Řešení problémů s novorozencem: První týdny po porodu
Ahoj. Zajimala by mě Vaše zkušenost s tím, jak dlouho Vám trvalo, než jste si na sebe s miminkem zvykli a přišel alespoň nějaký řád a například jistota a odvaha pozvat nějakou návštěvu atd.
Mám týdenní miminko a mám pocit že se to stále nelepší. Kojení je pořád nejisté (na začátku byl problém s nedostatkem mléka, a tak i ted musím stále občasne přidávat UM). I když nakojím, popřípadě i dokrmím, většinou prďola stále není klidná. Často u mě po kojení usne, ale nesmím se ani pohnout, jinak je hned vzhůru a nastává většinou doslova histerie. Zkrátka kojení nefunguje jako lék na uklidnění (maximálně po tu dobu kojení). Postýlku máme prakticky zbytečně, usla nám tam zázrakem jen jednou. (i když je úplně tuhá, do 2 minut po položení do postýlky je řev).
Kojení si vyžaduje každé 2 - 2,5 hodiny, i když se přecpe. Takze spánek u ní trvá ty 2 hodiny maximum, ale většinou méně. Přes den i noc je to úplně stejné. Zkrátka mám kolikrát problém si i dojít na záchod a začínám být zoufalá. S vyprazdňováním nemá problém a bříško mi tvrdé nepřijde, takže podle mě problém s bolením bříška to nebude. 🤷♀️
Jinak malá je narozená trochu předčasně 37+6 a narodila se s nízkou porodní vahou 2620g, teď má přibližně 2500g. Možná to s něčím souvisí?
Budu ráda za vaše rady, typy, případně vaše zkušenosti s prvnimi dny s miminkem.. Děkuji
"Protrpěla" jsem prvních 9 měsíců.. všichni se cpali na návštěvy, spousta zasloužilých matek měli "dobré rady" na vše, syn byl vyloženě kontaktní nosící dítě - zase špatně, všichni chtěli vozit kočárek, manžel se nechal vším hned vystresovat a malej měl celýho třičtvrtě roku onu slavnou "tříměsíční koliku".
Pak se to zlomilo, začali jsme si vzájemně víc rozumět (milovala jsem ho od začátku, ale náš vztah me prostě vyčerpával na úplné dno), od roka už to bylo ještě lepší a od roka a půl si to s ním naplno užívám 💙
Teď čekáme druhé a moje zásada bude jediná - nepochybovat o sobě a nikoho nepouštět do baráku 🤣
Vydrž. Není jiná rada než ten šílený začátek přežít. Nesnáším ty kecy jako "užij si to roztomilé malé miminko". Užij????? Užij???? Co se na tomhle dá užít?
Jinak u nejhorší jsou první tři měsíce, pak se to začne lepšit. Kolem půl roka už mívají ty děti nějaký režim, začínají se víc hýbat a zajímat a pak už jsi snad z nejhoršího venku. 🙂 Sice přijdou jiný problémy, ale už to není ten hrůzný novorozenec. 🙂
Jo a postýlku zkoušej dál - dcera 2,5m postýlku totálně odmítala, přesně jak píšeš. A jednoho večera, z ničeho nic, jsem ji tam dala, ona usnula a od té doby tam spí. 🙂
@hellokatty s první hned, s druhou tak rok určitě
@me_druhe_ja da se u toho uzit to roztomile male miminko. Nase vsechny deti se kojily a spaly, takze kdyz nemas ambice neco stihat a kojis, kdykoliv chces, tak na tom neni nic k neuzivani. Kazdy miminko nerve 24/7. Kdyz jo, tak je ti mazec, no. Ja naopak mam rada ty uplne mala miminka a pak me desne nebavi obdobi kolem roka
@hellokatty Ježíši, jak já tady ty řeči od příbuzných nesnášela..malý mi vůbec nechtěl spát v postýlce, vyzkoušela jsem snad všechno. Manžel se při dobré chvili svěřil mamince, chtěl od ni radu. Dopadlo to tak, že to akorát šířila po rodině, v podání takovém, že já jsem neschopná naučit dítě na postýlku.. A předhazovala mi švagrovou, že jim děti spí od malička ve svým, od 18h, celou noc. A švagr to završil, že jaký si to uděláš takový to máš.. Já se snažila jak nejvíc jsem mohla.. Nejvic mi pomohlo, když jsem se vykašlala na všechny řeči o okolo a udělala jsem si to po svém a byla jsem klidná, vyrovnaná a to se odrazilo i na synovi a naši rodině. Takže je to opravdu fakt pravda spokojená máma = spokojeně dítě..