• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Pomoc, nezvládám svoje dítě! Prosím poraďte!

10. dubna 2012 
autor
sulamith,já chválím a chválím i ona se naučila se sama chválit-se vždycky pohladí :grinning:
22. čer 2007 v 11:13  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tak to je super,teraz uz len stoj za svojim a pojde to uvidis.
22. čer 2007 v 11:16  • Odpověz  •  To se mi líbí
Wiky, souhlasím s lilourich! Četla jsem knížku, kde radí přesně tohle! Pokud dítě dostane takový záchvat, šup s ním pod ledovou sprchu! Šokem se zklidní a po pár takových sprškách si začne uvědomovat, že taková sprcha přichází vždy po záchvatu! Je to to samé, když se dítě popálí! Taky k té horké troubě jde pak s jo velkým respektem! Jen dávej bacha, aby se ti pak nepřestala chtít koupat! :grinning: :grinning:
22. čer 2007 v 11:16  • Odpověz  •  To se mi líbí
ramzeza svojí mamku miluju :wink: dneska dokážu pochopit, jak jí asi muselo být, a věř, že jsem byla dost chytrá na to, abych si to zapamatovala. Dostala jsem jen párkrát, a jak říkám nebylo mi to příjemný, takže jsem se snažila, abych už přes pusinu nedostala. Většinou pak už stačilo, když přimhouřila oči a já pochopila, že tady sranda z mamky končí :sunglasses: A nevím o že by je to šoupnutí do vody nějak poznamenalo. Každý je jiný, a jsou prostě děti, který pochopí a děti co se na ně musí holt jinak. Samo sebou, že tu vodu nemůžeš mít úplně ledovou :grinning: ale jsou děti co v záchvatu nejsou schopný vůbec vnímat co jim říkáš........takže pak si myslím že si člověk jen "plácá játra" :grinning: A s těma pochvalama to je další motivace, na mě osobně dost zabírala, ale třeba na mýho bráchu ne :grinning:
22. čer 2007 v 11:17  • Odpověz  •  To se mi líbí
Je to taková léčba šokem, viď lilourich! :wink:
22. čer 2007 v 11:23  • Odpověz  •  To se mi líbí
ivett25 přesně, někdy i při vší snaze to prostě jinak nejde :wink: ale jinak se nám naše mamka vždycky snažila všechno vysvětlit nějaký ten šok, přišel jen v případě, že jsme to prostě napobírali. A pak lidi jen čuměli, když jsme se slušně chovali všude kam jsme přišli, i nám ukazovala jak je to ošklivý, když jde třeba maminka s nemocným dítětem k toktorce a ono tam ječí a přesouvá nábýtek, válí se po zemi. My měli knížku a prohlíželi si a za odměnu, že jsme její hodný děti, nám pak v hračkárně kopila za 5 korun nějakou maličkost :grinning:
22. čer 2007 v 11:30  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojte holky, ted jsem si procetla vasi diskuzi jak na vztekajici se dite a muzu vam rici, ze z vlastni zkusenosti (mam 3jiz dospele deti) davam za pravdu studene sprse. Tohle mi poradily, kdyz jsem mela deti male v jestlickach, protoze tam nesmeli deti dostat na zadek a kdyz se jim nektere zacalo vztekat - sup pod studenou sprchu. A protoze tam jde oblecene a voda je studena navic ono si uvedomuje, ze dela neco nema, tak k zadnym obavam z koupani nedochazi.
Sestra ma jen jedno dite, ktere je vekove jako moje nejmladsi a klucina mel taky obdobi, kdy si vynucoval. Sestra, protoze to byl jedinacek se mu snazila vzdy a hned vyhovet. Kdyz byl u nas, tak to neslo a kdyz nebylo hned pojeho - placl sebou na zem a .... tohle uz znate. Myslim, ze asi 2x jsem jej zanesla pod vodu, pak uz stacilo jej chytit pod pazi a najednou byl klid -- teto teto, uz to nikdy neudelam, nezlob se na me. Dnes vychazi skolu, vodu milujem jeden cas i zavodne plaval
22. čer 2007 v 11:49  • Odpověz  •  To se mi líbí
ale co ak pride opacna reakcia?Co ak ta sprcha vyvola este vacsiu nervozitu,vacsi krik,co ak sa dieta zacne branit bitkou rodica?A co ak neskor ked bude starsie ,to bude chciet robir svojim surodencom,alebo kamaratom v skolke? Ale nebude to brat ako hru ... Co potom urobite? budete sa hambit?Co ak to zabralo na 10 detoch a na jedno to nezaberie?
Ved dieta sa uci od nas rodicov.Ved predsa to co mu hovorime, ukazujeme,dieta berie ako maximalne prirodzene a spravne,preto to robi tiez.

