusíte se rozvádět, ale vyhodit ho na pár dní můžeš
leena87
5. říj 2015
Nejhorší je, když člověk ztratí ve vztahu sám sebe a sebevědomí. Ve vztahu necháváme spoustu věcí na tom druhém a pak máme pocit, že sami, jako identita nic nezvládneme. Nesmysl. Sama se zase najdete, vše zvládnete. Přeci není normální věnovat čas a kus života někomu, kdo už o vás moc nestojí.Já bych sebrala odvahu a sílu a udělala se znovu šťastnou...
leena87
5. říj 2015
a ještě jednu věc vám povím, ten strach z toho že budete sama, je horší ta představa, než jak je to pak ve skutečnosti. možná ani slzy a smutek nepřijdou...Zrovna mi to minulý týden říkala kamarádka, že ta představa byla mnohem horší, než to že nakonec opravdu odešla a vidí ty lepší zítřky.

Já vždycky, když se snažím někomu poradit, řídila jsem se tím i sama, když jsem kdysi odcházela od otce svého dítěte, " podívejte se na sebe za 5 , 10let, chcete takhle žít, chcete se takhle mít?

Sem začni psát odpověď...

Odešli