• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Tělesné tresty. Mají být? Od kolika let?

15. listopadu 2010 
Ty mně taky :grinning:
23. črc 2010 v 18:31  • Odpověz  •  To se mi líbí
nooo, před chvílí malej unikl plácnutí přes ruku. Asi po miliontý otevíral vytrínu, ve který mám porcelán po prababičce. Už kolikrát dostal vynadáno. tak jsem na něj zařvala a on si pořád hrál s dvířky a až na potřetí huláknutí jí teda zavřel a běžel s brekem pryč. jako neměla jsem ani čas vysvětlovat. Nebo myslíte, že pochopí, že tam mám servis, na kterým mi docela záleží??? Asi by mu to bylo šumák, spíš by měl prču z toho, kdyby ho shodil a sesypalo se to :sweat_smile:

no ale už je to dobrý, dlouho jsme se tulili a te´d baštíme melouna. Tak pááá holky :wink: :wink: :wink:
23. črc 2010 v 18:32  • Odpověz  •  To se mi líbí
už jsem se lekla, že se tu posíláte někam, když jsem viděla úvod týhle stránky :grinning: :grinning: :grinning: :grinning: :grinning: :grinning: :grinning: :grinning:
23. črc 2010 v 18:33  • Odpověz  •  To se mi líbí
holky tak ze všeho nejdříve bychom se tu měli přestat "fackovat" my,..jsme přeci dospělé a schopné komunikovat bez emocí :wink:
23. črc 2010 v 18:36  • Odpověz  •  To se mi líbí
@vercak. Takovou malou radu. Brum se to nebude líbit, protože je to zase někde z knížky. Byt by měl sloužit dítěti. Měla by to být taková "bezpečná zóna". Vůbec když jsou děti malé. Je dobré koupit všechny ty různé věci pro ochranu. Je to fakt jen rada. Tak doufám, že zase nebudu na pranýři :grinning: Já se tak řídám. Byt slouží dítěti. Není vůbec důvod ho plácat. Vše, co je nebezpečné apod. je uklizené z jeho dosahu. On moc nechápe, proč bych ho v 9 měsících plácala. Děti nemají vzpomínky, je to kvůli tomu, že neumí v mozečku pospojit slova, tak aby si to pamatoval. Takže důvod plácnutí asi nepochopí. Jeho mozeček si neumí říci, to nesmím. Ale je to zase z odborných knížek. :slight_smile:
23. črc 2010 v 18:36  • Odpověz  •  To se mi líbí
Brum se omlouvám. :slight_smile:
23. črc 2010 v 18:38  • Odpověz  •  To se mi líbí
lenam - a jak pak si na to přišla, že se mi to nebude líbit - o já zapomněla ty to máš všechno přečtený a všechno víš :grinning:

náhodou v tomhle souhlasím, jen dodám, že byt by neměl sloužit dítěti, ale všem členům domácnosti nebo snad spíš na chodbě :grinning: :grinning:
23. črc 2010 v 18:39  • Odpověz  •  To se mi líbí
Brum, díky za doplnění. :slight_smile: Tak je to správně. Byt slouží všem a dítě by se tam mělo cítit bezpečně. Ne, já právě toho moc o dětech nečetla. To je všechno ze školy :grinning: Věřím vyšším autoritám :grinning:
23. črc 2010 v 18:40  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@stylly souhlas!!!! Holky chtěla jsem jen znát vaše názory...a jak je známo,co názor,to člověk..na to má každý právo,tak už se neňafejte :grinning: :grinning: .Je naopak fajn,že co člověk to jiný názor....
23. črc 2010 v 18:50  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jo, ale nejsem dětský psycholog. Takže to co jsem se dozvěděla před mnoha a mnoha lety už může být jinak. My jsme se zatím s manželem dohodli, že fyzický trest je mimo. Je to můj názor, ale do 3 let je podle mne zbytečné dítě plácat. Jak jsem psala výše, jeho mozek není na úrovni pochopit, proč to dělám. Domnívám se, že když ho plácnu, tak je to pro něho taková "rána z čistého nebe" a nevěřím, že ví, za co to má a že zareaguje podle mé představy a že se to nebude opakovat. A pak uvidíme. Třeba jeho povaha bude taková, že se domluvíme. A když ne, tak to budeme muset nějak řešit. To je můj názor :slight_smile:
23. črc 2010 v 18:50  • Odpověz  •  To se mi líbí
@lenam díky za radu. jako už jsem nad těmahle pojistkama přemýšlela, ale nakonec jsem nakoupila jen pojistky do zásuvek. Víš, tvýmu marečkovi je teprve 9 měsíců, je ještě maličkej, ale náš Robin je docela chytrolín a už chápe a já věřím, že ho prostě naučím, že tu vytrínu nemá otevírat. třeba šoupačky dveře, taky si s nima hrál a te´d jen na ně sáhne a vidí, že koukám a už říká: Nééé, nééé a kroutí při tom hlavou., takže podle mě on chápe, ale jen zkouší, jestli může nebo ne :wink:

