Závislý vztah po 20 letech

Doporučuji knihu Závislé vztahy od autora jménem Heinz-Peter Röhr. A za sebe Vám přeji, abyste překonala strach a od tohoto člověka odešla. Píšete o ženách, které po rozvodu litovaly. Mně se toto téma taktéž týká a znám spoustu žen s podobným osudem, ale co vím, tak všechny litovaly jen jediného - že od svého ex neodešly už dávno. Přeji hodně sil!

@sbera Chápem a je mi to veľmi, veľmi ľúto...začarovaný kruh, z ktorého niet úniku...Ani jeden z vás to nerosekne, možno ona. Alebo čas. Sú dni, keď si vravím, že už nemôže byť horšie, iba lepšie a na chvíľu je deň slnečný. Tak to skús aj ty. Možno sa vydarí.

@sbera upřímně hned teď bych se nerozvadela ale začala pracovat na tom že odejdu a do budoucna uvidis.....zatím práce,koníčky,kamarádky atd zajed si systém kde postupně vytesnis manžela.....a uvidis časem.

Víš v čem děláš chybu, sama jsi to napsala. Hledáš výmluvy proč u něj zůstat. Kdyby byl tak úžasný tak tě nepodvádí. Pokud se bojíš jak to zvládneš psychicky zajdi si k psychologovi, můžeš se mu svěřit s čímkoliv a není to žádná ostuda (ba naopak obdivuji lidi co uznají že ho potřebují a nepřemýšlí nad jeho návštěvou x let a pak je pozdě). Nemluvě o tom že ti po psychické stránce určitě bude líp než když víš že tě 2 roky podvádí a ani ho to netrápí a nehodlá to měnit! To že vás všichni znají na to se vyprdni, pravděpodobně budou i vědět jak na tom jste momentálně. Začni myslet na sebe! Zvyš si sebedůvěru a jeho kopni do řitě. Děti to pochopí - já bych nechtěla aby mamka byla s chlapem co jí podvádí a zdeptaná jen kvůli tomu "že s ním má mě" to by mi vadilo víc než kdyby ho opustila. A ano je možné že ten další bude ještě horší, ale toho do té řitě budeš moci kopnout taky, ale jen pokud sama budeš chtít.

já bych se začala odpoutávat, na rozvod je času dost, zatím bys přišla o hodně. Začni chodit k psychologovi a začni si dávat do pořádku svůj život. Najdi si koníček, přátele, případně něco jiného, co tě bude bavit a v čem se budeš realizovat. Najdi sama sebe a pak jednej, podle toho co opravdu budeš chtít. Pokud máte dospělé děti je to jednodušší, nemusíš se na nikoho ohlížet a věřím tomu, že časem bude líp, a to buď s manželem, nebo nez něho. Ale nejdůležitější jsi ty, občas se na to zapomíná...

co se týče okolí, věř, že všichni už to vědí, to se vždycky roznese, naopak si lidi teď říkají, chudák on jí podvádí....takže jestli ti jde hlavně o lidi, věř, že ty už si o tom štěbetají....takže já bych naopak udělala nějaký krok, kterej bude vidět i navenek, nemusíte se rozvádět, ale vyhodit ho na pár dní můžeš

Nejhorší je, když člověk ztratí ve vztahu sám sebe a sebevědomí. Ve vztahu necháváme spoustu věcí na tom druhém a pak máme pocit, že sami, jako identita nic nezvládneme. Nesmysl. Sama se zase najdete, vše zvládnete. Přeci není normální věnovat čas a kus života někomu, kdo už o vás moc nestojí.Já bych sebrala odvahu a sílu a udělala se znovu šťastnou...

a ještě jednu věc vám povím, ten strach z toho že budete sama, je horší ta představa, než jak je to pak ve skutečnosti. možná ani slzy a smutek nepřijdou...Zrovna mi to minulý týden říkala kamarádka, že ta představa byla mnohem horší, než to že nakonec opravdu odešla a vidí ty lepší zítřky.

Já vždycky, když se snažím někomu poradit, řídila jsem se tím i sama, když jsem kdysi odcházela od otce svého dítěte, " podívejte se na sebe za 5 , 10let, chcete takhle žít, chcete se takhle mít?