Druhé dítě - plusy a mínusy?
Prosím o napsání jen plusů a mínusů při druhém dítěti. Děkuji
@veraga nepřeju ti nic zlého, ale aby ses jednou na nejaké diskuzu nedočetla od svého dítěte, že jeho vize není utírat pochcanou starou mámu, že mu stačí jen jeden nemohoucí táta o kterýho se chce perfektně postarat se vším všudy a nechce se ohlížet, že mu nemůže koupit ty nejlepší inkontinenční pleny 🙂) a že zná několik frustrovanejch lidí, který se starají o oba rodiče a to tedy on bude mít radši úsměv na tváři
Holky, nedávno jsme měly s kamarádkou hezký rozhovor, co je nejvtipnější na dětech narozených 22 měsíců od sebe, aktuálně 4 roky a pár měsíců přes 2.
,,Nejlepší je, navlíknout je do těch punčocháčů, oteplováků a bund, načež jeden z nich pod schodama zahlásí čůrat''
,,Ne, vtipnější je to, když dáš čůrat jednoho, druhý zuřivě protestuje, že nechce a řekne si o dvě minuty později pod schodama''
,,Ještě vtipnější je, když je oba navlíkneš, venku chce ten menší čůrat a zjistíš, že se mezitím celý pročůral''
...,,Hm, tuhle jsme byli venku, oba dva jsem střídavě dala vyčůrat. Tečka byla, když jsem je slavnostně zase navlíkla a menší venku zahlásil, maminko kakat!''
😀
@elu Promiň, ale to přirovnání strašně kulhá. Je přece rozdíl, jestli druhé dítě vůbec neplánuju a nemám a pak není o koho se starat. Nebo jestli ho už mám a odmítnu se o něj postarat, protože už se starám o jedno dítě. Věřím, že kdyby měly holky, co psaly, že chtějí jen jedno dítě, neplánovaně druhé, postaraly by se o něj se stejnou láskou a samozřejmostí jako o to první. Ale když žádné druhé dítě nemají, proč by se sakra nemohly svobodně rozhodnout, že si ho vůbec nepořídí?
Já po pročtení diskuze popravdě nemám odvahu psát své plusy a mínusy. Jsem přesně ten sobecký, lakomý, pohodlný rodič, který by mohl a nechce. Ale jednu věc bych ráda řekla. Lidi, kteří mají potřebu škatulkovat a odsuzovat, to budou dělat pořád a bez ohledu na počet dětí. Mohla bych si pořídit 10 dětí a zase by si na mně našli něco, kvůli čemu bych byla ta nejhorší máma na světě.
@michaela_2 jako bych viděla ty naše:- ) a to se jich než odchazim ptam tak 20krat🙂))
@michaela_2
Tak tohle přesně znám ze školy 🙂 ! Mám ve třídě dvouleťáky až tříleťáky. Všichni chodíme povinně čůrat před oblékáním a sotva dojdeme na zahrádku, ozve se první. 😀
V tomhle je ta zima, kombinézy a prostové rukavičky prokletí 😀
@sabuse1
Asi vážně platí, že všechno jde, když se chce 🙂 .
Nejstarší Vám za chvíli začne fungovat jako samostatná jednotka a naopak pomůže když bude třeba a hned to bude snažší, že 🙂 .
Přeji Vám hodně sil a spoustu radosti 🙂
A něco na odlehčení 😉
@michaela_2 Tak to je fakt vystihujicí
@michaela110: aktuálně je jim 6,5, 5 a 2, ta třetí byla neplánovaná, týden jsme řešili jak to zvládnem i když já byla v podstatě rozhodnutá to zvládnout jakkoliv, nedokázala bych jít na potrat...o financích je to určitě i když dokud jsou malý tak to není tak strašné - hodně věcí po sobě dědí a celkově ty náklady nejsou tak hrozné - respektive není takový rozdíl jestli je 1 nebo 3, horší to bude až budou ve školách, ale to už zase budu v práci tak to taky nebude tak zlé. Náročné je to někdy psychicky, jsem s nima v podstatě pořád sama, manžel od rána do večera v práci, vidí je vlastně až po večeři a vykoupe je, babičku máme 1 a to 100km daleko, tady nemám nikoho kdo by mi pomohl takže někdy je to na palici, zvlášť když je někdo z nich nemocný, pak si to ještě předávají, to se pak někdy i 3 týdny nedostanu ven...ale neměnila bych, jedináčka bych nechtěla, strašně si užívám když třeba manžel odjede se 2 k babičce a nechá mi tu tu nejstarší nebo syna, oni jsou taky šťastný,že mě mají jen pro sebe, ale nastálo bych to tak nechtěla🙂 To vypravování je pakárna, zvlášť teď přes zimu, to věčné svlékání, oblékání, ale i to se dá přežít🙂