Utahaná ze dvou dětí
Ahoj, potřebovala bych se asi jen vypovídat. Mam pětiletou dceru a ctyrmesicni miminko. Co se narodil, mam pocit, že úplně ztrácím energii a chuť si hrat a bavit se s tou starší. Nebaví me hrat si furt "na neco", vest pořád ty hovory ( dcera je velmi živé dítě, je chytra jak opice, ma obrovský okruh zájmu a je extrémně zvidava, porad se na něco pta). Pred narozenim maleho jsem ještě nasla v sobe energii a oroste jsem se donutila si s ni hrát, ale ted zz mi to nejde. Jsem introvert a ty jeji dotazy uz mi vadi. Kolikrát ji i raději pustim pohádky na dve hodiny, abych měla chvilku klid, a pak si vycutam, že se ji nevenuji, protože bych mohla, syn je klidne miminko, je v pohode, staci mu, že je vedle me na dece, kouká na nas s smeje se. Takže v tom problém není.. Když je dcera ve skolce, mam pohhodu, dopoledne se dospim k jsem utahana z nocniho vstavanil, pak uzmam energie dost a stihnu vsr, uklidit, nakoupit, treba nekdy uvařit, zacvičit si, i si prectu kus knížky... Ale jak dcera prijde domu, po hodině toho mam uz dos a chybi mi ticho a klid. Mam hlidaci babicky, které si ji vezmiu klidně na celý víkend, abych si odpocinula, ale nestaci mi to. Ani to necgci delat casto, aby se necitils odstrcena. Vim, že se mam vlastně skvele, vim, že je a tom spousta maminek hur, nemaji hlidani, doma ubrecene mimi, starší dítě treba jen dvoulete... To musi byt teprve masakr... Ale i tak.... Co poradite? Jak se "do utit"? Ma plny pokoj hracek, ale sama se, bohužel, moc nezabavi. A me to hraní nebavi. Mam ji nechst se nedit? Je mi ji nekdy lito že si sni nehraju, ale nedokážu si pomoct...
@pratensis jak účinně pomoci? Půl dne má usměvavé dítě, které nic nepotřebuje, půl dne obě..kdy jí to pětileté otravuje..hlídací babičky..a pořád je to málo .paní na úklid? Mi to velmi zavání lenosti, znuděnosti a něčím..co autorka vlastně nechtěla, nechce..je mi fakt líto, ale prostě to tak cítím..co chce víc? Může to pojmenovat?
Ono Dr svou profesi by měl být člověk odolný,zdolávat překážky snadněji než jiní..nedostatek spánku by je neměl vyřadit z života.. vyhoření?????
Já ani nemůžu pomocí, ale aspoň dokopat jinak tomu, aby si mohla uvědomit ...že buď má opravdu velký problém..nebo ze sebe dělá zbytečně chudinka..vypovídání se na koníků by byla ta top varianta..bohužel si nemyslím že jí to poemůže
Autorka prakticky uznává, že se má skvělé..nic ji nechybí..a přesto má problém..a z toho mi vychází ze to až zase taková banalita nebude
Dr jsem tu vytáhla z toho důvodu..že třeba ten náš byl taky přepracovaný,unavený,nechtěl nic řešit..a odneslo to nevinné dítě..kdyby to poznal dřív..kluk vidi
Poslední zk..malá mi přestala ze dne na den chodit, žádný úraz..v nemocnici uzivana pí Dr mi rovnou řekla že to je velmi vážně, vyjmenovala všechny komplikace co budou..přesnou diagnózu opravdu netuším..po 20 minutách monologů pak řekla ať na to zapomenu že stejné ještě nemá 3 roky,..že je na tu diagnózu malá..ale že je nutná hospitalizace..bez jakéhokoliv jiného vyšetření, žádné sono, rtg..nic. a že ani nemá čas nás někam poslat ani neco dělat, že je unavená, prosím..tím že je pátá a už jsem si něco zažila ... hospitalizaci jsem odmítla..za dva dny jsem měla zájem o sono, přišla jsem k panu Dr, který věděl...že já jsem ta matka co odmítá hospitalizace a že si neumím představit jak vážná situace to je..manžel paní doktorky...takže lékařské tajemství..co? Rtg ok..na sono jsem byla poslána do jiné nemocnice,kde mě samozřejmě také přivítali se sklebem..jak moc jsem na obtíž a ta, co odmítá..jediné co jsem chtěla vědět zda malá nemá něco zlomeného či výpotek na kyčlí, nic víc..nic ji nebylo, za tři dny se postavila, jakmile se zjistil zena sonu nic,okamžitě změna tónů hlasu a jak moc se mnou souhlasí, že ta hospitalizace by byla zbytečná..je toto normální chování? 3 různí doktoři..smůla? Přepracovanosti? Nezvládají svou profesi?
