Agresivní chování miminka. Je to normální?
Zdravím Vás, maminky. Já se potřebuju na něco zeptat, máme doma 10měsíčního syna, a s manželem jsme se dnes ráno pohádali, protože mi řekl, že si všímá jak je malej zlý, že věčně háže s hračkami, v podstatě se vším co má v ručičce tak s tím praští, nebo hodí na zem, ráno když ležíme v posteli tak máme na posteli hrajícího králíčka a vedle něj maličkou lampičku, a on se syn probudil a prostě seděl, a hodil tu lampičku a potom i králíčka po manželovi, trefil se bohužel tou lampičku manželovi do obličeje, takže se naštval a odešel.
Syn se docela i vzteká když mu třeba dávám oběd, kolikrát sebou škube a kňourá, ale za chvíli zas jí, někdy jsem mu řekla ať toho nechá ale s citem, prostě jsem to neřešila ale manžel vyjel. Hrozně křičel na něj :( ať se uklidní, že se věčně vzteká a řve, že hází po všech hračky a že je zlý, a že až bude větší tak ať tohle nezkouší, doslova mi pak řekl že tohle chování na něm změní jakýmkoliv způsobem, a odešel do práce. Mě to bylo hrozně líto, jak na něj křičel, malej začal plakat. Myslíte si že tím že hází hračkami, nebo po nás prostě kolikrát něco hodí a směje se je zlá povaha? Já si myslím že si to neuvědomuje, že to prostě děti dělají, nedělá tohle záměrně aby nám ubližoval, nebo manželovi když po něm hodil lampičku. Jsem docela bezradná teď, a naštvaná na manžela, takhle hnusný nikdy nebyl, ani na něj ani na mě. :roll: Jen mi napsal že chce aby z něho nebyl zlý člověk, a je agresivní…co myslíte vy?
Manžel je krásný případ "zlého člověka" a měl by si zamést před svým vlastním prahem.
Dítě se postupně učí. A vždy je nějaké období v životě, které dítě zkouší. A je jen na nás, jak ho tím obdobím provedeme.
Chudák dítě to se má na co těšit, když už teď mu táta naplánoval, že mu klidně ublíží.😔V deseti měsících ho chce vychovávat přísnou rukou.Dítě hází hračkami úplně normálně. Tohle nebude dobrý.
Vaše miminko je miminko, nevšimli jste si? Nemůže mít zlou povahu ani nemůže být agresivní. Házení věcmi je běžná aktivita, kdy dítě zkouší, co se stane, když hodí. Agresivní je leda manžel, pokud tohle nechápe. Vysvětli mu, že by bylo k řešení, kdyby desetiměsíční batole nezkoušelo házet vším, co mu přijde pod ruku. A zvaž, zda chování manžela je. v pořádku. Protože není.
Přesně jak píšou holky výše. Jedinej kdo je zlej je tatínek. Úplně normální chování miminka. Rádo zkouší. Háže, bourá a pouští věci na zem. Můj 11 měs. syn mě plácá do obličeje. Jo ano ukážu mu jemně že takhle ne, ale nekřičím na něj a ani by mě to nenapadlo. Při jídle to samé co u vás. Chvilku kňourá, vzteká se pak zase jí. Nedá se nic dělat, musíme vydržet, jen objevují svět. Musíš to manželovi vysvětlit a na netu určitě najdeš spoustu článků co děti v jeho věku dělají. Bych mu dala něco přečíst třeba..
A jinak je manžel v pořádku? Je to normální vývoj, dítě zkoumá prostorovou představivost. Házením věci zkoumá gravitaci a zajímá ho, kam ty věci budou padat/lítat. Miminko neví, že věci padají vždy na zem a že když něčím někam hodí, může někoho trefit. To teď momentálně zjišťuje a je tím neskutečně fascinované. Objevilo něco úžasného a zajímavého. Nejedná se o žádnou známku agrese. 🤦
Že se vzteká, no tak je to dítě, počkejte až přijde období vzdoru, to je teprve jízda. I emoce se musí naučit a stejně jako u dospělého, mají některé děti vzteklejší povahu a jiné klidnější. Vlastní emoce neovládá ani velká část dospělých. Kolik lidí hází s věcma, kolik chlapů hází s nářadím, když jim něco nejde, kolik lidí nesmyslně řve po ostatních, když jsou frustrovaní. Ale u dítěte je takové chování nepřípustné? 🙃 Je na vás, aby jste dítě tohle všechno naučili, ale agrese vyvolává jen další agresi. To není cesta ani řešení.
