Jak spaní s rodiči ovlivňuje dítě?

Možná to znáte také... Řeší se, kdy má dítě spát samo, jak ho „naučit“ spát a jestli si ho náhodou „nerozmazlíme“.
Ale čím dál víc výzkumů se dívá na spánek z jiné perspektivy: jak se při něm vyvíjí nervový systém dítěte?

Odborné studie ukazují, že když malé děti spí blízko pečující osoby, jejich tělo reaguje jinak -
mají nižší hladinu stresového hormonu kortizolu, stabilnější dýchání a jejich stresový systém se postupně propojuje s pocitem bezpečí.

Věda tak vlastně potvrzuje to, co mnoho rodičů intuitivně cítí, a sice, že na přítomnosti záleží.

Americká akademie pediatrů proto doporučuje, aby dítě spalo ve stejné místnosti s rodiči alespoň prvních 6 měsíců, ideálně až do 1 roku.
Blízkost rodiče totiž může snížit riziko SIDS až o 50 %. Ne díky technice jako jsou monitory dechu, senzory, chůvičky, ponožky atd., ale díky obyčejné lidské přítomnosti.

Sdílení pokoje navíc: usnadňuje noční krmení, podporuje kojení, prospívá imunitnímu systému
a pomáhá dlouhodobé regulaci dítěte.

Pro mnoho rodin je (při dodržení bezpečných zásad) společné spaní biologicky přirozeným způsobem, který posiluje vztah a pocit jistoty.

Neexistuje žádný univerzální čas nebo doba, kdy by „mělo“ dojít k odloučení.
Je možné respektovat potřebu dítěte být blízko svým rodičům a zároveň nezapomínat na vlastní potřebu odpočinku.
Rodiny nejlépe fungují tehdy, když si najdou cestu, která je pro ně bezpečná, udržitelná a dává jim smysl.

Jak to máte doma vy?
Spalo/spí vaše miminko ve stejné místnosti, nebo dokonce s vámi?
Pomohlo vám to ke klidnějším nocím, nebo jste zvolili jinou cestu? 💛