• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Jak dlouho u vás trvalo žárlení mezi sourozenci?

23. února 2011 
Ahoj, mám dva kluky od sebe přesně 18 měsíců. Po příchodu z porodnice mi přišlo, že starší mladšího přijme v pohodě, nicméně teď jsou mladšímu 3 měsíce a stále to není ono. Starší syn se snaží na sebe upoutávat pozornost, daleko více pláče, když malý spí je zlatý, jakmile se mladší synek probudí, začne zlobit, také má tendenci bráchu kopnout, štípnout, ducnout hlavičkou atd. atd. Staršímu synkovi se věnuji, hrajeme si fakt hodně, aby neměl pocit, že je odstrčený, snažím se ho zapojovat do činností okolo bráchy ... Myslím, že určitou roli hraje i to, že starší synek vstupuje do období vzdoru. Máte zkušenosti se žárlením mezi sourozenci a především, jak dlouho žárlení u vás trvalo? Díky moc,
17. únor 2011 ve 22:16  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ehm, nemáme příbuzné děti? :grinning: Mám mezi kulíšky taky 18m a občas (nebo často?) je to na palici :slight_smile: Starší malou zbožňuje (nebo aspoň tak vypadá :sweat_smile:), ale i když se snažím, tak stejně "zlobí", vzteká se, občas ji taky drobně sejme, apod. :sweat_smile:
Období vzdoru je kapitola sama o sobě ... jestli je jeho chování jen začátek, tak asi vážně nechci vidět ty další měsíce ... :sweat_smile:
Každopádně se snažím vysvětlovat, vysvětlovat, vysvětlovat, taky ho zapojuju do jakékoli činnosti ohledně malé a doufám, že malou nesejme dřív, než se ona bude schopná bránit :grinning:

Takže se vlastně přidávám k dotazu - kdy to žárlení a soupeření o pozornost skončí? :slight_smile:
17. únor 2011 ve 22:26  • Odpověz  •  To se mi líbí
dobry den... u nas to bylo potom jeste malicko horsi, kdyz se mladsi ditko zacalo pohybovat a brat hracky, veci... ale jakmile si spolu zacaly deti hrat, bylo vyhrano :slight_smile:
ted uz se spolu domluvi, jsou vsude u vseho ruku v ruce, delaji vylomeniny, a zacina to byt mnohem lepsi - ale obcas se stejne poperou, jenze mala uz se umi ubranit :wink:
ale prvni rok byl hodne tezky - drzte se!
(mam je od sebe 19 měsíců, a období vzdoru jsme si prožili/prožíváme velmi intenzivně)
17. únor 2011 ve 22:31  • Odpověz  •  To se mi líbí
TAké jsme na tom podobně, ale myslím si, že v rámci možností to ještě jde.., může být hůř... . Nám hodně pomáhá nepotlačovat její negativní emoce..., a hlavně uznání jejich pocitů je hodně důležité... . Malá třeba víc žárlí na taťku, protože jí je vzácný, když není celý den doma...., na mě méně..., někdy to je dost divoké...kdy to přejde?! Nevím nevím...., si myslím, že to hned tak nebude, takové to malé soupeření tam bude hodně dlouho.
Tak pevné nervy :slight_smile:.
17. únor 2011 ve 22:37  • Odpověz  •  To se mi líbí
Taky mám mezi dětma rozdíl 18m a zrovna té mladší jsou 3 měsíce :slight_smile: U nás jak čtu to tedy probíhá skoro hladce. Ano, starší se začal více "sekat". Už není tak poslušný jak dřív, vztekající scény jsou na denním pořádku, hodně věcí úmyslně sabotuje. Malou zbožňuje a teda vědomě ji nijak neubližuje. Spíš dochází k drobným nehodám z nedostatku mé pozornosti a předvídavosti :sweat_smile:
U nás hodně funguje, že se snažím chovat ke staršímu pořád stejně. Vyhradila jsem aji chvilky, které prostě patří jen nám bez malé. Pokud se začne vztekat, je odeslán stejně jako dřív do vedlejší místnosti aby se uklidnil a teprve pak s ním něco řeším.
Starší je tedy na mně teď mnohem víc závislý než dřív. To je možná ale obdobím nebo tím, že máme tátu v zahraničí a jsme pořád jenom s polu.
No, uvidím jak to bude fungovat do budoucna až bude mladší větší a bude vyžadovat stejně pozornosti jako starší :pensive:
Jinak přeju hodně sil a zdaru. Když se sejdou okolnosti, tak je to někdy na palici :stuck_out_tongue_closed_eyes:
17. únor 2011 ve 22:50  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj holky, škoda, že tohle téma není diskuze, ale jen otázka..
mám od sebe děti taky 18 měsíců a docela mě to trápí. malej se dost vzteká, to jo, ale hlavně ségru naprosto ignoruje. zezačátku, když jsem se ho zeptala, kde je kristýnka tak ukázal, pohladil jí, dal jí pusu, krémoval jí, půjčil jí hračku apod. ale v poslední době jakýkoliv dotaz na ní naprosto ignoruje, ani se jí nedotkne, když je položím vedle sebe, tak se zhnuseně podívá a hned uteče. neublíží jí ani na ní nestoupne a když mu bere hračky, tak mu to taky nevadí, ale u nás totální ignorace až je to divný. nevím, jestli to přičítat žárlivosti nebo čemu...
23. únor 2011 v 17:03  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tvůj příspěvek