Zapojení otce dítěte do péče o nemocné dítě - při současné nemoci matky

atka1
22. dub 2018

Ahoj ženy, prosím, napište mi, jak to máte doma vy, a co považujete za normální. Jak vám pomáhá otec dítěte v situaci, kdy dítě onemocní, ale vy také, a prostě potřebujete pomoct s péčí o dítě, protože je vám krátkodobě taky dost špatně a těžko byste to zvládaly... Já jsem teď v 6 měs. těhotenství, doma mám syna 2 a 3/4 roku. Od podzimu až po velkou část zimy jsme v podstatě nebyli nemocní, v únoru a březnu něco bylo, ale teď jsme si to trochu vybrali. Nejvýraznější příklad z poslední doby byla situace, kdy jsme se synem oba chytli dost brutální střevní chřipku (já tehdy v 5. měs. těhotenství). Měla jsem horší průběh než syn a jeden den jsem byla totálně vyřazená z provozu, když jsem zrovna neblila nebo neseděla na wc, tak mě bolelo tak ukrutně břicho (i když jsem třeba nehybně ležela na posteli), že už jsem nevěděla co dělat, bála jsem se i o miminko. Nemohla jsem vůbec jíst a skoro ani pít, aspoň ten jeden den fakt ne. Byl to pátek, takže pak už byl víkend. Na ten jeden den jsem manžela požádala, aby zůstal doma z práce. On zůstal, z vlastní volby si nevzal ošetřovačku, ale dovolenou. Dnes jsme měli velký konflikt, který vznikl z manželovy nepozornosti a zapomnětlivosti. Mám jít v pondělí ke gynekologovi na vyšetření kvůli těhotenské cukrovce, znamená to, že tam budu sedět 2 hod. + pak ještě cca 20 min. normální těhotenská poradna. Sestřička mi řekla, ať tentokrát raději syna neberu. Já jsem s manželem domluvila, že mi ho tam doveze později, ale tak, aby to ještě stihl do práce včas, i když třeba později, než obvykle (mají tam nějaké rozmezí, kdy má dorazit). Takže syn se mnou na gyndě nakonec bude třeba stejně 2/3 času. Manžel na tu domluvu zapomněl a vztekl se (ještě mě nařkl, že jsem mu to neřekla, ale já vím, že ano, dokonce několikrát + je to v kalendáři na zdi), a začal mi pak vyčítat právě i ty jednodenní výpomoci doma, v situaci, kdy jsem byla sama nemocná. Byl z toho hrozný konflikt. Křičel na mě, co má jako v práci pořád říkat, že o práci přijde, já jsem plakala, co mám dělat, když jsem tedy fakt na ten jeden den objektivně nebyla schopná se kvalitně o syna postarat, na to mi nebyl schopen odpovědět a pořád mi nadával. je pod tlakem, splácíme půjčky, ale takové i tak podle mě není ok. Dodám ještě, že já sama při RD a druhém těhotenství pracuji, teď cca 4x týdně jako chůva, beru syna s sebou, je to velmi náročné fyzicky i psychicky, k tomu ještě 5. den fyzicky namáhavý úklid jednoho činžáku. Ale samozřejmě těmito pracemi nevydělám tolik, jako manžel, což je mi také neustále předhazováno. Myslím si, že při nemoci by to nemělo být "já a moje práce" versus "manželka a děti", ale tak, že se rodina prostě dohodne, jak bude toto řešit, za nemoc přece nikdo nemůže! Je mi strašně líto, co všechno mi manžel dokáže vyčíst, už nemůžu psychicky ani fyzicky. Jsem mimo, nebo jak to máte vy? Prosím, nesuďte mě, potřebuji jen reálný náhled na situaci od více maminek. Děkuji vám.