Navíc mě mamča říkala, že třeba my jsme jí nikdy nelezli do skříní a do kredence a tak. Jsem ze tří dětí, takže fakt mohla srovnávat. A já to naučila i Robina. Prostě ví, že hrnce jsou moje a šmitec. On má zase skříňky v pokojíčku a tam si kramaří :wink:
23. črc 2010 v 18:56  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj všem

jako u mnoha věcí zastávám názor,že nic by nemělo být v extrému- ani ultraliberární výchova a "kamarádství " s dítětem, ani přílišná a tvrdá nekompromisní výchova...
každý rodič bz měl podle mého posoudit situaci a hlavně zhodnotit to své dítě... ono těžko budu jako maminka klidné holčičky,která se nehne od rodičů chápat maminku ,jejíž dítě je jako pytel blech- že přistoupila k plácnutí po zadečku..

při rozhodování,zda se použije tělesný trest by mělo hrát roli jaké je to vaše dítě.. co si budeme povídat, některé dítě na plácnutí začne ještě více vzdorovat, některé se opravdu vzpamatuje a poslechne a některému bázlivějšímu dítěti ublížíte psychicky už jen tím,že na něj hlasitěji houknete,natož kdybyste mu dali po prdelce

trestat můžete děti mnoha způsoby a ono kolikrát jsem si jako dítě řekla,že bych radši jednu dostala,než jiné druhy trestu..

za sebe si myslím,že je mnohdy mnohem lepší jeden plácanec po prdelce,než trest tichem, trest odmítnutím lásky, nekonečné omílání chyb stále dokola, atd... a co si budeme povídat, hodně rodičů takto trestá své děti ...prostě vše má mít své meze,své hranice a pokud rodič citlivě dávkuje a rozezná vhodný trest v tu kterou situaci,tak nevidím problém...

mého staršího syna- když nějak potrestám,tak si k němu pak sednu a snažím se mu říct,že i když se na něj za něco zlobím,tak ho mám pořád ráda.. ,že se mi jen nelíbilo,že udělal to a to... většinou se před trestem (at již tělesným nebo jiným) nejdřív snažím vysvětlit tu kterou situaci- někdy to zabere,někdy ještě ne- je prostě impulsivní

podle mě výchova má být postavena na tom,že já jako rodič jsem autorita a dítě tu autoritu bude (nebo se to bude učit) respektovat..-ted neříkám,že má být rodič pedant,ale spíš to,že rodič není kamarád,ale autorita.. děti,kteří mají za rodiče kamarády mají pak v puberte a dospělosti problémy s přijímáním autorit ( šéf, učitel,...)

sumasumárum - tělesný trest stanovený citlivě s ohledem na věk a na závažnost situace není dle mého špatný..věřím,že rozumný a citlivý rodič zná správnou míru :wink: :slight_smile: :slight_smile:
neuznávám bití, fackování, mlácení různými předměty, ponižení typu "svlíkni kalhoty a dostaneš na holou"
neuznávám ponižování, trestání odmítnutím náklonnosti, trest tichem, psychické vydírání atd- ale to už používají spíše rodiče,kteří sami mají psych. problémy- větší či menší

