Absolutní nespavec, co s tím?
Ahoj holky.
Ikdyž vím, že asi není pomoci, už jsem úplně zoufalá a tak sem napíšu. Když to shrnu - mám děti přesně rok a půl od sebe, oba kluky. Ten starší nebyl žádný spáč, i teď se za noc jednou dvakrát vzbudí, ale to co zažívám s tím mladším, mne už dostane brzo do blázince. 21.7. mu bude sedm měsíců, je plně kojen. Není to dlouho co mu konečně odezněla těžká kolika, nicméně starosti jsou pořád. Už víc jak tři měsíce usne kolem deváté večer, budí se co půl hodiny a vstává ve čtyři. Přes den usne třikrát na 20minut. Mít jedno dítě, tak to ještě nějak fyzicky a psychicky dám, ale když se musíte k tomu plně věnovat dvouleťákovi, muž dlouho v práci a babičky neexistujou, je to už opravdu na zhroucení. Zkoušela jsem oddělené spaní, dávat kašičky na noc i UM. Nic nepomáhá, je jak hodinky. A
Navíc nechci aby starší trpěl za to, že má mámu trosku, která je už v deset dopoledne hotová, protože je už šest hodin vzhůru.
@alboo proto se říká, že člověk by měl mít alespoň dvě děti.. Aby si nic příliš nevycital ani se moc nechvalil 🙂
@karlajasmine přesně tak... ono nádobí je často ukradené i manželům 😅 mnohokrát slýchám od klientů-mužů, že chtějí jen "aby byla žena v pohodě" a že "dělá toho moc"...
pamatuju si, když byly děti malé a často plakaly obě naráz (např. noční můra, nemoc nebo se při hraní praštily apod.), tak jsem je jen držela a říkala si, že tu prostě jsem... a to je celé... někdy se víc udělat nedá, hlava je stejně bolí, noční můra ještě chvíli straší a nemoc i při sebelepší péči je bolest, strach, diskomfort...
vědomě jsem se tehdy zastavovala i v těch nepříjemných chvílích, protože to bylo hodně náročné období a nechtěla jsem, aby mi to "uteklo"....
více zaměření na plné bytí tady a teď... jsem tu, plně a přijímám...
(a to platí i vůči sobě, protože největší stres je, když bojujeme se svými pocity... přitom nejvíc požadavků si na sebe klademe my sami)
Mozna mate pravdu vsechny alespon z casti. Mala mi uz v porodnici jen plakala a plakala, zkouseli jsme vse mozne a nespala jsem rok a pul alespon hodinu a pul v kuse. Prestehovali jsme se a ta zmena ji udela zprvu hur vstavala i po 15-20 minutach. Obcas ji zkusim ignorovat a pomuze ale tim se naucila me budit uz jen na wc a napit tak 3x za noc coz je uzasne,jen kdyby tata trochu pomohl a nebylo to jen na me. Na rady vsech okolo jsem ji hloupa nechavala vyplakat a uplne me to psychicky vycerpalo tak,ze kdyz ted zacne natahovat mam zachvat paniky,ze se to vrati. Vydrzeli jsme tyden a bylo to pul hodiny kojit a 2 hodiny plakat mezi tim usla na 10-15 minut a kolotoc zacal od znuvu. V posteli s nama se ji take nelibylo proste plakala porad a kdyz spala 20 minut byl to zazrak a dr na to jen,ze nektere deti jsou zlobivejsi a nektere hodnejsi a my jsme pry vyhrali to zlobivejsi. Vim jak vam je a kazda zmena k dobremu je zazrak a pak si myslim,ze si deti zvyknou na urcity interval a z toho neradi ustupuji 🙂
@janca_s_klarkou Soucítím s vámi a přeji mnoho sil 🙂
Za sebe tedy doufám, že mě toto nepotká, jelikož jsem dost citlivý člověk a asi bych to psychicky nedala. Být tady a teď u mého nejmilejšího stvoření, které se evidentně trápí a nevědět jak mu pomoci, nevím, co může být pro matku horšího.
To znám...také máme nespavce.A vím jedno-kdo nezažil,nepochopí.Přeji hodně zdaru a mnoho sil.Já jsem přes rok nespala více jak 2-3h v kuse.Teď (malá má 15 měsíců) spím tak 3-4h.Přes den spí pouze jednou a jsem ráda,když to je hoďka.
tak se stal zazrak...dcera uz neusina u prsu a spi skoro celou noc. Probudi se jen jednou, ale hned usne. Pak vstane v pet rano, dame mlicko a jeste hodku dve si pospinka. Uz je to vic nez tyden a ja jasam! Presne 15.mesic
@efe napsala si dotaz, napsala sem k tomu svoje... netvrdím, ze vse lze aplikovat na vsechny a vim moc dobře, ze kazde dite je jine. Ale opravdu velmi casto si rodice delaji problemy sami. Preji klidnou noc 🙂