Nestalo se, že byste cítily k druhému dítěti méně lásky?
Jsou věci, které se nahlas těžko přiznávají a o kterých se ani nesluší mluvit. Mám ani ne dvouletou holčičku, která je prostě moje zlatíčko. Dva roky mě měla jen pro sebe a já tu byla jen pro ní. Za měsíc se nám narodí druhá holčička, plánovaná. Kromě takových těch běžných obav, jak to budeme zvládat, časově, finančně atd., které řeší asi každý, mám největší strach z toho, že jí nebudu mít tolik ráda, jako starší dcerku. Neumím si představit, že by to vůbec mohlo jít, už je ta situace jiná, nikdy nebudeme jen my dvě, nebudu mít na ní tolik času jako dříve na starší, už se prostě o to místo " v mém srdci" bude muset dělit. Už během těhotenství je to jiné, těším se, připravuju výbavičku, jsem zvědavá, jaké to bude. Ale vůbec jí nevnímám jako človíčka, který fakt přijde, žádnou lásku ještě necítím, nepovídám si s bříškem.... Už jsem se párkrát na něco podobného zeptala zkušenějších matek a buď se smály, že řeším blbosti, nebo mě ujišťovaly, že to opravdu přijde a budu je mít ráda obě stejně. Ale co když ne? To se to opravdu nikomu nestalo, že by cítil méně lásky k druhému dítěti, než k prvnímu? Pokud nechcete takhle veřejně, klidně mi napište své zkušenosti do zprávy 🙂
Děkuju
@baterie já mám děti tři a každé mám ráda jinak. Podle mě prostě nemůžeš mít ráda všechny stejně, každý je jiný, každý jinak reaguje. U mladších dětí to jde tak nějak automaticky, s těmi staršímy je to už jiné. Mají zlozvyky, které člověka štvou, mají svoji hlavu, své kladné stránky. U mě byl spíš problém si uchovat tu "lásku" s těmi staršími dětmi a nevázat se jen na to aktuálně miminko, které péči bezesporu potřebuje nejvíc. Ale snažím se a snad se to i daří. I když bych si nejraději zalezla s miminkem někam, kde bych ho mohla mazlit bez výčitek svědomí 🙂. Mazlím se a věnuji se všem dětem, dávám najevo lásku všem, i když se někdy musím trochu víc snažit a tak trochu nutit...
@baterie Když jsem neplánovaně otěhotněla podruhé, starší dceři bylo nějakých 7 měsíců. Byla jsem hrozně neštastná, protože jsem to takhle nechěla, nevěděla jsem, jak to zvádnu, měla jiné plány apd., takže jsem na druhé dítě vůbec nemyslela, kdyby mi nerostlo břicho, tak ani nevnímám, že jsem těhotná. Přesto jsem si dceru zamilovala hned po narození, naopak první měsíce jsem měla pocit, že ji mám dokonce radši, než tu starší. Časem se vše srovnalo, miluju všechny děti stejně, i když každé jinak a za své tehdejší pocity se neskutečně stydím a jsem strašně ráda, že se ta neplánovaná nehoda 🙂 vůbec stala. 🙂 😉 🙂
No ja mam 2 sny s rozdilem 5.5r a muzu rict ze jsem vic upnuta na mladsiho a nechapu to. To co jsem starsimu uz davno dovolila nebo ho nechala udelat to za mladsiho delam ja. O mladsiho se i vic bojim. Ale lasku mam k oboum stejnou jen ta opatrnost je jina.
mám to úplně stejně jako @andelka ..oba jsou to miláčci