23. črc 2010 v 19:03  • Odpověz  •  To se mi líbí
@vercak. Já vím, že to některým mamkám vadí, když si dítě hraje s hrnci, mně právě ne. A co nechci, aby se mu dostalo do ruky, tak je z jeho dosahu. Dokonce má v kuchyni právě svoji skříňku, kterou si přehrabává a já mám klid. I v té kuchyni má svůj prostor. Nechci, aby chodil do koupelny a nechodí tam. Někdy nad tím trestáním přemýšlím, zda ano a jak. Uvidíme, jak se to bude vyvíjet. :slight_smile:
23. črc 2010 v 19:05  • Odpověz  •  To se mi líbí
@bledulka tebe seslalo samo nebe. Moc krásně jsi to napsala a musim s tebou naprosto ve všem souhlasit :wink: :wink: :wink:
23. črc 2010 v 19:06  • Odpověz  •  To se mi líbí
@lenam Však jo, třeba za rok změníš názor na plno věcí :wink: . Jo a s tou koupelnou. Nooo, to si třeba taky jednou povíme :grinning: Jako Robin tam nechodí, když tam nikdo není, ale jakmile tam jdu jen si umýt ruce, tak mi asistuje. vlastně je jak ocásek. je se mnou na WC, pak v koupelně. Můžu se v klidu při něm koupat, protože on si hraje s vodou :grinning:
23. črc 2010 v 19:09  • Odpověz  •  To se mi líbí
To jo, ale není tam sám. Tak jsem to myslela. V kuchyni může být i sám :grinning:
23. črc 2010 v 19:10  • Odpověz  •  To se mi líbí
@bledulka Souhlasím, jen jsme právě u toho, kdy použít i to plácnutí. Protože někdo to použije v situaci, kdy já si třeba myslím, že to ještě není třeba a ten druhý si myslí, že už to přesáhlo hranici. A třeba já si zrovna myslím, že to je chyba rodiče, protože nevytvořil podmínky a trestá dítě za svoji lenost apod.
23. črc 2010 v 19:15  • Odpověz  •  To se mi líbí
Lenam - musím s Tebou souhlasit. Také jsme přizpůsobili byt tak, abychom malé nemuseli být neustále za zadkem. Pak bych se také bála, že si ublíží, když něco rozbije. Rozhodně by to pro mě nebyl důvod k trestu, protože absolutně souhlasím s tím, že rodič má vytvořit bezpečné podmínky.
23. črc 2010 v 19:26  • Odpověz  •  To se mi líbí
Zajímavé téma. Přečetla jsem asi do 6 strany,ale invektivy mě nebaví,tak jsem to vzdala. Nicméně si myslím, že pravda je někde mezi. Že o těch co fyzicky netrestají dítě by se dalo vzít i něco pozitivního a né jejich názor "odpálkovat", že tak prostě vychovávat nelze a že všechny děti,které nebyly fyzicky trestané jsou rozcapení parchanti,co nám nutně musejí skákat po hlavě.
Víceméně v něčem souhlasím s Lenkavano, ovšem zas si třeba nemyslím, že facka za zapálení si před rodiči u 17 letého kluka má výchovný efekt, to si spíš myslím,že je afekt.
Aktuálně tento týden řeším problém s dvojčaty, Kačka neustále plácá Míšu po hlavě,tahá ho za vlasy apod.,pokaždé jí vezmu ruku a ukazuju,že se dělá ají a né bácbác,ukazuju ají na panenkách na plyšácích pohladím jí.......a sama jsem se přistihla,že když na to nereaguje,když opět začne plácat,že jsem jednu chvíli málem plácla já jí. Zarazila jsem se sekundu před tím,než jsem jí plácla. Protože mi došla jedna věc. Jak si to v té hlavičce přebere. Agrese podle mě plodí agresi a hlavně, proč já nemůžu mlátit Míšu,když máma mě mlátit může? Máma je silnější než já a může mě mlátit,já jsem silnější než Míša a můžu tedy mlátit.....
Myslím si, že dvouleté dítě je schopné pochopit,že do silnice nesmí. Nemám dvoleté dítě,nicméně má dvouleté dítě kamarádka a dítě to chápe a šlo to i bez mlácení. Ale určitě jsou situace,kdy je plácnutí "lepší" nebo spíš rychlejší řešení daného problému. A nemyslím,že z toho bude mít dítě trauma či z něj vyroste nesebevědomý člověk.
Ale často lze odvést pozornost od něčeho nekalého,aniž by člověk musel plácnout. Lze říct, pojď obejdeme tu louži než NEšlapej do té louže,dítě zkouší a slovíčko NE je pro něj jako červený prapor pro býka.
Nemám ráda,když někdo nadává díteti za to,že vylil limonádu apod.Nebo říkání,když neuděláš tohle nebudu tě mít ráda.....To je podle mě hnus.
Když budu mít dítě na klíně u stolu a bude na něm ubrus,považuji za lepší dát ubrus pryč než dítěti říkat 100x NENENE a když toho nenechá,tak plácnout.
Byt by měl sloužit všem,ale nepochopím, proč dítě plácat kvůli tomu,že mám někde vytrínu s porcelánem a ono otvírá dvířka.....Jako tak na ty dvířka dám uzávěr nebo případně na půl roku porcelán uklidím do krabice,když mi na něm tak záleží. Tohle už je něco co mi třeba vadí. Dítě je přirozeně zvídavé a potřebuje objevovat svět,potřebuje si dokázat,že umí otevřít dvířka......Prostě tohle vidím na chybu rodiče a to jednoznačně. Pokud nechci,aby dítě lezlo do koupelny,tak jí prostě zavírám,případně i zamykám. A nechápu,co může vadit na hraní si s hrnci. :confused:
Prostě netvrdím, že nikdy své děti neplácnu a nebudu z toho mít trauma nebo pocit,že jsem jim nalomila osobnost,ale zároveň si myslím, že je někdy možné plácat méně často než se třeba domníváme. A proto mi názory zastáňkyň RaBR přijdou v lesčems zajímavé a přínosné. Ovšem nemělo by se zapomínat ani v tomto směru na zdravý rozum a nějaký cit. Takže řešit 10 minut na vozovce,že tohle se nesmí......už mi přijde přehnané.
Tak jen doufám,že když jsem mezi, že jsem nenaštvala obě strany. :grinning: A jdu balit na dovču 12 dospělých,9 dětí od roku do dvou let,tak to bude masakr snad si na nějakou nápovědu tady vzpomenu a nezfackuju všechny na jednu hromadu. :grinning:

23. črc 2010 ve 20:43  • Odpověz  •  To se mi líbí
No s tím uklízením toho, na čem záleží já osobně souhlasím, ale mám známou, která má v obýváku milión serepetiček, porcelánových blbůstek...malý, když měl rok, tak na to párkrát sáhl a ona mu dala přes ruku a řekla, že se na to nesahá - a on to pochopil. Náš malý to nepochopil, mohla jsem ho plácat xkrát přes ruku, přestal, až uznal za vhodné - já teda v jeho dosahu měla asi tři malý blbůstky, které kdyby rozbil, tak se nestane vůbec nic.....
Takže je to hodně o povaze dítěte. To samé s tou silnicí, s malým ji přecházíme xkrát za týden a stejně si nikdy nebudu úplně jistá, jestli se před ní zastaví nebo ne, takže jsem ráda, když jde za ruku + na kole s ním jezdí jen tata, protože já už bych nedoběhla - a to se mu to řekne pěkně, vysvětlí se, že tam jezdí auta, že musí na konci chodníku zastavit, že by se mohlo něco stát, že by mohl mít bebínko atd., NIC nepomáhá, jen ho doběhnout a znova po xté ho zastavit a říct mu to...rozhodně to není věc, za kterou by dostal, to ne, protože to fakt nemá cenu, ale nechápu, že ostatní mamky nechají děcko jet a ono se zastaví a ten náš zázrak malej ne :slight_smile:)))).
23. črc 2010 ve 20:49  • Odpověz  •  To se mi líbí
@lenam
s tou hranicí.. ty hranice se dle mého musí lišit dítěte od dítěte a i rodič od rodiče..já si vytvářím hranice u svého dítěte ale naprosto mi nepřísluší,abych stanovovala,kde jsou hranice u jiných... co platí na mé dítě nemusí platit na jiné a naopak..nejde přeci paušálně stanovit jeden moment ,kdy by se měly trestat všechny děti... (a tím i řešit,zda je to před a nebo už za hranicí pro rodiče)

ted nemluvím o trestání za to,že dítě doma vleze někam kam nemá ,mluvím o trestání obecně..
ale když už jsme u zabezpečení bytu-ono to máte těžké- tříleté dítě už si technicky poradí a vleze kam chce... tam už musí nastoupit i něco jiného,než dávat všechny věci z dosahu (už ani není kam) a nebo je zamykat....už musíte vysvětlovat,ukazovat,zakazovat atd...

