Problémy s komunikací a pozorností. Má moje dítě autismus?
Ahoj maminky, nevím jestli se jdu sem vybrečet nebo uklidnit. Jednou už jsem podobný inzerát dávala a jsem tu znovu a hlavně BEZE ZMĚNY
Syn 15 měsíců, obchází nábytek do prostoru se ještě nepustí, žvátlá si jen máma, baba nic víc, což to mě ani tolik neznepokojuje jak ta sdílená pozornost. Dost často slyším že je rozmazlený a nebo že ho často pozoruji, ale moje pocity mi prostě říkají že je něco špatně a nedokážu se z tím nějak poprat a jen řvu jak kráva.
Neukazuje, nenapodobuje i když vím že má spoustu času vím že není žádná cvičena opička, ale říkám si jestli jsem někde neudělala chybu já!
Nechce se mazlit, nechce nikomu dát pusu dotyky mu jsou nepříjemné, starší dceru (10 let) od sebe odhání. Vím že sluch má v pořádku ale na na své jméno reagovat nebude i kdybych dělala stojky. O své vrstevníky totální nezájem, k nikomu nechce 24/7 jen u mě. Říkanky, Básničky to na mě kouká směje se ale nevypadne z něj nic. Vidím že kroutí pusinkou jako kdyby mi chtěl něco říct a nejde mu to... Většinu dne si jen bzuci aaaaaaaaaa, aaaa, a máma baba.. V rodině máme dítko s PAS a jakmile slyším tohle mi dělalo taky vše se ve mě svírá a nedokážu si představit že bude mít tuto diagnózu. S hračky si dokáže hrát, úsměv obětuje zpět, blbiny taky dokáže. Toho pocitu se nemůžu zbavit mě, všechny
Určitě nepodceň prohlídku u pediatra v 18ti měsících a všechny tyto obavy s ním prodiskutuj. Pediatři mají dotazník, kde pokud právě v 18ti měsících dostane dítě víc než 2 "body", tak by vás měli poslat na nějaká další vyšetření.
Jinak v 15ti měsících je to spíše ještě fakt malé mimino, ledacos se teprve dotváří a těch aspektů je hodně. A i poruch autistického spektra je veliké množství + je hromada jiných tzv. neurodivergencí, s nimiž se dá bez problémů fungovat (doma máme "něco" asi všichni).
Rozumi? Mam 16m syna a kdyz mu treba reknu - udelej haji na gauc, piti mas u televize, dones tohle segre..apod, rozumi, udela uz tyhle "dvoupokyny" cca 2 -3 mesice.
Muj syn ale take vubec nemluvi - to klidne nemusi do 3 let, dulezite je porozumění.
Mam 11letou tezkou autistku a ta jeste ve 4 letech nerozumela napr otazce ",mas žízeň"
V 18m bude ten dotaznik u dr, ale je to fakt piskle, muze vse vpoho dohnat
Rozumi? Mam 16m syna a kdyz mu treba reknu - udelej haji na gauc, piti mas u televize, dones tohle segre..apod, rozumi, udela uz tyhle "dvoupokyny" cca 2 -3 mesice.
Muj syn ale take vubec nemluvi - to klidne nemusi do 3 let, dulezite je porozumění.
Mam 11letou tezkou autistku a ta jeste ve 4 letech nerozumela napr otazce ",mas žízeň"
V 18m bude ten dotaznik u dr, ale je to fakt piskle, muze vse vpoho dohnat
@misha31 z toho jsem nejvíc na nervy nerozumí když po něm něco chci, ale když mu řeknu když si hraje a je např na zemi pojď jdeme do koupelny tak za mnou hned cupita, nebo jdeme papat tak už čeká u jídelní židličky Toť vše.. Umí si postavit kostky, házet vkládačky tvary, uchopit správně tužku a cmarat na papír. Na písničky se směje a kouka mi na ústa ale nevyjde z něj nic.
Určitě nepodceň prohlídku u pediatra v 18ti měsících a všechny tyto obavy s ním prodiskutuj. Pediatři mají dotazník, kde pokud právě v 18ti měsících dostane dítě víc než 2 "body", tak by vás měli poslat na nějaká další vyšetření.
