Společné spaní - s rodiči je líp jak v postýlce

@peu - mně vždycky trochu zarazí, když někdo píše, že si řekl, že něco nesmí dopustit, nebo že nikdy nebude to nebo ono dělat.....to vůbec nedává smysl, každé dítě je jiné a každé má jiné potřeby, některé je pohodář a spí spokojeně samo v pokojíčku od narození a některé potřebuje blízkost a jistotu a spí do 5 let s rodiči....ani jedno není špatně....syn taky spal o hodně líp s námi, než v postýlce....dali jsme pak postýlku s odmontovanou bočnicí těsně vedle naší postele, že si mohl kdykoli přelézt k nám.....část noci spal na svojí půlce....a když se probudil a potřeboval nás, tak se překulil k nám.....někdy jsem ho pak zase odsunula do jeho, když tvrdě usnul, někdy jsme spali přitulení až do rána....podstatné pro mě bylo, že spí dobře a déle......pak jsme mu ve 2 letech zařídili pokojíček, nejdřív tam spal jen po obědě a pak kolem 3 let jednoho večera prohlásil, že bude spinkat v pokojíčku a od té doby spal tam.....žádné přemlouvání a zvykání.....ale asi tak do 5 let ještě chodíval několikrát do týdne nad ránem k nám dospávat......teď už za námi nechodí, ale zase je rád, když třeba o víkendu brzy ráno zalezu já k němu a ještě spolu dospáváme.....tohle období je tak krátké a tak rychle uteče, že je škoda se o ty pěkné blízké chvilky připravit.....vidím to na našem téměř 8 letém, je to velký mazel, ale jak dlouho ještě? Doufám, že mu to ještě nějakou dobu vydrží 🙂

Zajímavé názory, jsem na naši malou zvědavá, chtěla bych aby od narození spala ve své postýlce v pokojíku, tak jsem zvědavá, jestli to půjde nebo nee.

Syn s námi spí od narození a je spokojený, skoro nebreci a my jsme taky vyspani do ruzova a já vůbec nejsem unavená! Nedovedu si představit v noci vstávat z postele, JÍT k postýlce, VYTÁHNOUT z ni to dítě, nakojit někde v křesle atd.. To se nedivím, že jste unavené. Syn, když dostane hlad, tak jenom zacne smatrat rucickama, já nemusím ani otevřít oči, jenom si lehnu na bok, v polospanku nakojim a oba zase za chvilku spíme. Upřímně nechápu, proč se toho někdo tak boji a ještě si to komplikuje, o čemž svědčí tady ty zoufale diskuse o ( ne) spaní děti. A vám by se spalo jak o samotě, hm? A co teprve to nebohy miminko, který na tomto světě zná jenom vás? Vy se nebojíte o samotě ve tmě? Takový stres to dítě na dlouhou dobu rozladi. Ja to dělám takhle a mam čistý svědomí a jsme šťastní všichni tři.

@evaamy jestli narážíte na moje komentáře, tak si laskavě přečtěte všechny. Když byla dcera miminko, dělala jsem to jako vy, teď jsou jí ČTYŘI roky.

@olga_ - přesně tak 🙂 , kdybych měla druhé dítě, tak už by s námi spalo v posteli od narození....tedy pokud by pro změnu nebylo takové, které má radši postýlku 😀 ....nepovažovala jsem to za nějaký zoufalý krok a nebyla jsem z toho zoufalá....bylo to prostě tak nějak přirozené - zjistila jsem, aha s námi spí líp, my se vyspíme líp taky, protože se pořád nebudí, nebrečí, nemusíme za ním nikam chodit a chovat ho a pak zase zalézat do svojí postele, aby se to za chvíli celé opakovalo znova.....tak prostě bude s námi.....ani v těch 4 letech, jak píše @mrskato jsme ho nikdy z naší postele nevyháněli....večer usnul ve svojí a když během noci přišel, nebo volal, tak jsme ho vzali k nám a spali jsme až do rána všichni 🙂....jeden čas to bylo klidně každou noc, pak to pomalu přešlo.....samo......

@mrskato narážím na všechny maminky, které odmítají dítěti společné spaní, když ho dítě potřebuje. Společně spaní je přirozené , příroda to tak vymyslela a tak to má byt.