verusky
23. dub 2018

@atka1 nectu ostatni prispevky, ale je to norma soucasneho novodobeho otce, ktery vycita neco, co delat nechce, do ceho je nucen a co by sam nedelal. nema zvladnute sve emoce a tak si je resi na partnerce. preji zakladatelce nadhled, po porodu to take bude narocne, ale kdyz deti povyrostou, ona bude pri sile, on si zvykne na postupnou zatez a bude dobre. ja jsem na deti sama a vim, co je to v nemoci sve se starat o nemocne deti... clovek prochazi totalnim dnem, ktere je neskutecne. ale pomine to, pak se clovek raduje jen z toho, ze je fit... preji moc sily, z chlapa si nic nedelat a v klidu ukolovat a jeho vycitky poustet jednim uchem tam druhym ven! (ja jsem to neumela a proto jsem sama 🙂)

letadylkokane
23. dub 2018

@verusky tenhle pohled se mi zda zvracenym. Proc poslouchat vycitky a proc se je ucit ignorovat? Lepsi je budto se s druhym domluvit, aby vycitek zanechal a snazil se pochopit narocnost situace, nebo jej pustit k vode. Nechapu ten zensky masochizmus, se kterym se vrhaji do zcela nefunkcnich vztahu (mysli si, ze partnera zmeni, nebo ze prece neni takovej vul, jak se o nem rika) a setrvavaji v nich, aby... dosadte dle uvazeni.

zuzineckah
23. dub 2018

@letadylkokane mas naprostou pravdu, taky některé postoje nechápu.

ttm
Autor odpověď smazal
Zobraz
jitka0a
23. dub 2018

Kamarádka má to samé. Když má kluky nemocné, tak je sice tatínek někdy pohlídá, ale hlídá je stylem, že když je třeba je nakrmit nebo přebalit, tak za ní jde ať to udělá nebo je předá babičce ať se stará. Kamarádka od jisté doby raději padá na hubu, než aby mu řekla o pomoc, ale je to smutné, občas na ní hledí, ale že by jí pomohl, no hrůza. Já si myslím že by se rodina měla podporovat a on si taky ty děti udělal, tak se o ně musí postarat.

verusky
24. dub 2018

@ttm
@zuzineckah
@letadylkokane
no ma zkusenost- s volem se nedomluvis. takze ona muze trvat na svem, ale on bude protivny. tudiz v teto chvili ona potrebuje nadhled, aby se z jeho protivnosti netrapila, aby od nej mela emocni odstup. proste nesmi milovat moc... a nedelat si z nej tezkou hlavu. takze jsem to myslela tak, at si nastavi sva pravidla, at mu je predlozi (uz na toto dost muzu reaguje velmi negativne), at to vykomunikuji (s volem je spatna komunikace... vime, jak je to se srazkou s blbcem a take vime (werich): bavi se chytry s blbym a po pul minute se bavi blbci dva...) a zacne
neco fungovat. v pripade, ze muz nema zvladnute sve emoce a bojuje, bude na ni negativni a v tu chvili on potrebuje mit od nej odstup. nedelat si z jeho reci tezkou hlavu. samozrejme mu muze a MA rict- takhle na me nemluv nebo tento zpusob komunikace se mi nelibi, nechci, aby to tak probihalo. ale jak vsichni vime, druheho neni v nasi moc zmenit...
vice uz z casovych duvodu napsat nemohu, snad jsem to trochu vysvetlila.

verusky
24. dub 2018

on bude na ni negativni a v tu chvili ONA- zde byla chyba- potrebuje mit od nej odstup. a dalsi chyba- neni v naai moci zmenit, ale to je jasne...

zuzineckah
24. dub 2018

@verusky tohle co popisuješ je cesta nikam. Kopnout do prdele a vyslat do oběhu.To je jediné řešení tohoto podivného "vztahu". Pokud ovšem paní není masochistka a nehodlá v něm setrvat celý život a psát na fóra jako tohle jakého že to má zlého chlapa. Tady ovšem byla porušená ta nejjednodušší zásada - nedělat si s takovým volem další dítě. To se pak couvá hodně ztuha. Ale z mého pohledu i v takovém případě je to lepší řešení, než setrvat a vychovávat v tom děti...

