• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Zlý vzťah s rodičmi. Poraďte ako ho zlepšiť

24. června 2011 
skusim v skratke tiez opisat nas porod... wild horses - mali sme to dost podobne :slight_smile:

Takze - rano v sobotu pred 5 mi zacali kontrakcie, o 3 poobede sme dosli do porodneho domu, to uz boli po 5 minutach. Midwife bola fajn, chcela nas poslat domov, lebo som podla nej bola prilis v pohode na to, aby som rodila :grinning: ale ostali sme tam, dostali sme peknu porodnu salu s balonom, vanou zachodom, roznymi pomockami (pisem to preto, lebo na Slovensku by toto bol tazky nadstandard), pustili sme si hudbu, tancovala som brusne tance, predychavala kontrakcie, midwife nam uvarila caj (mala som specialny na kojenie este z domu) a priebezne nam nosila novy a toasty a lekvar :grinning: potom mi napustila vanu, vliezla som si do nej a bola to prijemna ulava (kontrakcie som mala strasne bolestive - pomahalo mi ich predychavat a pri vydychu robit hlboky zvuk "vuuuuu". A este mi velmi pomahalo, ze ma manzel stale masiroval - mali sme to nacvicene z predporodneho kurzu, takze vedel presne, co ma robit, bol uzasny.). Ozaj, jest neodporucam - ja som si len hryzla z mueslitycinky a hned som sa z toho povracala. :confounded: Ale pila som stale a vela. Potom, ked som tie bolesti uz nevedela vydrzat, poprosila som midwife, ci uz mozem ist do bazena a ona, ze este asi nie som dost otvorena, ale skontrolovala ma a zistila, ze uz som na 6 cm, tak hura do bazena :grinning: no a tam to bolelo este viac, neskor mi ponukla ten entonox, tak som ho skusila a bolo to super :grinning: som z toho bola uplne sfetovana :grinning: no hej a mala som fakt ten orgasmic birth, takze je to pravda, da sa to. (midwife bola dost prekvapena z toho, ako rychlo sa otvaram a ako dobre predychavam kontrakcie, mala som zo seba velmi dobry pocit, som jej vysvetlila, ze robim jogu :wink: ) Potom akurat nastal problem, ze babatko akosi nechcelo ist von, kedze bolo asi take obrovske. Medzitym sa vymenili midwife a to bolo super, lebo ta druha midwife bola uplne uzasna a uz sme ju poznali - ona ma prijimala. Najprv ma len pozorovala, radila mi, co mam robit a ked to neslo, vyhlasila, ze ideme z bazena von, tak sme sli na stolicku, tam sa mi podarilo nieco vytlacit, ale babatko to nebolo :sweat_smile: (midwife ma velmi pochvalila a slo sa dalej), potom sme sli na postel a tlacila som v polosede, jednu nohu som mala zapretu do manzela a druhu do midwife. No a takto som tlacila asi 3 hodiny, lebo Zoranko asi cely cas spinkal :grinning: . Myslela som si, ze umriem, ze ho nevytlacim, ze budem musiet mat cisarsky, nastrih, zvon a neviem co este, no a nakoniec sa nam to podarilo :grinning: bol to ten najkrajsi pocit na svete, ked som pocitila, ze uz konecne ide von a potom, ked som ho uvidela - bol nadherny, najkrajsi na svete :grinning: . Manzel si musel sadnut, lebo toho bolo nanho trochu moc (videl viac ako ja :grinning: . Hned mi Zoranka polozili na brusko a prikryli nasim cervenym uterakom a tak sme tam nejaku dobu ostali a tesili sme sa. Potom mi pomohli prejst na stolicku, kde som vytlacila placentu (bez syntocinonu), midwife ju skontrolovala, ukazala nam ju (Zoranka medzitym drzal dojaty ocko). Potom som presla na postel, midwife ma skontrolovala, mala som male natrhnutie, ktore zasila (dala mi entonox a umrtvovaciu injekciu - vobec to nebolelo a bolo to hned). Potom mi prilozili Zoranka na prsia, ale cuckat sa mu nechcelo, tak sme sa len tak vytesovali. Potom som zaspala.
Idem kojit - dokoncim neskor :wink:
5. dub 2009 v 11:01  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj. Po precitani tvojho pribehu by som sa asi velmi do zlepsovania vztahu s rodicmi nehrnula. Cele sa mi to zda ako jednosmerka. Nestaci ak chce jedna strana a nezda sa mi, ze by respektovali tvoje prianie aby tvojho parnera nechali na pokoji.
Musis si vybrat- co ta bude robit stastnejsou. Ci vyhybanie sa rodicom ktori ta doslova tyraju, alebo tvoja vlastna rodinka. Lebo hoc je tvoj partner super, nie som si ista, ako dlho to cele vydrzi.
Chcela by som ti poradit, ale pravdu povediac, nevidim vychodisko. Velmi tvojej malej rodinke drzim palce nech ste co najstatnejsi spolu :dizzy_face: :dizzy_face: :dizzy_face: :dizzy_face:
5. dub 2009 v 11:38  • Odpověz  •  To se mi líbí
Anisko, uz jsem Ti psala a cetla jsi muj ocistnej pribeh na AP. Tak snad jen zrychlene: Tvoji rodice maji, stejne jako mojematka, velky problem se svym egem. To jim proste nedovoli priznat chyby, omluvit se, chovat se slusne, byt v podrizenem ci rovnopravnem postaveni. Potrebuji se utvrzovat ve sve hodnote tim, ze tyraj ostatni.