Naštěstí jsme objevili úžasnou pediatricku a pí Dr, se kterou mohu vše konzultovat po telefonu..v klidu, hezký, bez toho aniz bych měla pocit že někoho obtěžují
@neomenia kdyz se narodila starsi dcera, take jsem se s tim dost prala. Starsi jsem se predtim hodne venovala, strasne ji bavilo delat ruzne soustredene a rozvijejici cinnosti. Po narozeni miminka jsem ale na takovouhle cinnost vubec nenachazela silu, casem si to ale sedlo 🙂 A naucila jsem se, si do sveho programu pridavat cas na sebe a to i kdyz mam doma deti a vubec se za to nestydim!! Kdyz mam za sebou narocnejsi den nebo se mi proste i jen fakt nechce, tak to holkam klidne reknu, at se na me nezlobi, ze se jsem unavena a potrebuji si vypit kavu a chtela bych si chvilku cist knizku. 4 leta to respektuje a pul hodinku mi daji, proste si hraji spolu 🙂 Stejne tak to urcite pochopi i Vase 5 leta, ze ted si nechcete hrat at uz kvuli tomu, ze se musite venovat miminku nebo proste jen nechcete. Proc detem porad lhat a predstirat, ze jsme naprosto dokonale porad plne energie. Klidne jim priznam, jak se zrovna citim a pomaha mi to - nadechnu se, odpocinu a jeste si to krasne ospravelnim tim, ze detim ucim vsimat si vlastnich pocitu 🙂
Kdyz se narodila mladsi, hlidala jsem si, aby se hlavne starsi necitila odstrcena, aby za vsech okolnosti vedela, ze ji miluju porad stejne. Akorat to venovani se, se zmenilo. Kdyz jsem kojila miminko, pustila jsem treba pohadku a koukali jsme na ni spolu - starsi se o me opirala, ja kojila a byly jsme spokojene. Nebo jsem prestehovala jeji malovaci stolecek vedle kresla, kde jsem kojila a zase - byli jsme vsichni co nejvice spolu. I kdyz jsem se venovala mimcu, byla blizko u me a necitila se odstrcena. Kdyz jsem mela volne dopoledne, nesnazila jsem se udelat vse - treba vareni je vec, ktera se da krasne delat i se starsim ditkem (jasneze trochu prekazi, ale coz 🙂 ) a jste spolu, delate neco spolecne, dite se neciti odstrcene ale uzitecne a maminka si diky tomu zase vysetri chvilku relaxu, kdyz treba miminko spi. Vsak se to casem vsechno zlepsi!!
(jestli se uz diskuze posunula tak se omlouvam, vyjadruji se jen na zaklade prvniho komentu)
@lajla Mě vždycky pobaví neurvalí lidé, kteří z toho ještě dělají cnost. Né, já nejsem nevychovaný, já jsem jen upřímný. A napadlo tě někdy, že ne všecno, na co pomyslíš, je nutné vypustit z pusy?
Je naprosto normální, když má ženská na mateřské takové pocity, I já je mám, a všechny moje dostatečně upřímné kamarádky taky. Ty nedostatečně upřímné to akorát nepřiznají (kolikrát ani sobě). Mateřská je sakra těžká, ty přesčasy, noční vstávání, ta únava, nulový čas pro sebe. Které ženské se nikdy nestýskalo po bezdětném životě? Což neznamená, že svoje děti totálně nemilujem a neudělaly bychom pro ně první poslední. V čemž může být taky kámen úrazu. Ono je jaksi taky jiná doba, děti se nenechávají řvát, nosí se, spí se s nimi v posteli, kojí se na požádání, rozvíjejí se každou pikosekundu montessori technikami. Pak z toho ženská nemá být odrovnaná.
