Ahoj,
začínám být trochu bezradná 😔 a potřebuju poradit. Synovi je rok a během asi 14 dní se změnil k nepoznání. Z dřív klidného a pohodového chlapečka (každý to i říkal) je z něj rapl uvztekanej...jakmile se mu něco nedaří, zakážeme mu něco apod,tak se začne neskutečně vzekat, někdy z toho řevu ztratí dech a co hlavně - mlátí kolem sebe rukama, šponuje se, utíká vzteky. Když jsem poblíž já, tak mlátí do mě. Když poblíž nejsem, tak mlátí do země, do čehokoliv poblíž.
A teď mi, prosím, poraďte: Jak mám reagovat? Nijak? Mám odejít? Nebo mu mám dát na holou a doufat, že už to neudělá, nebo si to rozmyslí? Teda je mi jasný, že vztekat se bude pořád, ale alespoň ať do mě nebije! ☹ Každý radí něco jiného a já vážně nevim co dělat.Moje máma mi řekla, že to si nemůže dovolit, ale to ho mám umlátit? 😔
Našla jsem si tu téma, ale týkalo se to 14 měcíčního dítěte a myslim si, že se nedá vychovávat stejně jako roční. Roční dítě nepochopí, když ho odnesu za trest do jiné místnosti, nebo ano?
Já pořád přemýšlím co jsem třeba udělala špatně, že jsem měla zbrojit proti tomuhle chování hned na začátku. Vážně bych řekla že se to jen a jen stupňuje. ¨
Dneska jsme byli v nákupním centru, šli jsme kolem těch autíček, které po vhození mincí hrajou a blikaj a dítě v něm sedí. Posadili jsme tam Dominika, jen tak, bez mince, bavilo ho to, ale až tak, že když jsme ho čapli a odešli od toho, tak dostal zase neskutečný záchvat breku! Ale takový, že na nohou se neudržel. Přítel ho vzal na ramena na koně a on nám řval ještě asi 15 minut. Ale už to byl klasický pláč dítěte, co si chce něco vyřvat! Tak dlouho mu pláč předtím nikdy nevydržel. Třeba chvilku přestal, pak jsme prošli zase kolem nějakého autíčka a on zase začal 😕 😅
Až teď po roce začínám cítit únavu, teď teprve začíná kolotoč nervů mi přijde - a to výchova! Odjakživa jsem se strašně bála, abych neměla doma rozmazlenýho spratečka, nebo vzteklouna. Vim že tohle dělá každé dítě, ale určitě je dobré ho nějak krotit. JAK? 😕 😅
Omlouvám se za tu délku 😲 😅
@kubaka dobrý den...právě prožívám s malou období vzdoru a hysterie.....líbí se mi váš názor a ctím ho, malá teprve se vztekem začíná a zatím na ní platí ignorace...jenže ejhle, začne se dávit a třeba že má ted rýmové období tak z toho zvrací hleny, proto se bojím ji nechat se vyvztekat. Metodu objetí jsem neděla a zkusím to...ona je právě ted nemocná, ale bez teplot, ale není ji určitě dobře proto ten vztek a vzdor, v noci se vzbudí a dobrou hodku a půl ječí, brečí, odhazuje moje ruce, když ji hladím, dudlí, flašku...pak je mi do breku, protože nevím co s ní, tak ji nechám a musím jít za dveře, tak čekám a zase jdu k ní...ona třeba přestane a jako spí a za minutu zas...pak zase klid minutku a zas jekot...dycky si myslím že usne, protože má u toho zavřené oči, nevím jestli se jí něco nezdá....zvládla jsem první, zvládnu i druhé 🙂 jen se to už zapomíná 😉
Já vás, mamky, dost dobře nechápu. Sice máme období vzdoru teprve před sebou (11 měs), ale opravdu nechápu, jak můžete s úsměvem vzdychat nad tím, že vám vaše dítě vrátí plesknutí. Já vím, že je jiná doba, ale umíte si představit, jak byste dřív s takovým přístupem zvládly třeba osm dětí (plus dům, zvířata, práci na poli...)? Dřív měly ty děti sakra jinou úctu k rodičům, prostě občas dostaly výprask, regulérní, a nějaké zkoušení nadesetkrát, jestli si to dovolí znova, to prostě neexistovalo. Zeptejte se svých babiček.