Oni se hned tak nezmeni a Ty nemas zapotrebi, aby si tu rohozku delali zrovna z Tebe. V detstvi sis uz prece uzila dost, ne? Tenkrat jsi nemela na vybranou, ale ted at si otiraji boty o nekoho jineho, napriklad o sebew navzajem (coz uz ostatne urcite davno delaji).

Jak jsem psalana AP, ze moje matka je na ovladani lidi zavisla, a ze stejne jako u alkoholika neni reseni davat mu toho alkoholu jen male davky, tak stejne je to i u dominanta. Kdyz se cas od casu ozves sama, jen v nich povzbudis chut si na Tobe zase smlsnout (protoze kdyz kopou furt do sebe navzajem, je to uz asi celkem nuda).

Mas bajecnyho chlapa, bajjecny dite a sanci zit normalni zivot. Nekdo si vezme za muze podobnyho psychouse, jako byli jeho rodice, a nedostane se z toho do smrti. Ty tu sanci mas. Srovnej si svuj zivot, jim se vyhybej...nebo proste jednej, jak to citis. Jed za nimi, kdyz chces, a kdyz nechces, tak ne. Klidne treba uz nikdy - pokud nechces. Jak se ptaly pipky na AP - stykala by ses s nimi, i kdyby to nebyli Tvoji rodice, ale uplne cizi lide? Pokud ne, tak proc je fakt nebrat jako cizi? Nic si nedluzite. Ty jim mozna dluzis par kopancu a nadavek :slight_smile:, ale to jim asi vracet nechces. A jinak neni co.

Az budes srovnana, muzes jim posilat dobra prani, aby se zbavili sveho ega, ktere je trapi a stravuje.