A u dietata to moze vyvolat aj zmeny v spravani,ak nie agresivitu,tak naopak strach,z vody,z dospeleho,moze sa neskor spravat neasertivne co mu znemozni dobry kontakt v spolocnosti....
22. čer 2007 ve 12:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
no keby toto robili mojim detom v jaslickach :confused: Nech sa na mna nikto nehneva, ale ako si toto mozu dovolit, ved su predsa skolene na to, aby to vedeli zvladat aj inak ako nasilim :rolling_eyes: .
22. čer 2007 ve 12:03  • Odpověz  •  To se mi líbí
sulamith vyjímky potvrzují pravidlo. Samozřejmě, že se může objevit dítě, řekla bych to, až s poruchou chování. Ale věřím že na alespoň průměrné dítě, co to prostě jen zkouší, to zabere bez nějakých následků. Já taky vodu nerada a to jsem ve vaně nikdy neskončila :grinning:
Pokud jsem dostala, tak jsem si nikdy nemyslela, že to je normální, a že se lidi takhle k sobě chovají! Nikdy mě ani nenapadlo být svýho mladšího bráchu, máme se rádi, když pominu dětské špičkování :wink:
Děti musí pochopit, že se celý svět nebude točit jen okolo nich, a že i my dospělí máme věci co nechceme dělat, a přesto musíme. Tak to v životě prostě chodí. Čím dřív se rodičům podaří, aby tohle jejich dítě pochopilo tím líp. Nechceš mi snad tvrdit, že budeš donekonečna svýmu dítěti vysvětlovat, že nesmí jen tak lítat na silnici, protože ono přeci neví, co to je umřít pod autem, ležet dlouhé týdny v nemocnici, a jaké trápení tím může způsobit rodičům. A pokud se dítě nenaučí respektovat určité hranice už doma, pak s tím bude mít problémy i v životě, ve škole v práci a podobně. A před studenou sprchou je vždy dost možností, které se pokusit uplatnit - pochvíli, odměnit, jít příkladem, ukazovat opak, vysvětlovat na věcech co je schopné dítě ve svém věku pochopit apd.
22. čer 2007 ve 12:13  • Odpověz  •  To se mi líbí
ramzesa, s dostupnosti te knizky v SK nevim, zkus se zeptat autoru nebo vydavatelu (Spirala)
22. čer 2007 ve 12:25  • Odpověz  •  To se mi líbí
raz som metodu studenej vody (pozor, nie ladovej!) pouzila na synovca, unho totiz obdobie vzdoru bolo nekonecne dlhe a tazko zvladnutelne, nepomahalo ani to ked sme si ho nevsimali, ani to ked nanho niekto rozpraval..hodil sa do hysterickeho zachvatu, najprv ocervenel, potom zacal modrat, to uz som sa aj ja bala, tak som naliala do hrnceka vodu a rukou ho iba ospliechala do tvare a musim povedat, ze pomohlo.... ukludnil sa...Inak je to velmi rozumny chlapec a da si povedat ked mu clovek nieco vysvaetli... Nie som sice zastancom takychto šokovych metod, ale niekedy naozaj nepomaha dohovaranie, ani nevsimanie si a treba iba bud trpezlivo preckat ten zachvat zurivosti, alebo ak to ide do krajnosti, ze dieta uz od zurivosti a vycerpania nevie poriadne dychat, tak treba nejako zakrocit...

