• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Nadáváte občas svým dětem?

18. dubna 2009 
Nadáváte občas svým dětem? Když vás vytočí, když jste hodně rozčilení a pak vás to mrzí?
Mě občas ujede slovo "hajzle". Své děti moc miluji, jsou úžasné, báječné, ale taky občas zlobí jako každé dítě a pak se člověk těžko ovládne. Moc se o to snažím, ale občas mi to ještě vyklouzne.
Vždycky mě to mrzí a říkám si, že to nebudu říkat, že místo toho řeknu třeba lumpe, roštáku atd", ale ne vždy se to podaří. Ještě chci říct, že to slovo hajzle říkám minimálně, třeba 1x za týden, za 14 dní, ale stejně mě to pak štve. Zrovna dneska: Vztekal se a fláknul sebou na zem a vyválel se v blátě, tak mi to ujelo. Ale pak jsem ho hned pomazlila a řekla, že ho miluju. Říkám mu to hodně často a i on mě.Je mu 2,5 roku tak už má trochu rozum, je to chytrý kluk. O to víc mě mrzí, protože už tomu rozumí, co mu říkám. Chtěla bych vědět váš názor na to a jestli také vám občas něco sprostého ujede a pak vás to mrzí.
21. led 2009 v 00:03  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojky ivt,
stává se to, že mi malej Davík přeroste přes hlavu.. je hodně živý, neposedí, dělá někdy naschvály, tak na něj zakřičím, ale pořád mi to přijde lepší než ho bít. Výčitky mívám, taky mě to zpětně mrzí, jak jsem ho zprudila, ale vím že v tu chvíli to jinak než bez vynadání prostě nešlo.
21. led 2009 v 00:31  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ale je to ještě fakt malý prcek, takže se ho snažím brát s rezervou.
21. led 2009 v 00:33  • Odpověz  •  To se mi líbí
ja bych si na to davala pozor.aby ti pak nelital po byte a neopakoval hajzle,hajzle..deti slovicka pochyti dost rychle...proto se snazim davat pozor...takovyhle slovicko mi jeste neujelo,ale treba na ni mluvim zvysenym hlasem a to me pak taky mrzi...
21. led 2009 ve 02:39  • Odpověz  •  To se mi líbí
Já občas dceru malinko usadím nadávkou,a le né žádnou sporstou a musím říci je to vlastně domluva. zabírá to. :wink: já zedy max. k, že je Koza, tele ale jinak nic. snad jednou jsme jí řekla, že devbil,ale né nadávkou ale když jsem jí 100tisíckrát říkala něco a ona stále nechápala. už jnikdy se to neopakovala. :grinning:
spíš je problém, že dítě později může mít pocti, že ten debil či hajzl je. když mu to říkáme.
Jinak nadávat je normální a rozčilují se všichni kdo mají děti. :grinning:
21. led 2009 v 06:27  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Já svoje děti taky nebiju, občas plácnu po zadku, ale to je vše. Jenom občas ulítne nějaké to slovíčko a to třeba ani on neslyší, jen si to řeknu sama pro sebe, když hodně zlobí, že je hajzlík.Ale protože ho tak strašně moc miluju,tak mě to pak mrzí. Je to opravdu jen občas, protože zlobí minimálně, spíš je takový živější a vyžaduje hodně pozornosti. To víc nadává on mě a manželovi, když je hodně vzteklý, tak na nás řve debile, debile! Doma tohle slovo s manželem nevyslovujeme, zaslechl to ze svého okolí a ví, že se to nesmí říkat, ale právě proto to rád říká. Snažím se mu vysvětlovat stále dokola, že se to neříká, ale taky mě s tím občas vytočí.
Nejčastěji nám nadávál když byl nemocný, nebylo mu dobře a taky se nudil, protože byl zalezlý doma.
Je to takový malý vzteklounek.
21. led 2009 v 10:22  • Odpověz  •  To se mi líbí
nie..pár krát som jej povedala že je koza,ale inak nie.
21. led 2009 v 15:39  • Odpověz  •  To se mi líbí
No já synovi nenadávám, ale občas se taky neudržím a spíše začnu na něj křičet a říkám mu,že to jsem teda nevěděla, že nemá maminku rád a takové podobné citové výlevy :confounded: Nestává se to často, syn je jinak velmi hodný, ale někdy se člověk fakt neudrží. Spíše na synovi vidím, jak je z toho najednou nešťastný, že na něj maminka křičí a hodně se zlobí. A jak pak vidím ten jeho přesmutný obličej, honem se snažím uklidnit. Většinou totiž opravdu platí, že když na chvilku zavřu oči, zklidním se a začnu na něj mluvit, jako by nic, tak i on se rychleji uklidní a přestane se třeba vztekat. :slight_smile: Většinou se mi teda daří se ovládnout, ale říkám si, jak to zvládnu, až budeme mít ještě jedno dítě, už třeba nebudu mít tolik trpělivosti, uvidíme :sweat_smile:
25. led 2009 ve 13:23  • Odpověz  •  To se mi líbí
já se aspoň při tom výlevu nadávek snažím použít nevulgární slova, která nejsou sprostá - něco jako "ty opice jedna mrňavá, příšerná, pišišvore jeden" - vylétne to ze mě a aspon si říkám, že to není sprosté. Vztek mám ovšem autentický :grinning: Náš maličký je naprosto imunní vůči veškerému působení - takže domluva s ním je nulová a z nějakých zákazů má srandu. Poslechne, jen když to uzná sám za vhodné. Je tak odolný psychicky, že z toho mám na druhou stranu i radost, že ho jen tak nic nerozhodí.