S lidmi, co maji tak velkke problemy sami se sebou, nelze dobre a civilizovane vychazet. S nimi lze jen hrat hry, nic jineho oni neumi. Neni to Tvoje chyba, ze hry hrat nechces. A neni Tvoje chyba, ze se jim nezavdecis. Jim by se nikdo nezavdecil.
5. dub 2009 v 11:49  • Odpověz  •  To se mi líbí
juuuj aniska tak to je silna kava :frowning2: :frowning2: :frowning2:
je uplne pochopitelne ze by si chcela mat s rodicmi normalny vztah ale zda sa ze sa snazis iba ty :unamused:
vela rodicov si mysli ze su neomylni ale toto co pises ty uz hranici s psychickym tyranim :cry:
a spravanie k tvojmu manzelovi? no comment :frowning2: hrozneeeee :unamused:
a ty nemas inych surodencov?
5. dub 2009 v 11:56  • Odpověz  •  To se mi líbí
aniska,,, ty si jedinacik? je to fakt hrozne co si popisala, a neviem si to nazivo predstavit.
ale urcite viem,,, ze o zlepsenie vasho vztahu by som sa neusilovala.
ked si nevedia uvedomit,, co maju a stratia, holt - za to nestoja.
bude ti urcite luto - predsa, su to len rodicia, ale uz mas svoju rodinku, a malemu bude lepsie bez starych rodicov nez ich spoznat aki su :pensive:
5. dub 2009 ve 12:12  • Odpověz  •  To se mi líbí
tak já mám problém s otcem a jeho novou ženou, Ondrovi je něco přes 1,5 roku a viděli ho snad 5x a to bydlíme od sebe necelý kilometr :stuck_out_tongue_closed_eyes:
na jednu stranu je mi to líto, ale vola ze sebe dělat nebudu a dříví na sobě štípat taky nenechám :angry:
moje situace asi není tak hrozná jako ta tvoje a to s nimi raději nekomunikuji, pže mě to hraní a přetvařování opravdu nebaví, tak nač si tím ničit život :wink:
s otcem jsem se viděla naposledy na podzim a můžu říct, že od té doby je mi líp a ničím se netrápím, jsem ráda, že jsem si konečně nenechala s.rát na hlavu a řekla jsem svůj názor :slight_smile:
já být v tvé situaci, tak dám od nich ruce pryč :stuck_out_tongue_closed_eyes:
5. dub 2009 ve 12:26  • Odpověz  •  To se mi líbí
s otcem se nebavim uz 4 roky a zatim nehodlam ustoupit...to by musel prijit on, a on je presne ten typ, jak pise Gedren, egoista. takze vim, ze neprijde. Ani neni o co stat, neni to dobry clovek.
5. dub 2009 ve 12:27  • Odpověz  •  To se mi líbí
Aniska, prepáč, ale napíšem Ti prvé, čo ma napadlo, keď som dočítala Tvoju žiadosť: "Aniska, moja, a Tebe nestačilo? Prečo sa s nimi chceš vlastne ešte stretávať?" :confused:

A teraz vážne. Mám podobných svokrovcov. Po niekoľkých rokoch samozrejme zbytočnej snahy o vychádzanie s nimi, sme to aj s manželom zabalili a nie sme s nimi už pár rokov v kontakte. Lebo keď sa s niekým nedá vychádzať, tak sa nedá.

Manžel má brata a ja som mala celé roky pocit, že možno bola chyba vo mne, keď jeho manželka dokáže so svokrovcami vychádzať a ja nie. Myslela som si to až do minulého mesiaca, keď ma dotyčná vyhľadala a na pokraji psychického zrútenia porozprávala, čo všetko jej svokrovci robia... Nezmenili sa a vyzerá to tak, že aj ich druhý syn s nevestou to zabalia a prestanú sa s nimi stýkať...tak ako to roky pred tým urobili všetci /rozumej úplne všetci/ kamaráti mojich svokrovcov.

Je to ťažké a bolestivé priznať si, že človek nemôže vychádzať s vlastnou rodinou, ale vieš, čo ešte môžeš urobiť pre Vaše dobré vzťahy? Neutekať k podnájomníčkam a nechať sa zmlátiť? Nechať partnera donekonečna urážať rodičmi? Rozísť sa s partnerom a počúvať od rodičov "my sme Ti to hovorili"? Myslím, že si už urobila pre dobré vzťahy dosť. Je na čase sa v záujme zachovania vlastného zdravia a duševného kľudu dieťaťa /toho dieťaťa, čo kukalo na dedka ako ide maminku zmlátiť/ to zabaliť, oplakať a začať žiť pokojný život bez nich.

Nedá sa dobre vychádzať s niekým kto o to nestojí. Naozaj sa to nedá.

A to, že Tvojho partnera neprijmú do rodiny... Do akej rodiny? Do tej, kde otec behá za dospelou dcérou, aby jej dal po hube? Toto nie je rodina, do ktorej by mala väčšina ľudí chuť byť prijatá... :confused:

Ty máš tú pravú rodinu, dobrého, starostlivého partnera a dieťatko, Vy ste teraz rodina. A omnoho lepšia ako Tvoji rodičia. :sweat_smile:
5. dub 2009 ve 12:29  • Odpověz  •  To se mi líbí
aniska,........................mám podobný problém s rodiči,ale už jsem se zařekla,že to řešit nebudu.Nemám na to už nervy,abych se před nimi pořád ponižovalaa přetvařovala se.Stejně jsem poslední dobou měla pocit,že čím víc jsem se snažila,tím hůř se k nám chovali. :frowning2:
Už jsem se smířila s tím,že Adam nebude mít pokrevní ani babičku a ani dědečka.
Před nedávnem jsem onemocněla,měla jsem nastoupit do nemocnice na operace,doma jsem měla 20.měsíční dítě,manžela,který se o něj nikdy nestaral,aby ho koupal krmil a byl s ním celé dny.A mojí drahou matku zajímalo jen to,co mám za problémy,kde a kdo mě bude operovat,ale aby se nabídla,že by přijela Adámka pohlídat a postarat se o něj(všude možně si stěžuje,jak si vnoučka neužije,když bydlí 120 km daleko),to ne.
Když jsem pak ležela v nemocnici,tak se akorát zajímala o to,jak tomůj manžel zvládá.Prostě jim jde jen o senzace,aby měli doma o čem drbat.
Z toho důvodu sem veřejně nic nepíšu,protože si mě tu vypátrali přes kolegu z práce,který jim tisknul na papír všechno,co jsem tu psala. :sweat_smile:
5. dub 2009 ve 12:44  • Odpověz  •  To se mi líbí
A souhlasím s příspěvkem Gedren.
Vystihla to úplně do detailů. :sunglasses:
5. dub 2009 ve 12:58  • Odpověz  •  To se mi líbí
karotky, to je dobry, moje matka tu taky smirovala. Diky tomu jsem si to ted s ni vyresila. Pac se samozrejme urazila kvuli nejaky picovine, co si tu precetla, a ja si konecne po tech letech uvedomila, ze jiste veci nemam zapotrebi. Ze ona je notoricky manipulator a citovy vyderac, a kdyz se neumi chovat jinak, necht manipuluje koho chce, ale ne me a mou rodinu.
5. dub 2009 ve 13:40  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tedy tim "vyresila" mam na mysli, ze jsem se rozhodla, ze kdyz se s ni nebudu stykat, bude mi lepe.
5. dub 2009 ve 13:42  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Hele holky, vy, co se nestykate se svymi rodici ci tchanovci, jak jste to konkretne provedly? Nevidate se vubec, nebo treba formalne na vanoce jo? Poslete si SMS k narozeninam?

A jak jste ty styky prerusili? Rekli jste jim, ze uz se nechcete vidat, nebo jste to nechali vyhnit? Kdyz vas kontaktuji sami, vymluvite se, nebo neodpovite vubec..?

Ja nejak uplne nevim, jak nejlip to s tou svoji matkou provest. Nechci delat zadna teatralni prohlaseni (jako s oblibou dela ona - "uz nikdy v tobe neprijdu" - a druhej den ji mam za dverma), ale zase bych rada, aby mezi nami bylo jasno.

Diky predem za vase zkusenosti.
5. dub 2009 ve 14:01  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj, pred tým sme sa pokúsili niekoľkokrát dohodnúť na pravidlách stretávania sa, ale oni len sľúbili a nedodržali a klamali do očí, že dodržali, nemalo to cenu... Posledný kontakt bola smska od nás, kde sme napísali posledný pokus o normálne vzťahy. Vynadali nám za ňu a bol definitívny koniec. My sme zrušili vzťahy úplne, na nič nereagujeme /ani na odkazy, že umierajú - zvláštne, stále sú živí :grinning: /, neodpovedáme na smsky, neblahoželáme, jednoducho absolútne nič z našej strany. Keď ich stretneme na ulici, nevidíme ich, nereagujeme na ich slová, odchádzame bez slova preč. Manžel sa rozhodol ich zdraviť na ulici, ale nezdraví, ich zazeranie ho od zdravenia odradilo.

Vedia, prečo sme s nimi skončili, nezmenili to a bol koniec.
5. dub 2009 ve 14:22  • Odpověz  •  To se mi líbí
gedren, já osobně nejsem v žádném kontaktu, ani písemném, ani telefonickém a na návštěvy už vůbec nechodíme :stuck_out_tongue_closed_eyes: ...svátky a narozeniny jsou passé :stuck_out_tongue_closed_eyes:
a jak jsem přerušila styky...v návalu vzteku jsem otci do telefonu řekla, že když jsem ho neviděla tak dlouhou dobu, tak ho nemusim vidět klidně i 10 let :pensive:

ale je fakt, že často přemýšlím, co by bylo, kdybych je potkala...jestli je mám vůbec pozdravit nebo dělat, že je neznám :unamused:
5. dub 2009 v 18:48  • Odpověz  •  To se mi líbí
Gedren,.................u nás to spěje taky ke konci s těmi vztahy.Naši mají přijet(chtěli sem sem nacpat na týden,abych je obskakovala,když jsem byla po operaci a měla jsem nařízený klid.režim,tak jsem mámě napsala,že jestli trvají na návštěvě,tak ať si vyberou termín okolo Ádových narozek)za 14 dní,takže si myslím,že už to bude poslední formální styk. :grinning:
S donucením a se sebezapřením už posílám jen papírové gratulace k narozeninám,svátkům,Vánocům(když jsem se měla vdávat,tak mi mamka na tvrdo řekla,že ať zapomenu,že se budou slavit Vánoce na střídačku a ať si je laskavě slavím tam,kam jsem se odstěhovala :grinning: ,aniž bych o to sama projevila zájem :sweat_smile: ),protože jsme byli vždy zkritizováni za každý dárek,co jsme komukoliv z rodiny koupili(hlavou rodiny je totiž moje sestra,která je Mgr. a tudíž si všichni myslí,že sežrala celou modrost světa a rozhoduje tam o všem :sweat_smile: ),takže nemělo smysl si zbytečně lámat hlavu s tím,co komu koupíme. :unamused:
Ikdyž to zní docela smutně,jsou to pro mě už cizí lidi,z kterých mám týden předem osypky,když mají přijet jen na jeden den. :sweat_smile:
Mamka už se mnou mnohokrát ukončovala vztahy a kdykoliv jsem na to s radostí přistoupila a šla se pakovat,že pojedeme domů,začala lítat po baráku a každého přesvědčovala,že mi nic takového neřekla. :grinning:
5. dub 2009 v 19:12  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
skusim v skratke tiez opisat nas porod... wild horses - mali sme to dost podobne :slight_smile:

Takze - rano v sobotu pred 5 mi zacali kontrakcie, o 3 poobede sme dosli do porodneho domu, to uz boli po 5 minutach. Midwife bola fajn, chcela nas poslat domov, lebo som podla nej bola prilis v pohode na to, aby som rodila :grinning: ale ostali sme tam, dostali sme peknu porodnu salu s balonom, vanou zachodom, roznymi pomockami (pisem to preto, lebo na Slovensku by toto bol tazky nadstandard), pustili sme si hudbu, tancovala som brusne tance, predychavala kontrakcie, midwife nam uvarila caj (mala som specialny na kojenie este z domu) a priebezne nam nosila novy a toasty a lekvar :grinning: potom mi napustila vanu, vliezla som si do nej a bola to prijemna ulava (kontrakcie som mala strasne bolestive - pomahalo mi ich predychavat a pri vydychu robit hlboky zvuk "vuuuuu". A este mi velmi pomahalo, ze ma manzel stale masiroval - mali sme to nacvicene z predporodneho kurzu, takze vedel presne, co ma robit, bol uzasny.). Ozaj, jest neodporucam - ja som si len hryzla z mueslitycinky a hned som sa z toho povracala. :confounded: Ale pila som stale a vela. Potom, ked som tie bolesti uz nevedela vydrzat, poprosila som midwife, ci uz mozem ist do bazena a ona, ze este asi nie som dost otvorena, ale skontrolovala ma a zistila, ze uz som na 6 cm, tak hura do bazena :grinning: no a tam to bolelo este viac, neskor mi ponukla ten entonox, tak som ho skusila a bolo to super :grinning: som z toho bola uplne sfetovana :grinning: no hej a mala som fakt ten orgasmic birth, takze je to pravda, da sa to. (midwife bola dost prekvapena z toho, ako rychlo sa otvaram a ako dobre predychavam kontrakcie, mala som zo seba velmi dobry pocit, som jej vysvetlila, ze robim jogu :wink: ) Potom akurat nastal problem, ze babatko akosi nechcelo ist von, kedze bolo asi take obrovske. Medzitym sa vymenili midwife a to bolo super, lebo ta druha midwife bola uplne uzasna a uz sme ju poznali - ona ma prijimala. Najprv ma len pozorovala, radila mi, co mam robit a ked to neslo, vyhlasila, ze ideme z bazena von, tak sme sli na stolicku, tam sa mi podarilo nieco vytlacit, ale babatko to nebolo :sweat_smile: (midwife ma velmi pochvalila a slo sa dalej), potom sme sli na postel a tlacila som v polosede, jednu nohu som mala zapretu do manzela a druhu do midwife. No a takto som tlacila asi 3 hodiny, lebo Zoranko asi cely cas spinkal :grinning: . Myslela som si, ze umriem, ze ho nevytlacim, ze budem musiet mat cisarsky, nastrih, zvon a neviem co este, no a nakoniec sa nam to podarilo :grinning: bol to ten najkrajsi pocit na svete, ked som pocitila, ze uz konecne ide von a potom, ked som ho uvidela - bol nadherny, najkrajsi na svete :grinning: . Manzel si musel sadnut, lebo toho bolo nanho trochu moc (videl viac ako ja :grinning: . Hned mi Zoranka polozili na brusko a prikryli nasim cervenym uterakom a tak sme tam nejaku dobu ostali a tesili sme sa. Potom mi pomohli prejst na stolicku, kde som vytlacila placentu (bez syntocinonu), midwife ju skontrolovala, ukazala nam ju (Zoranka medzitym drzal dojaty ocko). Potom som presla na postel, midwife ma skontrolovala, mala som male natrhnutie, ktore zasila (dala mi entonox a umrtvovaciu injekciu - vobec to nebolelo a bolo to hned). Potom mi prilozili Zoranka na prsia, ale cuckat sa mu nechcelo, tak sme sa len tak vytesovali. Potom som zaspala.
Idem kojit - dokoncim neskor :wink:
5. dub 2009 v 19:39  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
jezis to je dlhe :astonished: :astonished: :astonished:
5. dub 2009 v 19:40  • Odpověz  •  To se mi líbí
Hele koukněte na téma Moje matka je horší než tchýně - tam je totéž a příběhy dalších holek i způsoby, jak jsme to řešily a vyřešily.
Jsem také oběť své matky a úspěšně se s ní nestýkám 8 let. Je to jediný způsob, jak s ní žít na jednom světě.
Snažit se kamarádit s psychopatem absolutně nejde, vztahy nejde nijak vylepšit Jako děti jsme to musely přežít a vydržet, dnes už se s nimi můžeme v míru rozejít - fyzicky i vnitřně. Jediné, co má smysl a je důležité je chránit si svou rodinu a udělat si zázemí v ní.
5. dub 2009 ve 22:23  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
kubaka, ale mne nejde o to tvarit sa ze nijakych rodicov nemam. to je sice ucinne, ale ja som ich ignorovala uz rok. krv nie je voda.chcem najst cestu. mozno ze fakt neexistuje a skoncim pri rieseni neozyvat,ignorovat. a mozno existuje, a to by bola skoda, koli detom, to musis uznat.
keby to boli pedofilovia, a deti by ohrozovali fyzicky, tak nepoviem, ale chybou nasich je ich extremna sebestrednost- nic viac. a tou chorobou trpi vela ludi, takze maly sa s tym aspon stretne dopredu-nieco ako ockovanie? ;) moj muz sa s niecim takym este nestretol takto blizko, a teraz je z toho mimo, a nevie co na to... mne to do zivota dalo vela. maleho s nimi sameho nenecham, tak sa niet coho bat
6. dub 2009 v 05:34  • Odpověz  •  To se mi líbí
aniska, mrkni "k nám" do moje matka je horší než tchýně. Moje máti je taky případ sám pro sebe, ale nejtragičtější na tom je že to myslí nejlíp jak může, ale je to asi takhle: "já to myslím nejlíp jak můžu, vím co je pro ně nejlepší, tak to tak prostě BUDE," a pak se hrozně diví když mám jinej názor a chci své dítě vést a vychovávat sama.
6. dub 2009 v 08:56  • Odpověz  •  To se mi líbí
anisko, probuh, uz je prestan omlouvat. To, kdy zacnou rezat i Tvoje deti, je otazka casu.
6. dub 2009 v 10:07  • Odpověz  •  To se mi líbí
Aniska, nie je sa coho bat?!!!!!!!! Prosim ta, citas sa vobec?! Psychopat ta ide mlatit, lebo sa mu prave chce, ty mas na rukach svoje dieta a napises, ze sa nie je coho bat? Ani parom volov by ma nikto nedonutil este raz vstupit do podobnej domacnosti alebo prehovorit s jednym so svojich rodicov. Taketo individia sa dokladne zbavili svojich rodicovskych prav a povinnost a boli by pre mna cudzi ludia. Bodka. Na co cakas - az naziapu na tvojho syna, ze je z hovna? Rozkosne. Fakt mas materinsky pud a chces chranit svoje dieta!!!! Ja svoje dieta ucim, ze je doma milovane a chranene a ze kym sa bude dat, budeme ho my, rodicia, chranit (aj pred choromyselnymi pribuznymi). Ty sa chystas ucit dieta, ze ho v zivote budu topit a urazat aj najblizsi.... A este si odovodnujes, ako je to fajn.... Hladas cestu k ludom, ktori nemaju zaujem o teba, tvoje dieta, tvojho muza a ty im vytrvalo lezies vies kam a mas pri tom tie najlepsie umysly. Lenze uz klasik hovori, ze cesta do pekla je dlazdena dobrymi umyslami. A prave po tej sa uberas. Na ukor zivota svojho, manzelovho a vasho dietata v prospech ludi pre ktorych si menej nez spina na topankach.
6. dub 2009 ve 12:03  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Anisko, Ty máš trocha pokrivené vnímanie. Dlho si žila /narozdiel od Tvojho manžela/ v rodine, kde sa diali divné veci, ktoré si Ty vnímala ako takmer normálne a zvykla si si na ne. Tvoj manžel a mnohé z nás sme v takých rodinách nevyrastali a tak nám nepripadá normálne, poučné pre budúcnosť a hodnotné ťahať deti tam, kde je napádaná ich matka.