A mimochodom, minule v relacii "Pestunka", tiez pani psychologicka spomenula studenu vodu....
22. čer 2007 ve 12:57  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Ještě jednou Vám děkuji za rady - asi to taky budu muset vyzkoušet.Ale nejdříve asi vyzkouším to jak píše grettka,jen jí ošplíchat vodou a když ani to nezabere,tak pak už jen ta sprcha :confused:
22. čer 2007 ve 13:05  • Odpověz  •  To se mi líbí
Dievcata, super tema. Som rada, kde pisete, ze sa z toho dieta dostane. :fearful:
MY mame 15 mesiacov. chodime do MAterskeho centra. V poslednej dobe si zvykla deti capat a kusat,. NEVIEM PRECO???? :frowning2: Proste ked vidi, ze sa hra dieta s hrackou, s ktorou sa ona hrala predtym, tak pride a plesk. Toto je jedna vec, ktoru nebudem tolerovat. LEn viem, ze NONO neplati, dohovaranie tiez nie, a po zadku, to OK, ale neda sa to robit stale.
No a druha vec, nieco chce a ked to nedostane tak krik, normalne nahodi vrchne C2 ako na pistale a jaciiiiiiiiiii. Slak ma ide trafit. Proste sa jeduje a jeduje. Zvycajne si ju nevsimam a s kludom anglicana jej vysvetlujem, ze to sa nemoze a tak. Ale dokedy to vydrzim, to neviem. Som na nervy, som sama na nu a niekedy si myslim, ze ju nezvaldam.
Proitom som uz za tie roky co robim odchovala zopar dti (vacsieho veku) a bola som kludas a posluchali ma. :confounded:
22. čer 2007 ve 13:35  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojte :slight_smile:

Wiky ja mam 22 mesacneho hyperkinetickeho syna - ma jednoducho viac energie, ako ine deti a potrebuje ju spravne vyuzit :wink: - trvalo mi, kym som na to prisla... Vlastne ma na to upozornila mama, kt. ako ucitelka pracuje aj s takymito detmi...
To co opisujes, mame za sebou aj my :confounded: - bohuzial ani na zadok, ani sprcha u nas nemali uspech :unamused: - iba co ma potom mrzelo, ako skaredo som sa zachovala k milovanej osobke, kt. vobec nechapala, preco som bola taka zla :frowning2:
Jedine co u nas zabera je dohoda - ked dam synovi sancu, aby sa rozhodol sam, predidem cirkusom :sunglasses: - napriklad, ked ideme von a on chce ist na auticku (na takom posuvadle) a ja chcem, aby sme sli radsej v kociku, tak mu poviem: "Dobre Sami, mozes ist v auticku, ale ideme velmi aleko a nebudes vladat tolko chodit. V kociku by som Ta tlacila, ale v auticku budes musiet ist sam, lebo nebudem vladat nosit aj auticko aj Samka. Tak si vyber - pojdeme radsej v kociku a trosku si pobezkas, alebo pojdeme autickom a budu Ta boliet nozicky?"
Jasne, ze spociatku si tvrdohlavo vybral auticko - ale vonku, ked doslo na moje slova a uz nevladal som mu zasa len zopakovala to, co doma a po 1 raze pochopil :slight_smile:
Deti su velmi mudre a casto ich podcenujeme :confused: - moj syn je napr. 3jazycny a napriek tomu, ze 1 jazyk pouziva iba par raz do roka, vsetko v nom rozumie :dizzy_face: - takze sa netreba bat, ze by Ti nerozumel :wink:
Teraz sa takto vieme na vsetkom dohodnut a tym predist cirkusom, kt. ma strasne deprimovali a vycerpavali :rolling_eyes:
A este mam jednu zasadu - iba ak je nieco zivotunebezpecne, tak pouzivam tvrdy zapor :slight_smile: - ak chce syn jest cukriky, dam mu 1 a vysvetlim mu, ze ostatne moze spapat zajtra, aby sa mal aj zajtra na co tesit :wink:
A ono to fakt funguje :grinning:
Kazde dieta totiz v istom veku slovo NIE berie ako porazku :sweat_smile:
Wiky, vychova je zaber na nervy - to nepopieram, ale aj tak je to zatial najzmysluplnejsia robota, aku som kedy robila :sunglasses: :grinning:
Drzim Ti palce :dizzy_face:
22. čer 2007 ve 13:41  • Odpověz  •  To se mi líbí
asi bych se zašla poradit s psychologem?
22. čer 2007 ve 14:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
Wendynka, super si to zvladla. Zoberiem si priklad.
A chcem sa ta spytat, odkedy ucis svoje dietatko cudzim jazykom? Asi by som si mala nieco anstudovat, chcem tiez zacat s Anglictinou, teda mali sme to v plane, (byvaly) manzel anglicky a ja slovenky, alebo naopak. Ale som teraz sama a neviem, ci to zvladnem.
22. čer 2007 ve 14:07  • Odpověz  •  To se mi líbí
Mojalili dakujem za pochvalu :dizzy_face:
No a k tym reciam - ja mam mamu z Viedne, takze ona na maleho hovori iba nemecky od narodenia :slight_smile: a po nemecky zacal maly rozpravat dokonca skor ako po slovensky...
No a muz je z Chorvatska - takze svokra a svokor na maleho zas melu iba chorvatsky a napriek tomu, ze ich navstevujeme len niekolko raz do roka, rozumie aj chorvatsky, ale hovori pomenej :unamused:
Ja zas na krpca hovorim aj slovensky aj nemecky :sunglasses:
Urcite na malinku hovor aj po anglicky - kym je mala lahko sa nauci a neskor reci isto vyuzije :wink:
22. čer 2007 ve 14:25  • Odpověz  •  To se mi líbí
Uz sa do toho chystam, denne sa uci nove slovicka po slovensky, tak zacnem.Len keby viac posluchala, Normal sa tesim do prace, na 1/2 uvazok, kde trosku vypnem, i ked tam budem mat zase plno inych deti na statrosti, ale vacsich. Dcerka bude u starych rodicov, tam jej je super.

