• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

S manželem chystáme rozvod. Bojím se, jak to zvládnu

27. února 2017 
Ahoj holky, potřebuju se tak trochu vypsat ze svého splínu a možná i poradit. Třeba jste na tom některá podobně.
S manželem jsem 7 let, z toho 3 roky vdaná, máme malou princeznu, barák se zahradou, 2 auta,3 psy,kočku.... co se však z našeho vztahu vytratilo, je láska. Moc mě to mrzí, byli jsme do sebe hrozně zamilovaní, vášnivě, měli společné koníčky, spolu si pořídili domek a snili o společném stárnutí,děti jsme sice neplánovali (i když nám už táhlo na 30), ale stalo se a dnes je malá naše všechno. Postupně se však z našeho vztahu ztratila zamilovanost a láska. Nejdřív sem si myslela,že to je jenom to "vystřízlivění" z té prvotní vášně, ale není- my už se prostě nemilujeme ! :frowning2:
Náš vztah se změnil na přátelství a hlavně zvyk a pohodlí. Začali jsme se hádat, manžel tráví hodně času s kamarády, Několikrát jsme to spolu probírali a vždycky jsme se dohodli, že to ještě zkusíme ten oheň zažehnout, ale nejde to. Vždycky to po pár dnech zajede do starých kolejí.

Teď jsme se v klidu domluvili,že to asi opravdu ukončíme. Po novém roce si zažádáme o rozvod.Já vím,že je to správné, ale opravdu se toho bojím.1) Jak to oznámíme rodičům (s obojima máme hezký vztah a oni si myslí,že jsme v pohodě), 2)budeme muset prodat dům a jít každý svou cestou- já se budu muset přestěhovat s malou do bytu,protože na svůj malý domeček nebudu mít peníze, 3)co bude se psy a kočkou (jeden starý veterán půjde určitě se mnou-byl můj první a toho bych nedala- ale jak si zvykne v bytě,když je zvyklý na zahradu) 4) jak to zvládnu finančně 5)jak to bude se školkou popř. s hlídáním- mám totiž časově náročnou práci, ale zase je to ve státním a nevadí paragrafy atd. a jinou si jako rozvedená matka s malým děckem nenajdu 6) malá nebude mít tátu ............a tak dál a dál a dál....

zkrátka je toho moc, čeho se bojím ,ale zase být ve vztahu bez lásky prostě nechci ....co dělat ?
18. pro 2008 v 15:41  • Odpověz  •  To se mi líbí
Když jste se jen rozešli,ale porád se máte rádiaspon jako "kamarádi" vše je bez problémů,nechce te to aspon udělat tak,abyste bydleli co nejblíž u sebe,aby malá nepřišla o žádného z rodičů?To by bylo hezké.
Jinak to bude samozřejmě hodně těžké,asi bych na vašem místě ještě přemýšlela,rozvod je až to poslední řešení.
Když to ale jinak nejde,takový rozvod je to nejlepší,co může být,když se dva nehádají a berou ohled hlavně na dítě.
18. pro 2008 v 15:45  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Víš, my bydlíme na Rakovnicku v malé vesničce a já se asi budu muset přestěhovat do Kladna (35 km), protože tam mám práci (dojížděla jsem každý den) a babičky a navíc nebudu mít auto (obě jsou psány na manžela, jedno nové na leasing a druhé staré na stavbu atd by mi prý půjčil, ale to je "auto" nanic,v tom nemůžu vozit malou,tak max.na velký nákup,ale nikdy bych s tím nejella dál.- a neustále je rozbité, a na svoje mít nebudu) Manžel řekl, že na Kladno nejde,že je spokojený tady a navíc tam jsou dražší byty a on pracuje v Rakovníku. No ale zase tak daleko nebude.
No, my se právě hádáme už dost poslední dobou, ono se to stupňuje a možná je lepší odejít dřív než se začneme opravdu nesnášet.
18. pro 2008 v 16:04  • Odpověz  •  To se mi líbí
No jo,to je blbý,ale zkuste se nějak ještě domluivt,kvůli dítěti.Určitě je to dobře se rozejít,dokut ještě spolu jste schopní vycházet.
Jinak jestli si myslíte,že spolu jako rodiče budete vycházet a víš,že on nemá zájen ti dělat problémy schválně a jde mu hlavně o dítě,tak jde i udělat to,že máš dítě v péči ty a má neomezený styk s otcem.Takže si ho může brát,jak to jde.Ale to byszte fakt museli spolu dobře vycházet.Ale pro dítě je to určitě nejlepší.
Jinak,rodičům to vysvětlit budete muset,druhou babičku ujisti,že babičkou zůstane i dál.Oni to pochopí,i když vás nejdřív budou přesvědčovat,at si to rozmyslíteVy už musíte být fakt rozhodnutí,až jim to budete říkat.Pomoc se ti bude hodit,já to znám,zvlášt když chodíš do práce.Peníze jsou fakt krutý,ale ty to budeš mít lepší,když vyděláváš.Jen aby ti někdo hlídal.
18. pro 2008 v 19:53  • Odpověz  •  To se mi líbí
Kalu: Ja bych se toho az tolik nebala. Pokud dite zustane tobe, budete schopni se na jeho vychove podilet, ex nebude delat problemy se sverenim do pece atd., tak je hlavni problem vyresenej. Majetek je druha hlavni zalezitost, ale nejak se to zvladne i s materskou nebo malym platem.
Mne zivot matek samozivitelek vubec nepripadne nijak strasnej. Naopak, jsou samostatny, doma je nikdo nebuzeruje, nemusej nikomu vyvaret, sbirat spinavy fusekle, muzou si jit zaparit, na vikend nemusej ke tchyni atd.
Zkus to brat z tehle stranky. :slight_smile:
21. pro 2008 v 19:03  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
anatanka...
tohle se neda nekomentovat... asi se mas dobre, vid?
ale zena, ktera nema kde bydlet, nema ji kdo to dite hlidat, otaci kazdou korunu v ruce aby diteti dala co potrebuje... to asi bere uplne jinak... :confounded:
ja nemam dum, ani byt, jsem nezamestnana, budu zit jenom z materske a vyzivneho, nikoho tady nemam a opravdu nevim jak vsechno zvladnu... budu muset do podnajmu, najit si praci abych si prividelala pri rodicovske, abych to vsechno zvladla platit... a nevim kdo a jak mi bude hlidat prcka kdyz budu v praci... promin ale vsechno neni tak ruzove... :confounded:
21. pro 2008 v 19:19  • Odpověz  •  To se mi líbí
Sonic: Kdybych si to neprozila, tak o tom vubec nepisu.
21. pro 2008 v 19:31  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jistě to záleží na situaci.Ideál je,jak to popsal anatanka.Když partner nedělá problémy a třeba i dítěti něco naíc koupí,tak není problém.A to asi kalu bude mít dobré.
Ale jinak záleží fakt na situaci.
Já mám s partnerem problémy,dostanu z něj minimum,nemám peníze,nemám hlídání,takže jsem bez možnosti najít si přivýdělek.Protože nemám přiýdělek,nemůžu si dovolit hlídání a tak pořád dokola.To je blbý.Ale zase mám bydlení.
Ono je potřeba si tyto věci fakt rozmyslet,co člověk bude mít a co ne.
21. pro 2008 v 19:47  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ria: Ty nebydlis u rodicu? Sledovala jsem tvoji diskuzi a myslela jsem, ze jsi u nich.
21. pro 2008 ve 20:15  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jo bydlím,proto taky píšu,že s bydlením nemám starost.Ale jinak nanic.Nikdo nechce hlídat,takže jinak to je,jako bych byla uplně sama.
21. pro 2008 ve 23:55  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojky,koukám že sem už dlouho nepsal. Kalu,přesně vím čeho se bojíš,ale věř,že vše se dá zvládnout. Já sem sama už od těhu,otec malého mě doslova odkopl,když sem mu řekla že sem těhotná. Měla sem výbornou práci,hodně peněz,celkem bezstarostný život(když nepočítám hypotéku na dům,práci na domě a kolem něj,zahradu,2práce atd.)Do toho těhu. Musela sem vše zvládnout sama,dřevo na zimu,posekat zahradu,postarat se o pejsky o dům,do toho 3dopravní nehody,hoodně rizikové těhu,lítání po genetice a od 28tt po nemocnicích,co týden monitor,malého sem v pořádku donosila i přes všechny strasti.
Teď mám krásného půlročního synka,končí mi mateřská,ze které sme jakž takž vyžili,budu mít rodičák o 3tis nižší,každý měsíc mi bude chybět cca 1000kč na poplatky,na živobití nezbyde nic. Rodiče mám 130km daleko,jsou už staří(táta71 máma 67 a je nemocná),nemá mi kdo hlídat,nemůžu sehnat práci na doma,otec malého občas dá 1000 občas nic. Nevim jak to bude dál ale nějak to jít musí!!! Vždy má vše nějaké východisko ona až ta situace člověka donutí jednat. Přeji hodně moc sil a ať se Ti daří vše,tak jak si přeješ
:wink:
12. led 2009 ve 14:06  • Odpověz  •  To se mi líbí
dnada: mas muj obdiv, fakt. Ja se kolikrat hroutim z nejake kraviny, ale co musis vydrzet ty...A nemuzes treba prodat dum, koupit byt, poplatit dluh, neco schovat atd?
19. led 2009 v 10:01  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
consle - ono to neni takjednoduchý... do bytovky nechci,bydlela sem tam 9let a málem sem tam umřela.Ono je celkem jedno,jestli má člověk platit nájem nebo 7tis hypotéku. A byty za prvé nejsou a za druhé vyjdou draho. Já sem spokojená tady,mám hafinu,4kočky,velkou zahradu a klid,žádný otravný sousedy :wink: Snad se mi podaří nějaká práce a bude zas dobře nebo budu muset přitlačit na otce malého,aby víc platil. Jinak neni co obdivovat,chce to jen chtít.Když s echce,všechno jde :wink: Někdy hůř,někdy líp
19. led 2009 ve 13:13  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ja bych si tohle nikdy nechtela zazit, zustat sama s detckem a bojovat o penize. Mojeho partnera byvala ho kopla do prdele, vzala i detem tatu, myslela si, ze ji bude bez chlapa dobre, pritom se ani sama neumi rozhodnout a skube ho o penize. Dostava alimentu vice nez dost, ani klukum neuvari, zarve at si neco udelaji, kdyz jim udela jedno teple jidlo v tydnu, tak se premohla. Ja jsem jim koupila zimni boty, protze jsem je chudaky nemohla videt, jak chodi v tech rozpadnutych a pry kdybych ty stare vyhodila, tak akorat chudaci dostanou vynadano. Zustal ji zazizeny barak i s autem, financni problemy nema, ale casto vola, ze potrebuje penize, aby si koupila lepsi pracku, kola atd. To si stezuje, ze je na vsechno sama, ze nema cas ani uklidit, ale cely den stejne procumi u TV a pracuje jen na polovicni uvazek. A ja posloucham, jak je to pro ni tezke, byt sama s dvema detma. Ja bych ji uplne kopla do prdele, ale nic s tim nemohu delat, jinak by se to jeste otocilo proti me.
Je me fakt lito vsech vas, kterym nezustalo nic a jeste k tomu mate blby vztah s byvalym.

kalu: zkuste manzelskou poradnu, a vase dcera ma tatu, i kdyz neni v jednom baraku s mamou.
19. led 2009 v 15:16  • Odpověz  •  To se mi líbí
markeeta - on si tohle dobrovolně nechce zažít nikdo:frowning2:
20. led 2009 v 10:00  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
vidím, že do tejto témy už strašne dlho nikto nepribudol, ale tento rok som pribudla ja a naozaj som si to zostať sama s dieťaťom nepredstavovala a ani som nad tým nikdy neako nepremýšľala, aké to musí byť ťažké, až teraz ked to zažívam na vlastnej koži tak chcem všetkým slobodným mamičkám odkázať, že sú hrdinky, ked dokážu takúto ťažkú životnú situáciu zvládnuť
26. kvě 2010 v 17:41  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj holky, zrovna mi manžel řekl, že se chce rozvést a být bez emocí s námi do Vánoc, máme 2 děti, jsem v hajzlu a brečím
15. říj 2012 ve 20:37  • Odpověz  •  To se mi líbí
ještě si chce o všem promluvit
15. říj 2012 ve 20:39  • Odpověz  •  To se mi líbí
@verulinek1 tak jak jste to vyřešili?
12. únor 2013 v 11:22  • Odpověz  •  To se mi líbí
@sonica Nahodou jsem opet narazila na tuto diskuzi a musim jeste jednou reagovat.

Rozhodne jsem to nemela vubec ruzove, vlastne jsem to mela uplne nejhorsi ze vsech, co jsem kdy poznala. Male byly dva, ja na materske, rok jsme se brutalne soudili o dite, pri poslednim stani statni zastupkyne prohlasila, ze to vidi na umisteni ditete do ustavni pece. Bala jsem se dojit jen k zastavce, protoze jsem se porad otacela, aby me nesrazilo to auto, jak me udajne ma (neustale vyhruzky). Spadly mi do klina veskere dluhy za ex a byla to castka v ramci sesti nul. Moji rodice, ke kterym jsem se prestehovala meli kazdy tyden olepene dvere paskama od exekutoru. Hned, jak jsem nastoupila do prace, tak jsem musela do osobniho bankrotu a zila jsem z totalni almuzny. Do toho se mi ozval stary uraz patere a potacela jsem se silenyma bolestma po nemocnicich a o berlich. Jediny, co jsem mela bylo auto a to mi ukradli, bez pojisteni, takze jsem se belhala o berlich kazdy den hodinu a ctvrt do prace. Ani me neprekvapilo kdyz me jednou odvezla zachranka s kolapsem. Prozila jsme si toho dost a dost.
Nikdy jsem se ale nelitovala, protoze clovek je jednou dole jednou nahore. A i kdyz to dole trva treba nekolik let, tak porad vi, ze uz muze ted jenom nahoru...
Muj puvodni prispevek byl tedy pro dodani optimismu dotycne mamince :slight_smile: Urcite ne z naivity...
27. únor v 19:49  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tvůj příspěvek