V Tebe stále neumrela tá iskierka nádeje, že sa Vaše vzťahy zlepšia a budeš mať s rodičmi lepšie vzťahy. A kým nevyčerpáš všetky prostriedky a každú možnosť, tak to nevzdáš, lebo budeš mať pocit, že ešte si neurobila pre to všetko.

Čo by mali Tvoji rodičia urobiť, aby si snahu stretávať sa s nimi, zabalila? Sexuálne zneužiť Tvoje dieťa? Lebo tak mi to vyplýva z Tvojich slov: nie sú pedofili, tak by malo byť pre dieťa hodnotné sa s nimi stretávať a prípadne sa poučiť. Som zvedavá, čo sa poučíš Ty, až sa Ti bude dieťa pocikávať po návšteve dedka s babkou a bude mať zlé sny o tom, že mamičku idú zbiť... Lebo k tomuto smeruješ. Si myslíš, že Tvoje dieťa na Tvojich rukách necítilo Tvoju úzkosť, keď si utekala pred otcom? Že tú úzkosť neprežívalo s Tebou? Toto naozaj pre svoje dieťa chceš?
6. dub 2009 ve 12:55  • Odpověz  •  To se mi líbí
aniska, ja si tiez myslim, ze pre tvoje dieta su tvoji rodicia nebezpecni. kontakt tvojej rodiny s tymito ludmi ma velmi vela negativ a len malo pozitiv, resp. ziadne pozitivum. tvoja uvaha, ze nech dieta vidi, aki su niektori ludia podla mna nie je v poriadku.
6. dub 2009 ve 12:58  • Odpověz  •  To se mi líbí
Usla som s malym za dievcatami, ktorym prenajimali moju izbu(otec ma mlatil alebo minimalne urazal a nadaval za hocaku blbost -ovela vacsiu ako s tou prackou, trebars ma zfackoval, ze sa divne divam a tak-