Já jsem rozhodnutá něco takového nepřipustit, mladá ještě nemá rok, ale už tuze dobře ví, co to znamená NE NESMÍŠ. Jednou řeknu v klidu ale důrazně, po druhé plesknu po ruce nebo zadku. Začne samozřejmě zkoušet pláč nebo se vzteká - nechám ji být a jdu si po své práci, které mám dost a dost, a kamarádka se za chvíli uklidní a hraje si, jako by nic.
Uvidíme, jak to půjde dál, ale aby mě moje dítě zkoušelo bít, tak to fakt ne. Podívejte se do podobných diskuzí, ale do věkové linie puber´táků - tam mají matky ze svých sedmnáctiletých synů strach, že jim jednu natáhne - a vsadila bych se, že začínaly stejným způsobem, jako vy.
@filipek_milacek no nevím, napiš za rok, dva...ale to, že ty dítě plácneš přes ruku nebo zadek znamená přece jasně, že takovým způsobem se reguje normálně, že bití je běžná praxe - něco se mi na tobě nelíbí, šup, jednu ti vrazím...nebude se z toho dítě učit, že bít je normální a v pubertě tě nebude mlátit, protože je to norma?
@filipek_milacek 100% souhlas. Samozrejme nedostane za kraviny, ale musi vedet kdyz neco proste nesmi. Souhlasim s tebou, ze problemy v puberte a podobne jsou dusledkem benevolentni vychovy ne vyjimecne pouzite placnuti ve spravnou chvili.
@berenika39 vubec to neznamena, ze takovym zpusobem se reaguje normalne a ze je to bezna praxe, kdyz se mi na nem neco nelibi. Ale kdyz treba utece pres ulici a nedrzi se za ruku a po nekolikerem domlouvani a vysvetleni a jinych zpusobu to resit....to schvalne udela zase a podobne. Je to jako ve vsem, kazde dite je jine, kazdy rodic je jiny a vse ma tisice nianci. To ze nejsem uplne proti " na zadek" kdyz uz neni zbyti neznamena, ze sve dite budu tlouct porad a ze to bude jediny zpusob vychovy🙂.
@brisalek ok, je mi jasné, že to je standard - budeš poslouchat a hotovo, vidím to kolem sebe pořád, nicméně mám jiný názor, ale ten váš vám neberu. opravdu každého věc, jak moc chce svoji autoritu uplatnovat. v pubertě - ( to není z mojí hlavy) - děti pak vymění vedení a autoritu rodičů z pozice moci za jinou - partu, sektu...i taková je varianta. nic není černobílé. znovu - je to každého věc.
Já jsem jenom nakoukla a nečetla jsem teda vše, jenom konec, ale fakt mi to nedá nereagovat 😅
A úplně se mi svírá srdce, když čtu, jak 11 m. dítko pleskáte 😔 Bože, takový miminko ještě....... ☹ Chudák malá.
Já si taky myslím, že věci se dají řešit jinak, s láskou a respektem k tomu druhému a jsem 100% přesvědčená, že se mi to vrátí, v dobrém, třeba v té pubertě, jak píše Berenika.
Já rozhodně chci, aby moje děti byly zdravě sebevědomé, vědomy si toho, jak jsou na světě milovány a respektovány a toho podle mě pleskáním přes zadek a neustálými zákazy nedosáhnu.
A ještě bych ráda podotka, že moje dcera je dobře vychovaná, nikdy mě neplácla a obdobím vzdoru procházíme celkem snadno. Nebo je to jen náhoda?? 😉
Batolátko, že dělá něco "naschvál"?? Přečtěte si něco o vývoji dítěte..roční, ani dvouletý dítě nedělá nic naschvál..jen pokouší nastavené hranice, ale to neznamená, že ho za to hned majznu. Přesně jak píše Berenika...tím ho jen naučím, že bití je normální věc.
Já nevím, tak si prostě představte, že vás někdo vysadí v nějaký komunitě lidí, kde se musíte od základu s těma lidma naučit žít po jejich způsobu...něco se vám nepovede a hned vám za to někdo jednu loupne...trochu empatie vůči našim dětem by leckterým matkám a otcům neuškodila.
