4letý syn se rodičům nesvěřuje
Ahoj, řešíme potíže s téměř 4 leťákem, který má bohatou slovní zásobu, ve společnosti je spíše extrovert, chodí do mš a chodí tam rád. Problém je, že se rodičům ani nikomu nesvěřuje, ať už s banálními věcmi (co jste měli na oběd?) nebo s důležitějšími (co jste ve školce dělali? co jste dělali v kroužku?) apod. Máme strach, že s ním neumíme mluvit, že se ho neumíme nikdo ptát nebo že nám nedůvěřuje... v případech, kdy nechce odpovídat, řekne: "Bobo." To je jeho univerzální odpověď, že se o tom nechce bavit. Mnohokrát jsme mu vysvětlovali, že nás zajímá, jak se měl, co dělal. Nepomáhá. V rodině si normálně povídáme, rodiče spolu komunikují v pohodě a často, takže zde by problém být neměl. Nevíme, jak ho "rozmluvit". Už zvažujeme, jestli se objednat do nějaké psychologické poradny... ☹
Taky bych z něj netahala nic, snazila bych se mu sama povídat to, co me zajímá o něm...dneska jserm byla v práci na obědě, moc jsem si pochutnala na spagetach, byly skoro jako jsme jedli spolu doma, taky ti oběd ve školce chutnal?...atakdal..
Je to jak píše @sisstin A do poradny zatím nemusíte. Stačí si půjčit v knihovně knížky typu: Prekopová: Děti jsou hosté, kteří hledají cestu... Apod.
A ptát se jinak. Např. Ne: Jak bylo ve školce (řekne dobře a tím to skončí), ale zeptat se: Jaká jedna věc se ti dnes líbila ve školce a jaká jedna věc se ti nelíbila? A on musí něco vymyslet.
A nenutila bych ho hned cestou ze školky. Ale třeba až budete doma svačit u stolu, tak si povídat, co kdo dnes prožil.
Ono se nesmíš ptát "co jste měli k obědu, co jste dělali atd", to jsou vrcholně nudný a otravný otázky....ptáte se špatně vy, s ním nic divnýho není....lepší je s ním prožívat, třeba říct " ten Tomáš dneska zlobil vid"..a dítě řekne "ne, Tomáš? Vůbec" ...ty: k obědu bylo kuře, to máš rád... "ne, kuře přece nebylo, měli jsme špagety"...a ty naopak řekneš, co jsi dělala, co jsi jedla..prostě sdílet....ne z něj tahat odpovědi jak z robota 😉