Používáme cookies. Více informací zde.
Zavři

Zrovna teď potřebuji přesně tu hračku, co má brácha

floresta
15. čer 2016

Ahoj,
potřebovala bych se poradit, mali brachove 2,5 a 4 potrebuji presne tu hračku, co si zrovna vzal bracha (jedno ktery z nich). Je kolem toho vzdycky rev a mne to leze na nervy. Resili/y a vyresili jste to nekdo? Co vam zabralo?

Díky

veri0007
15. čer 2016

@floresta můžeš mít stejnou hračku dvakrát, může vypadat naprosto stejně a pořád se budou tahat právě o tu jednu, protože jí má ten druhý😀 Z toho musí vyrůst😉

ayenkas
15. čer 2016

Já si doteď pamatuju, jak jsme tohle prožívaly já a sestra a mamka to řešila tak, že nám řekla, že dokud neteče krev a nemáme nic zlomeného, tak ji to nezajímá, ať si to vyřešíme samy😀 A pomohlo na to jen to, že jsme trochu povyrostly a dostaly rozum😀

japona
15. čer 2016

@floresta Kupovat vše víckrát🙂 Nebo jim zkusit vysvětlit, že ten kdo si ji vzal první, ten si hraje, a druhý musí počkat příp. přesvědčit brachu, že si má hrát s jinou hračkou🙂

kika_21
15. čer 2016

Dávala jsem je do nástavce do skříně-o co se prali, to tam bylo.Vysvětlila jsem při tom, jak se mohou slovně domluvit-jinak ihned skříň. To překvapení, když jsme hračky potom za půl roku našli!

floresta
autor
15. čer 2016

@kika_21 🙂 to je dobrý, to stojí za zkoušku, sice bude další řev, ale mohli by si to pamatovat na "priste"

domca89
15. čer 2016

My zatím doma máme jen jedno dítko, ale dostává histeráky, flákne sebou o zem, spustí histerický řev a zesiluje a to jen proto, že přijde ke stolu, udělá hm a když nedostane co chce, nastane výše zmíněné. Už mě to ani nestresuje, může sebou fláknout o zem, dlažbu, je mi to fuk, je to jeho rozhodnutí. 🙂 Má pusinku a umí slova jako hami, nebo pipí a může tak říct co chce, ignorujte je, pak to pro ně není taková sranda.

irennn
15. čer 2016

@ayenkas přesně mamka za nami zavřela dveře a nechala nas at si to vyřídíme mezi sebou

japona
15. čer 2016

@domca89 Ignorovat jde jedno vztekajici se dítě. Ale dvě jsou si schopny při souboji o hračku i ublížit.. když ho flakne kovovým vláčkem či autíčkem, může to byt třeba na šití..

domca89
15. čer 2016

@japona No my jsme byli 3děti a též nás ignorovala, prostě když jsme se hádali, zavřela a vyříkejte si to sami.

evoleta
15. čer 2016

Vzít jim tu hračku a říct, že když se neumí domluvit, tak si s ní nebude hrát ani jeden. A udělat to tak s každou další. Však je už to přestane bavit, přetahovat se o jednu věc.

jjustyna
15. čer 2016

my máme slečnu 1 rok a kluka 3,5. Buď hračku zabavím, nebo dám tomu, kdo si s ní zrovna hrál a druhému nabídnu jinou. A nebo je nechám, ať to nějak vyřeší. Vždy si vzpomenu, když mi ségra říkala: když máš jedno si matka, když máš dvě, jsi rozhodčí. 😀

floresta
autor
15. čer 2016

Ahoj, zabavit objekt sporu.dnes docela zabiralo. Taky mi to dalo nadeji, ze se to zlepsi, tak jsem to brala vic s klidem, oni ty ulicnici casto zrcadli naladu rodice. I kdyz ten starsi, kdyz byl maly a bylo mi fakt blbě, tak to nějak vycítil a pochopil a byl fakt hodny, takze jsme to pres den zvladli sami doma. Vůbec byl hrozně šikovný, ve dvou letech opakovane vydrzel v klidu cekat dvě hodiny na sedacce vedle zubarskeho kresla, obcas jsem na nej zamavala, kdyz to slo... Hral si s s autickem nebo si "kreslil"... A ted na nej jde nejaka prvni puberta 😉

floresta
autor
15. čer 2016

Diky za vsechny tipy!

drzticka81
16. čer 2016

presne, kdyz se o neco perou-prvni moznost-kdo si to vzal prvni, toho to je -docela to uz chapou a zmlknou, kdyz ani tohle nezabere-hracka se schova nekam nahoru :_))) nektere hracky mame dvojmo-i kdyz mam syna a dceru- dva kocarky, syn ma vlastni panenku , dva stejne plysaky......nektere veci ale dvojmo kupovat odmitam-musi se proste naucit si bud hrat spolu nebo si to pujcit navzajem, pockat az si s tim druhy prestane hrat....

zora_74
4. zář 2016

U nás je to jak kdy. Někdy si každý hraje s něčím jiným a to je pohoda. Občas je to ale běs - zejména když starší syn (7 let) si něco najde, ten mladší (4 roky) to pak okamžitě chce taky a začne bitva. Nadávky, mlácení a pak brečení. Začíná to být vážně někdy už ostré, nedovolím si je nechat bez povšimnutí. Oba dva mají už sílu a nikdy nevím co je napadne za blbinu. Ale je pravda, že to pak řeším tím, že je rozdělím (každý do jiné místnosti, nebo se věc sporu zabaví. Za chvilku, když pomine vlna emocí, tak se třeba i vzájemně sami jdou omluvit. Pak jsou na sebe chvilku jako dva miliusové :D