Velmi rázně bych manželovi vysvětlila ,že pro Tebe je takové chování k 10- mesicnemu miminu nepřípustné a že ještě to udělá ještě jednou,že z toho vyvodiš důsledky.Malej je normální mimino.
Že sis poridila dítě s magorem. Evidentně svoje povahové rysy promítá do dítěte a bojí se, že syn vyroste v pako jako je on sám.
Podle me je otázka času, kdy partner použije fyzické násilí na Tebe nebo na syna.
Sbalila bych mu a poslala ho o dům dál.
Tak ať se manžel koukne do zrcadla až začne řvát 🙏🤦. A po desetiměsíčním úplně normálním dítěti chce aby bylo v klidu. Teď je přesně to období, kdy vlastně objevu co se stane kdyz něco udělá. Může se mu líbit i to, že to bouchne, rachoti. Ty můžeš postupně zase ukazovat, že s věcma nehází, ale zatím to není nutné, na to je cas. Je to teď období kdy objevuje svět. Tvůj chlap by se měl srovnat !!!
Manžel u dělání dítěte nevěděl, že malé mimino není naprogramová věc a musí objevovat, učit se a vyvíjet se??? 😮 Tvůj chlapeček rozhodně není zlý a vzteklý, ale přirozeně zkoumá svět a reakce. Úplně normální vývoj a věř mi bude hůř, protože až přijde období vzdoru, tak chlapovi prdne cévka.
Asi manžela rodiče trestaly od malička a jde vidět, kam až to dopracoval, když umí být agresivní na mimino, které z toho nemá rozum. Jediné co si rychle zapamatuje bude, že tatínek křičí ( snad jenom) a bude se ho časem bát.
Promluvila bych si s ním , klidně mu dala přečíst články od lékařů a psychologů, že syn dělá věci přiměřeně svému věku.
On ať si najde terapeuta nebo ty začni odkládat peníze bokem, protože s tímhle jeho chováním budeš do pár let uvažovat o odchodu.
Co bude tvůj manžel dělat, až se za rok bude váš syn v obchodě válet po zemi a vztekat? Zase ti napíše, že nechce, aby z něj byl špatný člověk? Připomeň manželovi, že geny nevyčurá.
Miminko máš v pořádku, ale manžela debila.
dite poznava svet.
nic vic nic mene.
Ale ty jsi ted poznala sveho manzela.
Jestli se to u tveho muze bude stupnovat. bude dobre to resit, jinak to dite zmrzaci psychicky.
Muž by měl vyhledat nějakou psychologickou pomoc, evidentně nezvládá být rodič, když vidí v házení hračkami ,takhle maličkým dítětem zlý úmysl. Nebo útok na jeho osobu. Chování dítěte je normální, chování otce teda ne...a ještě se bude divit, až přijde období vzdoru a další náročnější období 🤐
Maly to ma od chlapa ... at se da chlap do poradku , myslim ze ma v sobe od dost agrese
V deseti měsících je naprosto normální, že dítě bouchá věcmi, hází jimi a když se mu něco nelíbí, tak se vzteká. Neumí (a ještě dlouho nebude umět) zpracovat svoje emoce a v klidu vyjádřit, co potřebuje a co se mu nelíbí.
Spíš bych se ale být Tebou zamyslela nad jinou věcí: nemá Tvůj muž tendence Tě řídit a ovládat? Shazovat Tvoje schopnosti? Tak nějak se mi nechce věřit, že se musíš ptát jiných, zda je tohle dítě normální nebo není - na takto základní věci se ptají většinou jen ti, jejichž sebedůvěra je zadupaná až pod podlahu. A dost bych na Tvém místě přemýšlela, co udělá tenhle dobytek příště - uhodí dítě? Nebo Tebe?