verusky
25. dub 2018

@zuzineckah no mozna mas pravdu. kopnout do pr... je taky cesta. ale pani pak zustane sama s detmi a to taky neni pohadka. a ze by na ni za rohem cekal uzasny chlap, kdyz jich v nasem veku a v dnesni dobe je tak malo... proto jsem radila, rict mu, co potrebuje v klidu a hlavne si z nej nic nedelat a netrapit se.

letadylkokane
25. dub 2018

@zuzineckah presne... Mas naprostou pravdu.

verusky
25. dub 2018

@zuzineckah a jeste bych rekla, ze zena jako Ty ma nastavene jine hranice, nez zena jako zakladatleka a jako treba ja. takze neni nahoda, ze si prochazime, cim prochazime. tudiz ona sbira zkusenost a musi se sebou do budoucna neco udelat... pozoruju to a v pohode vztah ma zena, ktera se ma rada, umi si doprat, je nad veci, ma nadhled a z chlapa si hlavu moc nelame. my se moc obetujeme, chceme vyhovet (i detem) a pak se snadno dostaneme ke konci sil a pri nepomoci muze nam zustanou oci pro plac... a ten chlap nam samozrejme jeste prida... a v tomhle miste je ted zakladatelka a ja mam s timhle mistem zrovna zkusenosti. a Ty by ses do tohoto bodu asi nikdy nedostala, protoze to mas proste jinak, chlap by si na Tebe nikdy nedovolil (prave proto, ze bys ho okamzite kopla) a on to z Tebe citi. je to otazka vyvoje... i zakladatelka na to prijde... a pokud ne, tak bude trpet. pro zacatek jsem napsala sve rady, on se ten jeji jeste muze vyvinout.

penelopaw
25. dub 2018

Nečetla jsem ostatní příspěvky, jen úvodní... Máme doma dvě děti a když musím s jedním k pediatrovi, nebo s druhým na celý den k doktorovi (jezdíme 1x za rok na sledování do Motola a to je opravdu na půl dne s cestou tam i zpátky), a nebo sama po doktorech (gynekologie, praktický lékař, gynda), tak si manžel v práci bere propustku, kterou mu u doktora nechávám potvrdit. Nevím, jak to mají řešeno v docházce, jestli to má jako ošetřovačku, ani netuším, zda je to standardní od zaměstnavatele, že ho uvolní, ale řešíme to takto. Kdyby mi zkusil vyčíst, že jsou děti nemocné a že se musí starat, to by se u mne se zlou potázal 🙂). A díky bohu musím říct, že i když mne jeho styl hlídání občas docela šokuje (položí miminko na zem a hraje na playstationu), tak přebalit, nakrmit i vykoupat umí... Pro mne je nepředstavitelné, že i za situace, kdy mám nemocné dítě nebo jsem nemocná já sama (natož u těhotné ženy!!!), by chlap přišel domů a nedělal vůbec nic ☹. A upřímně - jak to budete dělat, až děti budou větší a také půjdeš do práce? To si neustále ošetřovačku budeš brát jenom Ty? Jak asi zaměstnavatel bude koukat na tohle, že se pořád "flákáš" doma... Prostě toto se musí nějak rozdělit... Samozřejmě je nepříjemné, když chlap vydělává víc a v případě, že by byl doma on, příjem rodiny výrazně klesne, ale pokud se z tohohle důvodu nemůže se ženou střídat, měl by se jí snažit odlehčit alespoň doma (pokud nepracuje v kamenolomu, tak si pořád myslím, že drobné věci typu vykoupat miminko nebo jít s jedním dítětem na chvíli ven, aby máma měla doma jen jedno nebo čas sama pro sebe), aby to pak sama dávala, když je na to pořád sama... Píšu zmateně, snad je to srozumitelné...