@lajla Mimochodem, k té psychické odolnosti. Jaksi u doktora všichni očekáváme, že bude taky empatický a bude umět/chtít jednat s lidmi. Jenže takové osobnosti jsou vždycky trochu citlivější, to znamená, že se jich můžou některé věci taky víc dotýkat. Je to o nějaké rovnováze. Soudit z toho, že je paní přetažená na to, že jako doktorka stojí za pytel je docela úsměvná úvaha.
Naopak si myslím, že to, že sem Neomenia toto upřímně napsala je znakem psychické odolnosti. Umí si uvědomit, že ji něco trápí, a umí si o tom promluvit s někým druhým, což většinou pomůže.
@bayt autorka nemůže být odrovnana tím co zde píšete, dle popisu to vůbec nepraktikuje, prosím přečtěte si úvodní příspěvek jak úžasné se má..vyhoření, nuda?
To že matky praktikují to, co slyší v médiích či časopisech taky není moje chyba..ze se podřizují někomu bezejmennemu..a pak padají na hubu..taky ne, zase vidím chybu v mozkovně, nechat se zbytečně ovlivňovat..
Jako Dr by to měla poznat, a znovu se opakují ..je to doktorka..ale asi velmi průměrná, nechala bych to..ano? To si musí srovnat sama v sobe
@lajla Nezlob se, ale s tím, že dítě nějak blbě vidí, obvykle chodí rodiče za lékařem. Moje dcera má minimalní nemocnost, chodíme akorát na preventivky. Kdyby začala ztrácet zrak v 19 měsících, tak si toho rok a půl nikdo nevšimne, protože preventivka je plánovaná až ve třech? Nevím, ale kdyby toto nastalo, vyčítala bych to hlavně sobě a ne doktorovi, co ji viděl dohromady 20 minut za dva roky.
Mám pocit, že nějaký problém máš spíš ty, když při zmínce o tom, že je někdo doktor a dovolí si mít splín, začneš kydat hnůj na všechny lidi, co vykonávají stejnou profesi.
@pathan 20minut za 2roky??? To jste vzala kde... Minimálně pětkrát jsem s ním byla během jeho prvního půl roku a k tomu měl oko úplně v koutku..stále moje chyba? Něco se začlo dít až v roce, kdy mu dali dioptrie 3plus, aby za další dva roky zjistili že má mít plus 29 a za další týden mínus 29???? Opravdu???? Chtěla bych vidět jak tomu budete tleskat..
Když Vám dítě leží půl roku na jipce pí očkování, Dr nevědí co s ní .stále jen ATB a kortiko..slíbí Vám kontraindikace k očku, když si jinde zaplatíte léčbu v rámci 100000, dítě je prakticky ok, Dr otočí..že máte očkovat v nemocnici pro případ další resuscitace..stále je to v normě? Máte pocit, že mám problém já..nebo je něco špatného ve zdravotnictví...
@lajla fakt si myslis, ze 7 lajku u tve zpravy ma nejakou vypovidajici hodnotu? Jak smesne, jestli si tohle myslis. Podle tvych prispevku si vazne zacinam myslet, ze veliky problem mas tady spise ty. Jako ze kdyz ma nekdo zdrave a klidne dite (potazmo dve deti) a ne 5 jako ty (vcetne 5 po sobe jdoucich rodicovskych dovolenych...boze to musi byt fakt celkem na palici 🤦♀️, snad jsi mezitim stihla aspon neco odpracovat a venovat se i necemu jinemu, nez detem) a jeste resit takove problemy (toho je mi uprimne lito), tak nema narok na to mit nekdy splin?! Podle tvych meritek musi byt matka se dvema detmi uplne v pohode a beda jak si postezuje, ze se ji zrovna nedari plnit rodicovske povinnosti dle norem petinasobnych matek. A jeste k tomu doktorka...vzdyt ta musi prece zvladat vsechno a kdyz ne, tak by si mela predepsat Lexaurin.
Fakt me mrzi, jestli jsi jejim momentalnim rozpolozenim nejak pobourena, ale tohle by sis mela urovnat v prvni rade sama u sebe, protoze tva reakce opravdu neni normalni (ale je mi jasne, ze se tohle spatne cte/posloucha a jeste hure na to reflektuje).