Půjdu proti proudu...
Chování manžela je samozřejmě nepřípustné, ale i u 10m batolete se dají (a mají) nastavit hranice. Rozhodně si nemyslím, že je v pořádku aby dítě mlátilo věcma o zem a do rodičů, aniž by dostalo zpětnou vazbu, že takto ne.
Už v tomto věku se dá vysvětlit, že to tátu bolí, říct že se to nedělá, udělat trochu divadlo - hladit a foukat místo kde to bolí... To stejné s mlácením hračkami o zem - vysvětlit že "nene" a při opakování hračku vzít...
Myslím že je to celé o hledání hranic a jejich nastavení... I u takto malého dítěte se dá jeho chování trošku upravit a (bez agrese, ale pevně) mu dát k pochopení co je dobře a co ne...
@anetka1701 Nemyslím, že jdeš proti proudu a s nastavováním hranic máš pravdu. V deseti měsících ale dítě vědomě nikoho netluče a po nikom nehází, nemá tak dobrou koordinaci pohybů, aby cíleně vrhalo předměty po druhých 😉. Zakladatelka píše, že se snaží to nežádoucí chování eliminovat úměrně věku, ale sorry, řvát po miminu, že se chová nevhodně a vůbec o něm přemýšlet jako o agresivním? Tohle přece není vůbec žádná agresivita proboha. A že tu všichni píšeme, že je chlap magor, to přece neznamená, že si to dítě má dělat s věcmi, co chce nebo že má tlouct, koho chce.
Proboha je mu 10 měsíců !😮🙈
Manžel by se měl buť dovzdělat co se týče vývoje dětí a nebo jít na terapii protože očividně má asi nějaký problém v sobě pokud mu takové reakce na kojence přijdou v pořádku..
@anetka1701 Hranice ano, ale v 10 měsících dítě ještě nechápe defakto nic. Teprve poznává svět. A skvěle to popsala @cherie24 .
Tohle je jeden z těch příspěvků, kdy při čtení nevím, jestli se smát nebo brečet. Reakce manžela není normální. Nemá nějaký problém o kterém nevíte? To jako čekal co? Omluvu od miminka? A podle reakce manžela (omluva, uznání chyby, proč zareagoval jak zareagoval a co bude dělat proto aby se to neopakovalo) trochu popřemýšlet nad budoucností tohoto vztahu...
@martulka88 ale furt může dostat zpětnou vazbu, že mlátit s věcma se nemá... Na tom si prostě trvám (a ano, mám to za sebou třikrát a ty moje zlatíčka byly pěkné čertice...). Prostě se zamračím, řeknu ne, hračku beru, ukážu, jak si s ní hrát hezky... Klidně 50x za den, nenechám to být...
Jestli je v 10m dítě moc malé, kdy je pak ta hranice, aby to pochopilo? V roce? Ve dvou? A jak poznám, že už? Že už to mám řešit?
A jak k tomu přijde, aby něco, co normálně dělalo stále a maminka mu nebránila, najednou dělat nesmí?
Prostě mu dávám zpětnou vazbu od malinka a hledám hranice.
Mám 3 děti, třetí je tedy ještě malinká, ale starší dva házeli věcmi, vztekaji se, taky se občas perou mezi sebou a spoustu dalších věcí, někdy je to náročné. Ale 10 měsíční miminko opravdu nechápe, že dělá něco špatného. Špatně se chová jen tatínek. Kdyby manžel řval na moje 10 měsíční miminko tak by vyděl to tóčo 😄. Manžela by tedy nenapadlo, neříkám, že teď když jsou kluci větší na ně občas nezvýší hlas, to i já. Jsou to živí kluci, co vymýšlejí kde jaké lumpárny, ale to jsme dělali také. Jsou živí, mají hrozně moc energie, vymýšlejí blbiny, někdy se hádají a perou, kolikrát jim něco člověk musí říct 10x, ale taky jsou citliví, přátelští, pomůžou mi, obejmou mě i sestřičku, snaží se pomáhat úměrně jejich věku (5 a 2 roky), poprosí, poděkují a spoustu dalšího.. Zamysli se ty nad tím jak se partner chová, normální to není..