Mám syna starého 22 měsíců. Společné spaní jsem začala praktikovat asi od 3 měsíců z důvodu, že už jsem byla opravdu vyčerpaná neustálým vstáváním k němu. Zabralo to a já jsem si v noci konečně odpočinula. Byla jsem přitom ten typ, co opravdu nesnesl v posteli někoho cizího. I s manželem jsme byli zvyklí spát odděleně, jinak bych se prostě nevyspala. Ale co jsem si zvykla na přítomnost syna, dělalo mi spíš problémy spát bez něj než s ním. Jako by to uklidňování fungovalo obousměrně - já jsem byla zdrojem bezpěčí a klidu pro něj a on zase pro mě. Když mě pak začal budit pusinkou a láskyplným "máma," už mi bylo úplně jedno, co říkají chytré příručky a jestli to takhle bude třeba do jeho pěti let. Nicméně teď se syn dostal do období vzdoru. A jednou, když jsem si ho v noci zase šla vzít do své postele a jen tak pro formu se ho ptala, jestli chce spát s mámou, mi řekl, že chce spát sám. Nakonec mi to bylo akorát líto, a to jsem se ze začátku té chvíle nemohla dočkat. Teď už se vždycky ptám, někdy chce spát se mnou a někdy sám. Nechávám to na něm, ale myslím si, že už se přirozeně blížíme ke konci společného spaní.

Také se podělím o svůj názor.Mám 9ti letou dcerku,se spaním bojujeme od malička-už jsem to tu v několika diskuzích zmiňovala.Upřímně si myslím,že tak jako by mělo mít dítě svůj pokoj,své místo na hraní,svůj koutek,mělo by mít i své místo na spaní-takže svoji postel.Svému dítěti se celý den věnuji,vozím ji na kroužky,povídám si s ní,objímáme se,jsem tu pro ni kdykoliv potřebuje...Ale večer už i já chci mít klid a chci se vyspat,abych nabrala sílu na další den.Myslím,že kdyby pokoj pro ni znamenal takové nebezpečí,nebyla by tam ani přes den,nehrála by si tam sama,netrávila by tam čas.Je to pro ni prostředí známé.Když byla malá,byla jsem velmi důsledná na spaní..Každý den ve stejný čas a do své postele-taky se to neobešlo bez křiku,zkoušela,co si může dovolit,jak dlouho to vydržím,vydržela jsem.Nemám pocit,že by to na ni zanechalo nějaké následky.Nevidím jediný důvod,proč by dítě mělo spát ve stejné posteli,jako rodičem,proč by rodiče neměli mít soukromí-kde jinde,než v posteli???🙂)Dnes máme problémy se spaním stále-podotýkám,že to není trauma z minulosti,kdy jsem ji jako strašná matka nutila spát ve svém🙂)))Nicméně i nyní si trvám na svém,aby moje dcera spala ve svém pokoji a ve svojí posteli-stejný názor má i naše psycholožka.Spaní se mnou má vyjímečně a za odměnu...Myslím,že i rodiče mají právo na to,mít své soukromí,svůj klid a pohodu.Myslím,že jsou věci,které dětem škodí mnohem víc,než spaní ve vlastích postelích🙂))

@titanie -nemáte pocit, že to na ní zanechalo následky a máte neustále problém se spaním?! Co víc dodat. Na mě to působí, že dceru máte ráda od - do a ještě podle zásluh. Pokud si to zaslouží, může spát s vámi - za odměnu. To řekněte své psycholožce, třeba změní názor.
Mám syny 8 a 5 let a od mala spali s námi v posteli, přesun do vlastních postelí nebyl nikdy problém, dnes přicházejí a odcházejí dle potřeb.. nikdy bych svého staršího nevyhodila, že má spát ve svém. A nemáme žáden problém se spaním, s chováním, žádné exémy, alergie...
Chtěla jsem jen vyjádřit svůj pohled na věc, ne na Vás útočit, tak to tak prosím berte

@drakenn Neberu..Nejsem urážlivý člověk🙂Taky mě neznáte,ani moji dceru,nevím,jakým právem soudíte a ještě v takové věci,zda ji mám nebo nemám ráda🙂Marně uvažuju,kde se ve vás bere ta drzost🙂Každé dítě je jiné,to že vaše zvládly přesun do postele bez problémů,neznamená,že jiné dítě je stejné a zvládlo by to stejně.Moje dcera má problémy díky úplně jiným věcem-opět mě udivuje,jak jste hotová se soudem,proč u nás problémy jsou.A divila byste se,ale naše psycholožka o těchto všem věcech ví a sama mi spaní za odměnu navrhla.