vendelinka08
25. dub 2018

s manželem se na 100% nahrazujeme.... když nemůžu, vše zvládne on sám... je to o tom, že sám chce... kluci jsou pro něj nade vše.... když nemůže, funguji já.... prostě jsme rodiče oba dva a tak fungujeme oba dva... vše je na domluvě... a kdybych nemohla, tak mi to přece nebude vyčítat a pokud by to udělal, tak mu na to řeknu své... protože tohle by se dít nemělo...jsme jen lidé... naštěstí čím dál více vidím, jak tatínci dokáží fungovat a zastanou ženu na 100%

zuzineckah
25. dub 2018

@verusky hele, já kdysi byla v podobné situaci, možná ještě horší. Takže si dovolím oponovat. Na chlapech život nestojí, obzvlášť, když má člověk zodpovědnost vůči dětem. Ze udělala chybu ještě neznamená, ze tu chybu musí prohlubovat a nebo opakovat. I kdyby na ni hned nějaký nečekal za rohem, tak i žádný bude lepší než ten současný. Souhlasím s tím, ze je to hodně o povaze. Já mám nadhled, zkušenosti, tvrdohlavou povahu, ale díky kdysi těžkému rozhodnutí mám dnes (už spoustu let) bajecneho muže, kterého si vážím a s kterým žiji život o jakem jsem ani nesnila. Nečekal za rohem a nepřišel hned, ale objevil se. Mou dceru si osvojil a máme další dvě společné děti. Takže není třeba na to pohlížet jako na něco konečného a říkat si, ze mě nic lepšího nečeká. Je třeba to řešit, soustředit se na přítomnost, na děti a co má přijít, přijde.

zuzineckah
25. dub 2018

@vendelinka08 ...amen👍 u nás je to úplně stejně.

ivuska1986
25. dub 2018

@atka1 ahojky, no, klanim se pred tebou, při materske a druhem tehu toho zvladas požehnaně, to ja jsem oproti Tobě lemra líná😇 to by tvuj chlap asi koukal kdyz by mel srovnani a zacal by te nosit na rukach. Ale k věci, muj chlap je zlaty chlap a snad fakt dokonaly táta, pro malou by se rozkrajel, kdyz ji neni dobre, nejvic trpi asi on, kdyz jsem s ni sla na nausnicky celou noc z toho nespal jaky mel strach😇 jednou jsem ho pozadala, aby si vzal volno, den předtím jsme se dozvedeli spatne vysledky a museli jsme s dcerou na hospitalizaci, bala jsem se leukémie a celou noc jsem z toho nespala. No, a rano jsem ho tedy pozadala, zdali by mohl zustat doma a pomoci mi spis po psychicke strance-uz bych to nikdy neudelala, doma zustal bez reci, ale pak jsem si precetla jak "krásně" o me psal sve sefce,kterou v lasce fakt nemam. Hrozně me tim zklamal a ja se zarekla, ze uz ho nikdy o volno nepozadam a za tim si stojim! Chapu Tě, jak Te musel tvuj chlap ranit

letadylkokane
25. dub 2018

@ivuska1986 co psal?
Ja fakt asi zuju v jinym vesmiru, tohle vubec nechapu a neznam... Manzel funguje stoprocentne a moc rad.

sarkoc
25. dub 2018

Nečetla jsem vše, ale v pořádku mi to tedy rozhodně nepřijde...situace u nás před 14ti dny: já pracuji po večerech z domova, manžel chodí většinou spát okolo 22 (vstává v půl páté do práce), já si chtěla jít lehnout cca ve 23, ale dcera 2.5 roku začala dost dusivě kašlat ze spánku, tak jsem nešla spát a hlídala, aby se nezačala dusit....kašel ji okolo půlnoci probudil...byla jsem s ní vzhůru do 2.15, pak jsme tedy chvilku usnuly (ovšem já s 194 cm v postýlce 160 plné plyšáků nic moc) a ve 4 jí to probudilo nanovo...kašlala a kašlala, nepomáhalo nic, já byla úplně grogy (trpím silnými únavami kvůli št.žl atd, to je jedno)...manžel v půl páté vstal do práce a když mě viděl a pochopil situaci, navrhl mi sám, ať si jdu lehnout, že bude s malou do ord.doby doktorky, pak sjedou k doktorce a do práce pojede později a nadělá si to jindy, takže já jsem mohla díky němu od 5 do cca 8.30 spát...kdyby to nenavrhnul, asi bych se s ní bála i k doktorce jet (totál nevyspalá autem cca 15 km)...to jen jeden příklad za všechny...naopak když on musí někdy zůstat v práci do noci, že je toho hodně, snažím se pak na dopoledne vymyslet takový program, abychom byly s dcerkou pryč a on se mohl vyspat...prostě takový ten vzájemný respekt a pro mě jasná pomoc v neobvyklých těžších situacích...neumím si vůbec představit, že by mělo dojít k něčemu, co u vás, vždyť dítě i domov jsou přeci obou 🙂

verusky
26. dub 2018

@zuzineckah vsak jsem psala, ze je to otazka i jejiho vyvoje. tak jak jsi si svym prosla i Ty...

bamak
26. dub 2018

Urcite to v pohode neni. Spis je otazka, jestli takto vypenil jednorazove /stres, unava, obava z vypovedi/ nebo si tebe a toho, co delas opravdu nevazi.

zuzineckah
26. dub 2018

@verusky jo, jen rozdil je v tom, ze já jsem radši zůstala sama už jako těhotná, než abych se nechala ponizovat. Mě stačil jediný podnět a odstrihla jsem ho okamžitě.

verusky
26. dub 2018

@zuzineckah premyslela jsem, jestli psat o tom, kde je hranice. Ty ji mas bliz k lasce sama k sobe (a to je spravne) a my davame tomu chlapovi sanci... a donekonecna se sance davat nema. ja odesla od obou tatu deti vlastne az v dobe, kdy uz mi slo o zdravi, ale zas mam treba dobry pocit, ze jsem kazdemu dala jednu velkou sanci (ktera se promarnila). ale celkem vzato- kdyby tu sanci nedostali, ja bych se nedostala na sve dno a vysledek by byl vlastne stejny... rekla bych, ze je to otazka citlivosti, moc s tim druhym soucitime... a to se nekdy nevyplaci. dekuji Ti za psani. zaver pro zakladatelku- mit na prvnim miste samu sebe a mit svou hrdost. tu poukazovat muzi a pokud to vyrazne prekroci, dat ulitmatum? ti moji dva tatove ta ultimata nasnaseli!! a pak se divili, ze jsem odesla... Ty jsi asi tatu prvniho ditete uplne odstihla, ze? ja treba tajne doufala v jejich prozreni, i kdyz uz jsem od nich byla pryc (kdyby nebyly deti, to bych to neresila).

zuzineckah
26. dub 2018

@verusky ano, odstřihla. Nebylo co řešit. Nechtěla jsem ani alimenty, nezapsala jsem ho do RL. Bylo to nejlepší rozhodnutí, které jsem mohla udělat a i zpětně, po letech, jsem se v tom jen utvrdila. Já vím, že každá jsme jiná, to je pochopitelné. Ale někdy je mi až těžko z toho jak dokáží šikovné ženské promrhat svůj život s chlapama, kteří to nikdy neocení.

britney
Autor odpověď smazal
Zobraz
letadylkokane
5. kvě 2018

@britney nejake naznaky byt musely uz driv, lide se nemeni lusknutim prstu. Navic to, ze pred tebou nikoho nemel, uz by ti mela taky neco napovedet. Proste jsi pres zamilovanost nevidela/nevnimala ty nuance, ktere te mely varovat. Kazdopadne pomoc existuje vzdy a vsude, jen ji musis zacit hledat. Preji hodne sil.

britney
Autor odpověď smazal
Zobraz