Dievcata, piste vase skusenosti, nech sa ponaucime od druhych,co zabera na deti:slight_smile:
22. čer 2007 ve 14:36  • Odpověz  •  To se mi líbí
U nás taky nezabíralo na zadek a nebo studená voda. Jednou jsem to ze zoufalství zkusila a nic.
Ale co zabírá spolehlivě je s malým diskutovat, tak jak píše vedynka. Podle situace mu dám na výběr a nebo mu to vysvětlím.
Pravda je, že i tak to občas zkouší. Na to zabírá si vůbec nevšímat toho jak se vzteká a dokolečka opakovat svuj požadavek. Například když chtěl jít na jinou stranu prohlížet si autíčka a začal se vztekat tak jsem mu říkala " poslouchej mě, pujdem teď dolu a cestou zpátky se tady stavíme" "ne teď jdeme dolu" " poslouchej mě, pujdem teď dolu a cestou zpátky se tady stavíme" "ne teď jdeme dolu" a pořád dokola. Občas jsme ho musela až otáhnout, ale to bylo tak 2x. A cestou zpět jsem stáli hoodně dlouho u výlohy koukali na autíčka.
Výsledek je ten, že když maminka řekne, že něco bude, tak to bude.
Dnes se začal vztekat, když chtěl koupit zmrzku tak mu říkám: Koupíme ji ,ale né teď , byl bys moc špinavý a ještě musíme spoustu věcí zařídit a nikam by nás špinavé nepustili. Teď pujdem koupit přáníčko, pak vyberem penízky, pak koupíme sýr, stavíme se pro kašičky a pak pro zmrku.(ještě jednou jsem mu to zopakovala) Až nakoupíme, tak koupíme zmrzku , ano ?(vždy čekám na odpověď, jinak otázku opakuji.) Takže kam jdem teď ? A on řekl, že pro přáníčko.
No a cestou jsme u každé zastávky říkali, co všechno ješte musíme zařídit než se dostanem ke zmrzce.
Čím je starší, tím jsou rozhovory složitější. :slight_smile:

Ještě bych chtěla dodat, že jsem se ho snažili co nejdřív naučit slovo prosím a děkuji. Teď když se začne vztekat, že něco chce. Jako strkat, kníkat a jinak nepěkně si to vynucovat, tak mu řeknu, že to tahle nedostane a jže se to říká jinak a on se musí trošičku "zamyslet" a v tu chvilku už se přestane "vztekat".
22. čer 2007 v 15:17  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojky Wiky,

