2měsíční miminko nechce spát ve své postýlce
Ahoj, setkala jste se některá s tím, že by vaše mimčo nechtělo spát ve své postýlce? Mám prcka jsou mu dva měsíce, ale posledních 14 dní odmítá být v postýlce. Přes den ho mám v obýváku, to je v pohodě, protože u něj pořád někdo je, ale večer vykoupu, nakrmín a dám do postýlky. Ale to je řevu, tak k němu přijdu, pohladím uklidním a on se uklidní, ale jakmile odejdu tak nanovu. Tak tam chodím několikrát do hodiny dokud se neuklidní, ale kolikrát musím z postýlky vzít a chovat a uklidnit, ale jakmile položím opět řev ☹.
Nehledě na to, že v noci když ho krmím tak je to samé, nakrmím on mi usne ale když ho dám do postýlky tak fňuká, kňourá že si ho vezmu do postele, ale to nechci. Chci aby spal sám v posteli. Máte prosím některá z vás zkušenost, popřípadě jak na něj aby chtěl spát v postýlce. A ty názory, že bych ho měla nechat vyřvat na to nemám srdce ☹.
moc děkuji za rady.
@lenkalenka666 Ano, setkala. Moje dcerka neusne sama v postýlce dodnes. Uspím ji v náručí a za 5-10min přenesu. Má skoro 8 měsíců. Jsou to ještě miminka.... kor to tvé.. dopřej jí tvoji blízkost..
Klinicka psycholozka Michaela Mrowetz hezky pojmenovava ten jev, kdy se ditko postupne prestava hlasit o svou potrebu byt u maminky...napr. pod tihou metody 3-5-10, Estivill a podobnych vyplakavacich odnaucovacih meto, jako "naucena bezmoc". A maji to i zvirata🙂 Myslim, ze ty deti, ktere jsou vyslysene a spi s rodici, jak dlouho potrebuji, budou mit ve společnosti konkurenční výhodu oproti tem umlcenym. Je to tim pádem zcela v poradku, ze nektera maminka voli svoje pohodli. Ono to pohodli pak samo dite vuci matce treba taky zvoli, az bude na stara kolena potřebovat donést nákup 😉)
@andrrriiik To je zajímavý, že moje dcera i syn spí ve svojí postýlce a sami se odstěhovali. 😅 Každej v jiným období, ale šlo to všechno v klidu a bez pláče. Přitom jako miminka spali jenom se mnou.
Dcerka spí někdy se mnou, ale podle mě je to přirozené. Někdy spí v pokojíčku, někdy s námi v ložnici v postýlce a někdy v naší posteli.
Prostě si vždycky naplní svoji aktuální potřebu být u jednoho z rodičů.
Mě by teda bylo hrozně smutno, kdyby mi manžel řekl, že k němu nesmím, páč mám svoji postel a on mě nechce rozmazlit. 😝 A vzpomínám si, jak mi bylo smutno, když jsem nesměla k rodičům a jak opuštěně jsem se cítila. 😔
@milmic Mě to ale obtěžovalo,že jsem dceru musela uspávat,proto jsem syna naučila na postýlku,a aby usínal sám.A taky to šlo bez pláče.U dcery by to taky bylo bez pláče,ale já udělala takovou chybu,že jen zakňourala,a už jsem ji brala a uspala.A to byla chyba.Malý taky kolikrát kňoural,ale pak usnul.Prostě jsem si ho tak naučila,a jsem teda ráda,že nemusím zase uspávat,a řešit odnaučování na spaní s rodiči.
Mimochodem nechápu jak někdo může srovnávat malé děti a dospělé.Když dítko příjde k nám do postele,taky ho nevyhodím.Ale jde taky o to,že se všichni spolu nevyspíme.Odjakživa děcka měly svůj pokojíček,svou postel,a rodiče společnou,a bylo to v pohodě.Najednou je to strašně traumatizující a stresující.
@andrrriiik Já si právě nemyslím, že to tak bylo odjakživa. Záleží na tom, do jak dalekého "odjakživa" se díváš.
Ale samozřejmě každý si to musí udělat podle svého, jak vyhovuje jemu.
@terinda Krásný článek 🙂
Odjakziva NEMELY deti svou postel @andrriiik Pred 100 plus lety se spalo spolu na peci, prirodni narody spi spolu - jinak dite sezerou selmy.. Vasi predci meli jiste jednu jizbu na spani, pokud nemate slechticky puvod. Samostatne pokojicky jsou jen v zapadnim svete poslednich cca 120 let po objevu bakterii.
@xhamr03 Tak jsem to blbě napsala,myslela jsem od té doby,co to tak je,nebyl nikdy problém,najednou jo.Jinak já nevidím nic špatného na tom,když mimino spí ve své postýlce,a usíná samo.Stejně tak,jak někomu nevadí,že spí s dítětem v posteli a uspává ho,jeho věc.Ale mě to vadit začalo,proto jsem poradila,jak tomu zabránit.A zakladatelce to evidentně vadí taky,jinak by se neptala.
@lenkalenka666 Takový malý prcek chce být u tebe. Proto fňuká. Ty jsi ho nosila 9 měsíců a tech je najednou v noci bez jistoty,....Já měla obě dvě u sebe, nezažívala jsem žádné stresy ani já ani děti. A není nic krásnějšího. Byt tebou tak bych šla spát pár dní s ním (aspoň si odpočineš-to ti neublíží) a až zjistí, že tě má na blízku tak ti třeba večer v pohodě usne, ty ho přeneseš a potom si k němu zase můžeš lehnout, nebo ho přenést, nebo nechat spát v postýlce. Já bych dítě nenechala vyřvát. Malý má 20 měsíců a spí pořád s námi. 🙂
@lenkalenka666 Každé dítě je jiné a každé má své potřeby.Nejstarší syn spal též s námi v posteli od narození,přesně hlavně z mé pohodlnosti a bez problémů cca ve 4 letech odešel do své velké postele.Když má špatné sny,přijde ke mně a ví,že je tam v bezpečí. 😉 Ten mladší od narození spal v postýlce sám a ve velké posteli se teď někdy bojí usnout ( když není st.syn doma a je v pokoji sám).A nejmladší někdy jde do své,někdy ke mně.A nemyslím si,že bych něco pokazila.Naprosto souhlasím s maminkami,které zde vyjadřují názor,že si to mimčo jen prosí přítomnost a teplo maminky.
Bych řekla, že každé mimčo má jiný názor na to nebýt či být samo, jako každá mamina to vidí jinak. Některé s tím nemá problém, některé to prostě nezvládá, ať se snažíte, jak se snažíte. Nelámala bych to přes koleno. Zkusím, když to nejde, tak si to poupravím postupně po mini dávkách na únosnou mez ke spokojenosti obou. Moc bych nekoukala na to, že maminka od sousedů to má super vychytané, když já né a né s tím hnout. 'Zaručené' rady babiček a pod., že rozhodně 'musíte' dítě nechat vyplakat, berte s rezervou.
@patrusa A takto to bylo od asi 2 měsíců-v klidu.