@drakenn Pardon-špatně jsem se vyjádřila..Myslela jsem to tak,že nechápu,kde se ve vás bere názor,že mám své dítě ráda od do..Jen proto,že chci mít večer své soukromí?Že chci,aby i ona byla trošku samostatnější a usínala zcela normálně ve své posteli?🙂)))

@titanie Já si taky myslím, že mít dítě rád 24 hodin denně není nutno podmíněno touhou mít ho u sebe fyzicky přítomno 24 hodin denně, ale víš co, tady mezi hormony nadupanými maminkami se to nesmí říkat 😉

@titanie Me teda udivuje, co vsechno ma dneska diplom z psychologie.. Zeby si vytvareli klientelu? Zaroven nemuzete vedet, zda problemy se spanim Vasi dcery nesouvisi s nenaplnenou touhou byt v noci v posteli s matkou. Spani za odmenu? Prece kdyz je samostatna a s Vami spat nepotrebuje, tak jaka by to pro ni byla odmena? To si protireci.

@titanie No je vidět, že ani vystudování psychologie není zárukou zdravého myšlení 😒 Možná by stálo za to se zamyslet, jakou měrou má tak násilné dostávání dítěte do pozice, ve které ho chceme mít, podíl na tom, že v 9 letech má strach spát samo.. a nejde určitě jen o spaní,,

@jamia No,evidentně ne🙂)Nikdy by mě ani ve snu nenapadlo tvrzení,že kvůli tomu,že chci,aby byla dcera večer ve svojí posteli,mi někdo řekne,že ji mám ráda od do...Spaní se mnou za odměnu funguje výborně-a ani jedna z nás to nebere jako něco špatného🙂))Závidím matkám,které mají takové děti,že jednou spí s nimi v posteli a pak jdou bez řečí spát samy.U nás to prostě takhle nefunguje.Naty musí mít pravidla a podle nich fungovat.Zatím jsem sice matka-samoživitelka,ale nedovedu si představit,že bych si třeba našla partnera a vysvětlovala mu,že si má jít lehnout někam jinam,protože v posteli se mnou bohužel spí téměř 10ti leté dítě:_))))A klidně ať si o mě myslí ostatní,že jsem matka -sobec.Tak asi na těch pár hodin v noci jsem.Ale já mám svědomí čisté,co se týká péče i lásky k mojí dcerce🙂

starší synek měl takovéto období od narození do 4 let, noc co noc, jsem uspávala hodinu, odcházela až unsul, vybrečet jsme ho nemohli nechat, neboť trpěl antirespiračními záchvaty, v jeho dvou letech se narodil druhý synek a pokračovalo to i sním, už se v noci nebudil jeden, ale dva a rovnou k nám do postele. S manželem jsme tomu nechali volný průběh. Vždy usínali ve svých postýlkách, ale když přisli k nám nechali jsme si je. Jsou malí, potřebuji cítit bezpečí, jistotu, holt naši kluci na to byli citlivý a potřebovali to, nesnesli tmu v noci apod., u staršího přišel 4 rok, zašal usínat sám, přestal k nám chodit, mladší stále k nám přijde, ale čas příchodu se posouvá, teď to je tak kolem 5-6 hodiny ranní 🙂 Už jsme si s manželem dělali legraci, že si pořídíme postel přes celou místnost 🙂 abychom se tam vešli 🙂 Rituály máme od narození, ale holt odejít od nich nešlo a něajk to už neřešíme. V dětských hlavičkách se honí tolik věci a raději budu mít klidné děti a méně svého spánku, než více spánku a pak nějaké problémy, že neměli dostatek co potřebovali.