aniska - ja neviem (naschval som sem skopirovala tvoje slova)Teba otec fackoval za hocaku blbost,bola si dieta a nevedela sa branit a ty myslis,ze budes non stop strazit svoje deti,ked budete u nich na navsteve aby nahodou dedko nezbil svoje vnucata len preto,ze sa na nho inac pozreli??? :confused: :unamused: Toto je pre mna silna kava :frowning2:
6. dub 2009 ve 14:39  • Odpověz  •  To se mi líbí
aniska, rozumim Ti, taky nemam dobry vztah se svymi rodici, ale myslim, ze tak zle, to u nas jeste neni. Naposledy me sice matka taky pohlavkovala pred malym, protoze jsem na ni zacala byt sprosta, kdyz me zacala urazet a presvedcovat, jak delam veci spatne (veci, o kterych nemuze vedet, kdyz spolu nezijeme a komunikujeme a vidame se dost zridka).
kveta ma asi pravdu, ze ackoliv jsme diky nasim rodicum nemely statsne detstvi, jsme na takove chovani bohuzel zvykle a nepripada nam to nenormalni, jako vetsine "normalni" populace. Proto mame tendenci je obhajovat, zvlast kdyz nekdo radi se s nimi prestat stykat (mne to tedy radi jen tady na internetu, moje matka totiz na ostatni pusobi jako velmi mila osoba-pretvarka sama) Naucily jsme se s tim zit.
Ja neradim ulne prerusit kontakty, sama bych to nedokazala, ackoliv z moji aktivity se nestykame, ani moc neodpovidam na sms. A taky myslim, ze to muze i to dite neco naucit, poznat takove lidi, pokud se ale nebudou vidat moc casto!! Mne to nahodou dalo do zivota taky mnoho, jsem vdecna za spoustu veci, ktere pro me doma nebyly samozrejmosti a zjistila jsem, ze zivot je vlastne krasny (kdyz jsou rodice daleko) :grinning: Clovek si vazi vic peknych chvil, inu vsechno zle je k necemu dobre...
Urcite pojd k nam do tematu: Moje matka je horsi nez tchyne, tam je toho vice :wink:
6. dub 2009 v 16:00  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
Anisko, muzes si zkust docist mou ocistnou story na AP, pokud jsi takjiz neucinila. Ja uz mam vyreseno, ale bylo to drsny. Zaver nelze napsat jednou vetou, tak Te odkazuju tam.

Tady snad jen tolik ze at uz se sama musis jeste probrat spoustou balastu v sobe, tak prosim chran svoje dite. Nenech ho v kontaktu s psychicky narusenymi lidmi, a uz vubec ne o samote. Tim mu opravdu ublizis. Pokud mu chces ukazat, jaci jsou lide, tak to jdete rovnou na exkurzi do blazince nebo do vezeni. Tam to bude bezpecnejsi nez u Tvych rodicu, pac ti nejhorsi budou za mrizemi. To neni nadsazka, opravdu mi prijde navsteva u Tebe doma jako navsteva v psychiatricke lecebne. Stejne jako navsteva moji matky. Nemlati, nerve, ale je manipulatorka zijici s alkoholikem (teda nevim, nakolik je fakt alkoholik a nakolik mu jen vymanipulovala tuhle povest), takze taky chutovka.

Pro ty, co maji podezreni, ze jejich rodice ci jini blizci jsou manipulatori, doporucuji napr. tento text:

http://st.vse.cz/~XSHEM01/documents/PSP201.doc

Pokud mate pocit, ze zijete ve spatnym snu a muzete za to vy, tak to prvni je pravda, ale to druhy ne!
6. dub 2009 v 16:10  • Odpověz  •  To se mi líbí
gedren, co je to to AP, prosim?
6. dub 2009 v 16:49  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
babaro, attachment parenting. Ale zase asi uplne nechci, aby to tam vyhledaval a procital kazdej, jako tady koloval pred casem muj porod ;) Jako ne ze by to bylo tajny, to vubec ne, ale psala jsem ted tu poznamku primarne pro anisku, ktera na AP chodi. Navic stejne si tim asi kazdej musi projit sam.
6. dub 2009 v 17:13  • Odpověz  •  To se mi líbí
gedren anisko - ten text je vynikajícíi. zvlášť závěr:

Jak se člověk může ubránit manipulaci?Jedním ze způsobu je použití jíž zmíněné kontramanipulace,k tomu abyste neodnášeli z sebou pocit víny,ale musí vám přestat záležet na tom,co si tyto destruktivní osobnosti o vás myslí (snažit se jim zalíbit je nesmyslné:nemají totiž rádi nikoho kromě sebe).

totéž platí i o rodičích. to přiznání si tohoto faktu je obrovsky těžké a bolestivé, ale na druhou stranu jž nejsme děti a nejsme na jejich lásce a přijetí závislí. Proto se s nimi můžeme rozejít. Nenamlouvej si, že to bude jinak. Časem tak můžeš přijít o toho báječného chlapa a o skvělou rodinu, kterou máš.
To, jak se chovala k vám - to je trestný čin týrání svěřené osoby, za to by šli oba dnes do vězení - se bude chovat i k tvým dětem. Tvůj mateřský pud bránit své mládě by měl převážit nad pocitem, že se musím stýkat s rodiči - láska není povinnost a stýkat se s někým taky NE..

A navíc - psychický teror je stejně zlý jako fyzický. Oba nechávají následky.
6. dub 2009 ve 23:09  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tvůj příspěvek