myslím si,že pokud dítě vyrůstá v láskyplném prostředí,kde mu je najevo dávána jak láska,tak i hranice toho co může a nemůže a kde rodiče s dítětem jednají citlivě a tudíž vědí jaký druh trestu a kdy ho mohou použít,tak mu psychicky neublíží občasné plácnutí ( a fyzicku už vůbec ne,protože tu je řeč o přiměřeném trestu)

taky jde o to,aby se rodič pružně přispůsobil vývoji dítěte.. to,že jsem ho plácla a tudíž přstoupila na tělesný trest neznamená,že ho za tuto věc už budu navždy trestat stejně.. když nepř vím,že dítě prochází něakým vývojovým milníkem,je nemocné atd..tak zhodnotím situaci jinak.. . ted jsme ve fázi,kdy např vím,že tělesným trestem u staršího nepochodím tak,jako když mu to zkusím vysvětlit, nebo zvolím jiný druh trestu ..ted už je schopný pochopit,že když se k hračce nechová hezky a rozbije ji ,tak ji holt za jeho asistence vyhodím do popelnice... vím,že si to zapamatuje víc než kdybych ho plácala -prostě ho učím nést důsledky za své chování..
rozlil mlíko? fajn,tak hezky hadr a utřít ... není to o tom,že ho budu automaticky plácat po zadku..

jo jo, výchoa je holt věc těžká a to,zda obstojíme se dozvíme až za několik desítek let- možná až budeme na konci života a uvidíme,ak se nám zúročí to,co jsme do dětí vložili :slight_smile:

dřív jem byla hned se vším hotová- vše jsem dokázala hned zhodnotit a okomentovat... nikdy jsem nechápala a odsuzovala maminky,že se jim ztratilo dítě,že jim spadlo (to se mi přeci nikdy nemůže stát) , že ho tak či onak vychovávají,ale postupně jak mám děti a jak rostou mám čím dál tím vc pochopení pro různé situace a méně soudím ostatní... protože nikdy se nedozvím všechny okolnosti které rodiče či děti vedou k tomu či onomu..
a taky už netrdím,že mě by se to či ono nemohlo stát..
určitě dělám chyby ve výchově,snažím se z nich tak nějak poučit ..co si budeme povídat, výchova je metoda "pokus-omyl"
manuál nám k dětem v porodnici nikdo nedal :wink: ,tak nezbývá než poslouchat srdíčko, intuici a vlastní rozum :wink: :slight_smile:


23. črc 2010 ve 20:56  • Odpověz  •  To se mi líbí
@karinka78 tenhle příspěvek mě motivoval napsat ason pár řádků :grinning: :grinning: :grinning:

"popravde nemohu poradit, nebot se mi jeste nestalo ze by dite za ruku neslo, nebot s myma detma sme si vzdy vysvetlili co je spravne jak se chodi po chodniku a take co se stane kdyz se nebude drzet za ruku...ale kazdpoadne kdybych ted mela u sebe jakekoliv dite ktere by se nechtelo za ruku chytnout tak bych si k nemu cupla a z oci do oci (uroven ditete) zeptala proc se nechce drzet, a zeptala bych se ho co si mysli jake by byly nasledky kdyby se nechytlo atd, a pak verim tomu ze by si vybralo spravne a chytlo by se, nebot mozek ditete je velice uzasna vec a kdyz se mu da na vyber tak si rozumny clovek vybere tu spravnou moznost."

