Novorozenec a starší dítě. Jaké máte zkušenosti?

aneta_v
17. lis 2020

Holky, poraďte, jsem 3 dny po porodu, takže se mnou hormony dost mávají a já mam pocit, že nic nezvládnu. Mám holčičku 2 roky a 3 měsíce a dnes jsem si domů z porodnice přivezla druhou. Dcera se k miminku hned hrnula, hladila ji, nadšená. Ale z čeho mám strach - spaní a kojení. Starší dcera s námi spí v posteli, pro mladší jsme přirazili postel bez bočnice k té naší. Jenže ta starší se ke mně v noci tulí a kdykoliv jdu na záchod, tak je hned vzhůru a volá mě a já už se teď děsím, jak budu k mladší vstávat na přebalení a kojení. Teď při odpoledním spánku jsem si to “vyzkoušela”, mladší se po hodině probudila a fňukala a starší nedospalá se chtěla tulit a teď babo raď. Myslela jsem si, že zvládnu oboje najednou, ale to se starší nelíbilo. Pak mi oznámila, že ven s miminkem nechce, že půjdou s tatínkem sami... Bojím se, aby se starší necítila odstrčená, ale zase přebalit a nakojit tu mladší prostě musím... Vím, že každé dítě je jiné a každé snaší vetřelce jinak, ale jaké máte zkušenosti, co vám pomohlo, co naopak bylo špatně apod? Máma mi říká, že si starší prostě musí zvyknout... Ale já chci co nejvíc eliminovat případné žárlivé scény. Předem díky

hezz17
17. lis 2020

Mam deti od sebe 2r5m. Kdyz byl manzel na obrovské tal spal se starsi v loznici, ja s mladsim v pokoji. Kdyz pak sel do prace, včetně nocnich, tak jsem se přesunula do ložnice a spala jsem s obema detma (doted. Mladší ma 9m). Prebalovala jsem v posteli za tlumeneho svetla. Navzajem se budi minimalne, to uz musi byt joo krik. poledni spaní se snazim aby meli zároveň a to z prosteho duvodu- abych mela chvili klid i ja 😀 když mladší spi, venovat se starsi, malovat, hrat, mazlit... u nas neprobehla ani jedna zarliva scena. Nastesti.

hezz17
17. lis 2020

Mam deti od sebe 2r5m. Kdyz byl manzel na obrovské tal spal se starsi v loznici, ja s mladsim v pokoji. Kdyz pak sel do prace, včetně nocnich, tak jsem se přesunula do ložnice a spala jsem s obema detma (doted. Mladší ma 9m). Prebalovala jsem v posteli za tlumeneho svetla. Navzajem se budi minimalne, to uz musi byt joo krik. poledni spaní se snazim aby meli zároveň a to z prosteho duvodu- abych mela chvili klid i ja 😀 když mladší spi, venovat se starsi, malovat, hrat, mazlit... u nas neprobehla ani jedna zarliva scena. Nastesti.

hezz17
17. lis 2020

Pro me bylo nejhorší vecerni koupani, jídlo a spaní, když byl manzel na odpoledni 😏 alr uz si to sedlo.

aneta_v
autor
17. lis 2020

@hezz17 jak to šlo s oběma dětma v jedné posteli? Neměla jsi strach, že starší zalehne nebo kopne to mladší? V porodnici mladší první noc prakticky probděla, druhou a třetí jsem si ji vzala k sobě a spala jak dudek, tak nevim, jak klapne postýlka, byť přiražená bez bočnice k posteli
Večer by měl fungovat naštěstí manžel

hankaros
17. lis 2020

Mám tři po 2 letech, scény byly první 2-3 měsíce ne denním pořádku. Starším jsem vždy vysvětlovala, ze miminko je malinký a tu péči potřebuje, oni když byli malinci, bylo to stejné. Ukazovali jsme si fotky, když byli.miminka. hodně mazlit a věnovat se staršímu, i třeba s miminkem v náručí. A někdy holt plakalo miminko, než obslouzim starší. Máme postylku prirazenou k velké a spíme tam všichni včetně manžela. Nedá se svítit, tulit k nekomu se chtějí všichni 3. Za mě laskavá důslednost. Prostě máme miminko, tak se o něj postarame, zapojit starší do péče, pokud bude chtít. Pokud ne, netrvat na tom. Ono se to podda za pár týdnů. Jo a zapojit tatínka do péče o miminko, může chovat, přebalovat a ty máš čas na sebe (!!!!) a na starší.

jarmarca
Autor odpověď smazal
Zobraz
hezz17
17. lis 2020

@aneta_v ja spim uprostred mezi nima 😁 nez jdu spat, tak mezi ne dam polštář.

burnette
17. lis 2020

Já to mám teď dost podobné akorát syn 4 roky a dcera čerstvě narozena. Malej usíná ve svým pokoji kolem půl noci chodí k nám do postele, malá spí v postýlce přilepena k naší posteli.Přes noc, kojení, přebalování, malého rušíme ale ten furt odmítá spát u sebe. Když se mi podaři na chvíli usnout se ke mně přilepi. Sice jsem z toho nevyspana ale nechci ho dávat pryč, čekám až sám přijde nato že je lepší spát ve svým. Ohledně žárleni těžko říct, někde jsem četla ze mamka a starší sourozenec by měli mít aspoň jeden rituál při kterým nebude miminko, aby dítě v tom momentě měl mamku jenom pro sebe, u nás je to uspávání. Malou dam manželovi,vykoupu ho, přečtu knížku, zazpívám a jsem s ním dokud neusnu. Dále že jeden rodič by se staršímu mělo věnovat víc, takže nemějte špatný pocit když chce jenom s otcem ven spíš naopak, at má tátu jenom pro sebe. Ale je pravda že je lepší komunikaci s čtyřletý dítětem než dvouletý. U nás zatím žádný náznak žárleni spíš naopak.

aneta_v
autor
18. lis 2020

Tak první noc docela dobrý. Sice uspávání byla trošku kovbojka, mladší jsem uspala po osmé, jenže poté, co jsem jí dala do postýlky a starší byla rozdováděná a křičela, tak se mladší vzbudila 🤦🏽‍♀️ Manžel nemohl mladší odnést, abych starší uspala, miminko muselo být s námi. Naštěstí pak starší akceptovala, že budu kojit a ji jen hladit... Usnula kolem 21:30 🤦🏽‍♀️ (Posunula si usínání tedy už asi před 2 měsíci, vůbec nechápu, dřív po osmé tuhá, teď dřív jak ve 21 neusne, čilá je, dovádí, vůbec nevypadá unaveně 🤷‍♀️)... V noci se to pak nakonec “prostřídalo”, takže dobrý....
pardon za ty romány, potřebuji se z toho vypovídat 😆

codal
18. lis 2020

@aneta_v spala jsem s oběma v posteli mrzí holkama.Kojila jsem v leže, dařilo se mi z obou prsů na jednom boku, tak jsem si nemusela malou přehazovat. Na posteli mám zábranu, tak miminko nemělo kam spadnout. Když jsem kojila a straší se vzbudila, nalepila se na záda a spinkala dál. Většinou ji ale miminko nebudilo. Když usnulo miminko, snažila jsem se alespoň na chvíli otočit a přitulit k té starší. Někdy jsme na sebe byly nalepeny jak puzzle.

antoinet
18. lis 2020

Nečetla jsem celou diskuzi, ale poradím jednu věc - nauč se, že nemusíš být u všeho. Dítě jde ven s tatínkem? Paráda! Odpočineš si 🙂 starší s tebou nemusí být nonstop, naučila bych ji spát ve své postýlce. O nic se ani jedna neochudíte.
Za pár měsíců si vše sedne, teď přijímej veškerou pomoc i osamostatnění starší, je to ku prospěchu celé rodině.

codal
18. lis 2020

Co se týká uspávání, nakojila jsem miminko a na chvíli si ji vzal tatínek, abych byla sama jen se starší. Četly jsme si a mazlily se, manžel většinou malou uspal na rameni a pak mi ji donesl. Když se vzbudila, dala jsem ji prso s straší se pritulila k zádům, já ji Hladíka a druhou rukou (bylo to trochu nepohodlné.Takhle nám to fungovalo asi půl roku. Pak začala ta menši víc řádit a tak skoro rok po kojení uspával manžel a donesl mi ji až když byla úplně tuhá a já uspávala tu starší. Pak najednou starší řekla, že chce spát s tatínkem a odstěhovala se k němu do pokojíčku a já teď spím jen s tou mladší. Ten režim si najdete a bude se různě měnit, dej tomu čas, ono si to sedne. Nebude to fungovat hned, ale systém si určitě najdete.

sajul
18. lis 2020

Mám kluky 1,5r od sebe. Taky jsem se toho bála, ale jaká to byla pohodička. Spali se mnou oba v posteli, každej z jedny strany. Mladšího jsem většinou uspala v šátku, starší se pak ukojil v posteli. Později začali oba usínat v posteli. Když byl mladší mimino trávil většinu dne v šátku, on byl spokojenej a já měla čas se věnovat staršímu, domácnosti, psovi atd. Ex dělal v té době krátký, dlouhý týden, takže na toho jsem se vůbec nemohla spolehnout. To sžívání bylo náročnější, ale byli to krásné časy, za to teď se pořád rvou 😅 ono si to sedne, uvidíš.

aneta_v
autor
18. lis 2020

@codal tak to jsme tuhle noc měli dost podobně 😁 Uvidíme, jestli to tak bude i dál

aneta_v
autor
18. lis 2020

@antoinet když já bych ji nerada odstrkávala, resp. aby měla ten pocit... teď ji určitě na svoji postýlku učit nebudu, to by mohla brát tak, že kvůli miminku. Mně nevadí s nima spát, jsem hodně kontaktní a i moje děti evidentně.

aneta_v
autor
18. lis 2020

@sajul šátek u první nefungoval, uvidíme, co u druhé, mám ho připravený, ale vždycky mi chvíli trvá, než se odhodlám do něj dítě poprvé uvázat 😃

sajul
18. lis 2020

@aneta_v každé dítě je jiné, některé usíná samo v postýlce a vyhovuje mu to, některé musí být nalepené na mámu aby, bylo spokojené. Určitě časem najdete cestu, která vyhovuje všem.

lida9
18. lis 2020

kazdy to mame jinak... ale kde je probuh manzel kdyz mas ted uz 2 deti v posteli?! miminko chapu, ale dvouletacku uz ne... kazdopadne urcite to zvladnes at si to nastavis jakkoliv🙂

tynka9
18. lis 2020

Moc asi neporadím, jak zorganizovat to spaní v noci, tarší mi psal v postýlce cca od roka, kdy začal spát celou noc. Teď se k nám teda občas stěhuje (3 roky), ale jinak má svou postel. Ale jen mě napadá, když píšeš, že ti starší usíná po deváté a ještě navíc nevypadá vůbec unavená a řádí. A v první příspěvku, že po po hodině odpo spaní je nevyspalá a kňouravá... nedala by už celý den bez spánku? Syn mi kolem druhých narozenin taky přestal přes den spát. Sice jsem přišla o svou chvilku klidu, ale právě z divokého uspávání kdo ví kdy, byla pohodová osmá, někdy i dříve. Když zabral po obědě, tak spal taky víc, jak hodinu (a byl dřív k neprobuzení), ale z toho právě byl cirkus večer...

jakreb
18. lis 2020

@aneta_v No ono je preto najlepšie hneď deti ucit na svoju postieľku, neskôr postel a potom nemusis riesit podobne. 2.5rocne dieťa ma mat dávno vlastnú postel a ak je možné aj izbu.

mourovatakocka
18. lis 2020

@jakreb V jedné diskuzi radíš nechat dítě vyhladovět, tady odlifrovat do jiného pokoje 🤔 Ještě že jsme každá maminka jiná.

jakreb
18. lis 2020

@mourovatakocka Ja nikde neradim dieťa vyhladovať. Ani odlifrovat. Láskavo mi nevkladaj svoje zle pochopené dedukcie ako za moje. Skus čítat s porozumením. Pekny vecer zelam.

jakreb
18. lis 2020

@mourovatakocka Syn s nami spal cca do roka v jednej izbe -inak sa nedalo. Dcerka do 3mesiacov v manzel.posteli. Nic lepsie sme nemohli urobiť ako jej zložiť postieľku a dat spat do vlastnej izby s bracekom. Obe deti dojcene, spokojne, vyspate a my s nimi. Cize len pisem vlastne skúsenosti. Každy potrebujeme vlastný priestor a základ dobrého zdravia a spokojneho zivota ci fyzickeho alebo psychického je kvalitný spánok. Ale ano niekto sa rad necha kopat a ťahať za vlasy a ine a spi s detmi aj do ich puberty. A podotknem nase deti sú kontaktne viac nez dost-'mojkame' sa cez deň. Kde-tu s nami este aj spia ak v noci pribehnu tak ich nevyhodim.☺️😉

madbetka
18. lis 2020

Když se nám narodila třetí dcerka, tak jsem je večer v naší posteli chvíli uspávala všechny tři (starší holky měly v tu dobu 2r8m a 18m). Manžel střídá po týdnu ranní/odpolední, takže jsem vždycky týden na večerní uspávání sama. Tak jsem si je vzala všechny do jedné postele, pak ty dvě velké odnesla do jejich postelí v jejich pokoji kde do té doby normálně spaly. Ale narození dalšího miminka je pro ně taková událost, že to tak prostě vyplynulo a bylo to pro všechny nejjednodušší.
Postupně jsem je začala uspávat v jejich posteli v jejich pokoji, teď je nejmenší 8m, jako první uspím v ložnici ji kolem sedmé, pak v pokoji obě velké. Prostřední dcera ale v noci tak obden přijde k nám, ta nejmenší se tam nakýbluje každý den 😀
Ono si to sedne, sžijete se a najedete na režim 🙂
Rozhodně se nám vyplatilo, co píšeš - ty starší neodstrkovat, naopak se jim věnovat třeba i o trochu víc. Jasně, jsou věci, které se udělat musí, jako nakojit a přebalit, ale i u toho jsem většinou něco dělala se všemi. A přes den dost využívala šátek, i jsem v něm kojila (hlavně u druhorozené, kdy té první bylo 13m, když se narodila).

@lida9 My máme dvě děti v posteli běžně, občas i tři. A manžel je tam taky, kde by jako měl být?

aneta_v
autor
18. lis 2020

@tynka9 taky už jsem přemýšlela, že bych jí ten odpolední spánek utla, ale přijde mi, že je na to ještě malá 🤷‍♀️ Jednou tedy nespala, zvládla to, ale večer to o moc lepší nebylo (ale jeden večer není reprezentativní vzorek, jasně).

hezz17
18. lis 2020

@madbetka tak my treba mame manzelskoh postel 140cm, takze ja a 2 deti je na hranici moznosti 😀 nekdy jsem tam ja a obe deti. Ja a mladsi a manzel se starsi v pokoji. Nebo manzel a starsi v loznici a ja s mladsim v pokoji..... starsi se jeste nekolikrat v noci budi a sama spat nechce. A ja ji nenutim. Do 16 se mnou spat nebude....😁

aneta_v
autor
18. lis 2020

@lida9 dokud jsem neměla břicho jak balon, tak spal manžel normálně s námi a vyspali jsme se všichni, dcera spí až na výjimky viceméně celou noc. Poslední měsíc spal jinde. Do 2 let jsem ji v noci 1-2x kojila a to bych fakt do vedlejšího pokoje chodit nechtěla, to bych teprve byla unavená, takhle jsem vytáhla prso a spala dál 🤷‍♀️ Pak se vlastní pokoj nehodil, aby si to nespojila, že jsme ji odlifrovali kvůli miminku. Já doufám, že časem půjdou spolu do vlastního pokoje

aneta_v
autor
18. lis 2020

@jakreb každému vyhovuje něco jiného, já bych zase nechtěla chodit kojit do vedlejšího pokoje, to jsem praktikovala na začátku s první dcerou, abych nebudila manžela, a byla jsem úplně vyřízená. Od půl roka spí s námi v posteli a já začala být dokonce přespalá. Nevím, proč by 2leté dítě mělo mít dávno vlastní postel, některé ano a některé zase ne. V současné situaci by mi to uspávání spíš komplikovalo

niki1107
18. lis 2020

@aneta_v Vím, že každý to má jinak, ale jsi úžasná maminka a celá situace si časem sedne a bude dobře, uvidíš 🙂. Hodně se ztotožňuji s tvým přístupem, taky jsem kontaktní a je taková i naše dcera (2 roky), taky spíme všichni v posteli spolu, resp dcera má přiřazenou svojí postýlku k naší, protože se dost roztahovala. Paradoxně od 8m do roku a půl spala sama v pokojíčku, já jsem milionkrát k ní v noci vstávala, byla jsem vyřízená. Pak jsem se vykašlala na to, "jak by to mělo být " a začala jsem vše dělat podle svého srdce. Od té doby spí celou noc a všichni jsme spokojení, nedovedu si představit, že by to mělo být jinak - vždyť je to tak úžasný cítit tu blízkost 😍. Sama jsem zvědavá, jak to zvládneme se dvěma dětmi, jsem v 9tt, ale taky to dáme 👍.

aurelie34
18. lis 2020

Chce to čas. Mám děti od sebe 2 roky a 4 měsíce a syn s námi taky spí od narození v posteli. Začátky byli krušné, brečel st dám mimino pryč, pořad malou odstrkaval, když jsem v noci vzala z postele tak řval jako tur. Přes den dělal naschvál. Asi po 2 měsících si to sedlo. Teď je málé 9 měsíců a už je to úplná pohoda. Uspavam obě děti najednou v jedné posteli, dcera usíná na prsu, syn přítulný z druhé strany. Oba se miluji, začínají si spolu hrát, žádné žárleni se nekoná. Chce to opravdu čas. Pro to starši dítě je vše nové a musí si na novou situaci zvyknout.