6. bře 2009 ve 14:21  • Odpověz  •  To se mi líbí
kazdou chvili :grinning: ono to obcas ani jinak nejde...ale nejsou to zadne extremy.
26. bře 2009 v 11:17  • Odpověz  •  To se mi líbí
jo, ale ne sproste...asi tak podobne jako Kubaka, opice, lumpe, zloune, potvoro
26. bře 2009 v 11:19  • Odpověz  •  To se mi líbí
jj asi tak,ale cela jsem clanek o matkach furiich...obcas se ze me take stane furie :pensive:
26. bře 2009 v 11:21  • Odpověz  •  To se mi líbí
Já nejsem vulgární,protože vím,že by mě Adam začal časem napodobovat a to bych s ním nemohla vyjít pomalu ani na ulici.Stačí,když se zkazí ve školce. :grinning:
Když vidím,že jde lumpačit a něco provede,tak to okomentuju slovy:"Ajéjej!".............a jdu to třeba uklidit nebo mu vysvětlit,že se to nedělá. :wink:
Už asi 3.den to u nás funguje tak,že jakmile slyším Adama hlásit:"Ájéjej!"..............,tak je mi jasné,že se na něco chystá a nebo,že už je po boji. :sweat_smile:
26. bře 2009 ve 12:21  • Odpověz  •  To se mi líbí
Já taky,ale jako většina holek-opico,lumpíku,zlobko,darebo...tak v normě si myslím
26. bře 2009 ve 12:22  • Odpověz  •  To se mi líbí
taky nadávám a myslim že to tak má každej :wink: sprostě se snažím nenadávat to si spíš brblu něco pro sebe, ale je fakt že jednou mi to ujelo :pensive: vic jak hodinu trvala situace kdy sem chtela aby neco zopakoval a on furt ze nevi a kdesi cosi
já: víš proč se na tebe zlobím a proč ti nadávám?? kuba: ano já:a proč teda kuba: nevim tak sem mu to vysvetlila, pre mi kolikrat prijde ze nevi za co mu nadavame, kdyz sem mu to zopakovala ptam se: už to víš??? kuba: ano já: tak mi řekni proč? kuba:nevím
tak po te hodine a pul sem mu rekla ze je fak debil :pensive: sem to proste už nevydržela
26. bře 2009 v 16:58  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojky, JJ, jsem na tom podobně, ale také se snažím to držet na uzdě. Myslím, že nejsme jediné, spíš se to nebojíme přiznat. A ten, kdo říká že on nikdy nic, tak 100% lže
26. bře 2009 v 18:10  • Odpověz  •  To se mi líbí
skleni naprosto s tebou souhlasím nedovedu si představit dítě jak demoluje věci je vzteklý drzý a maminka stojí a usmívá se a snaží se to vysvětlovat.........
jestli tohle nekdo zvládá tak ať mi napíše jak to dělá :slight_smile:
30. bře 2009 v 08:01  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tak i já mám kolikrát, co dělat, abych se udržela, jako hlas zvýším, ale snad jsem nikdy nic sprostého neřekla :confused: ikdyž už jsem to kolikrát měla na jazyku :stuck_out_tongue_closed_eyes:
31. bře 2009 v 11:34  • Odpověz  •  To se mi líbí
tak u nás to nefunguje, je naprosto imunní - čím víc bych jí dala opic, tím větší ze mě má legraci :cry: a doslova se mi směje do obličeje :zipper_mouth: manžel jí jednou dal jednu přes zadek a klaudí se začala řehtat, výchovná lekce nulová. no tak jsme to vzdali. co ale funguje je ledový klid a pomalu, ale fakt pomalu a důrazně vyslovený zákaz. díky tomu je za mě totální kliďas :slight_smile:.
31. bře 2009 ve 22:48  • Odpověz  •  To se mi líbí
taky nadavam i sem tam me ujede "debile".pak me to samozrejme mrzi. :frowning2: ale kdyz je to neunosne tak si brblu pod nosem ty skaredy slova a jdu se uklidnit na balkon.nase mlada je strasne umrcena a uvztekana takze tam nervy jedou porad.mladej chodi do skolky a je hodny ale taky dokaze mit svuj den.
6. dub 2009 v 08:32  • Odpověz  •  To se mi líbí
Dcerka mne někdy dokáže rozpálit do běla, ale ani mne nějaké vulgarismy nenapadají. Spíš tak nějak zuřím a snažím se zhluboka dýchat, abych neexplodovala. :wink: Pak to teda někdy při popisování manželovi nebo kamarádce ohodnotím, že to byla situace na pos... :grinning: , ale při té situaci a vůči dceři se mi vulgarismy na jazyk nederou. Ono i to plácání není moc účinné. Moc se nechci dostat do situace, že mne taky začne dcerka plácat, když se jí nebude něco líbit.
16. dub 2009 v 16:28  • Odpověz  •  To se mi líbí
No holky, ono je to asi normální - samozřejmě né každej den, a neustále, ale opravdu jak psala teesa tak spíš nenormální je když je dítě drzý, demoluje věci, vzteká se atpod. a maminka mu nic neřekne a jen se usmívá - to je dle mého názoru nejen nenormální, ale hodně špatné jelikož dítě pak nemá tu zpětnou vazbu že dělá něco špatně a tim pádem je pak akorát rozmazlené a velmi rychle přeroste rosičům přes hlavu :pensive:

p.s. - sama mám 5-ti letýho klučinu hodně chytrýho ale taky zlobivýho a živýho a někdy je prostě třeba mu říct a třeba i vynadat že tohle a tohle se nedělá, ale já spíš zvýšim hodně hlas než že bych vyloženě nadávala :wink:
18. dub 2009 ve 23:01  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tvůj příspěvek