Jinak v 15ti měsících je to spíše ještě fakt malé mimino, ledacos se teprve dotváří a těch aspektů je hodně. A i poruch autistického spektra je veliké množství + je hromada jiných tzv. neurodivergencí, s nimiž se dá bez problémů fungovat (doma máme "něco" asi všichni).
@merope právě že minimálně do 2 let vám neřekne ani pediatr... Test se dělá v 18 M pokud by vyšel pozitivně za půl roku další opakování a buď se to může změnit nebo ne, ty a to čekání je pro mě neúnosné.. Jinak chodíme na neurologii tam je sledován a co se týče vývoje mi tvrdí že je v pořádku ale já to však vidím jinak.
@merope právě že minimálně do 2 let vám neřekne ani pediatr... Test se dělá v 18 M pokud by vyšel pozitivně za půl roku další opakování a buď se to může změnit nebo ne, ty a to čekání je pro mě neúnosné.. Jinak chodíme na neurologii tam je sledován a co se týče vývoje mi tvrdí že je v pořádku ale já to však vidím jinak.
@terinng Pokud ale neurolog tvrdí, že je vše ok, tak může být případně tam může být něco slabého, co se projeví (nebo taky ne) až tak po sedmém roce života.
Jinak batolata jsou "trošku autistická" všechna. Mají rády své rituály, svět by měl fungovat pořád stejně a podobně. Výrazný autismus se pozná už v tomto věku, ale slabší variace až později. Protože do té doby se tak chová dost batolat.
Pokud neurolog tvrdí, že je vše v normě, tak tam vážnější porucha nebude.
@misha31 z toho jsem nejvíc na nervy nerozumí když po něm něco chci, ale když mu řeknu když si hraje a je např na zemi pojď jdeme do koupelny tak za mnou hned cupita, nebo jdeme papat tak už čeká u jídelní židličky Toť vše.. Umí si postavit kostky, házet vkládačky tvary, uchopit správně tužku a cmarat na papír. Na písničky se směje a kouka mi na ústa ale nevyjde z něj nic.
@terinng tak ale pokud rozumi vyrazu, ze se jde papat, pojd za mnou apod, tak to je super. Treba muj syn jako tvary zatim fakt ne do vkladacky, vse strka do jednoho a zlobi se, ze to tam nejde 🤣 ja bych mu dala cas, u tech deti je to fakt skokove
@merope právě že minimálně do 2 let vám neřekne ani pediatr... Test se dělá v 18 M pokud by vyšel pozitivně za půl roku další opakování a buď se to může změnit nebo ne, ty a to čekání je pro mě neúnosné.. Jinak chodíme na neurologii tam je sledován a co se týče vývoje mi tvrdí že je v pořádku ale já to však vidím jinak.
@terinng jestli uz ted vis, ze za 3m po 18m prohlidce budes bud na nervy z toho, ze ti reknou, ze je ok (stejne jako to rek neurolog) a ty jim nebudes verit, nebo ze ti reknou, ze je test potreba za pul roku zopakovat... tak si rovnou uplne vazne najdi psychoterapii, to se ti bude hodit, at uz bude dite zdrave nebo s potizemi, tak at si pripravena, navic ti to pravdepodobne ulevi.
Zatim podle tveho popisu dite vypada v pohode. Ale ty mas narok byt vystrasena, je to stejny jako kdyz ma clovek v rodine nekoho, kdo mel treba vazny uraz na kole, nebo jinou blbou zkusenost, tak taky se i sam vic boji. Ale ten strach tedka a v takove mire nepracuje ani pro dobrou tvoje ani tveho ditete (a je uplne jedno, jestli je oduvodneny nebo ne), takze fakt by to chtelo dostat ty obavy trochu pod kontrolu a nevycerpavat se jimi tolik.
Můj syn toto všechno v tomto období a určitě ještě tak další rok také (ne)dělal. Dnes je úplně normální školák (ano trochu svéráz, to mu zůstalo) a všechno dohnal.
Jestli bude zdravý nebo ne, ti podle těchto příznaků nikdo neřekne. Já si ale tehdy řekla, že dokud nemá, žádný opravdu závažný a varovný projev, nebudu se stresovat víc než je nutné (samozřejmě vytěsnit to nejde) a že ho stejně miluji, ať je jaký je.
Je fakt, že mi asi pomohlo, že byl prvorozený. Až u mladšího jsem viděla, že ty pokroky jsou (navíc při mnohem menší péči) úplně někde jinde.