Kdy přesunout mladší dítě do pokoje ke staršímu?
Zdravím holky,
mám tříletého syna, který spí ve svém pokojíčku, celou noc. Druhý syn má 10 měsíců, zatím se budí na kojení, spí v postýlce v ložnici. Kojení chci skončit okolo roku, jako u prvního a pak přesunout do pokojíčku ke staršímu. Jenže mám strach, aby se navzájem nebudili... Kdy jste přesunuli vy? Jak večer uspávate oba? Budí se v noci navzájem a co ráno, když by se mladší vzbudil třeba v pět (kdyby měl období jako náš prvorozený, co vstával nějakou dobu ve čtyři, v pět... ), když starší spí konečně do 6:30?
Samozřejmě ideální by bylo, kdyby ten mladší po roce začal spát celou noc do šesti, ale to je utopie, tomu už nevěřím 😂 starší začal spávat celou noc až od 2,5 roku.. jenže tak dlouho čekat na přesun nevím zda by bylo dobře...
Děkuji za zkušenosti 🙏
@tereza1797 my uspavame od nekolika mesicu zaroven a pri prvnim probuzeni nebo nez jdu spat, tak nejmladsiho odnasime ke me. Co my prijde zasadni, je zacit nenapadne o pokoji pro deti mluvit, jako o pokoji pro deti, ne jako o pokoji starsiho syna, pomalu tam propasovat mladsimu nejake jeho veci, jestli je tam jeste nema. A zacit u obou budovat predstavu, ze uz ted je to jejich spolecny pokoj, a jednou tam budou i oba spat.
Proč myslíš, že by nebylo dobře čekat? Každé naše dítě bylo u nás v ložnici ve své postýlce do 3 let. A pak šupajdilo za svými sourozenci do pokojíčku. Kolem toho třetího roku už se nemohli dočkat velké postele a považovali to za poctu jít spát mimo ložnici rodičů. Tak jsme nikdy nemuseli řešit noční buzení ani to, že by nám chodili do postele.
@jajulin no aby nebyl třeba pak těžší pro toho mladšího ten přesun.. až okolo tří let... A taky jestli by třeba nespal lépe v pokojíčku, přeci jen v ložnici trochu chrápe manžel, vstává do práce, pes se tam vrtí.. aby si zvykli co nejdříve v pokojíčku na společné spaní... Ale jestli to u vás bylo v pohodě, zvážím to, děkuji za zkušenost 😊
@tereza1797 my uspavame od nekolika mesicu zaroven a pri prvnim probuzeni nebo nez jdu spat, tak nejmladsiho odnasime ke me. Co my prijde zasadni, je zacit nenapadne o pokoji pro deti mluvit, jako o pokoji pro deti, ne jako o pokoji starsiho syna, pomalu tam propasovat mladsimu nejake jeho veci, jestli je tam jeste nema. A zacit u obou budovat predstavu, ze uz ted je to jejich spolecny pokoj, a jednou tam budou i oba spat.
@malytlustyhroch děkuji za zkušenost. Mladší tam má půlku věcí, hrají si tam spolu v pokojíčku a starší se už těší, až tam mladší bude spát s ním, ví, že to je pokojíček obou. Jen právě já se bojím, aby ho nebudil ten mladší v noci nebo brzy ráno třeba v různých obdobích...
Ja jsem tedy mladsi davala do pokojicku ke starsimu,kdyz starsimu bylo 3,5 roku a mladsi rok. Prestala jsem mladsi kojit,v noci se nebudila. Starsi byl rad,ze tam nebude sam. Ze zacatku jsem davala spat kazdeho v jinou dobu,mladsi mi usinala o dost drive. Se starsim jsme cetli pohadku v obyvaku a do postele si pak sel jen lehnout a spat. Po nejake dobe se jim rezim sjednotil.
Já měla děti spolu v pokojíčku od narození mladšího a bylo to úplně v pohodě. Nikdy se mi navzájem nebudili, fungovalo to skvěle. Já jsem spala normálně v ložnici a měla pootevřené dveře, za dětma jsem v případě potřeby chodila a když mě potřebovali, spala jsem u nich.
Proč myslíš, že by nebylo dobře čekat? Každé naše dítě bylo u nás v ložnici ve své postýlce do 3 let. A pak šupajdilo za svými sourozenci do pokojíčku. Kolem toho třetího roku už se nemohli dočkat velké postele a považovali to za poctu jít spát mimo ložnici rodičů. Tak jsme nikdy nemuseli řešit noční buzení ani to, že by nám chodili do postele.