mám sice malou holčičku, ale studuji obor Pedagog a učila jsem dva roky na základní škole, která je spojená s MŠ. Měla jsem sportovní hry pro děti z MŠ a tam jsem měla jedno dítko s takovými záchvaty :cry: . No, umíš si to představit ( na zadek dát nemůžeš a pod vodu taky ne, když jsi pedagog a s rodičema žádná domluva, jak to řešit ). V knihách jsem pak našla jednu zajímavost. Chce to hodně na dítě mluvit, vždy když něco chceš, tak to hodně okecat, aby to vlastně vypadalo, že to není příkaz, ale normální věc, kterou dělají všichni velký a dítko přece není malej prcek :slight_smile:, ono pocítí nával důležitosti a třeba to zabere a potom samozřejmě pochvala nebo vymyslet normální věc, jako je oblíkání formou hry :slight_smile:, chce si to vyhrát a reagovat na situaci. Špatně se to píše, tak snad pochopíš, jak jsem to myslela. Mě to zabralo a měla jsem skvělého pomocníka. Kdyby něco, tak písni a já ti to dovysvětlím
24. čer 2007 v 08:37  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ja mam sice emu este malu, ale chcem praktizovat toto : Bud ignoracia hnevu, a dieta sa upokojí samé, alebo som teraz pozerala niekde, ze pomaha objatie, chytit dieta a nechat ho v tvojom naruci aby sa upokojilo.
No tot rada, ale ci to je aj realne - neviem :grinning: :stuck_out_tongue_closed_eyes:
24. čer 2007 v 09:17  • Odpověz  •  To se mi líbí
mne sa páči relácia Pestúnka čo beží v utorok na Markíze, dá sa z toho dobre poučiť. Aj niektoré tu spomínate tie praktiky, ako objatie, ignorovanie, vysvetlovanie, nech si dieťa vyberie samo... Ja sa zatiaľ len učím, ale najlepšia škola je prax :grinning:
24. čer 2007 v 09:46  •  1 dítě  • Odpověz  •  To se mi líbí
devcata, vy nahore o tom vysvetlovani,to je super. asi to chce uz od malicka praktikovat. jakoby se rodic stal kantorem a tomu nezbyvaji nez slova. ja jsem ted v divne situaci, s partnerem je to na prd (jako ostatne v kazdem tehotenstvi) a mala ma 11 meiscu, coz je dost malo na to, aby byla samostatna. navic nepotrebuje moc spat. ujizdely mi nervy, ona se semtam taky vztekala. ale vcera jsem ji v klidu pozorovala a protoze vstava pred sestou, jdem si hrat na zem do obyvaku a ja se prikryju dekou a jako dospavam. ona si asi trikrat neco vymahala a ja, podotykam v klidu, ji rekla to ne, proc a dala ji jiny podnet. pokazde to zabralo a ona se "preorientovala".
ale chapu, ze ted je to podstatne snazsi, nez az si bude vymahat jako ditko, ktere naprosto vi, co chce.
a nejdulezitejsi je mamin klid a pevne nervy... ale kam na to chodit.
24. čer 2007 v 10:04  • Odpověz  •  To se mi líbí
Vendynka, máš pravdu, děti jsou rozumnější než si myslíme :slight_smile:
Dělám to s malou podobně, snažím se s ní dohodnout, ale někdy je to boj :angry: Ona je hrozně šikovná holčička, ale neposlouchá mě. Prostě venku se rozejde na druhou stranu a nevnímá ani mé volání ani, když se třeba schovám za roh. Zastaví se, chvilku mě hledá a jde dál. A když jde okolo někdo cizí a řekne: tak pojď se mnou. Tak ona JDE! Nevím, jak ji tohle odnaučit.
Ale dostává na zadek, když neposlechne a nezastaví na okraji chodníku nebo na parkovišti. V tom bych ji chtěla fakt vycepovat, že stůj znamená stůj. A nějak jí vysvětlit, že to není kvůli mému rozmaru, ale že jde o její zdravíčko :dizzy_face:
24. čer 2007 v 10:11  • Odpověz  •  To se mi líbí
wiki anemá vaše malá tolik známe a proklínané "období vzdoru"? S tím se totiž nedá nic dělat a musí se počkat až to přejde...moje netrř to měla dooost drsný asi od dvou let do tří....
24. čer 2007 v 10:24  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Tak sme zatím nikam nepokročili,spíše naopak - dnes od rána byla v pyžamu,když jsem jí ho sundala i plínku,kterou měla celou noc-tak se opět začala vztekat-musela jsem jí to pyžamo opět obléct,ale bez plínky.To že měla pyžamo celé pročůrané jí nevadilo,teprve před chvílí si ho sama sundala-a já jí násilm dala alespoň tričko,ale je celá promrzlá a vůbec jí to nevadí.A já už fakt nemám sílu se s ní tady vztekat a násilím jí něco nutit. Přes 2 hodiny jsem jí vysvětlovala,že půjdeme ven, a tam v počůraným pyžámku nemůže,že by se jí všichni smáli-a nastydla by.
Nemám už na nic sílu,je mi z toho všeho už strašně zle, jsem bezradná, nic na ní nezabírá...
24. čer 2007 v 15:55  • Odpověz  •  To se mi líbí
wiky,
je mala ditetem nosenym?