Mám taky vzteklouna 14 měsíců starého. Ptala jsem se na to své dětské lékařky a ta mi rázně řekla : jakmile mě pleskne - plesknout taky, jakmile mi dá facku - vrátit, když se vzteká - nechat ho vyvztekat klidně i hodinu a nevšímat si ho. Taky říkala, že dřív tak před 27 lety (moje generace) toto vůbec neexistovalo. Bylo 1 vzteklé dítě na 100 hodných, nyní říkala, že je to obráceně. 100 vzteklých na 1 hodné. Netuší čím to je ... Říkala, že pokud bych to vše ignorovala, tak by nám akorát dítě přerostlo přes hlavu. Takže toť názor mého pediatra a podle něj se taky řídím.
jsem učitelka na základní škola a denně se setkávám s dětmi vychovávané "moderními metodami", kdy se dítě nesmí plácnout, může si být drzé a hrubé na rodiče a ti se tomu ještě smějí a říkají, že jejich potomek je jenom živější dítě. a pak ejhle z živého dítětě roste nezvladatelný spratek bez jediné špetky respektu k svému okolí...
bohužel takových dětí začíná být čím dál víc ☹
rodič by měl chtít pro své dítě to nejlepší, jistě žádnou matky netěší své dítě peskovat, ale určitě chceme, aby z dětí vyrostli dospělí lidé s morálními zásadami a slušným chováním a ktomu patří své dítě vychovávat a usměrňovat !!!
kefin: souhlasím 😉
@kefin tohle je ale něco jiného, s tím taky nesouhlasím (hrubost, drzost, rodiče dítě neusměrní atd.....) Ale jsem přesvědčená o tom, že jsou i jiné cesty než pleskání a neustálé zákazy a příkazy a tresty...... Hranice je potřeba nastavit, to je jasný, a pak je potřeba trvat na jejich dodržování, být důsledná atd.
Pokud mě dítě pleskne a já plesknu zpátky, tak to podle mě není žádná výchova 😔 😔
petka80: samozřejmě že jsem tím nemyslela jenom plesknout a nechat být 😉
Když mi dá facku - tak mu plesknu (jemně samozřejmě)po ruce a řeknu že se to mamce nedělá. Že pokud to udělá příště, tak dostane znova.
@lilili2 a jaký efekt to má? že by vidělo, že to bolí mámu, to asi ne, když ho pleskneš jemně, a jediné, co z toho je vidět? bouchnul jsem mámu, ona mě, bouchnu jí zase...proč by ne? když může dospělý pleskat dítě, může dítě pleskat dospělého....copak děti nejsou lidi jako my? vy se s namžou doma plácáte...když on nevynese smetí, jednu mu plácneš? tak proč se tím trestají děti?
berenika39: je jasné, že na toto téma bude více názorů. Ale věřím, že má pediatrička ví o čem mluví. 😉 Myslím si, že takové metody výchovy kdy se počítá do 10 jsou k ničemu ( zkušenost u známých). Toť pouze můj názor a nemusíš s ním souhlasit 😝 Jo a manžel mě nebije, tak nevím proč bych mu to vracela (o tom jsem totiž hovořila). Neplácnu ho když odmlouvá, pouze když on schválně silně plácne mne.
ale to malý dítě je naprosto stejný člověk jako ty a tvůj partner, ne? nemusíš počítat do desíti. naprosto stejjný účinek jako plácnutí jemně má i to, když mu řekneš, že bití bolí a máma nikoho nebije, tak prcek taky nemusí nikoho bít.
Nevím, jestli je na to ted dost času, ale mezi svátky možná, povídáme si o knížce Respektovat a být respekttován v tématu se stejným názvem, tak ji zkus přelouskat, je tam toho hodně, řešíme tam, jak si poradit s našimi dětmi, který se taky samozřejmě vztekají, prosazují se, ale jde to i v klidu a bez bití a neustálého ne,nedělej, nesmíš. Jinak uznávám, že je to každého věc, to souhlas. Jen mi je líto zbytečně plácaných dětí, jde to i bez toho🙂)))
lilili2: tak zkus počítat jenom do tří a pak zakroč, u nás to funguje, je to rychlé, ale zas má pár vteřin čas se uklidnit 😀
do desíti je fakt asi dlouho 😝
celkem mi je jedno, kdo jaké má výchovné metody, ale hlavně když jë vidět, že fungují 😉
byli jsme v MC....chlapec 3 letý přiběhl k mýmu a začal mu rvát vlásky na hlavě...říkám mu hezky,to nesmíš dělat jeho to bolí!achlapec nic...rve vlásky dál až už malej řve na celý kolo..tak mu ručku musím sama z vlásků oddělat ,aby nebylo mé dítě bez nich....jeho matka nikde až po chvíli přiběhla a hezky s úsměvem mu říká,to nesmíš,to chlapečka bolí!!A co chlapec??Hezky se matce smál do obličeje a utekl pryč..a za pět minut už rve vlásky někomu jinému..... 😔 😔
ktr: no klasika a ještě lepší bude ten chlapeček za pár let až porazí stařenku na chodníku a ukradne jí peněženku a maminka se jen usměje a řekne: "vždyť víš, že se to nesmí" 😀
Jo, já to chápu, taky nechci mít doma takovýho spratka, to, co popisuje ktr je šílenost, takovou výchovu taky nezastávám. Ale plácání a zákazy taky ne. To je druhý extrém. Existují ale i jiné cesty, třeba ta, co popisuje berenika.
V té situaci v MC bych asi zasáhla takto - pokud uvidím takovéhle nepatřičné chování dcery, okamžitě jsem u ní, nedovolím jí dál tahat za vlasy nebo někoho bít (ale sama ji za vlasy taky tahat nebudu 😉 ), dám jí ruku pryč a důrazně (žádný smích, úsměv atd.) řeknu, že se nesmí nikoho tahat za vlasy, že to chlapečka bolí a je mu to líto. Plus zdůrazním, že to už nesmí dělat. Nebudu vyhrožovat naplano, jak to mnohdy slýchám, můžu říct něco v tom smyslu - pokud se to stane ještě jednou, odcházíme... - ale pokud by to zopakovala, okamžitě a bez debat odejdeme. Ale zároveň musí vědět, že i tak ji mám pořád ráda, nebudu se na ni zlobit, nemluvit s ní, říkat jí, že je zlá holčička a že ji nemám ráda a pod. (to bohužel taky slýchám často....).
Neříkám, že je moje reakce ideální, ale snažím se prostě dělat to tak, aby děti měly nastavené hranice, které se musí dodržovat, ale zároveň s nimi jednat s láskou a úctou, aby si byly jisté tím, že je mám ráda. Pořád. 🙂
jen tak přemýšlím,co asi dělá ten chlapec ve školce....tam mu za zády učitelka nestojí 😢 😢 a že můj starší syn přišel ze školky nejednou!!!!pokousanej na tváři a otisklou vidličku mel chudák pod okem to je opravdu realita 😢 😢 😢
@ktr jenže tohle právě bití nevyřeší. to je o tom, že úplně od začátku - třeba už od roka, by mělo prtě vědět, že se k sobě lidi chovají slušně, hezky, nebijou se navzájem a nervou si vlasy. pak nemá důvod to dělat, ani později. když ale máma nastoupí na každý druhý prohřešek s NE,NESMÍŠ + plácanec, co si asi vezme do života? že se věci řeší zařváním a fackou. to pak používá. logicky.
je to začarovaný kruh, rozhodně souhlas s tím, že děti potřebují hranice, ale jde to i v klidu....oni dělají jen to, co my, od nás se učí...
cituji..naprosto stejný účinek má jako plácnutí má,když mu řekneš že bití bolí a mámá taky nikoho nebije,tak prcek taky nemusí nikoho být....jen jsem chtěla ukázat,že to tak jednoduché není...
věř mi, že je...dítě by to mělo vedět od samého začátku, nedojít vůbec k tomu, že se něco řeší fackami..každý dítě to někdy zkusí, já vím, ale pokud nemá odezvu, pokud se to neoplácí, zjistí, že to nefunguje, nebude to dělat ...synovi sjou dva a kousek, měl taky období, kdy přišel k někomu a plác ho...zkoušel, co to udělá. nenechala jsem ho to dělat, jen jsem mu vždycky hned řekla, že jestli něco tomu jinému chtěl, je lepší vzít za ruku a toho dotyčnho si odvést, ukázat mu hračku, poprosit, at mu jí půjčí - nabídnout jinou cestu, než to plácnutí...přestal to po čase dělat a dneska ho nic takového nenapadne. nikdy bych syn anenechala, aby bil jiné děti, ani dospělé, zrovna tak nesnáším házení jídlem, bezúčelné házení hraček atd. ale jde to řešit i jinak, než autoritativním přístupem: dostaneš, když bueš dělat to a to.
nechceš zkusit tu knížku Respektovat a být respektován? Tam je spousta návodů a způsobů, jak s vyhnout stresům ve výchově, když už dojde ke vzdoru.
@ktr
@berenika39 ale my žádné vzdory zatím řešit nemusíme a facky u nás nikdy nepadli!!A to mám 3 děti 😉 my jsme měli jen opačnej problém a to ,že děti byli mé děti ☹ ☹ ☹
@ktr tak to jo, v tom případě souhlas, taky svoje dítě "nedám", taky nemám ráda takový ten přístup moje dítě může všechno....
predesilam, ze jsem asi napsala do psatne diskuze.Myslela jsem vychovu celkove. Nezastvam nazor, ze male dite okolo roku se ma byt. Ale...
@berenika39 kdyby bylo to male dite stejny clovek jako ja a muj manzel, babicka apod nepotrebovalo by rodice, aby se o nej starali a mohlo by hned samo do sveta🙂 ne??. Male dite neni jako ja. Potrebuje moji lasku, duveru, oporu, pomoc skoro ve vsem, pravidla, hranice, mantinely ....aby se naucilo vse co potrebuje pro samostatny zivot a vyrostl z nej, sparvne sebevedomy(ale ne JEN sebvedomy🙂), sikovny, empaticky, nelhostejny... clovek. Ano moje ditePROSTE POSLECHNE jak ty pises v situacich kdy je to potreba.... treba pro jeho bezpecnost....Na tom, ze dite ma uctu, respekt k autoritam jako rodice, ucitel, spolecenska pravidla, zakony opravdu nevidim nic spatneho, prave naopak. A uz vubec se nebojim, ze se diky tomu v puberte chytne nejake party, aby mu nekdo rikal co ma delat. To je o uplne jinem druhu vychovy, jestli se to stane nebo ne!!! Ze musi respektovat pravidla neznamena, ze nemuze mit svuj nazor...ze ho jinym zusobem nepodporuji, aby si verilo. Svoji dceru jsem doted nebila(myslim placnuti na zadek pres pampersku, ktere je stejne jen gestem nebo baci baci na rucicku a to je to o cem tady holky myslim hovori) a ona mi nikdy nic nevracela. Ale jsou pravidla a veci, ktere delat nebude. Muzu si uz ted vybrat jestli si bude hrat s hrackou tou nebo tou, dokonce si muze vybrat, jestli si vezme ruzove nebo barevne rukavice, jestli se naji ted nebo za 10 minut, kdyz mame cas, ale nebude utikat pres ulici sama, nebude rozbijet veci a pod. Kdyz to udela musi vedet , ze prijde trest(stejne jako kdyz mamka neco udela proti zakonum zavrou ji, dostane pokutu...) A trest treba me zamraceni, domluva, hubovani nebo pri opakovem zlobeni a neposlechnuti po vycerpani ostatnich moznosti proste dostane nazadek(treba to nastane az ve skole, treba nikdy🙂). A berenika jedna znama psycholozka ve svych knizkach jasne pise. Dite nevi co chce a nevi co ma delat, neumi a nechce si vybirat, je to pro nej stres a zatez...na nas je rozhodnout kdy pujde spat, kdy bude jist(kojenec) na nas je nastavit hranice....
Presne jak pise @kefin bezte se podiva do dnesni zakladky, kde ta "volna americka" vychova nese uz sve ovoce, sebevedome deti, ktere se k uciteli chovaji jak ke svym vyrstevnikum ....a rostou z nich spratci☹. Nehlede na to, ze rapidne klesaji i jejich vedomosti (z 2heho mista ceskych deti v Evrope pred 15 lety na misto predposledni pred myslim rokem).
@petka80 skoda , ze nejde nejakym meritelnym mechanismem dokazat, jak se u ktereho ditet projevuje vychova, jak jeho temperament, charakter. Proste je zname, ze u nekterych deti se obdobi vzdoru projevu jen tim, ze reknou ne u jinych tim, ze se vali po zemi a busi hlavou do zdi🙂. Z vychovou to bohuzel vetsinou ma spolecneho opravdu minimum. Jen maminky tech "hodnych" deti se vetsinou citi jako mistri vychovy. Maminkam tech temperamentnejsich hraje vetsinou zase do karet to, ze zase nejsou jeich deti babovky🙂. Kdyz uz musi pretrpet opovrzeni vetsiny nezucastnenho okoli, ze neumi sveho vzteklouna vychovat🙂).
Takze z meho pohledu pro vzteklouny pomaha situaci predchazet. Kdyz vim, ze pujdem na urcity cas k dr. tak si vse prichystam dopredu, abych nebyla nervozni a nechvatala, zacnu ji vcas oblekat(to je ted v zome u nas nejvetsi problem🙂)....kdyz uz se zacne vztekat, ze neco nemuze(treba lezt po schodech, kdyz mi v troube hori cukrovi🙂) tak ji vezmu a odnesu jinam do mistnosti a ona vetsinou hned prestane. A vztekani se zatim nejak velke nekona i kdyz uz to vypadalo dost nebezpecne. A hlavne taky myslim pomaha, kdyz se mi podari byt samotne vklidu. Tak doufam, ze to budem i dal zvladat.
Na zakladce ve tride neexistovalo dite, ktere by doma nedostalo za "prusvihy" a krome asi 2 sigru(ktere byli z problemovych rodin) zadne nikde v drogove parte nezustalo, rodice nemlatili, vetsina si nedovolila byt na ne ani drza....Spoustu z nich je uspesnych, sebevedomych... Podle me to take souvisi s intelingenci...jak ditete tak rodicu, ze🙂.
Puberta je od toho bourit se proti autoritam.Ale kdyz neni naucene dodrzovat nejaky rad, pravidla, zakony(jinak receno autority) a ma v mozku jen vtluceno ja jsem nekdo, sbevedomy a kdo je vic ja prece muzu vse...uz nikdy z nej dobry, poctivy, fer clovek a osobnost nevyroste podle me, protoze v 18 mu to uz nikdo do hlavy nenatluce, kdyz do ted ho vychovavali jinak .
Ja si myslim,ze je hlavne podstatne, aby dite melo bezpodminecnou lasku(tam je podle mne zakopeny pes toho, ze pak potrebuje partu, ketrou posloucha a hleda lasku nekoho....samozrejme vliv ma take zase jeho povaha...nekdo je proste stadovitejsi a jiny vic individualista), duverovalo mi, vedelo, ze mu pomuzu. Ano udela "pruser" s prominutim, ale musi vedet , ze muze prijit, ze mu vynadam a ze proste za svoji hloupost bude urcitym zpusobem platit(podle typu prusvihu), ale take musi vedet, ze muze prijit, rict pravdu a ja ho budu mit porad stejne rada i kdyz treba rozlobena a take mu jak budu umet pomuzu. Aby videlo, ze nepodvadim a neporusuji pravidla ja, ze respektuji sve okoli...ze se chovam slusne a s respektem ke svym rodicum, k manzelovi(tatinkovi). Aby videlo, ze druhym pomuzu...nejsem lhostejna...Proste nejlepsi vychova je priklad, ze🙂. Ne jak dnesni rodice radoby podnikatelu zbohatliku, kteri uci deti jen to, ze mame penize tak muzeme vse a hlavne mysli porad jenom na sebe, bud sebevedomy a znej svou cenu...nevadi , ze ses blbej jak tago a nic neumis...hlavne, ze se tvaris jak machr🙂.
@brisalek jo, plno věcí je tak, jak píšeš, jen si myslím, že k tomu, aby dítě pochopilo, že existuje něco jako úcta k lidem, aby dodržovalo zákony (at už přeneseně rodiny, nebo zákony jako takové), nemusí si v raném dětsví projít měsíci ječení, plácání, boje o moc - kdo vydrží víc -máma nebo já. To je celé.
@lenkabu však rabr není dogma, na výchovu není žádná příručka, je to strašně individuální , to já vím, ale to, co jsem si z ní vzala já je klid, pohoda, mín nervů, stresu a tak nějak si tím pomáhám...uznávám, že dvě malé děti nejsou jedno malé dítě🙂)))
@lenkabu dik. Mala vypada, ze bohuzel bude spis vic vzteklinka nez mene, ale ted mam trosku malinko pocit, ze se mi podarilo najit zpusoby jak to trochu zvladat🙂, ale za mesic, dva treba muzu byt zase hodne prekvapena🙂🙂. A taky doufam, jako asi kazdy rodic, ze se mi podari vychovat deti dobre s co nejmensi uhonou na jejich dusicce i kdyz to je hodne, hodne narocne a plne nastrah, prekvapeni.... 😀 a spoustu muze byt nakonec trochu jinak nez jak si ted "planuji" 🙂
na "pojď sem" u nás nefunguje nic - jako přijde, ale většinou až když se jí chce 🙂, což trvá na můj vkus trochu moc dlouho... takže to nepoužívám, když nemusím - pokud hrozí nebezpečí, tak to řeknu a ona si dá bacha - když řeknu "pozor, jede auto", tak se běží okamžitě schovat ke mě nebo na chodník, ale kdybych řekla pojď sem bez toho auta, tak nehne brvou...
funguje nám to skoro na všechno - přijde, ale musím říct, proč má chodit 🙂 - obuju ti boty, dám ti pusu 🙂 atd.