@titanie - sama jste to napsala, že jí poskytujete láskyplnou péči -ALE večer to končí, to je vykázána do svého pokoje. To je dle mě od - do..
A pardon, nikde ve svém příspěvku jsem nenapsala, že snad svou dceru nemáte ráda, jak mi vyčítáte! To jste si to vysvětlila po svém - já to takhle nikde neuvádím a doufám, že se tu nebudeme vést diskuzi - ale myslela jste to tak...... (víte houbeles, co vše si myslím 😉)
Drzá jistě nejsem, nenapsala jsem Vy jste taková a maková, nesoudila jsem Vás, nýbrž jsem napsala pouze svůj pohled na věc a jen, jak to na mne působí i s dovětkem, ať to neberete jako útok. Což se evidentně nepovedlo.
Píšete, že nejste urážlivá, taky bych se Vám pokusila nevěřit - dle Vašeho příspěvku na mou adresu urážlivá jste - jinak by to s Vámi ani nehlo..
Vaši dceři přeji klidnější spánek

Ano,o příspěvek později jsem se opravila a napsala jsem,že od do-že jsem se špatně vyjádřila.Ovšem nebudu slovíčkařit🙂Ano,já vím houbeles,co si myslíte,stejně jako vy víte houbeles o mojí dceři a jejích problémech a stejně jste napsala,jestli nemám pocit,že je to právě díky samostatnému spaní....🙂No,můžu vás uklidnit..Nemá....🙂A věřte mi,že jsme nebyly jen u jednoho psychologa....Každý přece,ať si vychovává své dítě jak chce🙂Jak to každému vyhovuje...My prostě musíme mít každý den stejné rituály,stejně ukládat,ve stejnou dobu...Prostě to tak je.Důvody rozebírat veřejně nechci....Mnohem radši bych byla,abychom to tak dělat nemusely,nicméně díky tomuhle už je situace u nás klidnější a to nejenom co se týká spaní.
@drakenn

@titanie - že máte pořád potřebu omlouvat své jednání..

S nami spaly obe holky a i ted spi nejmensi....je to pohodlne pro me i pro deti,je to prijemne je mit u sebe,i ja jsem v klidu. Podle me pokud dite breci a chce spat s rodici,tak rodice potrebuje. A pokud mu nevyhovite,tak se to driv nebo pozdeji projevi na vztahu k rodicum i celkove v jeho zivote....nebo u nekoho adhd atd....
Za me deti patri k rodicum....prijde cas ze budou mit svoje zivoty a my budeme jen vzpominat.....

@drakenn Nemám pocit,že omlouvám své jednání.Já si za ním stojím🙂My jsme takhle šťastné🙂

@titanie spani s mamou za odmenu,to mi prijde drsne.

@titanie absolutně vás chápu a přijde mi, že jsou tady samý vylaktaný matky. Držte se toho, jak to funguje, tak budete šťastné a spokojené, protože jenom na tom záleží, neberte si ty kecy vůbec k srdci 😎

Pokud Vám to oběma vyhovuje a jste šťastné - fajn.. To je super

Ach jo🙂)Že jsem se tady vůbec k něčemu vyjadřovala.Jakmile má člověk jiný názor,vychovává své dítě jinak,je to hned drsné,případně má rád od do🙂Holky,můžu vás uklidnit,moje dítě netrpí,je šťastné a nám to prostě takhle vyhovuje a hlavně funguje.Taky vás neodsuzuji,že spíte se svými dětmi,že se vaši manželé musejí přesouvat někam jinam,aby děti měly místo.Myslet si můžu co chci🙂Ale přece jde o to,aby se děti měly dobře a byly spokojené.Myslím,že jsou mnohem horší věci pod sluncem🙂Mějte se hezky,já jdu své dítě trápit tím,že jí jdu přečíst pohádku,zazpívat písničku a lehnout si k ní do postýlky a povídat si o celém dni a pak ji nechám trpět v posteli,aby do deseti minut usnula🙂)Možná by bylo lepší,kdyby usínala se mnou v posteli,kde mám zapnutou i televizi(mám dva plus jedna)-tím pádem usínání u televize,které jí mimochodem trvá mnohem déle a které teda zase neuznávám já.Přeji všem hezký večer

@titanie 😀 😀 😀 😀 super 😀

@mrskato myslim, ze jiny nazor neznamena, ze ma clovek vykojeny mozek. Nechapu proc se ostatnim posmivate.