nemam silu cist dve stranky, ale jelikoz pracuju na prekladu knihy "hledani ztraceneho stesti" ktera je o tom, jak americanka stravila nekolik let u jihoamerickych indianu zijicich na urovni doby kamenne, kde jsou deti naprosto v pohode, nervou, nebijou se, nehadaji se, a jelikoz jsem v siti mamin (anglicky i nemecky mluvicich), ktere to prirozene zachazeni s deckem aplikujou a dosahujou podobne prijemnych vysledku, neda mi, nez se optat.

to mimino "v dobe kamenne" je totiz nosene principialne non stop, a jde to dohnat i pozdej bud nosenim, kdyz se necha, nebo sezenim na kline, kdykoliv vypada, ze by chtelo, pripadne spanim v rodinne posteli. a takova objimaci terapie podle prekopove je taky v tom smyslu. znam zenskou, ktera objimani praktikovala na vztekajicim se pubertakovi, a ten fakt do peti minut zacal meknout a choval se jako male dite, placici vzlykajici. a pak se zklidnil, prohlasil, ze ji ma rad, a byl v pohode. i obliknout se nechal (to bylo o oblikani, coz me u takoveho "chlapa" hodne prekvapilo)

abych nepsala roman, klidne se zitra ozvu na konkretni dotazy. mam totiz tu zkusenost, ze dite, se kterym se zachazi jak v te "dobe kamenne", se nevzteka.

deti mam tri
bora
24. čer 2007 v 16:35  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
No ona je ještě kojená, ta že se s ní pořád mazlím, objímám jí a už od malička na ní hodně mluvím-snažím se jí vždycky vechno vysvětlovat-ale když to samé opakuju celou hodinu, a ona se i přesto začne vztekat,tak už dál na nic nemám sílu.Kolikrát už jsem tak vytočená,že dostane přes zadek (plínku),/poprvé dostala na zadek po 1 roce/, ale pak jí obejmu a omluvím se jí a taky jí vysvětlím,proč jsem to udělala.
Právě proto nevím,proč se teď takhle začala chovat- a taky mě napadlo,že právě tohle byl celkově špatný přístup k ní...
24. čer 2007 v 16:46  • Odpověz  •  To se mi líbí
Malý mi dělal to samé prostě zkoušel co vydržím ....někdy i třiskal hlavou o kachličky v koupelně!!!!!Nikdy se mu nic nestalo a opravdu jsem si ho absolutně nevšímala ignorovala jsem ho a když jsem něco potřebovala po něm já jako třeba ty aby se oblékla nebo podobně tak jsem počkala opakovala dusledně co chci a když začal křičet a vztekat se tak jsem ho dala nad umyvadlo a studenou vodou jsem mu omývala obličej ....Ani nevíš jak rychle to fungovalo okamžitě klid děti jak se dostanou do té své nálady tak prostě jen neumí přestat vodou je opravdu perfektně zchladíš ....Nejsem jediná i starší maminy ted už babičky to použivaly !!!!!!Nejhorší je přesně jak píšeš nevytrváš v tom co jsi chtěla ,pak dáš na zadek , a pak ještě jsi ty ta která jde a zase mazlí!!!Malá je vítěz tak proč to nepraktikovat kdy se ji zachce:D!!!!!Opravdu jsem to dělala malému a po týdnu !!!!!!!!!!!byl klid!!!!!Naučil se krásně zklidnit a zvládat svoje city sám!!!!!!!!!Děti se moc rychle naučí kde jsou tvé slabé chvilky a pak si je vychutnají :grinning: :grinning: :grinning: :grinning: Hodně štěstí .........
24. čer 2007 v 17:06  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tvůj příspěvek