@neomenia Jinak mně pomohl návrat na dva dny v měsíci do práce. Na mateřskou jsem odcházela po 9 letech v práci, dost zdekompenzovaná, těšila jsem se na ni jak na smilování a pak to byla práce, která mě zachránila. Hlavně prvního půl roku na mateřské bylo těžkých, protože najednou z člověka, který měl nějaké zkušenosti a byl nějakým způsobem ceněný, se stala chodící zásobárna mléka.
@pathan mu se nic nezhorsilo...nepoznali to, vrozená vada..která se časem zhoršovala
Aha..takže Vy byste dobrovolně očkovala své dítě, které na očko mělo takovou reakci že bylo půl roku na jipce znovu, aha..takže byste prakticky dobrovolně podepsala ortel smrti, doktoři nehnou prstem.my platíme..a pak ji máme do sraček poslat znovu..Vy jste magor
@alcar mě je úplný sumak co si myslíte, do práce chodím, chodila jsem a budu když se mi bude chtít..hlídání a paní na úklid mám taky, manžela co vydělává též..mám VS, studium v USA, Anglii a Německu za sebou, blbe dvě maturity..jedna ze srandy v USA..a dokonce i státníci z psychologie, ale děkuji za názor..věřím, až budu potřebovat pomoc zvenci..tak nepožádam matky na koníkovi ale obrátím se jinam.sbohem
@lajla Je mi líto, že máš s lékaři takové zkušenosti. Sama mám opravdu špatné zkušenosti s lékaři, jednou se to okrajově dotýkalo i syna a vzpamatovávám se z toho doteď. Nepochopila jsem úplně, co se stalo nebo nestalo, nicméně sama vím, jak někdy umí být lékaři neteční a přitom včasným odesláním ke specialistovi by se zachránilo mnoho. Nebudu vypisovat konkrétně, ale v naší rodině byl člověk, kterého lékař odbyl a kdyby si nevynutil opakovaně vyšetření, už by byl dnes mrtvý.
Taky jsem se přistihla, že od té doby už s lékaři jednám jinak, víc chladně, s odstupem. Trauma je trauma. A jak si správně psala, některé problémy by se opravdu měly řešit s odborníkem, ne na Koníkovi. Třeba takovéto trauma.
@bayt tuším co tím chcete naznačit ale já už se s tím srovnala, samozřejmě jsem.si kolikrát vyčetla že kdybych se nenechávala odbyt že to nic není, že když nemá červený reflex tak je to ok..není že🤔 to že dítě max šilhá a naklání hlavu.to je prý taky ok..chodila jsem stále a furt opakovaně, a v roce srumec, okamžitě ope a diagnóza .čím to je?
Ano apeluji na to, aby tuto práci dělali ti, co se na ni cítí,nedávají najevo že je pacient otravuje a nepadají na hubu při každé maličkosti..což 4 m doma je, že ano .s klidným mimcem a hlidacim.vikendem..jde mi o to, že to opravdu může nabrat velké Grady a do ambulance přijde troska a odnesou to pacienti
Je mi líto každého, kdo si musel/ musí nějakou takovou smutnou zk odnést..a že jich je stále víc a víc,😭
Upřímně? naučit se odpočívat.Mám mezi dětmi rozdíl 2r a 1 měsíc, starší dcerka chodí na dopoledne do školky, babičky si ji berou na odpoledne vyjímečně, takže jsem s dětmi každý den x hodin sama. Dopoledne chodím se synem na kafčo s kamarádkou a její dcerkou nebo jdeme na hřiště.když doma usne tak dám nohy nahoru a odpočívám. Večer si odpočinu u dobré kriminálky nebo u žehlení,pročtu letáky,občas toho mám taky nad hlavu, ale...pořídili jsme si děti takhle blízko sebe,věděla jsem že to nebude jednoduché, ale zase na druhou stranu jsem za to ráda,děti se mají rádi,taky probíhají hádky,ale to je normální, občas chodím do dětského pokoje a dívám se na ně jak spí a to mě za nevyspalé noci a neodpočinek stojí,zvlášť,když starší dcerka přijde k synovi,obejme ho a řekne,že ho má ráda,že je její bratříček
@veronikav31 ti maji krásný vztah, to je prima! Myslím, že snad odpočívat umim, teda, snazim se...

@lajla oprava: *toto není konstruktivní SDĚLENÍ