@anetka1701 To, že má dostat zpětnou vazbu, tu nikdo nepopírá. V deseti měsících ji sice ještě úplně nepobere, ale nevadí, prostě vidí, že s věcmi se nehází a nemlátí. Taky proto to v tomto věku uděláš 50x za den, jak sama píšeš. Protože to dítě to ještě nepobere.
Jde o to, že v tomto věku je snaha o takovéto chování u toho dítěte úplně normální. Zkoumá, bere věci do ručiček, když je nechce, zahodí je. Nebo s nima zkusí tlouct. A v tomto věku to dítě prostě rodič hlídá, aby nebralo do ruky věci, které může rozbít a neublížilo s nima sobě nebo jiným. Ne řešit, že je agresivní. Už jsi to pochopila, co tu pravděpodobně všechny svými příspěvky myslíme?
Agresivni je manzel, ne miminko.
Takhle si “hraje” az postupne se nauci ze se s vecmi nehaze, reagovat je treba laskave, ucit si ho s cim se muze hazet a s cim ne, co treba zkounout nejake video o chovani deti?
Fakt řešíš “agresivni” 10 měsíční (!!!) miminko a neřešíš magora, co po něm řve. Jasně, že je už mrněti třeba důsledně, laskavě, trpělivě a furt dokolečka opakovat, že toto se nedělá, bolí to někoho, ale v hlavince takovýho prcka se fakt neurodila myšlenka “schválně mrsknu po tátovi lampičku, ona mu rozsekne čelo, poteče krev, to bude bžunda”🙈 nebo co přesně pan manžel čeká, že bude chlapeček dělat s lampičkou? Zkoumat Ohmovy zákony? Dítě objevuje svět, což může být náročný víc nebo míň, ale je to normální vývoj.
nechci vědět co bude manžel dělat až se to mimčo dostane do období vzdoru
@anetka1701 Dávát zpětnou vazbu jistě, ale prostě v 10 měsících to budeš říkat právě 50x a stejně to nepochopí. A o tom tu každý píše - hranice pochopí až tak v 1,5 roce, dřív to budeš říkat neustále dokola, takže nejde se zastávat otce, který řekne o miminku, že je agresivní 🙈
Diskuzi jsem četla jen letem světem, ale jasně, že už mimču je dobrý říct, že se tohle nedělá a tak, ale rozhodně není žádný dobrý příklad na něj začít sám být agresivní a říkat, že z něj bude zlý člověk. S tímhle přístupem z něj takové dítě udělá...
Za mě je lepší snažit se o pozitivní motivaci, vzájemný respekt, což je samozřejmě někdy těžký, někdy mi ta ruka fakt už skoro vyletí, ale je dobrý si to aspon snažit zvědomovat.
Zaměřovat se na své pocity, proč mě tohle a tohle rozčiluje.
Vím, že to je těžká cesta, na jednu stranu myslím, že máme štěstí, že syn je fakt klidné dítě, ale snad se vám taky povede najít nějakou fajn cestu pro vás 🙂
Je možné, že má manžel problémy jinde, třeba v práci?
To ho tedy neomlouvá, ale třeba by vám pomohlo to vzájemně pořešit.
A jinak, ačkoli je syn kIidas, tak už se párkrát stalo, že jsem si fakt kontrolovala, jestli mi hlavičkou - "palcátem" nerozbil nos. Což jsou situace, kdy je otázka, aby pak manžel z toho nebyl ještě víc... aby mu to třeba nevrátil.
Jasně, vaši rodinu neznám, jen uvádím příklad, co se ještě může stát...
A jinak máme oba s manželem už na několikrát slepované brýle...
A vůbec celkově přeju, aby to byla u manžela dočasná situace, co se povede vyřešit 🍀
Je mu 10 měsíců. Úplně normální chování a ještě to určitě nějaký čas potrvá. Partner by si měl uvědomit, že je to pořád malé miminko.