Spaní děťátka v posteli s maminkou, co si o tom myslíte?

malej nespal teda se mnou v posteli, ale spali jsme spolu v obýváku na gauči 🙂 cca v 6i týdnech, když jsme měli jít spinkat, začal hrozně brečet, neměla jsem na to ten den náladu, tak jsem ho dala do ložnice do postýlky a byl klid - asi už se mě nabažil a teď chtěl vlastní prostor 😀 každopádně někdy na 12i týdnech jsme ho dali do pokojíčku na monit. dechu a chůvičku a od tý doby spinká v pokojíku sám (už je mu 18m) a žádnou újmu nemá, jde vidět, že je spokojenej a vlastní SPACÍ prostor mu moc vyhovuje...

@zulitvi No neviem ako to napísať,aby som sa niekoho nedotkla,ale ,ak si mama dala do postele dcéru a manžel spal v inej izbe a potom sa rozviedli,tak bol dôvod niekde inde a nie v tom,že dieťa spí v posteli.KeĎ som ja spala s mamou v posteli a otec v inej izbe,tak to bolo vždy po hádke a niekedy to trvalo aj pár mesiacov,že sa spolu nebavili a mňa mala v posteli ako oporu a možno štít,aby jej otec neublížil...hmmm

@zulitvi Vidis, když manzele nespi spolu, zanecha to na jejich vztahu fatalni následky, ale když dite nemůže spat s rodici (pokud si to preje), jejich vztahu to prospeje??? A emočnímu vyvoji dítěte?

@xmarg04 vždyť jsem napsala, že některé děti to prostě vyžadují a já jsem ráda, že Vendelín není jedno z nich.

@zulitvi To bylo spis do plena, jen jsem to adresovala tobe, promin...😉

náš cvrček semnou spí 🙂 je jí 7,5 měs...🙂večer jde spinkat do postýlky a ráno když se vzbudí to je tak cca kolem 5 té 🙂 tak si ji vemu k sobě a chrupem třeba ještě do půl 9 🙂 v noci si ji beru k sobě jen když se budí často nebo pláče...což teď párkrát bylo..rostou zoubky ...přitulí se a spíme....ale záleží na tom co rodiče dovolí 🙂

@lenineek neboj a dej na sve instinkty. To by ses divila,jak mam malou mnohdy u sebe "zmackanou".😀

Jo a k těm puberťákům jsem si vzpomněla, jak jsem jednou vlezla mámě v noci do postele ve svých ! 14ti letech 😀 Byla jsem pitomá a frajeřila jsem před svým tehdejším "klukem", který byl o 4 roky starší a pustili jsme si horor, konkrétně Kruh to byl. Byla jsem z toho tak vypsýchlá, že jsem v noci utekla k mamince. 🙂 Ta mi řekla jen slavnou větu: Já ti to říkala! 😀

@opifka Jako je mi 30 a toho hororou se bojím doted. 😀

@giovanna2012
Já též, už nikdy na něj nekouknu, rfuj 😀

@xmarg04 Taky mi to prijde jako spatnej vtip😉

Já jsem rozhodně pro to, aby si to každá maminka zařídila tak, jak cítí, že je to nejlepší.:o)

Za sebe můžu říct, že jsem dost dlouho podléhala tlaku obecného mínění (a mínění mé maminky a její generace vůbec), že dítě MUSÍ mít svou vlastní postýlku a hotovo. A snažila jsem se o to a snažila... naprosto marně, akorát jsem si připadla neschopná, že to nefunguje a dělám něco špatně... až jsem z toho jednou padala na ústa (starší syn byl obecně dost nespavé dítě). A když jsem takhle pár nocí po sobě vstávala co 20 minut, protože plakal, vyměkla jsem a vzala ho k nám do postele. Usnul a spal až do rána. A tak s námi spával pak ještě hodně dlouho a najednou jsme byli všichni vyspaní...

Kdysi jsem četla jeden hezký názor na to, jak my lidé strkáme ta malá miminka do jejich postýlek, oddělených od těch našich. Bylo to cosi tomto smyslu: "Už jste někdy viděli, aby fenka (či jiná samice) porodila mláďata, vzala je do tlamy a odnesla je ze svého pelíšku pryč a sama si do něj šla lehnout???"

A o tom to je. Podle mého... pokud maminka cítí, že chce mít miminko u sebe, nechť tak činí. Asi by bylo dobré v určitém věku (v závislosti na konkrétním dítěti, každé je jiné) dítě od společné postele tak nějak odstavit... pomoci mu udělat další krok v jeho vývoji. Přeci jen... do dospělosti s rodiči nejspíš spát nebude.:o))) Ale nemyslím si, že by bylo něco špatného na tom, že malé miminko (či třeba i batole) spí s maminkou (a tatínkem) v posteli.:o)

@dukie Súhlasím.Myslím si ,že dieťa by síce malo vedieť,že má aj svoju postieľku,ale nevidím nič zlé na tom,keď dieťa spí s rodičmi. Čo ma teda prekvapuje najviac je,keď dajú rodičia dieťatko do úplne inej izby..toto by mi srdce nedalo,nechať to malé stvorenie niekde úplne mimo.9 mesiacov ho nosiť pod srdcom a potom dať samé do veľkej izby.Ja osobne by som ani nezaspala,keby som deti nemala na dosah.Ja som dávala deti do detských izieb v jednom roku,a už aj to mi prišlo také skľúčjúce,že ich trhám od seba.Ale myslím si,že to bol celkom ideálny čas na oddelenie. Ale každá sme iná a máme iné predstavy o tom,čo je a čo nieje pre dieťa vhodné...

@lenineek Tak já jsem pro spaní u maminky. Starší syn spal u mě asi tak do roku a půl. Pak dostal postel. Já jsem mu zpívala písničky, tulila jsem se k němu a on usnul. Pak v noci ale přicházel za námi. A dělá to do teď (3,5 roku), ale třeba na baráku spí sám. Druhý syn spal také v noci u mě. Má 1,5. Neznám nic hezčího, když se ke mě ti moji dva lumpíci přitulí, chytnou, ráno mě probouzí hlazením po hlavě-někdy boucháním 🙂. Neudělala bych to jinak. Ale každý to vidí jinak. Já chci každou chvilku, kterou mohu, si užívat jejich blízkosti. Za chvíli vyrostou a asi nebudou chtít u mě spát v deseti 😀 . Pak ani nedostanu pusu. Hlavně se s tím nestresuj, udělej to co cítíš.