ty si vážně myslíš, že batole rok a půl, dva a půl roku, ti odpoví smysluplně na otázku, proč se nechce držet přes cestu za ruku? že ti řekne, co si myslí, že se stane, když se nebude držet? že by si dokázalo vybrat bezpečnou variantu? spadla jsi z višně? jediný zajímavý pro petra je hračkářství na druhý straně a pes co letí kolem :wink: .
krásný jsou to ideály, hluboký myšlenky , ale děvče, praxe nějak kulhá....
nejsem zastáncem tělesných trestů - nikdy jsem ani staršího syna neponížila bitím, výpraskem, to ale neznamená, že mi neulítl ruka s pohlavkem v jeho pubertě nebo že ted druhý syn nedostane symbolický plácanec - stačí jednou, pamatuje si to pak a někdy není jiná cesta. sama jsem fakt spíš pro vysvětlení, pochopení, klídek a pohoda, ale na přechodu pro chodce pod kolama nákladáku filosofický debaty asi nejsoou to pravý :astonished: :astonished: :astonished:
23. črc 2010 ve 20:58  • Odpověz  •  To se mi líbí
jej tak to zas ne, bít roční dítě, nebo i mín než roční!!! vždyť takové miminko z toho ještě nemá vůbec rozum!! a přijde mi to smutné toto dělat!
23. črc 2010 ve 21:02  • Odpověz  •  To se mi líbí
jo a ještě ke všemu to záleží na konkrétním dni, hodině, situaci....petr ví, a umí to, že se přes silnici chodí za ruku. bez rpoblému to tak proběhne 98x za sta přechodů. ale jednou, dvakrát je blbě naloženej, musí si přendat lízátko, což ho zklame, musí mi dát tu ruku, v který žmoulá bublifuk, prostě - naprdne ho to a kousne se, to batolata kolem 2 roku dělaj. a co pak? domluva? ale já i tak většinou mu hned jednu neplácnu, spíš ho popadnu pevně pod křídlo - a vleču ten kousek, nekompromisně. taky fyzický trest, možná, nevím, ale jinak mě nic nenapadá.
23. črc 2010 ve 21:07  • Odpověz  •  To se mi líbí
bereniko,

:sweat_smile: jo tak to máme taky podobně! ale já na něho vyzraju tak, že si ho hodím na ramena...jsem v tom už přeborník... :sweat_smile: prostě vzteká se tak šup na ramena, ještě si tam pohuláká tak párkrát poskočím ihahá jakože kůň a už se směje....
23. črc 2010 ve 21:13  • Odpověz  •  To se mi líbí
@meleri :grinning: . ještě se musím učit:slight_smile:)))
s fyzickými tresty je to jako s espoustou jiných okolností výchovy - extremy jsou špatně, ale cestu mezi nima si musí každý najít sám, na každý dítě platí něco jiného. třeba s tím "vyklízením" bytu jsme neměli sebemenší problém, hodně brzo jsem ho naučila, co jo a co ne, v kuchyni má svoje místa, kde kramaří, ale skřínka se saponáty je tabu. nikdy ji neotevřel, jen jsem mu ukázala, co tam je a že tam může jen máma. v koupelně jsou nebezpečný věci ve druhým patře, dole nekramaří, nesmí. prádelník je jeho - ale zase to potom spolu uklízíme. fakt nemám nic, co bych musela schovávat, i kytky přežily.
pokud dostane přes prdelínu (jen tak symbolicky, bohužel už přes půl roku nemá plíny :wink: ), tak je to za to, že opakovaně poruší, co jsem mu řekla, že neeeeee.
23. črc 2010 ve 21:20  • Odpověz  •  To se mi líbí
Skvělý návody,ale ty vado,co budu dělat s dvojkama,obě na ramena :grinning: :grinning: :grinning:
23. črc 2010 ve 21:21  • Odpověz  •  To se mi líbí
@tetes1 budeš jak v tom vtipu jak se převáželi přes řeku koza,vlk a hlávka zelí. postupně - dítě, taška, dítě zpět, taška tam, dítě tam..... :grinning: (nechci to zlehčovat, nemáš to jednoduchý, já vím, ale známe se, ne?)
23. črc 2010 ve 21:24  • Odpověz  •  To se mi líbí
@meleri teda tys mě rozesmála s tím koněm :grinning: :grinning: :grinning: :grinning: :grinning: :grinning: :grinning:
23. črc 2010 ve 21:25  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek